V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Ternopil

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 22: Řádka 22:
| web = www.city.gov.te.ua
| web = www.city.gov.te.ua
| mapa = Image:Ternopil-Ukraine-Map.png
| mapa = Image:Ternopil-Ukraine-Map.png
-
}}
+
}}[[Soubor:Ternopil dominikanskyj kostol.jpeg|thumb|230px|Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie]]
'''Ternopil''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]]: {{cizojazyčně|uk|Тернопіль}} / ''Ternopil'', [[ruština|rusky]] {{cizojazyčně|uk|Тернополь}} / ''Ternopol'' či [[polština|polsky]] {{cizojazyčně|pl|''Tarnopol''}}) je město ležící v západní části [[Ukrajina|Ukrajiny]] na řece [[Seret (Dněstr)|Seret]]. Městem prochází hlavní železniční trať mezi [[Lvov]]em a [[Kyjev]]em a silnice Lvov - [[Vinnycja]] - [[Umaň]]. Ternopil je hlavním městem [[Ternopilská oblast|Ternopilské oblasti]]; žije zde přibližně 245 000 obyvatel.
'''Ternopil''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]]: {{cizojazyčně|uk|Тернопіль}} / ''Ternopil'', [[ruština|rusky]] {{cizojazyčně|uk|Тернополь}} / ''Ternopol'' či [[polština|polsky]] {{cizojazyčně|pl|''Tarnopol''}}) je město ležící v západní části [[Ukrajina|Ukrajiny]] na řece [[Seret (Dněstr)|Seret]]. Městem prochází hlavní železniční trať mezi [[Lvov]]em a [[Kyjev]]em a silnice Lvov - [[Vinnycja]] - [[Umaň]]. Ternopil je hlavním městem [[Ternopilská oblast|Ternopilské oblasti]]; žije zde přibližně 245 000 obyvatel.
== Historie ==
== Historie ==
-
[[Soubor:Ternopil dominikanskyj kostol.jpeg|thumb|192px|left|Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie]]
+
V roce byla 1540 Janem Tarnowskim založena pevnost proti tatarským nájezdům. Roku 1548 byla městu Zikmundem I. Starým garantována městská práva. Na základě lublinské unie v roce 1569 připadlo [[Polsko-litevská unie|Polsku]]. Ternopil se účastnila Chmelnického povstání (1648–1654). Za svou existenci bylo město několikrát vyplundrováno [[Turci|Turky]] a [[Tataři|Tatary]]. Po prvním dělení Polska od roku 1772 patřilo [[Habsburská monarchie|Rakousku]], v letech 1809 až 1815 [[Rusko|Rusku]], v letech 1815 až 1918 opět Rakousku, respektive [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Na přelomu 19. a 20. století prodělalo rychlý rozvoj a stalo se obchodním centrem oblasti. V na podzim 1915 se v blízkosti města odehrávaly boje 1. světové války (mj. [[bitva u Zborova]]) a byla u něj zastavena ofenziva rakousko-uherských a německých vojsk.
-
V roce byla 1540 [[Jan Tarnowski|Janem Tarnowskim]] založena pevnost proti tatarským nájezdům. Roku 1548 byla městu [[Zikmund I. Starý|Zikmundem I. Starým]] garantována městská práva. Na základě [[Lublinská unie|lublinské unie]] v roce 1569 připadlo [[Polsko-litevská unie|Polsku]]. Ternopil se účastnila [[Chmelnického povstání]]. Za svou existenci bylo město několikrát vyplundrováno [[Turci|Turky]] a [[Tataři|Tatary]]. Po prvním dělení Polska od roku 1772 patřilo [[Habsburská monarchie|Rakousku]], v letech 1809 až 1815 [[Rusko|Rusku]], v letech 1815 až 1918 opět Rakousku, respektive [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Na přelomu 19. a 20. století prodělalo rychlý rozvoj a stalo se obchodním centrem oblasti. V na podzim 1915 se v blízkosti města odehrávaly boje 1. světové války (mj. [[bitva u Zborova]]) a byla u něj zastavena ofenziva rakousko-uherských a německých vojsk.  
+
 
Po [[První světová válka|1. světové válce]] bylo město střídavě součástí [[Ukrajinská národní republika|Ukrajinské národní republiky]], Polska a bolševického Ruska. Od roku [[1919]] až do září [[1939]] bylo město součástí [[Druhá polská republika|2. polské republiky]] a hlavním městem jejího Tarnopolskéhu vojvodství; v září 1939 po přepadení Polska Německem a Sovětským svazem bylo připojeno k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] ([[Ukrajinská SSR]]. V roce [[1939]] mělo město 40 000 obyvatel, z toho 50 % Poláků, 10 % Ukrajinců a relativně vysoký počet [[Židé|Židů]]. Od [[3. červenec|3. července]] [[1941]] do [[14. duben|14. dubna]] [[1944]] bylo obsazeno Německem. Poté bylo až do vyhlášení ukrajinské nezávislosti součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nyní je jedním z 24 oblastních měst Ukrajinské republiky.
Po [[První světová válka|1. světové válce]] bylo město střídavě součástí [[Ukrajinská národní republika|Ukrajinské národní republiky]], Polska a bolševického Ruska. Od roku [[1919]] až do září [[1939]] bylo město součástí [[Druhá polská republika|2. polské republiky]] a hlavním městem jejího Tarnopolskéhu vojvodství; v září 1939 po přepadení Polska Německem a Sovětským svazem bylo připojeno k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] ([[Ukrajinská SSR]]. V roce [[1939]] mělo město 40 000 obyvatel, z toho 50 % Poláků, 10 % Ukrajinců a relativně vysoký počet [[Židé|Židů]]. Od [[3. červenec|3. července]] [[1941]] do [[14. duben|14. dubna]] [[1944]] bylo obsazeno Německem. Poté bylo až do vyhlášení ukrajinské nezávislosti součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nyní je jedním z 24 oblastních měst Ukrajinské republiky.
== Ternopil dnes ==
== Ternopil dnes ==
-
[[Soubor:Ternopil .jpg|thumb|left|Ulička v historické části města]]
+
[[Soubor:Ternopil .jpg|thumb|230px|Ulička v historické části města]]
-
[[Soubor:Ternopil zamok.jpeg|thumb|left|Ternopilský zámek]]
+
[[Soubor:Ternopil zamok.jpeg|thumb|230px|Ternopilský zámek]]
-
Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, [[Taras Ševčenko|Ševčenkova]] činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel [[Zmrtvýchvstání]] (Воздвиженська церква), [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] z 18. století) a také místní [[Ternopilský zámek|zámek]] (založen v 16. stol., přestavěn v 19. století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník ([[:uk:Тернопільський став]]), který na počátku 20. století téměř zanikl, avšak v padesátých letech byl přestavěn na nádrž o rozloze 3 km², jež v sovětské éře nesla název ''Komsomolské jezero''; dnes slouží především rekreačním účelům a v jeho okolí se nacházejí rozlehlé parky.
+
Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, [[Taras Ševčenko|Ševčenkova]] činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel [[Zmrtvýchvstání]] (Воздвиженська церква), [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] z 18. století) a také místní [[Ternopilský zámek|zámek]] (založen v 16.&nbsp;století, přestavěn v 19.&nbsp;století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník (Тернопільський став), který na počátku 20. století téměř zanikl, avšak v padesátých letech byl přestavěn na nádrž o rozloze 3&nbsp;km<sup>2</sup>, jež v sovětské éře nesla název ''Komsomolské jezero''; dnes slouží především rekreačním účelům a v jeho okolí se nacházejí rozlehlé parky.
Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic [[Stanisław Koniecpolski]], generálové [[Władysław Langner]] a [[Franciszek Kleeberg]], polský [[slavistika|slavista]] [[Aleksander Brückner]], židovský německojazyčný spisovatel [[Soma Morgenstern]] či současný ukrajinský prezident [[Viktor Juščenko]].
Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic [[Stanisław Koniecpolski]], generálové [[Władysław Langner]] a [[Franciszek Kleeberg]], polský [[slavistika|slavista]] [[Aleksander Brückner]], židovský německojazyčný spisovatel [[Soma Morgenstern]] či současný ukrajinský prezident [[Viktor Juščenko]].
 +
Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati [[Lvov]] - [[Chmelnyckyj]] - [[Žmerynka]] - [[Kyjev]]/[[Oděsa]], další tratě vedou do [[Černovice (Ukrajina)|Černovic]], [[Šepetivka|Šepetivky]] a [[Chodoriv]]a. Město také leží na západovýchodním [[Evropská silnice|evropském silničním tahu]] [[E50]], frekventovaná silnice vede severním směrem na [[Kremenec]], [[Dubno (Ukrajina)|Dubno]] a [[Rovno|Rivne]].
Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati [[Lvov]] - [[Chmelnyckyj]] - [[Žmerynka]] - [[Kyjev]]/[[Oděsa]], další tratě vedou do [[Černovice (Ukrajina)|Černovic]], [[Šepetivka|Šepetivky]] a [[Chodoriv]]a. Město také leží na západovýchodním [[Evropská silnice|evropském silničním tahu]] [[E50]], frekventovaná silnice vede severním směrem na [[Kremenec]], [[Dubno (Ukrajina)|Dubno]] a [[Rovno|Rivne]].
Ternopil uzavřel partnerství s [[Polsko|polským]] městem [[Tarnów]].
Ternopil uzavřel partnerství s [[Polsko|polským]] městem [[Tarnów]].

Aktuální verze z 1. 3. 2022, 23:05

Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie

Ternopil (ukrajinsky: Тернопіль / Ternopil, rusky Тернополь / Ternopol či polsky Tarnopol) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Seret. Městem prochází hlavní železniční trať mezi Lvovem a Kyjevem a silnice Lvov - Vinnycja - Umaň. Ternopil je hlavním městem Ternopilské oblasti; žije zde přibližně 245 000 obyvatel.

Historie

V roce byla 1540 Janem Tarnowskim založena pevnost proti tatarským nájezdům. Roku 1548 byla městu Zikmundem I. Starým garantována městská práva. Na základě lublinské unie v roce 1569 připadlo Polsku. Ternopil se účastnila Chmelnického povstání (1648–1654). Za svou existenci bylo město několikrát vyplundrováno Turky a Tatary. Po prvním dělení Polska od roku 1772 patřilo Rakousku, v letech 1809 až 1815 Rusku, v letech 1815 až 1918 opět Rakousku, respektive Rakousku-Uhersku. Na přelomu 19. a 20. století prodělalo rychlý rozvoj a stalo se obchodním centrem oblasti. V na podzim 1915 se v blízkosti města odehrávaly boje 1. světové války (mj. bitva u Zborova) a byla u něj zastavena ofenziva rakousko-uherských a německých vojsk.

Po 1. světové válce bylo město střídavě součástí Ukrajinské národní republiky, Polska a bolševického Ruska. Od roku 1919 až do září 1939 bylo město součástí 2. polské republiky a hlavním městem jejího Tarnopolskéhu vojvodství; v září 1939 po přepadení Polska Německem a Sovětským svazem bylo připojeno k Sovětskému svazu (Ukrajinská SSR. V roce 1939 mělo město 40 000 obyvatel, z toho 50 % Poláků, 10 % Ukrajinců a relativně vysoký počet Židů. Od 3. července 1941 do 14. dubna 1944 bylo obsazeno Německem. Poté bylo až do vyhlášení ukrajinské nezávislosti součástí Sovětského svazu. Nyní je jedním z 24 oblastních měst Ukrajinské republiky.

Ternopil dnes

Ulička v historické části města
Ternopilský zámek

Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, Ševčenkova činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel Zmrtvýchvstání (Воздвиженська церква), dominikánský z 18. století) a také místní zámek (založen v 16. století, přestavěn v 19. století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník (Тернопільський став), který na počátku 20. století téměř zanikl, avšak v padesátých letech byl přestavěn na nádrž o rozloze 3 km2, jež v sovětské éře nesla název Komsomolské jezero; dnes slouží především rekreačním účelům a v jeho okolí se nacházejí rozlehlé parky. Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic Stanisław Koniecpolski, generálové Władysław Langner a Franciszek Kleeberg, polský slavista Aleksander Brückner, židovský německojazyčný spisovatel Soma Morgenstern či současný ukrajinský prezident Viktor Juščenko.

Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati Lvov - Chmelnyckyj - Žmerynka - Kyjev/Oděsa, další tratě vedou do Černovic, Šepetivky a Chodoriva. Město také leží na západovýchodním evropském silničním tahu E50, frekventovaná silnice vede severním směrem na Kremenec, Dubno a Rivne. Ternopil uzavřel partnerství s polským městem Tarnów.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ternopil