V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Volný pád

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Volný pád''' je [[Mechanický pohyb|pohyb]] [[těleso|tělesa]] o [[hmotnost]]i <math>m</math> v [[homogenní gravitační pole|homogenním gravitačním poli]], při kterém počáteční [[rychlost]] tělesa je ''[[nula|nulová]]'' a kromě [[Gravitační síla|gravitační síly]] na [[těleso]] nepůsobí ''žádná'' další [[síla]], popř. jsou další síly ''zanedbatelné'' (tzn. ''[[odpor prostředí]] se zanedbává'').
+
'''Volný pád''' je [[Mechanický pohyb|pohyb]] [[těleso|tělesa]] o [[hmotnost]]i <big>\(m</math> v [[homogenní gravitační pole|homogenním gravitačním poli]], při kterém počáteční [[rychlost]] tělesa je ''[[nula|nulová]]'' a kromě [[Gravitační síla|gravitační síly]] na [[těleso]] nepůsobí ''žádná'' další [[síla]], popř. jsou další síly ''zanedbatelné'' (tzn. ''[[odpor prostředí]] se zanedbává'').
==Pohybové rovnice==
==Pohybové rovnice==
Pomineme-li odpor okolního prostředí a uvažujeme-li pouze homogenní gravitační pole, působí na pohybující se těleso pouze [[síla]] ve [[vertikála|vertikálním směru]] o velikosti  
Pomineme-li odpor okolního prostředí a uvažujeme-li pouze homogenní gravitační pole, působí na pohybující se těleso pouze [[síla]] ve [[vertikála|vertikálním směru]] o velikosti  
-
:<math>F=-mg</math>,
+
:<big>\(F=-mg</math>,
-
kde <math>g</math> je [[gravitační zrychlení]] (popř. [[tíhové zrychlení]]). V našich zeměpisných šířkách je <math>g</math> rovno 9,81 m/s<sup>2</sup>. Záporným znaménkem se označuje, že těleso padá směrem dolů (daná [[souřadnicová osa]] je totiž obvykle orientována směrem vzhůru). [[Pohybová rovnice]] v daném směru má tvar
+
kde <big>\(g</math> je [[gravitační zrychlení]] (popř. [[tíhové zrychlení]]). V našich zeměpisných šířkách je <big>\(g</math> rovno 9,81 m/s<sup>2</sup>. Záporným znaménkem se označuje, že těleso padá směrem dolů (daná [[souřadnicová osa]] je totiž obvykle orientována směrem vzhůru). [[Pohybová rovnice]] v daném směru má tvar
-
:<math>F = ma</math>,
+
:<big>\(F = ma</math>,
-
kde <math>a</math> je [[zrychlení]] tělesa.
+
kde <big>\(a</math> je [[zrychlení]] tělesa.
Z předchozích vztahů dostaneme rovnost
Z předchozích vztahů dostaneme rovnost
-
:<math>ma=-mg</math>
+
:<big>\(ma=-mg</math>
-
neboli (pro <math>g>0</math>):
+
neboli (pro <big>\(g>0</math>):
-
:<math>a=-g</math>
+
:<big>\(a=-g</math>
-
Je vidět, že velikost hmotnosti <math>m</math> tělesa nemá na pohyb vliv. Všechna tělesa padají se stejným zrychlením <math>g</math>.
+
Je vidět, že velikost hmotnosti <big>\(m</math> tělesa nemá na pohyb vliv. Všechna tělesa padají se stejným zrychlením <big>\(g</math>.
==Kinematika pohybu==
==Kinematika pohybu==
-
Volný pád je tedy [[rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb]] se [[Zrychlení|zrychlením]] rovným [[Gravitační zrychlení|gravitačnímu zrychlení]]. Ze vztahů pro [[rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb]] (za předpokladu, že osa <math>y</math> směřuje vertikálně) plyne
+
Volný pád je tedy [[rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb]] se [[Zrychlení|zrychlením]] rovným [[Gravitační zrychlení|gravitačnímu zrychlení]]. Ze vztahů pro [[rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb]] (za předpokladu, že osa <big>\(y</math> směřuje vertikálně) plyne
-
:<math>v = v_0 - gt</math>
+
:<big>\(v = v_0 - gt</math>
-
:<math>y = y_0 + v_0 t - \frac{1}{2}gt^2</math>
+
:<big>\(y = y_0 + v_0 t - \frac{1}{2}gt^2</math>
-
kde <math>v_0</math> určuje velikost počáteční rychlosti (tedy rychlosti v čase <math>t=0</math>) a <math>y_0</math> určuje počáteční polohu (resp. výšku).
+
kde <big>\(v_0</math> určuje velikost počáteční rychlosti (tedy rychlosti v čase <big>\(t=0</math>) a <big>\(y_0</math> určuje počáteční polohu (resp. výšku).
-
V takto zvolené [[soustava souřadnic|soustavě souřadnic]] tedy těleso padá proti směru osy <math>y</math>.
+
V takto zvolené [[soustava souřadnic|soustavě souřadnic]] tedy těleso padá proti směru osy <big>\(y</math>.
==Pád z klidu==
==Pád z klidu==
-
Pustíme-li těleso z [[klid (fyzika)|klidu]], má v okamžiku vypuštění <math>t=0</math> [[nula|nulovou]] rychlost <math>v_0=0</math>. Položíme-li navíc [[počátek]] souřadné soustavy do bodu vypuštění, tedy <math>y_0=0</math>, pak platí
+
Pustíme-li těleso z [[klid (fyzika)|klidu]], má v okamžiku vypuštění <big>\(t=0</math> [[nula|nulovou]] rychlost <big>\(v_0=0</math>. Položíme-li navíc [[počátek]] souřadné soustavy do bodu vypuštění, tedy <big>\(y_0=0</math>, pak platí
-
:<math>v = -gt</math>
+
:<big>\(v = -gt</math>
-
:<math>y = -\frac{1}{2}gt^2</math>
+
:<big>\(y = -\frac{1}{2}gt^2</math>
-
Vyloučíme-li z těchto [[rovnice|rovnic]] [[čas]] <math>t</math>, dostaneme závislost rychlosti na [[poloha tělesa|poloze]]
+
Vyloučíme-li z těchto [[rovnice|rovnic]] [[čas]] <big>\(t</math>, dostaneme závislost rychlosti na [[poloha tělesa|poloze]]
-
:<math>v^2 = - 2 g y</math>
+
:<big>\(v^2 = - 2 g y</math>
-
Změníme-li souřadnice tak, aby označovaly [[výška|výšku]], tzn. <math>-y=h</math>, dostaneme vzorec pro rychlost pádu tělesa z dané výšky ve tvaru
+
Změníme-li souřadnice tak, aby označovaly [[výška|výšku]], tzn. <big>\(-y=h</math>, dostaneme vzorec pro rychlost pádu tělesa z dané výšky ve tvaru
-
:<math>v = \sqrt{2gh}</math>
+
:<big>\(v = \sqrt{2gh}</math>
==Energie==
==Energie==
Při volném pádu se [[gravitační potenciální energie]] mění na [[Kinetická energie|kinetickou energii]] tělesa.
Při volném pádu se [[gravitační potenciální energie]] mění na [[Kinetická energie|kinetickou energii]] tělesa.

Verze z 14. 8. 2022, 14:50

Volný pád je pohyb tělesa o hmotnosti \(m</math> v homogenním gravitačním poli, při kterém počáteční rychlost tělesa je nulová a kromě gravitační síly na těleso nepůsobí žádná další síla, popř. jsou další síly zanedbatelné (tzn. odpor prostředí se zanedbává).

Obsah

Pohybové rovnice

Pomineme-li odpor okolního prostředí a uvažujeme-li pouze homogenní gravitační pole, působí na pohybující se těleso pouze síla ve vertikálním směru o velikosti

\(F=-mg</math>,

kde \(g</math> je gravitační zrychlení (popř. tíhové zrychlení). V našich zeměpisných šířkách je \(g</math> rovno 9,81 m/s2. Záporným znaménkem se označuje, že těleso padá směrem dolů (daná souřadnicová osa je totiž obvykle orientována směrem vzhůru). Pohybová rovnice v daném směru má tvar

\(F = ma</math>,

kde \(a</math> je zrychlení tělesa. Z předchozích vztahů dostaneme rovnost

\(ma=-mg</math>

neboli (pro \(g>0</math>):

\(a=-g</math>

Je vidět, že velikost hmotnosti \(m</math> tělesa nemá na pohyb vliv. Všechna tělesa padají se stejným zrychlením \(g</math>.

Kinematika pohybu

Volný pád je tedy rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb se zrychlením rovným gravitačnímu zrychlení. Ze vztahů pro rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb (za předpokladu, že osa \(y</math> směřuje vertikálně) plyne

\(v = v_0 - gt</math>
\(y = y_0 + v_0 t - \frac{1}{2}gt^2</math>

kde \(v_0</math> určuje velikost počáteční rychlosti (tedy rychlosti v čase \(t=0</math>) a \(y_0</math> určuje počáteční polohu (resp. výšku). V takto zvolené soustavě souřadnic tedy těleso padá proti směru osy \(y</math>.

Pád z klidu

Pustíme-li těleso z klidu, má v okamžiku vypuštění \(t=0</math> nulovou rychlost \(v_0=0</math>. Položíme-li navíc počátek souřadné soustavy do bodu vypuštění, tedy \(y_0=0</math>, pak platí

\(v = -gt</math>
\(y = -\frac{1}{2}gt^2</math>

Vyloučíme-li z těchto rovnic čas \(t</math>, dostaneme závislost rychlosti na poloze

\(v^2 = - 2 g y</math>

Změníme-li souřadnice tak, aby označovaly výšku, tzn. \(-y=h</math>, dostaneme vzorec pro rychlost pádu tělesa z dané výšky ve tvaru

\(v = \sqrt{2gh}</math>

Energie

Při volném pádu se gravitační potenciální energie mění na kinetickou energii tělesa.

Přesnost řešení

Uvedené řešení je pouze přibližné, protože gravitační pole Země ve skutečnosti není homogenní a se zvětšující se výškou jeho síla klesá. Chyba je však při výpočtu pádů na povrchu Země o mnoho řádů nižší, než například vliv odporu vzduchu.

Související články