Pentachlorbenzen

Z Multimediaexpo.cz

Pentachlorobenzene.png

Pentachlorbenzen je chlorovaný aromatický uhlovodík, který se používal jako pesticid a zpomalovač hoření.

Obsah

Chemické vlastnosti

Za běžných podmínek je pentachlorbenzen bílá nebo bezbarvá krystalická látka, rozpustná jen minimálně ve vodě (0,83 mg.l-1). Dobře se rozpouští v benzenu nebo chloroformu. Teplota tání chlorbenzenu činí 86 °C a teplota varu je 277 °C.

Použití a úniky do prostředí

Používal se hlavně jako pesticid (fungicid) jako zpomalovač hoření. Užíval se jako surovina pro výrobu dalšího pesticidu pentachlornitro­benzenu. V zemích EU se nyní pentachlorbenzen nevyrábí a jeho použití bylo v řadě zemí zakázáno.

Pentachlorbenzen se do prostředí dostává výhradně vlivem lidské činnosti, např. z papíren, chemiček (výroba trichlorethy­lenu), železáren, ropných rafinerií, skládek odpadů, čistíren odpadních vod, spaloven odpadů. Vzniká také jako produkt degradace jiných aromatických chlorovaných uhlovodíků jako jsou hexachlorbenzen nebo lindan.

Ekologická rizika

Za přístupu vzduchu pentachlorbenzen podléhá biodegradaci - v povchových vodách fotodegradaci (působením slunečního záření), ve vzduchu se rozkládá reakcí s hydroxylovým radikálem. Ale tento proces je poměrně pomalý, takže může být proděním přenášen na dlouhé vzdálenosti. Bez přístupu vzduchu (např. v sedimentech, hlubších vrstvách půdy) je pentachlorbenzen perzistentní a může se zde proto kumulovat.

Pentachlorbenzen je toxický, pro vodní organismy dokonce vysoce toxický (LC50 pro ryby je rovna 250 µg.l-1). Má schopnost biokumulace - hromadí se v tukových tkáních zvláště ve vyšších článích potravního řetězce (dravci, všežravci).

Zdravotní rizika

Pentachlorbenzen vstupuje do těla kontaminovaným vzduchem potravou nebo vodou. Poškozuje centrální nervový systém, játra a ledviny, předpokládá se jeho reprodukční toxicita. Jeho nebezpečnost zvyšuje schopnost bioakumulace.

Regulace

V květnu 2009 bylo v Ženevě na 4. konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy rozhodnuto o zařazení pentachlobenzenu na černou listinu úmluvy o perzistentních organických látkách.[1]

Související články

Reference

  1. Miroslav Šuta: Stockholmská úmluva: Tucet špinavců dostal 9 nových parťáků, respekt.cz, 10.5.2009