Krystal
6. prosince začíná nová soutěž pro všechny editory naší encyklopedie !
Do pátku 11.1. si zde vytvořte uživatelský účet a udělejte alespoň 30 slušných editací.
Ze všech aktivních editorů vybereme 3 nejlepší (14.1.) a každý dostane špičkové ceny:
První a nejlepší editor dostane odměnu 600 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Druhý editor dostane odměnu 300 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Třetí editor dostane odměnu 200 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Krystaly křemene

Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravideně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měříkům). Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, nazývanou jednotková buňka, jejíž periodické opakování ve třech rozměrech tvoří krystalovou mřížku. Krystaly jsou obecně anizotropní. Látka skládající se z krystalů se označuje jako krystalická.

Obsah

Druhy krystalů

Podle stupně uspořádanosti lze rozlišovat:

  • monokrystaly - periodicita je zachovaná v celém objemu (až na krystalové poruchy). Příkladem je např. diamant, křemen nebo kamenná sůl.
  • dvojčata - srostlé monokrystaly oddělené tzv. dvojčatnou rovinou.
  • polykrystaly - složené z mnoha zrn neboli krystalitů. Uvnitř těchto zrn jsou částice uspořádány pravidelně, avšak vzájemná poloha těchto zrn je náhodná a nepravidelná, takže se látka navenek jeví jako izotropní. Mezi polykrystaly patří většina krystalických látek, např. kovy.

Objev kvazikrystalů přivedl v r. 1992 Mezinárodní krystalografickou unii ke změně definice krystalu.

Ideální krystal

Ideální krystal je teoreticky důležitá představa útvaru, jehož struktura je zcela pravidelná, bez poruch, a rozprostírá se všech směrech nekonečně daleko. Skutečné krystaly se liší konečnými rozměry (i když oproti rozměru jednotkové buňky mohou být ohromné), přítomností poruch (přítomnost některých defektů je za konečných teplot podle základních zákonů termodynamiky nevyhnutelná), a také tím, že geometrická představa buňky a mříže udává pouze střední polohu atomů. Ideální strukturu ideálního krystalu lze popsat z hlediska symetrie jednou z 230 prostorových grup, jež lze klasifikovat podle 14 typů prostorových mřížek v 7 soustavách.

Krystalové soustavy

Hlavní článek: Krystalografická soustava

Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti můžeme krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které označujeme jako krystalové soustavy. Jsou to (podle vrůstající souměrnosti) soustavy:

  • trojklonná (triklinická) - Nesvírají pravý úhel
  • jednoklonná (monoklinická) - b je kolmá na c,a
  • kosočtverečná (ortorombická) - osy svírají pravý úhel
  • čtverečná (tetragonální) - osy svírají pravý úhel
  • šesterečná (hexagonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90°
  • klencová (trigonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90°
  • krychlová (kubická) - osy svírají pravý úhel

Krystalová vazba

Podle způsobu, jakým jsou v krystalu vázány jednotlivé atomy (hovoří se o krystalové vazbě), se rozlišují následující typy krystalů.

Související články