Lužická srbština

Z Multimediaexpo.cz

Lužická srbština je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj. ve východním Sasku a v jihovýchodním Braniborsku.

Lužická srbština se vyvinula z jazyka Polabských Slovanů, kteří vymřeli asi v 10. století, avšak zachovaly se prameny pro přepis a rekonstrukci jejich jazyka. Lužice patřila k Zemím koruny České, ztracena byla definitivně až v roce 1814 po vídeňském kongresu. V současné době jsou Lužičtí Srbové výrazně asimilováni, někteří z nich si však uchovávají jazyk i kulturní tradice.

Po roce 1990 se stala Lužická srbština úředním jazykem v některých oblastech Německa, zejména v okolí města Budyšín (lužickosrbsky Budyšin, německy Bautzen), a vyučuje se i na místních školách. Lužičtí Srbové také prožívají jakési „národní obrození“, kdy ti z nich, kteří byli vychovávání pouze německy, mají nyní široké možnosti se jazyk svých předků naučit, a ožívají i jejich národní tradice. Většina Lužických Srbů dnes tedy ovládá lužickou srbštinu (jako jazyk pro domácí komunikaci) i němčinu (většinou v práci, při styku s úřady ap.). Z jazykovědného hlediska rozeznáváme lužickou srbštinu horní a dolní:

Česky Hornolužicky Dolnolužicky Polsky Slovensky Rusky Polabsky Kašubsky
člověk zvuk čłowjek cłowjek zvuk człowiek človek zvuk человек [čiełaviék] clawak, clôwak człowiek
večer wječor wjacor wieczór večer вечер [viéčier] vicer wieczór
bratr bratr bratš brat brat брат [brat] brot brat
den zvuk dźeń źeń zvuk dzień deň zvuk день [dieň] dôn dzéń
ruka ruka ruka ręka ruka рука [ruká] ręka rãka
podzim nazyma nazymje jesień jeseň осень [ósieň] prenja zaima, jisin jeséń
sníh sněh sněg śnieg sneh снег [snieg] sneg snieg
léto lěćo lěśe lato leto лето [lieta] lato lato
sestra sotra sotša siostra sestra сестра [siestrá] sestra sostra
ryba ryba ryba ryba ryba рыба [rýba] ryba rëba
oheň woheń wogeń ogień oheň огонь [agóń] widin òdżiń
voda woda woda woda voda вода [vadá] wôda wòda
vítr wětřik, wětr wětš wiatr vietor ветер [viétier] wjôter wiater
zima zyma zymje zima zima зима [zimá] zaima zëma

Související články

  • Domowina
  • Karel Sklenář: Z Čech do Pompejí, vyd. Československý spisovatel 1989, kapitola Ke břehům Baltu, str. 133 - 163 (o Pobaltských Slovanech)

Externí odkazy