Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 19. 10. 2016, 14:24

Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v Kutné Hoře, postavený v letech 1713 až 1715

Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s křesťanskou tematikou, často označovaných jako morové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v katolických zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků barokní architektury. Mariánské sloupy se stavěly ke slávě Panny Marie, často jako díkuvzdání za ukončení moru či jinou významnou pomoc. Účelem sloupů Nejsvětější Trojice byla obvykle oslava církve a víry, ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli.

Mariánský sloup naproti Baziliky di Santa Maria Maggiore v Římě

Na morových sloupech bývají i sochy dalších světců. Typický je sv. Roch, který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. Sv. Šebestián, mučedník, který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně patronem lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka Apollóna, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří sv. Barbora, patronka umírajících, sv. František Xaverský, o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. Karel Boromejský, známý svou pomocí nemocným a umírajícím.

Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v Clermont-Ferrand ve Francii), ale běžným se stalo zejména v období protireformace po Tridentském koncilu (1545–1563). Jedním z prvních byl sloup na Piazza Santa Maria Maggiore v Římě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené zemětřesením v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna bronzová socha Panny Marie s dítětem. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v Itálii a dalších evropských zemích.

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem

Prvním sloupem tohoto typu na sever od Alp byl Mariensäule postavený v Mnichově roku 1638 jako dík za to, že město přežilo útok švédské armády a mor. Panna Marie pluje na jeho vrcholu na měsíčním srpku jako Královna nebes. Inspiroval například mariánské sloupy v Praze a Vídni, ale velmi rychle následovala celá řada dalších. V zemích, které byly součástí habsburské monarchie (zvláště Česká republika, Rakousko, Slovensko a Maďarsko), je velmi těžké najít staré město bez náměstí s takovýmto sloupem, obvykle umístěným na nejvýznačnějším místě.

Pražský mariánský sloup byl postaven na Staroměstském náměstí krátce po Třicetileté válce jako díkuvzdání Panně Marii Neposkvrněné za pomoc v boji se Švédy. V poledne jeho stín ukazoval tzv. Pražský poledník, který sloužil k určení přesného slunečního času. Později si jeho stavbu mnoho Čechů spojilo s habsburskou nadvládou v zemi a po vyhlášení samostatnosti Československa v roce 1918 ho revolučně naladěný dav strhl a zničil.

Základní vzor, který inspiroval stavbu většiny sloupů Nejsvětější Trojice, se nachází na náměstí Graben ve Vídni a byl postaven po moru z roku 1679. Dřík tohoto bohatě zdobeného sloupu zcela mizí za mramorovými oblaky, sochami svatých, anděly a amorety. Jejich éra vrcholí sloupem Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci. Tento sloup je především velkolepou oslavou katolické církve, ovšem nelze přehlédnout, že jeho stavba byla zahájena (takřka současně s morovým mariánským sloupem na sousedním Dolním náměstí) krátce po moru, který udeřil na Moravě v letech 1714 až 1716. Olomoucký sloup je výjimečný pro svou monumentalitu, bohatou výzdobu i neobvyklou kombinaci sochařských materiálů (kámen a pozlacená měď). Jeho základna je natolik velká, že dokonce uvnitř mohla být ukryta kaple. Tento sloup je jediný, který byl samostatně zapsán na Seznam památek světového dědictví UNESCO, jako „jeden z výjimečných příkladů středoevropského vrcholného baroka“.^[1]

Blíževedly	Sadská	Třeboň
Týnec nad Labem	Svitavy column.jpg Svitavy	Nové Město nad Metují

Reference

↑ http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/859.pdf

Literatura

Černý Jiří: Barokní sloupy a sousoší v jižních Čechách. Seriál o historii a křesťanské ikonografii kolem nás, Setkání - Aktuality, České Budějovice č. 5,1999 - 14,1999.
Maxová Ivana - Nejedlý Vratislav - Zahradník Pavel: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v kraji Vysočina, Praha 2006.
Šorm, A.; Krajča, A.: Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě, Praha 1939

Externí odkazy

anglicky:

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Marian and Holy Trinity columns

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/859.pdf

[1]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Image:Kutna_Hora_CZ_Plague_column_02.jpg|thumb|180px|Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], postavený v letech [[1713]] až [[1715]]]]
+[[Image:Kutna_Hora_CZ_Plague_column_02.jpg|thumb|220px|Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], postavený v letech 1713 až 1715]]
 '''Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice''' jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s [[křesťanství|křesťanskou]] tematikou, často označovaných jako [[mor]]ové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v [[katolická církev|katolických]] zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků [[baroko|barokní]]  architektury. '''Mariánské sloupy''' se stavěly ke slávě [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], často jako díkuvzdání za ukončení [[mor]]u či jinou významnou pomoc. Účelem '''sloupů [[Nejsvětější Trojice]]''' byla obvykle oslava [[církev|církve]] a [[víra|víry]], ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli.
-[[Image:Giovanni Paolo Pannini - The Piazza and Church of Santa Maria Maggiore.jpg|thumb|225px|left|Mariánský sloup naproti [[Bazilika di Santa Maria Maggiore|Baziliky di Santa Maria Maggiore]] v Římě]]
+[[Image:Giovanni Paolo Pannini - The Piazza and Church of Santa Maria Maggiore.jpg|thumb|220px|Mariánský sloup naproti [[Bazilika di Santa Maria Maggiore|Baziliky di Santa Maria Maggiore]] v Římě]]
-<br />Na morových sloupech bývají i [[socha|sochy]] dalších [[svatý|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru|sv.&nbsp;Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím.
-Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v [[Clermont-Ferrand]] ve [[Francie|Francii]]), ale běžným se stalo zejména v období [[protireformace]] po [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] (1545–1563). Jedním z&nbsp;prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore]] v [[Řím]]ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené [[zemětřesení]]m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna [[bronz]]ová socha [[Panna Marie s dítětem|Panny Marie s dítětem]]. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v [[Itálie|Itálii]] a dalších evropských zemích.
+Na morových sloupech bývají i [[socha|sochy]] dalších [[svatý|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru|sv.&nbsp;Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím.
-[[Image:Holy Trinity Column-2.jpg|left|thumb|250px|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]]]
-[[Image:Marian column destroyed, Prague.jpg|right|thumb|225px|Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem]]
+Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v [[Clermont-Ferrand]] ve [[Francie|Francii]]), ale běžným se stalo zejména v období [[protireformace]] po [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] (1545–1563). Jedním z&nbsp;prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore]] v [[Řím]]ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené [[zemětřesení]]m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna [[bronz]]ová socha [[Panna Marie s dítětem|Panny Marie s dítětem]]. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v [[Itálie|Itálii]] a dalších evropských zemích.
+[[Soubor:Olomouc 01.png|thumb|220px|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]]]
+[[Image:Marian column destroyed, Prague.jpg|thumb|220px|Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem]]
 <br />Prvním sloupem tohoto typu na sever od [[Alpy|Alp]] byl Mariensäule postavený v [[Mnichov]]ě roku 1638 jako dík za to, že město přežilo útok [[Švédsko|švédské]] armády a mor. Panna Marie pluje na jeho vrcholu na měsíčním srpku jako [[Královna nebes]]. Inspiroval například mariánské sloupy v [[Praha|Praze]] a [[Vídeň|Vídni]], ale velmi rychle následovala celá řada dalších. V zemích, které byly součástí [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] (zvláště [[Česká republika|Česká republika]], [[Rakousko]], [[Slovensko]] a [[Maďarsko]]), je velmi těžké najít staré město bez náměstí s&nbsp;takovýmto sloupem, obvykle umístěným na nejvýznačnějším místě.
-[[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Pražský mariánský sloup]] byl postaven na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] krátce po [[Třicetiletá válka|Třicetileté válce]] jako díkuvzdání [[Immaculata|Panně Marii Neposkvrněné]] za pomoc v boji se Švédy. V poledne jeho stín ukazoval tzv. Pražský [[poledník]], který sloužil k určení přesného [[sluneční čas|slunečního času]]. Později si jeho stavbu mnoho [[Češi|Čechů]] spojilo s habsburskou nadvládou v zemi a po vyhlášení samostatnosti [[Československo|Československa]] v&nbsp;roce [[1918]] ho revolučně naladěný dav strhl a zničil.
+[[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Pražský mariánský sloup]] byl postaven na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] krátce po Třicetileté válce jako díkuvzdání [[Immaculata|Panně Marii Neposkvrněné]] za pomoc v boji se Švédy. V poledne jeho stín ukazoval tzv. Pražský [[poledník]], který sloužil k určení přesného [[sluneční čas|slunečního času]]. Později si jeho stavbu mnoho [[Češi|Čechů]] spojilo s habsburskou nadvládou v zemi a po vyhlášení samostatnosti [[Československo|Československa]] v&nbsp;roce [[1918]] ho revolučně naladěný dav strhl a zničil.
-<br />Základní vzor, který inspiroval stavbu většiny sloupů Nejsvětější Trojice, se nachází na náměstí Graben ve Vídni a byl postaven po moru z roku 1679. Dřík tohoto bohatě zdobeného sloupu zcela mizí za mramorovými oblaky, sochami svatých, [[anděl]]y a [[putto|amorety]]. Jejich éra vrcholí [[sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|sloupem Nejsvětější Trojice]] na Horním náměstí v [[Olomouc]]i. Tento sloup je především velkolepou oslavou katolické církve, ovšem nelze přehlédnout, že jeho stavba byla zahájena (takřka současně s&nbsp;[[Mariánský sloup (Olomouc)|morovým mariánským sloupem na sousedním Dolním náměstí]]) krátce po moru, který udeřil na [[Morava|Moravě]] v letech [[1714]] až [[1716]]. Olomoucký sloup je výjimečný pro svou monumentalitu, bohatou výzdobu i neobvyklou kombinaci sochařských materiálů (kámen a pozlacená měď). Jeho základna je natolik velká, že dokonce uvnitř mohla být ukryta [[kaple]]. Tento sloup je jediný, který byl samostatně zapsán na [[Světové dědictví|Seznam památek světového dědictví]] [[UNESCO]], jako „jeden z&nbsp;výjimečných příkladů [[střední Evropa|středoevropského]] vrcholného baroka“.<ref>http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/859.pdf</ref>
+Základní vzor, který inspiroval stavbu většiny sloupů Nejsvětější Trojice, se nachází na náměstí Graben ve Vídni a byl postaven po moru z roku 1679. Dřík tohoto bohatě zdobeného sloupu zcela mizí za mramorovými oblaky, sochami svatých, [[anděl]]y a [[putto|amorety]]. Jejich éra vrcholí [[sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|sloupem Nejsvětější Trojice]] na Horním náměstí v [[Olomouc]]i. Tento sloup je především velkolepou oslavou katolické církve, ovšem nelze přehlédnout, že jeho stavba byla zahájena (takřka současně s&nbsp;[[Mariánský sloup (Olomouc)|morovým mariánským sloupem na sousedním Dolním náměstí]]) krátce po moru, který udeřil na [[Morava|Moravě]] v letech 1714 až 1716. Olomoucký sloup je výjimečný pro svou monumentalitu, bohatou výzdobu i neobvyklou kombinaci sochařských materiálů (kámen a pozlacená měď). Jeho základna je natolik velká, že dokonce uvnitř mohla být ukryta [[kaple]]. Tento sloup je jediný, který byl samostatně zapsán na [[Světové dědictví|Seznam památek světového dědictví]] [[UNESCO]], jako „jeden z&nbsp;výjimečných příkladů [[střední Evropa|středoevropského]] vrcholného baroka“.<ref>http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/859.pdf</ref>
-<gallery>
+<gallery perrow="3">
 Soubor:Blíževedly - barokní sloup Nejsvětější Trojice.jpg|[[Blíževedly]]
 Soubor:Morový sloup v Sadské.jpg|[[Sadská]]