Výsledky hledání

...nikaci s ostatními zahraničními institucemi, zajišťovala plánování vědy, vzdělávání vědců a udílela titul [[Kandidát věd|kandidát]] a [[d ... na okamžité aplikace, silný ideologický vliv postihl na ČSAV spíše vědy společenské než přírodní. Oproti vysokým školám též v ČSAV pano

... pojem, jehož různé stránky nicméně spolu souvisejí a je úlohou [[filosofie]], aby se tomu pokusila porozumět.<ref>J. Sokol, ''Čas a rytmus''. </ref> ...strakce, odvozená od představy prostoru čili „zprostorovělý čas“ vědy.<ref>J. Sokol, ''Čas a rytmus'', kap. 5.8. </ref>

...určitých případech; může být popsán [[sociologie|sociologicky]], [[Filosofie|filozoficky]] či [[sémantika|sémanticky]].

...zlaté pravidlo“ také základní zásady pro různé dílčí oblasti vědy, ekonomie atd. ...ká zásada a patří spíše do oblasti osvědčené „moudrosti“ než filosofie v pravém slova smyslu. Kritiky jsou v zásadě dvojího druhu:

...[[přednáška|přednáškách]], [[sborník|sbornících]] věnovaných [[filosofie|filosofii]], [[věda|vědě]], [[technika|technice]], [[příroda|přírod� Od roku [[1990]] přednáší na Katedře filosofie a [[dějiny přírodních věd|dějin přírodních věd]] Přírodovědeck

...sof]], zaměřený na dějiny filosofie a na filosofii vědy. Vede Katedru filosofie a dějin přírodních věd na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karl ...] [[Mgr.]], [[1994]] [[PhD.]], [[1996]] [[Doc.]]). Habilitoval se prací ''Filosofie živé přírody''.<ref>http://glosy.info/autori/zdenek-kratochvil/</ref>

...království, je kronika také výkladem ideálů středověké sociální filosofie, poskytujícím návod, jak vládnout, a obhajujícím principy cisterciác ...nand Tadra]] | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění | místo = Praha | rok = 1903 | poznámka = Přepisy

...názium. Později ([[1930]]) na Oxfordské univezitě studoval přírodní vědy a angličtinu. Jeho první kniha, sbírka básní, spatřila světlo světa ...dovou, analytickou chemičkou. V Salisbury se stal učitelem angličtiny a filosofie na Bishop Wordsworth's School.

== Definice vědy == ...roda]] ([[přírodní vědy]]), jevy společenského života ([[duchovní vědy]], [[historická věda]], [[filologie]], [[sociologie]], [[politologie]] aj

...ci stát vědou'' - Závěr O určení hranic čistého rozumu [http://www.filosofie.cz/texty/pub/kant/Kant%20-%20Prolegomena.html]</ref> [[Kategorie:Filosofie vědy]]

* [[1971]]-[[1977]] docent filosofie a dogmatiky na [[CMBF]] * [[2004]] Výzkumné centrum pro dějiny vědy; výuka [[antropologie]] na FF UK

...ladatel [[Taoismus|taoistických]] a [[zen]]ových textů a popularizátor vědy. ...hách přesahy směrem k literatuře, [[Religionistika|religionistice]], [[Filosofie|filozofii]], [[Teologie|teologii]], výtvarnému umění nebo hudbě všech

...vat]], přeměňovat svoje okolí a [[vývoj|vyvíjela]] se. Jedná se o [[filosofie|filosoficko]]-[[náboženství|nábožensko]]-[[věda|vědecký]] problém, ..., což koneckonců bylo typické i pro některé [[Řecko|starořecké]] [[filosofie|filosofy]]. Podle [[Bible]] i (poněkud mladšího) [[Korán]]u byl svět i

... a základními pojmy. Aristotelés pro ni používá označení '''první filosofie''', která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázk ...zkoumání různých jsoucen. V tomto směru dále pokračují jednotlivé vědy, které si otázku po bytí vůbec nekladou a klást ani nemohou: musí byt

[[Kategorie:Filosofie vědy]]

... autora = Arno Anzenbacher | jméno = Arno | rok = 2004 | titul = Úvod do filosofie | vydavatel = Portál | místo = Praha | strany = 269 | isbn = 80-7178-804- * ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-804-X.

...skytujících odpovědi na některé otázky týkající se duchovních, [[Filosofie|filozofických]] a náboženských problémů.<ref>{{Citace monografie | jm .... Oficiálně však toto hnutí nebylo nikdy založeno. Základem jejich [[filosofie]] je tvrzení o existenci mimozemské [[civilizace]], která [[lidstvo|lids

...losofických tradicích lidstva, a takto se znovu získá klasický ideál Filosofie jako prostředku pro lidštější a úplnější existenci.<br /> ... práce byla mimo jiné oceněna udělením Kříže Paříže za umění, vědy a literaturu v roce 1976 a jeho přijetím za člena do Burckhardtovy Akade

..., [[filosofie|filozofií]], [[měna|měnami]] a [[historie vědy|historií vědy]]. Mimo to píše i nebeletristické články o technologii pro různé ča

...e prostřednictvím řeči mohou stávat skutečnostmi.<ref>E. Cassirer, ''Filosofie symbolických forem 2, Mytické myšlení''. Praha: OIKOYMENH 1996 </ref> ...ji novou filosofii sebejistoty poznávajícího, na niž navazuje moderní filosofie subjektu. Reflexe je také bohatým a bezprostředním zdrojem poznání s

...dy Národní akademie věd Ukrajiny, v roce [[2001]] ředitelem Institutu filosofie [[Hryhorij Skovoroda|H. Skovorody]] tamtéž a v roce [[2003]] akademikem [ ...aměřených na problematiku [[logika|logiky]], [[metodologie]], filosofii vědy, [[filosofii]] a historii kultury. Zcela zásadní význam má Popovyčovo

...vaný pojem (např. Ústav hudební vědy FF MU v Brně a Ústav hudební vědy FF KU v Praze x Katedra muzikologie FF UP Olomouc). Termín "hudební věda ...ace je vždy potřeba pečlivě zohlednit všechny dobové aspekty hudby a vědy jako takové.

...t může být předmětem [[poznání]]. Některé směry moderní [[věda|vědy]] měly či mají za to, že na základě dokonale objektivního poznání * [[Čas|Čas ve fyzice]], [[Čas (filosofie)|čas ve filosofii]], [[čas (mluvnice)|čas v gramatice]]

...rodní centrum duchovní obnovy]], jehož je správcem. Učí (zejména [[filosofie|filosofické]] kurzy) na [[Pedagogická fakulta Technické univerzity v Lib ..., legálně odjel z republiky a mimo ni už zůstal. Studoval teologii a [[Filosofie|filosofii]] na těch nejlepších univerzitách: nejprve na [[Lateránská

...jil disertační práci, složil rigorózní zkoušku a získal doktorát filosofie. [[Kategorie:Pomocné vědy historické]]

...Vatikánská observatoř|Vatikánské observatoře]] (od 1981), profesor [[filosofie]] na [[Papežská teologická akademie v Krakově|Papežské teologické ak ...boce [[Víra|věřící]] a po maturitě v roce [[1953]] začal studovat [[filosofie|filosofii]] a [[teologie|teologii]] na [[Kněžský seminář|semináři]]

...tgarda|avantgardy]] sedmdesátých let, profesor [[Collège de France]], [[Filosofie|filozof]] a [[psychologie|psycholog]]. Byl také historik filozofie, předs ...mézil]] aj.) Foucault však bývá mnohými považován za představitele filosofie tzv. [[poststrukturalismus|poststrukturalismu]], čemuž odpovídá pozice

...t_5470322_3382.html</ref> byl francouzský [[filosofie|filozof]], historik vědy a [[esej]]ista. ...hel Foucault|Michelem Foucaultem]] a od roku [[1969]] je profesorem dějin vědy na [[paříž]]ské [[Sorbonna|Sorbonně]] a od roku [[1984]] na [[Stanford

'''Mezinárodní vztahy''' (MV) jsou [[sociální vědy|sociálněvědná]] [[politologie|politologická]] disciplína, která zkou # politická filosofie a teorie

...lek vybudován a získán. „Metodicky“ se zabýváme nějakou oblastí vědy, když ji plánovitě prozkoumáváme, vypracujeme její jednotlivé člen� ...cích druhých. Je to právě tato [[vědecká metoda]], která učinila z vědy kolektivní dílo tisíců a tak umožnila její nevídaný rozvoj.

...[metoda]]mi, jejich tvorbou a aplikací. Patří do teorie či [[filosofie vědy]] a obecněji do [[epistemologie]]. Pod vlivem [[angličtina|angličtiny]] * metodologie ''humanitních věd a filosofie'', kde hraje významnou roli kritika pramenů a [[interpretace]].

[[Kategorie:Filosofie vědy]]

...[[přirozená teologie]]). Metafyzika se klade do protikladu [[přírodní vědy|přírodním vědám]]. Nezabývá se přírodními zákony, ale otázkami, * [[Filosofie|Filozofie]]

== Filosofie scientologie == ...anetics.org/ www.dianetics.org]- oficiální americké stránky dianetiky (vědy o lidské mysli), která je součástí scientologie

...ních oborů (např. lékařství [[ájurvéda]], lingvistiky i technické vědy jako architektura atd.). Stejnou funkci plnil sanskrt i v buddhismu - vyjma

Jedním z problémů religionistiky jako vědy zůstává [[Náboženství#Definice náboženství|definice náboženství Formování religionistiky jako vědy souviselo s dobou [[osvícenství]], a to zvláště v [[Anglie|Anglii]], [

...čná pro téměř všechna [[náboženství]], většinu kultur a řadu [[filosofie|filosofických]] systémů. V tomto ohledu lze mezi nimi nicméně najít d Známí [[Řecko|řečtí]] [[filosofie|filosofové]] zastávající reinkarnační teorii byli Pythagoras (kolem r

...konů nebo vtěsnat do pár experimentů. „Redukcionismus“ evoluční vědy je ryze taktický. Děláme, co umíme, tváří v tvář děsivé rozmanit [[Kategorie:Filosofie vědy]]

Platónova filosofie má blízko ke krajnímu realismu: pravé bytí je vyhrazeno věčným, nem ... u člověka přímo odmítl. Na druhé straně ale předmětem empirické vědy mohou být jen celé třídy „stejných“ věcí – bakterií, psů neb

...myšlení. Její vliv však zasahuje i do jiných vědeckých oblastí, do filosofie, historie a práva a představuje tak ve společenských vědách ucelený ...e 1974 F. A. Hayek [[Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela|Nobelovu cenu za ekonomii]] za svou průkopnicko

...společenských věd]] a jsou základem pro rozvíjení tzv. [[aplikované vědy|aplikovaných věd]]. ...] může být mnohdy neostrá a potom je zařazení oboru mezi přírodní vědy spíše dáno vlivem tradice.

Ve [[filosofie|filosofii]] se '''předmětem (objektem)''' rozumí to, co je ''předmětem Ve [[filosofie|filosofii]] a filosofických aspektech dalších oborů (psychologie, lingv

... jak se chováme. Proto je těžké vymezit předmět psychologie jakožto vědy. ...telné podobně jako je tomu v [[Chemie|chemii]], [[Fyzika|fyzice]] nebo [[Filosofie|filozofii]].

Rozum je jeden z nejdůležitějších [[filosofie|filosofických]] termínů a jeho chápání i hodnocení se u jednotlivýc ... rozumové – a tedy spolehlivé – poznání stojí u kořene evropské vědy a její snahy o matematizaci skutečnosti. Myšlenka Božího nebo také sv

...ty americké|USA]]) je americký filosof práva a přestavitel politické filosofie. V&nbsp;současné době je profesorem na [[University College London]] a n ...e University]], od roku [[1968]] jako držitel Hohfeldovy stolice právní vědy. V roce [[1969]] nastoupil po [[H. L. A. Hart]]ovi na stolici právních v�

... [[1944]]) je znám především jako [[Spojené království|britský]] [[filosofie|filosof]], [[estetika|estetik]], [[politologie|politolog]], spisovatel a hu ... PEN klub|PEN klubu]] a [[Společnost pro vědy a umění|Společnosti pro vědy a umění]]. Patří též mezi zakladatele Vzdělávací nadace Jana Husa.

...o [[a priori]], apriorní forma smyslového názoru, podobně jako [[Čas (filosofie)|čas]]. ...ro předměty a jejich pohyb chápe prostor celá antická a středověká filosofie.<ref> Podrobně viz J. Patočka 1964, kap A.IV.</ref>

...í alternativní teorie neustále a jejich konflikt je příčinou vývoje vědy. Různé přístupy jsou tedy pro vědu i filozofii metodologicky nezbytné ...nám a zdokonalování. Feyerabend odmítá kumulativní charakter vývoje vědy, protože podle něj stará teorie nemůže být zahrnuta do nové teorie.

...da]] má své principy, otázky principů nejobecnějších náleží do [[Filosofie|filozofie]], např. [[princip vyloučeného třetího]] nebo [[princip kauz ...rincip komplementarity'', ''princip korespondence'' vyjadřují ve vývoji vědy relativní souhlas vědeckých [[teorie|teorií]] na kvantitativně různý

...s navázal také [[behaviorismus]] a další směry, zejména ve filosofii vědy. ...ine]], který jej rozšířil o holismus francouzského fyzika a historika vědy [[Pierre Duhem]]a. Podle Duhema mají jednotlivé výpovědi smysl jen v r�