Čáslav

Z Multimediaexpo.cz


Čáslav (něm. Tschaslau nebo Časlau) je české město ležící ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora, založené v roce 1264 za vlády Přemysla Otakara II. Dle údajů z roku 2006 zde žije 10 025 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nejstarší dochovanou památkou je románský kostelík sv. Michala z roku 1130, která je dnes součástí chrámu sv. Petra a Pavla.

Obsah

Historie

Prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku neolitu (6. – 5. tis. př. n. l.) Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století. Pravděpodobným centrem se stal Hrádek, který je v 10. století tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. století se Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie. Královské město Čáslav vzniklo okolo poloviny 13. století za vlády Přemysla Otakara II. při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys - velké centrální náměstí, kterému dominuje radnice a pravoúhlá uliční síť. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, které z něho učinily samostatnou obec. Církevní život byl spojen s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Stavba raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel sv. Michala z 11. století (dnešní sakristie), který zde původně stál. Městský areál byl vymezen hradbami, které jsou zachovány v jedné třetině jejich délky. Do města se vcházelo čtyřmi branami. Ojedinělou památkou čáslavského gotického opevnění je válcová tzv. Otakarova věž, která stávala při Brodské bráně. Po vypuknutí husitského hnutí setrvala Čáslav na straně Zikmunda Lucemburského. Po jarní ofenzívě husitů v roce 1421 přešlo město na jejich stranu. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako Čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v roce 1910 ve výklenku podvěžní mariánské kaple. V 15. a 16. století postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. V roce 1452 vyhořela polovina města, v roce 1522 padlo ohni za oběť skoro celé město. Po tomto požáru však došlo opět ke kulturnímu a hospodářskému vzestupu města a k rozvoji stavební činnosti, které přerušily až události třicetileté války. Především dva švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala nejen městem pustým, ale navíc do 18. století silně zadluženým. V období humanismu a renesance dochází ke změnám ve školství, to postihuje i čáslavskou partikulární školu. Budova se nacházela naproti kostelu u Žižkovy brány. V úvahu připadají domy č. p. 194, 195 a 186. Jejich interiér byl vybaven jako každý měšťanský dům. Učitelé

  1. Rektor – nejvyšší učitel, ředitel školy. Učil v nejvyšší třídě (prima), byl to bakalář → absolvent Karolina.
  2. Prorektor – zástupce rektora, učil ve 2. nejvyšší třídě.
  3. Kantor – „řadový“ učitel, kantoři byli zpravidla hráči na nástroj.

Žáci při přijetí do školy skládali žákovský slib: „Slibuji, že budu učitele poslušen ve všem dobrém a slušném, že věrně zachovám zákony školské a řád vyučovací, že budu pilně pěstovati svobodná umění a povinnosti svého povolání bedlivě vykonávati, jakož mě Bůh toho dopomáhej“. Ve středověku spravovala školy především církev, od humanismu bylo školství spravováno pražskou univerzitou. V 18. století byla Čáslav významným správním centrem, sídlem krajského úřadu (1715), pošty, vojenské posádky. Novodobým stavebním ruchem na začátku 19. století byl do značné míry setřen původní renesanční a barokní charakter města. V polovině 19. století získala Čáslav postupně také úřady s okresní působností a začaly zde vznikat i některé vyšší vzdělávací ústavy (gymnázium, odborné školy). V druhé polovině 19. a na začátku 20. století byly zakládány hospodářské a peněžní ústavy (např. městská spořitelna, živnostenská záložna, hospodářské družstvo), dále elektrárna, plynárna aj. Došlo i k nové výstavbě ve městě, a to především budov pro správní a školské účely. Od roku 1960 přestala být Čáslav okresním městem, zůstala však přirozeným spádovým centrem. V roce 1884 bylo založeno městské muzeum podle projektu architekta Františka Tetřeva, které patří mezi nejstarší kamenná venkovská muzea. Budova muzea je novoklasicistní, interiéry napodobují např. Národní muzeum v Praze (chodby, exteriéry) nebo Britské národní muzeum v Londýně (vitríny). Na kopuli muzea je k vidění replika Svatováclavské koruny – symbol české státnosti. Stavbu muzea financovala záložna města Čáslavě. O založení muzea se silně zasloužil Kliment Čermák a Josef Kaunický (přispěl svými sbírkami). V roce 2003 se stala Čáslav obcí s rozšířenou působností, což znamená, že se určité pravomoci bývalého Okresního úřadu v Kutné Hoře opět přenesly do tohoto města.

Doprava

Čáslav je v současnosti (2010) obsluhována městskou hromadnou dopravou, kterou tvoří dvě okružní autobusové linky. Čáslav leží odnepaměti na obchodní stezce Praha–Brno–Vídeň. Tato výhodná poloha ji přinesla dobré spojení „se světem“. Denně tudy projíždí spousta autobusů. Toto se týká i dopravy železniční. V Čáslavi zastavují rychlíky Praha–Brno, které ve špičce jezdí v až jednohodinovém taktu. Organizátor ROPID má také v plánu zavést do Čáslavi linku S 2 Praha-Masarykovo nádraží - Nymburk hl.n. - Poděbrady - Kolín - Kutná Hora hl.n. - Čáslav. Problémem však je vozidlo, jelikož City Elefant je vyroben pro proud stejnosměrný. Na čáslavským nádražím ale visí dráty s proudem střídavým. Pod Čáslav spadá největší vojenské letiště v ČR – Chotusice. Nebe nad Čáslaví proto brázdí nadzvukové stíhačky JAS 39 Gripen. Katastrálním územím města také prochází ropovod Družba, na kterém došlo v roce 2005 k významnému úniku. Nedaleko Čáslavi v Bratčicích se narodil stavitel železnic Jan Perner.

Školství

Ve městě se nachází 4 mateřské školy. Základní školství je zastoupeno základními školami Zš Jana Žižky z Trocnova, Zš T. G. Masaryka a Zš Čáslav, Sadová. Střední vzdělání je zastoupeno širokým spektrem učilišť a středních škol. Učební obory nabízí Střední odborné učiliště a Střední odborné učiliště dopravní. Maturitní vzdělání je zastoupeno Střední zemědělskou školou, Střední průmyslovou školou a Obchodní akademií nebo Gymnáziem a Střední odbornou školou pedagogickou. Vyšší vzdělání je zastoupeno Vyšší odbornou školou, která se zaměřuje na systémy výroby a řízení podniku. Ve městě působí také Základní škola speciální a praktická škola Diakonie Českobratrské církve evangelické.

Náboženské organizace

Osobnosti

Narození v Čáslavi:

Působili zde:

Partnerská města

Části města

Externí odkazy


Pozůstatky městských hradeb

Pohled z náměstí směrem k Otakarově věži

Otakarova věž

Pomník Matouše Ulického u kostela Sv. Petra a Pavla

Schody pod Kostelem Sv. Petra a Pavla

Rekonstruovaná čáslavská synagoga z r. 1900

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Čáslav
  Města a obce okresu Kutná Hora  

Adamov • Bernardov • Bílé Podolí • Bludov • Bohdaneč • Brambory • Bratčice • Církvice • Čáslav • Čejkovice • Černíny • Červené Janovice • Čestín • Dobrovítov • Dolní Pohleď • Drobovice • Hlízov • Horka I • Horka II • Horky • Horušice • Hostovlice • Hraběšín • Chabeřice • Chlístovice • Chotusice • Kácov • Kluky • Kobylnice • Košice • Krchleby • Křesetice • Kutná Hora • Ledečko • Malešov • Miskovice • Močovice • Nepoměřice • Nové Dvory • Okřesaneč • Onomyšl • Opatovice I • Paběnice • Pertoltice • Petrovice I • Petrovice II • Podveky • Potěhy • Rašovice • Rataje nad Sázavou • Rohozec • Řendějov • Samopše • Semtěš • Schořov • Slavošov • Soběšín • Souňov • Staňkovice • Starkoč • Sudějov • Suchdol • Svatý Mikuláš • Šebestěnice • Štipoklasy • Třebešice • Třebětín • Třebonín • Tupadly • Uhlířské Janovice • Úmonín • Úžice • Vavřinec • Vidice • Vinaře • Vlačice • Vlastějovice • Vlkaneč • Vodranty • Vrdy • Záboří nad Labem • Zbizuby • Zbraslavice • Zbýšov • Zruč nad Sázavou • Žáky • Žehušice • Žleby

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8C%C3%A1slav“