Fieseler Fi 156

Z Multimediaexpo.cz

Fieseler Fi 156
Soubor:Fieseler Fi 156 Storch.jpg
Základní charakteristika
Určení spojovací a pozorovací letoun
Výrobce Fieseler
Konstruktér Reinhold Mewes[1]
První let jaro 1936
Zařazen 1937
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno
Varianty
Uživatel Luftwaffe

Fieseler Fi 156 Storch (čáp) byl německý jednomotorový spojovací a průzkumný letoun, který se vyráběl před i během druhé světové války. Zůstává slavný díky svým STOL (krátký vzlet i přistání) schopnostem; pozdější varianty stavěné po válce ve Francii jsou běžné na leteckých show.

Obsah

Vývoj

Vývoj typu začal v roce 1934 z iniciativy hlavního konstruktéra letounu Rheinholda Mewese, přičemž letoun se stal i reakcí firmy Fieseler na výzvu Říšského ministerstva letectví na vývoj nového spojovacího letounu.[1] První prototyp Fi 156A vzlétl na jaře 1936 a byl poháněn vidlicovým 8válcem Argus As 10C o výkonu 240 k (180 kW) a letoun tak mohl letět maximální rychlostí pouhých 175 km/h. Mohl však letět i rychlostí 50 km/h a tak při mírném větru dokázal vzlétnout méně než na 45 metrech a přistát na 18 metrech. První prototyp následoval ještě druhý prototyp s kovovou vrtulí a třetí prototyp s plnou výbavou.[1]

Prototyp Fieseleru zvítězil ve zkouškách s konkurenčními typy Bf 163, Siebel Si 201 a vírníkem Focke-Wulf Fw 186.[1] Luftwaffe nejprve objednala 10 předsériových kusů Fi 156 A-0, které do služby vstoupily roku 1937, byly pozitivně přijaty a na které navázala sériová výroba. První sériové kusy Fi 156 A-1 jednotky převzaly na přelomu let 1937–1938.[1]

Konstrukce

Letoun je jednomotorový, dvou až třímístný vzpěrový hornoplošník smíšené konstrukce s dvoukolým, velmi vysokým záďovým podvozkem klasického typu. Dvoudílné křídlo bylo před náběžnou hranou opatřeno pevným slotem a vzadu velkými štěrbinovými vztlakovými klapkami; při jejich sklápění se úměrně vychylovala i křidélka. Při transportu se daly poloviny křídel sklopit podél trupu.

Výroba

Švýcarský Fi 156

Mezi lety 1937 a 1945 se vyrobilo okolo 2900 ks; když hlavní z továren Fieseler v roce 1943 přeměnila výrobu na typ Bf 109, byla výroba přesunuta do továrny Beneš-Mráz v Chocni. Mnoho letadel se také od roku 1942 vyrobilo v obsazené továrně Morane-Saulnier jako MS.500 Criquet. Obě továrny po válce pokračovaly ve výrobě (v Československu jako K-65 Čáp; do roku 1949 bylo vyrobeno okolo 138 ks).

Operační nasazení

Šest kusů první sériové verze Fi-156 A-1 bylo v roce 1938 odesláno k německé Legii Condor pro vyzkoušení v bojových podmínkách Španělské občanské války.[1]

Široce byl typ německem používán během druhé světové války.

Uživatelé

Hlavní technické údaje

Motor Argus As 10 a Fi 156

Fi 156

  • Osádka: 2–3 (1 × pilot)[1]
  • Rozpětí: 14,25 m[1]
  • Délka: 9,9 m[1]
  • Výška: 3,0 m[1]
  • Nosná plocha: 26 m²
  • Plošné zatížení: 48,5 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 930 kg[1]
  • Vzletová hmotnost: 1320 kg[1]
  • Maximální rychlost: 175 km/h ve výšce 300 m
  • Dostup: 4500 m[1]
  • Stoupavost: 290 m/min
  • Dolet: 380 km[1]
  • Poměr výkon/hmotnost: 143 W/kg

Pohonná jednotka

Výzbroj

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 SKOTNICKY, Mariusz; NOWAKOWSKI, Tomasz; ZALEWSKI, Krzystof. Legion Condor. 1. vyd. Hostomice : Intermodel, 1996. ISBN 80-901976-1-3. S. 229.  


Letouny německé Legie Condor za španělské občanské války

Ar 68 E • Ar 95 W • Do 17 • Fi-156 • He 45 • He 46 • He 50 • He 51 • He 59 • He 60 • He 70 • He 111 • He 112 • Hs 123 • Hs 126 • Ju 52 • Ju 86 • Ju 87 • W 34 • Kl 32 • Bf 108 • Bf 109