V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Technecium

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 19: Řádka 19:
|-
|-
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-26-8
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-26-8
-
|-
 
-
|colspan="2" align="center" | [[Soubor:Tc,43.jpg|center|200px|Kovové technecium]]
 
|}
|}
'''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní [[izotop]].
'''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní [[izotop]].
   
   
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
-
Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|D. I. Mendělejevem]], který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku [[1937]] Italové [[Carlo Perrier]] a [[Emilio G. Segré]] ve vzorku kovového [[molybden]]u, který byl v [[cyklotron]]u vystaven bombardování jádry [[deuterium|deuteria]].
+
Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku [[1937]] Italové [[Carlo Perrier]] a [[Emilio G. Segré]] ve vzorku kovového [[molybden]]u, který byl v [[cyklotron]]u vystaven bombardování jádry [[deuterium|deuteria]].
Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu.
Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu.
Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc<sup>+1</sup> po Tc<sup>+7</sup>, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc<sup>+7</sup>.
Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc<sup>+1</sup> po Tc<sup>+7</sup>, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc<sup>+7</sup>.
== Výskyt a využití ==
== Výskyt a využití ==
-
V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)|uranu]] <sup>235</sup>U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním [[spektrum|spektru]] hvězd typu [[rudý obr|rudých obrů]] a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.
+
[[Soubor:Technetium-99m Generator-Flickr.jpg|thumb|240px|Technetium-99m Generator]]
-
V současné době je známo celkem 35 [[radioizotop]]ů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou <sup>97</sup>Tc, <sup>98</sup>Tc a <sup>99</sup>Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]] 4,2×10<sup>6</sup> a 2,1×10<sup>5</sup> roku, využívané v [[biologie|biologii]] a medicíně pro sledování [[Metabolismus|metabolizmu]] vybraných sloučenin a sledování [[kost]]ní tkáně. Uměle lze tyto [[izotop]]y poměrně jednoduše připravit z izotopů [[molybden]]u <sup>97</sup>Mo a <sup>98</sup>Mo jejich bombardováním [[neutron]]y v jaderném reaktoru.
+
V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)|uranu]] <sup>235</sup>U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním [[spektrum|spektru]] hvězd typu [[Červený obr|rudých obrů]] a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.
 +
V současné době je známo celkem 35 [[radioizotop]]ů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou <sup>97</sup>Tc, <sup>98</sup>Tc a <sup>99</sup>Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s [[Poločas přeměny|poločasem&nbsp;rozpadu]] 4,2×10<sup>6</sup> a 2,1×10<sup>5</sup> roku, využívané v [[biologie|biologii]] a medicíně pro sledování [[Metabolismus|metabolizmu]] vybraných sloučenin a sledování [[kost]]ní tkáně. Uměle lze tyto [[izotop]]y poměrně jednoduše připravit z izotopů [[molybden]]u <sup>97</sup>Mo a <sup>98</sup>Mo jejich bombardováním [[neutron]]y v jaderném reaktoru.
== Literatura ==
== Literatura ==
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
Řádka 41: Řádka 40:
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]
-
{{Tabulka prvků}}
+
{{Tabulka prvků}}{{Flickr|Technetium}}{{commonscat|Technetium}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{commonscat|Technetium}}
+
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Kovy]]
[[Kategorie:Kovy]]

Aktuální verze z 7. 11. 2017, 15:29

Technecium
Technecium
Atomové číslo43
Relativní atomová hmotnost98(0) amu
Elektronová konfigurace [Kr] 4d5 5s2
Elektronegativita (Pauling)1,9
Teplota tání2157 °C (2430 K)
Teplota varu4265 °C (4538 K)
Hustota11 g.cm-3
Registrační číslo CAS7440-26-8

Technecium, chemická značka Tc, lat. Technetium je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní izotop.

Obsah

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku 1937 Italové Carlo Perrier a Emilio G. Segré ve vzorku kovového molybdenu, který byl v cyklotronu vystaven bombardování jádry deuteria. Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu. Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc+1 po Tc+7, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc+7.

Výskyt a využití

Technetium-99m Generator

V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu uranu 235U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním spektru hvězd typu rudých obrů a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader. V současné době je známo celkem 35 radioizotopů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou 97Tc, 98Tc a 99Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s poločasem rozpadu 4,2×106 a 2,1×105 roku, využívané v biologii a medicíně pro sledování metabolizmu vybraných sloučenin a sledování kostní tkáně. Uměle lze tyto izotopy poměrně jednoduše připravit z izotopů molybdenu 97Mo a 98Mo jejich bombardováním neutrony v jaderném reaktoru.

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

  • Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
  • Chemický vzdělávací portál [2]
  • WebElements (anglicky) [3]
  • Periodická tabulka prvků [4]


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Technecium
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Technecium
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Technecium“