Janov (Litvínov)

Z Multimediaexpo.cz


Janov (německy Johnsdorf) je místní část severočeského města Litvínov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v podhůří Krušných hor v nadmořské výšce 286 metrů, asi 3,5 km západně od centra města Litvínova. Janovem protéká Janovský potok a potok Loupnice, který jej dělí od další místní části Hamr. Z Janova vede silnice III. třídy 2543 přes Křížatky k hraničnímu přechodu Mníšek. Janovem rovněž prochází silnice III. třídy č. 0133 z Litvínova do Horního Jiřetína (Podkrušnohorská ulice), která jej rozděluje na starší původní zástavbu nacházející se jižně od silnice a novější, panelové sídliště vystavěné v 70. letech 20. století severně nad silnicí. Od 90. let na sídlišti rostla koncentrace Romů, což vedlo ke zhoršení veřejného pořádku a na podzim 2008 k velkým demonstracím extremistů a tvrdým střetům s policií, které získaly Janovu celonárodní proslulost.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o Janovu pochází z roku 1354, kdy jej držel Jan Kerunk z Lomu, který patřil mezi rýzmburské vazaly. Rýzmburkové prodali roku 1398 své panství včetně Janova míšeňském markraběti a brzy nato jej drželi Gablenzové. Kolem roku 1425 byl Janov s poplužnním dvorem nějaký čas v majetku města Mostu, v roce 1450 však již byl majetkem saského vévody, který ho dal v léno Hansi z Rechenbergu. Roku 1459 ale díky Chebskému míru připadl Janov zpět českému království. Od roku 1505 byli majiteli Horního Litvínova páni z Jahnů, k jejichž panství patřil i Janov. V roce 1589 prodala Anna z Jahnů celé panství včetně Janova Vilému z Lobkovic. V roce 1590 je majitelem Janova zmiňován Adolf z Hartiče. Roku 1595 získalo pozemky v horní části Janova v Hamerském údolí město Most. Druhá, jižní část Janova je pevně svázána s existencí tvrze, která vystřídala mnoho majitelů. Hartičové z Hartiče byli protestanté a proto jim byl majetek po bělohorské porážce zkonfiskován a v roce 1623 jej získal španělský šlechtic a komisař pohraničních cel Jacob Bruno. Vdova po něm Ludmila se provdala za Martina hraběte Michnu z Vacínova. V roce 1678 nechal tehdejší pán, Vilém Václav František Michna z Vacínova, stavět na novém místě zámek, který měl být obklopen velkou oborou. Tento areál ale nebyl zcela dokončen, zřejmě kvůli úmrtí majitele, zámecká budova je ale zachována dodnes. Roku 1726 prodala Anna Barbora Michnová provdaná Kolovratová-Krakovská svoji část Janova městu Most, které se tak stalo až do roku 1848 majitelem celé vesnice. Po roce 1850 se Janov stal samostatnou obcí, ke níž byly připojeny osady Křížatky a Lounice. V roce 1821 byla na místě bývalé obory zřízena první malá uhelná šachta. V obci se také rozšířilo pěstitelství ovocných stromů. Město Most zřídilo v zámku správu svého polesí a provozovalo v Janově městské zahradnictví. V roce 1879 byl dokonce zřízen spolek pro pěstitele z Janova a Hamru. Roku 1871 byla zprovozněna železniční trať Podmokly-Duchcov-Chomutov (zrušena ve druhé polovině 20. století) a v Janově byla zřízena zastávka. Na konci 19. století zde byla postavena továrna na výrobu hraček, mohovití majitelé z okolí si zde začali stavět soukromé vily. V roce 1901 začala jezdit do Janova tramvaj z Litvínova (zrušena roku 1955). V letech 1911-1914 byla v údolí nad Janovem vybudována Vodní nádrž Janov. V roce 1963 byl se Janov stal osadou a byl i s Křížatkami a Lounicemi připojen k Hamru. V roce 1986 se Hamr i s osadami stal součástí města Litvínova. V Janově se nachází velká pekárna založená v 50. letech 20. století a sídlí zde Ústav sociální péče Litvínov - Janov.

Doprava

Dopravní spojení Janova s okolními obcemi zajišťuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova autobusovými linkami (č. 6, 13, 14, 15, 21 a 29).

Sídliště Janov

V 70. letech proběhla asanace části Janova a na jejím místě bylo na přelomu 70. a 80. let vystavěno sídliště pro obyvatele vesnic zničených těžbou uhlí. Na sídlišti od počátku tvořili část obyvatel Romové; konflikty ale vznikaly v menší míře než v současnosti.[1] Život v Janově zhoršila změna zákonů a hygienických norem umožňující nájemníkům, aby bez souhlasu majitele mohli do bytu přihlásit jakékoliv množství dalších lidí.[1] V 90. letech Litvínov sídlištní domy zprivatizoval. Firmy, které je koupily, do nich začaly stěhovat romské nájemníky ze severních Čech, Prahy aj., ať problémové, nebo od nichž potřebovali uvolnit lukrativní nemovitosti;[1] neromští obyvatelé naopak odcházeli. Rychle se vytvořilo „ghetto“ charakteritzované nepořádkem v ulicích, hlukem, rušením nočního klidu. V roce 2001 tzv. „nepřizpůsobiví nájemníci“ vybydleli panelák zvaný Blok F3.[1]

Demonstrace a střety na podzim 2008

Podrobnější informace naleznete na stránce: Dělnická strana #Incidenty v Litvínově

18. října a 17. listopadu 2008 se na litvínovském náměstí Míru v souvislosti s touto situací konaly dvě, podle hodnocení médií, velké demonstrace nacionalistů a občanů Litvínova organizované Dělnickou stranou. Po skončení akce konané dne 17. listopadu 2008 se vydala část účastníků na pochod od náměstí směrem k sídlišti Janov. Pochod byl zastaven policií před vstupem na Síldiště u kruhového objezdu a následně došlo k zásahu složek SPJ proti účastníkům pochodu. Odpůrci zásahu tvrdili, že policie a úřady by měly v první řadě řešit situaci v Janově a demonstracemi na ni pouze hlasitě upozorňují.

Významní rodáci

• Bratři Eugen Jettel a Wladimir Jettel, krajinomalíři druhé poloviny 19. století a začátku 20. století

Vývoj počtu obyvatel v obci

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [2]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 113 124 85 102 87 93 100 114 112 63 73

V následujících letech jsou údaje souhrnné pro Litvínov i se všemi osadami.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Externí odkazy


Dolní Litvínov | Hamr | Horní Litvínov | Horní Ves | Chudeřín | Janov | Křížatky | Lounice | Písečná | Růžodol | Šumná | Záluží


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.