Henschel Hs 123

Z Multimediaexpo.cz

Henschel Hs 123
HS 123 drawing.jpg
Henschel Hs 123
Základní charakteristika
Určení Střemhlavý bombardér
Bitevní letoun
Výrobce Henschel
Konstruktér Friedrich Nicolaus
První let 1935
Zařazen 1935
Vyřazen 1944
Výroba
Vyrobeno 255
Varianty
Uživatel Luftwaffe

Henschel Hs 123 byl německý střemhlavý bombardér a bitevní letoun užívaný především ve Španělské občanské válce a v druhé světové válce.

Obsah

Vývoj

Typ vznikl v rámci soutěže z roku 1933 na stavbu střemhlavého bombardéru, které se účastnily firmy Henschel a Fieseler. Letoun Henschel Hs 123, jehož první prototyp Hs 123V1 vzlétl počátkem roku 1935, porazil v porovnávacích zkouškách konkurenční typ Fieseler Fi 98 a byla proto objednána jeho sériová výroba. Prototypy Hs 123V2 a Hs 123V3 měly upravený kryt motoru, přičemž třetí prototyp měl i dva kulomety MG 17 ráže 7,92 mm. Během armádních zkoušek byly dva z prototypů ztraceny při haváriích, jelikož se jim při střemhlavém letu utrhlo horní křídlo. Čtvrtý prototyp Hs 123V4 měl proto zesílenou konstrukci centroplánu a křídel. Tento letoun byl, po dalších zkouškách, přijat pro sériovou výrobu. První kusy verze Hs 123A-1 byly odeslány bojovým jednotkám na jaře roku 1936.

Operační nasazení

Španělská občanská válka

Letouny Hs 123 byly používány jako bitevní letouny německou Legii Condor ve Španělské občanské válce. V bitevní roli se typ velice osvědčil a to zejména díky své velké odolnosti. Frankisté po skončení války převzaly Hs 123 z Legie Condor a dokoupily dalších 11 nových letounů. Tyto stroje používali je ještě dlouho po občanské válce.

Čínsko-japonská válka (1937-1945)

Dvanáct kusů Hs 123 bylo prodáno do Číny, kde byly nasazeny v Čínsko-japonské válce v roli střemhlavých bombardérů.

Druhá světová válka

Za druhé světové války byly letouny nasazeny při přepadení Polska, v kampani proti Francii, balkánském tažení a na východní frontě. Především na východní frontě se letoun velice osvědčil při bitevních akcích. Platilo to dokonce do té míry, že byla zvažována možnost obnovení jeho sériové výroby, kterou však už nebylo možné snadno obnovit a zbylé letouny byly vyřazovány až v roce 1944, po naprostém opotřebování a vyčerpání náhradních dílů.

Na východní frontě vykonávaly Hs 123 také rušivé noční přepady podobné těm, jaké prováděli Sověti na svých strojích Polikarpov Po-2. Kromě toho Němci užívali k této činnosti také své dvouplošníky Heinkel He 46, Heinkel He 50, Gotha Go 145, Arado Ar 66 a jiné.

Uživatelé

Hlavní technické údaje

  • Osádka: 1 muž (pilot)
  • Rozpětí: 10,5 m
  • Délka: 8,3 m
  • Výška: 3,2 m
  • Nosná plocha: 28,85 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 1504 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 2217 kg
  • Maximální rychlost: 340 km/h
  • Cestovní rychlost: 317 km/h
  • Dostup: 9 000 m
  • Dolet: 860 km

Pohonná jednotka

  • 1× hvězdicový, vzduchem chlazený motor BMW 132Dc o výkonu: 880 k

Výzbroj

  • 2× 7,92 mm synchronizovaný kulomet MG 17
  • 450 kg pum (obvykle 1× 250 kg, nebo 4 bomby o váze 50 kg, později 2 kanóny MG FF ráže 20 mm instalované pod dolními křídly)

Literatura

  • SKOTNICKY, Mariusz; NOWAKOWSKI, Tomasz; ZALEWSKI, Krzystof. Legion Condor. 1. vyd. Hostomice : Intermodel, 1996. ISBN 80-901976-1-3. s. 229.

Externí odkazy


Letouny německé Legie Condor za španělské občanské války

Ar 68 E • Ar 95 W • Do 17 • Fi-156 • He 45 • He 46 • He 50 • He 51 • He 59 • He 60 • He 70 • He 111 • He 112 • Hs 123 • Hs 126 • Ju 52 • Ju 86 • Ju 87 • W 34 • Kl 32 • Bf 108 • Bf 109

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Henschel_Hs_123“