Jiří Kajínek

Z Multimediaexpo.cz

Jiří Kajínek (2017)

Jiří Kajínek (* 11. ledna 1961 Prachovice) je český recidivista. V roce 1998 byl odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy k doživotnímu trestu odnětí svobody. Během pobytu ve vězení se z něj několikrát pokusil uprchnout. Jeho případ se stal všeobecně známým, byl podle něho natočen film Kajínek a probíhala veřejná diskuse, zda byl odsouzen právem. Dne 23. května 2017 mu prezident republiky Miloš Zeman udělil milost, což vedlo k jeho propuštění na svobodu.[1]

Obsah

Život

Trestná činnost do roku 1993

Kajínek měl první problémy se zákonem pro majetkovou trestnou činnost už jako nezletilý v roce 1974. Ve vězení byl poprvé v roce 1982 za vloupání do chat. V roce 1985 byl opět odsouzen za bytové krádeže, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele, protože při zatýkání zranil pěstmi dva policisty a třetího shodil ze schodů. V únoru roku 1990 byl propuštěn, nikoli na amnestii, kterou vyhlásil prezident Václav Havel, ale na vyhovění žádosti o prominutí zbytku trestu. V témže roce však byl znovu odsouzen, tentokrát na 7 let, za loupežné přepadení policistů se zbraní v ruce a krádež jejich vozu.

Doživotní trest za dvojnásobnou vraždu

Dne 23. června 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody pro trestný čin vraždy a další podle v médiích opakovanéhoslovního spojení „méně závažné trestné činy“,[2] ve skutečnosti např. podle usnesení NS z 19. září 2001 nedovolené ozbrojování extrémně velkým množstvím zbraní – samopalů, pistolí i s tlumiči, brokovnice a velkého množství nábojů i prázdných zásobníků.[3]

Trestného činu vraždy (dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu) se dle rozsudku dopustil tím, že v zatáčkách pod plzeňskou věznicí Bory dne 30. května 1993 kolem 20.00 hod. zastřelil nejméně 12 výstřely plzeňského podnikatele Štefana Jandu (27) a jeho osobního strážce Juliána Pokoše (30), kteří cestovali v osobním automobilu Mazda. Těžce zraněn byl i další Jandův osobní strážce Vojtěch Pokoš (25), který však díky rychlému lékařskému zákroku útok přežil a později se stal hlavním svědkem. Pražský podnikatel Antonín Vlasák byl Štefanem Jandou vydírán pro nevyrovnané finanční dluhy a proto si Jiřího Kajínka údajně za částku 100 000 Kč najal k zastrašení Jandy. Kajínek objednávku „nad rámec dohody“ překročil a to v době, kdy si měl odpykávat jedenáctiletý trest za předchozí trestnou činnost. Vinu na vraždách Jiří Kajínek nikdy nepřiznal a opakovaně se snažil o obnovu procesu.[2]

Trestní spis obsahuje více než 10 000 stran a projednávání případu trvalo 46 dnů. Proces byl několikrát odročen a trval téměř šest let. Před soudem vypovídalo 56 svědků a asi 10 soudních znalců. Rozsudek krajského soudu s odůvodněním obsahuje 130 stran. O podmínečné propuštění z vězení mohl dle rozsudku Jiří Kajínek zažádat v roce 2022.[4]

Snaha o revizi odsouzení na doživotí

  • červen 1998 – Krajským soudem v Plzni odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí.
  • únor 2001 – ministr spravedlnosti Pavel Rychetský podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, která byla zamítnuta.[5]
  • říjen 2001 – ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl.
  • listopad 2001 – ústavní stížnost podal i Jiří Kajínek, Ústavní soud ji zamítl.
  • leden 2004 – Kajínkovi noví právní zástupci Klára Slámová a Kolja Kubíček požádali o obnovu procesu, plzeňský krajský soud ji zamítl, na základě stížnosti zamítnutí ale Vrchní soud v Praze kvůli procesním vadám zrušil a Krajský soud v Plzni rozhodl znovu tak, že žádost o obnovu procesu zamítl. Následovala opět stížnost, ale pražský vrchní soud zamítnutí potvrdil.
  • srpen 2006 – ministr spravedlnosti Pavel Němec podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, která byla zamítnuta.[6]
  • listopad 2007 – právní zástupkyně Kajínka Klára Slámová podala k Ústavnímu soudu dvě ústavní stížnosti, které byly spojeny v jednu a ta byla zamítnuta.
  • 2011 – Kajínek podal novou žádost o obnovu procesu, Krajský soud v Plzni ji zamítl a Vrchní soud v Praze zamítnutí potvrdil.
  • září 2011 – Kajínek podal k Ústavnímu soudu další ústavní stížnost, která byla odmítnuta.[7]

Útěky z vězení

Dne 18. ledna 1993 ředitel věznice na doporučení vězeňské komise přerušil výkon trestu na dobu 21.–23. ledna 1993. Kajínek se ale do vězení už nevrátil a o 4 měsíce později měl spáchat vraždy, kvůli kterým byl později odsouzen na doživotí.

Druhý pokus o útěk se stal v červenci 1994, když byl Kajínek umístěn ve vazební věznici v Českých Budějovicích. Byl dopaden ještě týž den tak, že mu náhodný kolemjdoucí podkopl nohy, a tím umožnil policii, aby ho dopadla.

Dne 11. září 1996 se Jiří Kajínek pokusil uprchnout z vězení ve Valdicích, kam byl po svém jednodenním útěku z českobudějovické věznice převezen. Po dvacetiminutovém pátrání byl objeven na střeše jednopatrového přístavku a poté dopraven zpět do cely.

Po svém konečném odsouzení byl převezen do Věznice Mírov. Také odtud se mu podařilo 29. října 2000 kolem 18.15 hodin opět uprchnout. Je tak zřejmě jediným vězněm, kterému se podařilo z této věznice uprchnout.[2] Utéct s ním měl i Martin Vlasák, dvojnásobný vrah a Kajínkův kamarád, který však (zřejmě kvůli momentálnímu zkratu) zůstal v cele. Dne 8. prosince 2000 byl Jiří Kajínek zadržen Útvarem rychlého nasazení v bytě pětinásobného vraha Ludvíka Černého, člena gangu Orlických vrahů, který si rovněž odpykává doživotní trest v mírovské věznici.

Pochybnosti o vině

Především Kajínkův poslední útěk vyvolal v médiích celou řadu spekulací a fám. Začala vznikat jakási legenda o českém „Robinu Hoodovi“. V médiích se začala zdůrazňovat především jeho vysoká inteligence a naopak se zpochybňovala jeho kriminální činnost. U části veřejnosti převládá názor, že Kajínek je nevinný a že se stal obětí komplotu. Soudy ale dosud všechny návrhy na obnovu řízení zamítly, i přes předložení údajných nových důkazů o Kajínkově nevině.

Existují však také zdroje, které považují za skutečné vrahy nikoliv Jiřího Kajínka, nýbrž tehdejší policisty Jaroslava Kronďáka a Jana Mikeše.[8][9]

Ve prospěch Jiřího Kajínka podal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec stížnost pro porušení zákona, kterou Nejvyšší soud zamítl. Místopředseda vlády Miloše Zemana a pozdější předseda ústavního soudu Pavel Rychetský v roce 2001 vyjádřil soukromý úsudek: „Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo od policie.” A upozornil na nestandardní postup policie: „To byl evidentně případ, kdy někteří policisté spolupracovali s podsvětím.“[10]

V červenci roku 2010 média uvedla zprávu, že se objevily nové skutečnosti v případu vraždy podnikatele Jandy, kterou měl Kajínek spáchat v roce 1993. Úřady nevyloučily revizi rozsudku.[11] Dne 28. března 2011 byla jeho žádost opět zamítnuta.[12]

Prezidentská milost

V dubnu 2017 prezident Miloš Zeman na setkání s občany v Čáslavi pronesl, že vážně uvažuje o milosti pro Jiřího Kajínka, přestože na začátku svého funkčního období označil milosti za přežitek.[2] Dne 10. května 2017 se s Kajínkem sešla ve věznici Rýnovice manželka prezidenta Ivana Zemanová.[13] Den poté 11. května 2017 prezident Miloš Zeman oznámil v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov, že v druhé polovině května podepíše milost pro Jiřího Kajínka.[14] Součástí milosti se stala sedmiletá podmínka, během níž se nesmí dopustit žádného trestného činu. V opačném případě by se vrátil do vězení.[15] Dne 23. května 2017 Miloš Zeman milost podepsal a Jiří Kajínek byl ještě téhož dne propuštěn na svobodu. Před bránou věznice v Rýnovicích jej čekali novináři a vítaly desítky fanoušků, kteří chtěli propuštěného vězně vidět naživo. V následné diskuzi s novináři Kajínek všem svým přívržencům poděkoval.[16] V souvislosti s mediálním zájmem se stal svého druhu celebritou.[17]
Po omilostnění žije s přítelkyní v Brně-Bystrci.[18]

Jiří Kajínek v populární kultuře

Na podzim roku 2000 vytvořil student Marek Blahuš počítačovou hru Hlídej si svého Kajínka, kterou si stáhly desítky tisíc lidí.[19]

O Jiřím Kajínkovi vznikl film Kajínek, který měl premiéru 5. srpna 2010. Jde o režijní debut Petra Jákla a hlavní roli ztvárnil ruský herec Konstantin Lavroněnko.[20]

V roce 2014 mu nakladatelství Fragment vydalo memoáry s názvem Můj život bez mříží.[21] Kniha byla vydána také jako e-kniha a audiokniha.[22]

Dle spekulací si za práva k zfilmování svého příběhu a pravděpodobně podíl z tržeb (film vydělal 80 milionů korun) a za prodej knihy, jejíž náklad se zcela vyprodal, vydělal kolem dvou milionů korun.[23]

Reference

  1. ↑ Kajínek se po 23 letech dočkal milosti. Před věznicí rozdával autogramy. iDNES.cz [online]. 2017-05-23 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online.  
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 ZAHRADNICKÁ, Eva. Zeman zvažuje milost pro Kajínka. Mám slzy v očích, reagoval odsouzenec. iDNES.cz [online]. 2017-04-06 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.  
  3. ↑ Odsuzující rozsudek Krajského soudu v Plzni
  4. ↑ POKORNÝ, Jakub. GLOSA: Pustit Kajínka? Milost, která má vlastně docela smysl. iDNES.cz [online]. 2017-04-07 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.  
  5. ↑ Usnesení Nejvyššího soudu České republiky (Datum: 19.09.2001, Spisová značka: 5 Tz 37/2001)
  6. ↑ Usnesení Nejvyššího soudu České republiky (Datum: 25. 4. 2007, Spisová značka = 4 Tz 113/2006)
  7. ↑ Kajínek u Ústavního soudu neuspěl, nový proces nebude | Domov. Lidovky.cz [online]. 2011-12-15 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online.  
  8. ↑ Vraždili policisté? Kdo mu pomohl utéct z nejstřeženějšího vězení? Nejasnosti v kauze Kajínek. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, 2017-05-13. Dostupné online [cit. 2017-05-13]. (cs-CZ) 
  9. ↑ Jiří Kajínek: Policista řekl pravdu až teď. Deník.cz, 2010-07-31. Dostupné online [cit. 2017-05-13]. (cs) 
  10. ↑ Interview BBC s Pavlem Rychetským. BBC [online]. . Dostupné online.  
  11. ↑ Kajínkův případ znovu otevřen, z odposlechů má vyplývat, že nevraždil. Novinky.cz [online]. . Dostupné online.  
  12. ↑ Nový proces s Kajínkem soud opět zamítl. Novinky.cz [online]. . Dostupné online.  
  13. ↑ První dáma se sešla s nájemným vrahem. Zemanová si podala ruku s Kajínkem - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-12]. (cs) 
  14. ↑ Kajínek dostane milost, Zeman ji podepíše po návratu z Číny. iROZHLAS [online].  [cit. 2017-05-11]. Dostupné online.  ( ) 
  15. ↑ Prezident potvrdil, že po návratu z Číny udělí milost Jiřímu Kajínkovi. iDNES.cz [online]. 2017-05-11 [cit. 2017-05-11]. Dostupné online.  
  16. ↑ ŽIVĚ: Kajínek se dočkal Zemanovy milosti, na svobodu vyjde po 23 letech. iDNES.cz [online]. 2017-05-23 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online.  
  17. ↑ Sobotka: Z vraha se stává celebrita. Volební kampaň Zemana, říká Kalousek. iDNES.cz [online]. 2017-05-23 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online.  
  18. ↑ Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji [online]. Brněnský deník, [cit. 2017-05-26]. Dostupné online.  
  19. ↑ Hlídej si svého Kajínka!. BW Plné hry.cz [online]. . Dostupné online.  
  20. ↑ ČTK. Film o Kajínkovi přijde do kin začátkem srpna. ČeskéNoviny.cz [online]. 2010-02-25 [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. ISSN 1213-5003.  
  21. ↑ Jiří Kajínek – Můj život bez mříží, fragment.cz, 25. 7. 2017
  22. ↑ Jiří Kajínek – Můj život bez mříží (audiokniha), fragment.cz, 25. 7. 2017
  23. ↑ Z vězně milionář. Jiří Kajínek vydělával peníze i za mřížemi, metro.cz, 23. 5. 2017

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jiří Kajínek
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ji%C5%99%C3%AD_Kaj%C3%ADnek“