Literatura pro děti a mládež

Z Multimediaexpo.cz

Literatura pro děti, literatura pro děti a mládež (LPDM) neboli dětská literatura je část literatury zabývající se literárními díly, která čtou děti a mládež.

Rozlišují se intencionální literatura pro děti, která je psaná pro dětského čtenáře záměrně, a neintencionální literatura pro děti, která byla psaná původně pro dospělé, ale dnes ji čtou děti (např. J. Verne, bratři Grimmové, H. Ch. Andersen, J. Swift, D. Defoe, W. Scott, K. May, v české literatuře - B. Němcová, K. J. Erben). Může probíhat i opačný proces – např. dětem určené Jiráskovy Staré pověsti české byly značně oblíbené i mezi dospělými.

Vliv literatury na dítě je nenahraditelný. U dítěte se poslechem čtených příběhů a později jejich vlastní četbou probouzí obrazotvornost, cit pro jazyk, dochází k rozšiřování slovní zásoby. Je to prostředek, jak dítě nenásilně vzdělávat a nutit ho k přemýšlení. Dítě si zároveň vštěpuje estetické a především mravní zásady a hodnoty.

Rozdělení podle věku:

  • 3-6let (předškolní věk) - leporela, omalovánky, říkadla, hádanky, příběhy (nejlépe se zvířaty)...
  • 6-11let (mladší školní věk) - pohádky, povídky ze života dětí, příběhy z přírody, dobrodružné texty, rytmické verše...
  • 11-15let (školní věk) - dobrodružná literatura (western, indiánky), encyklopedie, dívčí romány...


Obsah

Historie literatury pro děti v Českých zemích

Počátky

Až do romantismu děti četly vybraná díla z literatury pro dospělé, případně čerpaly z lidové slovesnosti. Preromantický a romantický zájem o lidovou slovesnost byl podnětem ke vzniku literatury pro děti. První pohádkové sbírky byly psány pro dospělé, měly zachytit a sdělit hodnoty lidové slovesnosti. Literatura pro děti se v českém prostředí objevuje poprvé ve 14. století. Nejvýraznějším tvůrcem je Tomáš Štítný ze Štítného. Do 18. století se dětská literatura omezovala na osamělé počiny jednotlivých nepočetných tvůrců. To se změnilo zavedením povinné školní docházky, která si vyžádala vznik učebnic, encyklopedií pro děti a vydávání mravoučných příběhů a tzv. adaptací – pro děti zjednodušených textů, překládaných převážně z němčiny, ale i jiných jazyků (jednou z nich je dětský Robinson Crusoe).

Jan Amos Komenský vytváří první obrazovou publikaci pro děti – Orbis pictus (Svět v obrazech). Jde o několikajazyčný (česko-německo-latinský) obrazový slovník. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že se snaží oslovit děti formou, která odpovídá jejich možnostem, což bylo v tehdejší době velmi neobvyklé.

Za zakladatele literatury pro děti v dnešním slova smyslu bývají považováni Karel Alois Vinařický a František Doucha.

Seznam autorů

Související články