Peru

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Peru
Peruánská republika
República del Perú
Flag of Peru (state).png  Escudo nacional del Perú.png
Vlajka Peru   
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Peruánská hymna – Somos libres, seámoslo siempre
Geografie
Peru (orthographic projection).png
Hlavní město: Lima
Rozloha: 1 285 220 (22. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Nevado Huascarán (6768 m n.m.)
Časové pásmo: -5
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 27 925 628 (40. na světě)
Hustota zalidnění: 22 (185. na světě)
HDI: 0,788 (střední)
Jazyk: španělština, kečujština,
ajmarština (všechny jsou úřední)
Náboženství: římští katolíci 90 %, jiní 10 %
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: peruánský nuevo sol (PEN)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: PE
Telefonní předvolba: +51
Národní TLD: .pe

Peru je stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Ještě před necelými pěti stoletími představovalo území Peru centrum říše Inků táhnoucí se i dál na jih s sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Nezaměstnanost, bída a další sociální problémy vyvolaly v posledních letech vlnu politického násilí. To odrazuje zahraniční společnosti od investování do hospodářství Peru, které tak zůstává jedním z nejchudších států Jižní Ameriky.

Obsah

Geografické údaje

Mapa Peru

Peru je třetí největší stát jihoamerického kontinentu. Je rozděleno na tři severojižní oblasti. Na západě je poušť Atacama, nejširší na severu, kde je mnoho velkých písečných dun. Dále na jih je pobřeží převážně skalnaté se souvislým pásmem hor. Z Peruánských And protéká pouští asi 50 řek. Andy se zvedají směrem do vnitrozemí až do výšky přes 5000 metrů. Nejvyšší horou je Huascarán (6768 m n. m.). Hlavní dvě horská pásma Kordiller, které mají dosud činné sopky a seismickou aktivitu, jsou rozdělena vysoko položenou náhorní planinou, na níž je i největší jezero Jižní Ameriky Titicaca (6900 km²).

Na východní straně And se vrcholky pozvolna svažující do Amazonské nížiny, která zabírá 62 % území státu. Peru má zhruba dvakrát více obyvatel než ČR, avšak hustota obyvatelstva (počet obyvatel na 1 km²) je nízká. Většina obyvatel žije na úzkém pruhu země při pobřeží Tichého oceánu. Hlavním městem je Lima, státní zřízení je republika a platnou měnou je peruánský SOL. Úředními jazyky jsou španělština a kečuánština, hlavní náboženství je křesťanství.

Klimatické podmínky

Pásmo And dělí celou zemi do několika klimatických oblastí. Na pouštích při pobřeží Tichého oceánu je podnebí chladné a suché díky vlivu Humboldtova proudu, na severním pobřeží se díky vlivu jevu El Niño občas (jednou za pět či šest let) objevují období horká a vlhká. Podnebí And je vysokohorské a rozdílné podle nadmořské výšky. V severovýchodní části země, která spadá do Amazonské nížiny, je po celý rok horké a suché klima. Hlavní město Lima ležící nedaleko pobřeží Tichého oceánu má lednovou průměrnou teplotu 23 °C a červencovou teplotu 16 °C. Ročně zde spadne pouze 50 mm srážek.

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Peru

Administrativní členění

Území Peru je od 18. listopadu 2002 rozdělené na 25 regionů (regiones). Tyto regiony se dále dělí na provincie, které jsou tvořeny okresy. Celkem je celé území rozděleno do 195 provincií a 1833 okresů. Provincie Lima není součástí žádného vyššího administrativního celku.

Peru - mapa regionů

Regiony:

Provincie:

Hospodářství

Zemědělství

Ačkoliv Peru má pouze 3 % orné půdy, 36 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje na farmách. 21 % půdy se využívá pro pastevectví. Hlavními oblastní pěstování plodin jsou území podél řek protékajících pouští. Cukrová třtina a bavlník jsou hlavními obchodními plodinami, pro obživu se pěstuje rýže. Vinná réva, olivy, tabák, pomeranče a banány se pěstují v Andách, ve vyšších polohách pak obiloviny, fazole, a brambory. Na východních svazích se využívá půda pro chov ovcí, lam a alpak. V zemi se pěstuje i koka používaná na ilegální výrobu kokainu.

Rybolov

Chladný Humboldtův proud přináší obrovské množství planktonu, což je výborná potrava pro ryby. Peru je jedním z největších producentů ryb s průměrným ročním úlovkem 45 milionů tun. Hlavními druhy ryb jsou sardele, tuňák, makrelovité ryby a sardinky. Každý 9. nebo 10. rok však teplý mořský proud El Niño naruší rovnováhu organického života a ryby odplují za potravou jinam. To samozřejmě těžce postihuje rybářský průmysl.

Lesnictví

Obrovské lesní plochy ve vnitrozemí jsou těžko přístupní a využitelné. K přepravě některých produktů se využívají řeky a přístav ve městě Iguitos.

Těžba

Peru má bohatá naleziště různých nerostů, zejména mědi, stříbra, železa a zlata a také ropy a uhlí. Peru je druhé na světě v produkci stříbra, páté na světě v produkci zlata (8,2 % světové produkce[1]), v Latinské Americe první v produkci olova a druhé, co se týče mědi. Centrum těžby železné rudy je Marcona na jižním pobřeží, ropa se těží v Amazonské nížině.

Energie a průmysl

Mnohá průmyslová odvětví souvisí se zpracováním nerostů a jsou umístěna v oblasti And. Průmysl se rozvíjí ve městech na pobřeží. V mnohých přístavech je důležitá výroba rybí moučky, hojně rozšířený je průmysl potravinářský a textilní. K dalším odvětvím patří výroba cementu, oceli, stavba lodí, montáž aut aj. Hlavní průmyslovou oblastí je Lima Callao, neboť je zde soustředěno 70 % veškerého průmyslu. 57 % elektrické energie dodávají hydroelektrárny.

Doprava

Pouště při pobřeží, zalesněné vnitrozemí a pohoří And působí problémy v dopravě. Důležitá je doprava letecká, ačkoliv většina Peruánců na ni nemá prostředky. Jedna z nejobdivuhodnějších železnic (transandská) světa vede z Limy do vnitrozemí do La Oroya. Měří 170 km a překonává výšku 4816 metrů nad mořem. Silniční síť má 69 942 km, z nichž 20 000 km má pevný povrch. Důležitou dopravní spojnicí je Panamerická dálnice (3337 km).

Lidé a města

Ve městech žije 70 % obyvatelstva, z toho víc než čtvrtina v oblasti Velké Limy. 45 % obyvatelstva tvoří Indiáni, 37 % mestici (míšenci Evropanů a Indiánů) a 15 % Evropané. Dvě třetiny obyvatelstva žijí v horách. Největším městem v Andách je Areguipa (620 471 obyv., 1993). Další důležitá města jsou pří pobřeží – Callao, Trujillo, Chiclayo, Piura a Chimbote. Iquitos je největší amazonský přístav v zemi.

Lima

Hlavní město Peru je Lima. Většinu roku visí nad Limou šedá oblaka a vodou nasycené mlhy (tzv. „garrua“). I tak obyvatelstvo hlavního města Peru rychle vzrostl na 6,5 milionů lidí, kteří sem přišli při putování za prací. Bohatí bydlí v nových obytných domech nebo vilách ne předměstí, chudí obývají calampas, rozlehlé přelidněné čtvrtě chatrčí vyrostlých na periferii města. Limu založil v roce 1535 španělský conquistador Francisco Pizarro.

Pamětihodnosti

Ztracené město Inků

Vysoko v horách And vystavěné Machu Picchu bylo v 15. a 16. století významným inckým městem. Nejstarší nálezy lidských kultur na peruánské půdě pocházely z doby asi 20 000 let před Kristem - v okolí Ayacucha. Opevněné sídlo uniklo pozornosti španělských dobyvatelů, kteří sem vtrhli v roce 1532, a zůstalo zapomenuto až do roku 1911, kdy je objevil americký archeolog Hiram Bingham. Zachovaly se tu zbytky kultovních objektů a 143 obytných domů.

Jezero Titicaca

Jezero Titicaca se rozkládá ve výšce 3812 m n. m., takže je nejvýše položenou vodní nádrží s pravidelnou lodní dopravou na světě, a přes hranici zasahuje do Bolívie. V jeho vodách od nepaměti lovili místní Indiáni ryby. Indiánští Uruové žijí na jezeře v obydlích postavených na umělých ostrůvcích z hlíny a rákosu totory. Živí se pěstováním brambor, jedné z mála plodin rodící se v této výšce, rybařením a lovem ptáků žijící na březích jezera.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo ještě dnes tvoří 50 % původních etnik, především kmenů Kečua a Aymará, ve východní Amazonii žije více malých etnických skupin. Většina Peruánců jsou katolíci, jejich vyznání často prolínají staroindiánské elementy. V hlavním městě Lima bydlí čtvrtina obyvatel, z toho většina ve slumech kolem města. V Limě je nejstarší univerzita v Latinské Americe - založena roku 1551.

Politika

Charakteristika politiky v Peru

Peru je podle ústavy z roku 1979 republika s prezidentským systémem. V roce 1992 rozpustil prezident Alberto Fujimori dvoukomorový parlament. Nová ústava, která byla přijata v roce 1993 v referendu, zavedla jednokomorový parlament a posílila moc prezidenta. V roce 2003 byl zahájen proces decentralizace.

Světlá stezka

V 80. letech v Peru probíhala teroristická kampaň partyzánských skupin hnutí zvané Světlá stezka. Extrémisté chtěli nastolit komunistický režim a ovládnout zemi prostřednictvím teroru. Vraždili odpůrce a zastrašovali je bombovými atentáty ve městech. V roce 1992 byl jejich vůdce Abimael Guzmán zajat a uvězněn.

Související články

Reference

  1. DEYL, Daniel. Dědicové krále Midase. Týden, leden 2009, čís. 2/2009, s. 34-39.

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Peru
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Peru
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace