Heinkel He 60

Z Multimediaexpo.cz

He 60
Základní charakteristika
Určení průzkumný hydroplán
Výrobce Heinkel
Arado
Wesserflug
Konstruktér Reinhold Mewes[1]
První let prosinec 1931
Zařazen 1933
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno
Varianty
Uživatel Luftwaffe
Kriegsmarine
Španělsko

Heinkel He 60 byl německý jednomotorový dvouplošný dvoumístný průzkumný hydroplán, schopný startu z katapultu a určený pro operace z pobřežních základen Luftwaffe či válečných lodí Kriegsmarine. Letoun byl vyvíjen v letech 1931–1932.

Obsah

Vývoj

Typ byl zprvu označován HD-60P. První prototyp He 60a(civilní registrace D-2157), který poháněl hvězdicový motor BMW VI 6,0 o výkonu 660 k, byl zalétán v prosinci roku 1931. Druhý prototyp, označený He 60b (či He 60 V2, civilní registrace D-2325), poháněl výkonnější motor BMW VI 7,3 o výkonu 750 k. Třetí prototyp He 60 V3 (či He 60c, civilní registrace D-IROL) byl zalétán na jaře roku 1933 a jako první byl vybaven pro starty z katapultu.

Po zkouškách dalších dvou prototypů, odpovídajících verzi He 60A, byla objednána sériová výroba typu. V létě roku 1933 začaly dodávky verze He 60A, která byla vyrobena v počtu 81 kusů. Letouny této verze byly opět poháněny motorem BMW VI 6,0, byly neozbrojené a určené k výcviku.

Varianta He 60B vznikla v roce 1934 jediném kuse. Byl u ní použit vidlicový čtyřtaktní dvanáctiválec Daimler-Benz DB 600A o výkonu 910 k při 2 400 otáčkách za minutu, který roztáčel čtyřlistou vrtuli. U dalších letounů se výrobce vrátil k původním motorům BMW VI.

Varianta He 60C vycházela z verze He 60A, jen již byla ozbrojena pohyblivým kulometem MG 15, který ovládal pozorovatel. Z důvodů plného vytížení výrobních kapacit u Heinkelu, byla od roku 1935 výroba typu He 60 přesunuta do továren Arado a Wesserflug. Protože byla posádkami kritizována slabá výzbroj letounu, od července roku 1936 navázala na tuto variantu verze He 60D u které přibyl pevný synchronizovaný kulomet MG 17 ráže 7,92 mm, zaměřovaný pilotem. Ten měl zásobu 1 000 nábojů. Poslední verzí letounu bylo šest kusů He 60E, jinak identických s předchozí variantou, které byly dodány frankistům do Španělska. Celkem bylo vyrobeno více než 300 letounů tohoto typu.

Konstrukce

Jednalo se o jednomotorový dvouplošník smíšené konstrukce. Trup tvořily ocelové trubky, jeho přední část byla potažena duralem a zadní plátnem. Křídla měla dřevěnou dvounosníkovou konstrukci a byla potažena plátnem (na koncích překližkou). Horní křídlo nesla čtveřice vzpěr ve tvaru písmene N. Letoun nesl dvojici duralových plováků. Letoun poháněl hvězdicový motor BMW VI 6,0 o výkonu 660 k, který roztáčel dvoulistou vrtuli.

Posádka letounu byla dvoučlenná. Na předním sedadle seděl pilot, za kterým bylo umístěno pracoviště pozorovatele. Pozorovatel mohl v boji letoun bránit pomocí pohyblivého kulometu typu MG 15 ráže 7,92 mm, který byl umístěn na oběžném kruhu. Zásoba munice byla 825 nábojů. Ten u verzí He 60D a He 60E doplňoval pevný synchronizovaný kulomet MG 17 ráže 7,92 mm. Letoun byl vybaven radiostanicí Telefunken FuG VII.

Bojové nasazení

Španělská občanská válka

Španělsko používalo od roku 1937 šest kusů verze He 60E, které nasadilo ve španělské občanské válce, přičemž dva letouny byly v bojích ztraceny. Ostatní letouny ve Španělsku vyřazeny až v roce 1948. Během tohoto konfliktu je používala také německá Legie Condor (stroje operovaly z palub německých lehkých a těžkých křižníků).

Když jednou republikánské letectvo napadlo německý těžký křižník Deutschland, bylo odpovědí ostřelování republikány ovládaného města Almería, které provedla sesterská loď Deutschlandu, křižník Admiral Scheer. Během tohoto ostřelování řídil německou palbu právě hydroplán He 60 z paluby lodi Admiral Scheer.

Druhá světová válka

Typ byl nasazen už počátku druhé světové války. Byl používán především pro námořní průzkum, řízení palby válečných lodí a při kontrole námořní dopravy. Po skončení invaze do Polska byl typ přesunut ke školním útvarům, ale pro nedostatek jiných vhodných strojů (jeho nástupce Heinkel He 114 se nepodařil) byl opět vrácen do služby. Jednotka SAGr. 125 je používala na Baltu proti Sovětskému svazu, SAGr. 126 typ používala ve Středomoří. U obou jednotek byl letoun vyřazen v roce 1942. SAGr. 127 operovala rovněž na Baltu a letoun používala až do poloviny roku 1943. Zbytek letuschopných strojů dosloužil při pomocných úkolech.

Uživatelé

Hlavní technické údaje

  • Osádka: 2
  • Rozpětí:
    • Horní křídlo: 13,50 m
    • Spodní křídlo: 12,40 m
  • Délka: 11,50 m
  • Výška: 5,30 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 2 410 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 3 400 kg

Pohonná jednotka

Výkony

  • Maximální rychlost nad mořem: 240 km/h
    • Maximální rychlost ve výšce 2000 m: 220 km/h
  • Cestovní rychlost: 215 km/h
  • Dostup: 5 000 m
  • Dolet: 825 km

Výzbroj

Prameny

  • SKOTNICKY, Mariusz; NOWAKOWSKI, Tomasz; ZALEWSKI, Krzystof. Legion Condor. 1. vyd. Hostomice : Intermodel, 1996. ISBN 80-901976-1-3. s. 229.
  • PEJČOCH, Ivo. Heinkel He 60. HPM, 1998, roč. 8, čís. 6, s. 8–13. ISSN 1210-1427.

Reference

  1. ↑ SKOTNICKY, Mariusz. Legion Condor. Hostomice : Intermodel, 1996. ISBN 80-901976-1-3. S. 185. (český) 

Externí odkazy

Letouny německé Legie Condor za španělské občanské války

Ar 68 E • Ar 95 W • Do 17 • Fi-156 • He 45 • He 46 • He 50 • He 51 • He 59 • He 60 • He 70 • He 111 • He 112 • Hs 123 • Hs 126 • Ju 52 • Ju 86 • Ju 87 • W 34 • Kl 32 • Bf 108 • Bf 109

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Heinkel_He_60“