Nobelova cena

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. V současné době se uděluje v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie a medicína, literatura, mír; dále se také uděluje Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, běžně označovaná jako „Nobelova cena za ekonomii“, která však není skutečnou Nobelovou cenou (viz níže).

Nobelova cena se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž se uděluje, je považována za nejprestižnější ocenění.

Obsah

Oceňované oblasti

Alfred Nobel ve své závěti napsal, že z jeho pozůstalosti mají být každoročně udělovány ceny za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti:

Roku 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii, pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Tuto cenu uděluje švédská Královská akademie věd, ale jelikož není zmíněna v Nobelově závěti, peněžní odměna se nevyplácí z Nobelova fondu, a nejedná se tedy o „Nobelovu cenu“.[1] Přesto se uděluje společně s ostatními cenami. V roce 1968 však bylo rozhodnuto, že žádné další ceny „na památku Alfreda Nobela“ již zaváděny nebudou.

Udělování cen

Soubor:Friedensnobelpreis-1963.jpg
Předávání Nobelovy ceny za mír na ceremoniálu 10. prosince roku 1963; Norský král Olaf (vlevo), Leopold Boissier, prezident Mezinárodního výboru Červeného kříže (uprostřed) a John A. MacAulay, předseda League of Red Cross Societies (vpravo)

Poprvé byly Nobelovy ceny udělovány roku 1901; ceremoniál se konal ve Stockholmu. Od roku 1902 je většina cen předávána švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti, ve Stockholmu; Nobelova cena za mír je ve stejný den předávána na ceremoniálu v Oslu. Jména držitelů cen jsou však zveřejněna předem; jednotlivé komise je zveřejňují v průběhu října.

Jedna Nobelova cena může být v jednom roce rozdělena i mezi více osob (roku 1968 bylo rozhodnuto, že nejvýše mezi tři osoby). Nobelovu cenu nelze udělit posmrtně (in memoriam), s výjimkou situace, kdy držitel zemře mezi zveřejněním svého jména a slavnostním předáváním. (Toto pravidlo bylo zavedeno roku 1974, do té doby mohla být cena udělena i tehdy, pokud již nominovaný člověk zemřel po prvním únoru příslušného roku.)

Obsah ceny

Každý držitel Nobelovy ceny má kromě medaile a diplomu nárok také na finanční odměnu, která v současnosti činí 10 miliónů švédských korun (cca 27 miliónů českých korun). Původním cílem této odměny bylo umožnit pokračování ve výzkumu či práci bez nutnosti ohlížet se na finanční situaci, tento důvod však obvykle není aktuální.

Udělované medaile mají na líci portrét Alfreda Nobela s nápisem udávajícím roky jeho narození a smrti v latině: NAT-MDCCC XXXIII OB-MDCCC XCVI. Na rubu je motiv odpovídající příslušné ceně a nápis: Na „švédských“ cenách (fyzika, chemie, medicína, literatura) je nápis Inventas vitam juvat excoluisse per artes (vynálezy zlepšují život, jenž je zkrášlován uměním – citát z Vergiliovy Aeneidy), na ceně za mír je nápis Pro pace et fraternitate gentium (pro mír a bratrství mezi národy), na ceně za ekonomii je název ceny – Sveriges Riksbank till Alfred Nobels Minne 1968. Na každé medaili je také vyryto jméno držitele.

Diplom je obvykle unikátní grafické dílo, diplomy nemají jednotnou podobu, pouze text uvedený na diplomu se příliš nemění; „švédské“ ceny mají na diplomech stručné zdůvodnění, za co byla cena udělena.

Vybraní laureáti

Vícenásobní nositelé

Čtyři osobnosti získaly dvě Nobelovy ceny:

Čeští nositelé

Nositelé pocházející z Čech

Oceněné ženy

Počet oceněných žen ve vědeckých kategoriích, tedy mimo Nobelovu cenu míru (11) a Nobelovu cenu za literaturu (12), je vůči mužům malý.

K roku 2009 byl počet laureátek:

  • za fyziku – 2
  • za chemii – 4
  • za fyziologii a lékařství – 10
  • (za ekonomii – 1)

Ceny v ostatních oborech

Mnoho oborů, které nemají svoji Nobelovu cenu, má obdobné ceny, které však obvykle nejsou tolik známé: Např. za jakousi „Nobelovu cenu za matematiku“ se považují Abelova cena či Fieldsova medaile. „Nobelova cena za informatiku“ je pak synonymem pro Turingovu cenu. Jako „Nobelova cena za náboženství“ bývá označována Templetonova cena. Existují také parodické obdoby, jako např. Ig Nobelova cena, udělovaná „za výzkum, který není možno nebo záhodno opakovat“.

Reference

  1. http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=649922

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nobelova cena