Podbaba

Z Multimediaexpo.cz

Okolí Břetislavky
Železniční most u ústí Lysolajského potoka
Podbabské skály

Podbaba je místní název části pražských čtvrtí Dejvice a Podbaba u ústí Lysolajského potoka po jeho délce a podél Vltavy. Její součástí jsou usedlosti Břetislavka, Jaroslavka, Helmrovka a další. Domky podél pobřeží Vltavy byly v minulých desetiletích postupně zbořeny v rámci modernizace a rozšiřování komunikace.

Obsah

Dějiny

Území podél Lysolajského potoka pod kopcem Baba bylo dle viničních zápisů nazývano Podbabou již v 15. století. Dle jiného výkladu měla na těchto místech Bába, slovanská bohyně deštivého mračna, své svaté studánky a háje.

Doprava

Přímo nad viaduktem u ústí Lysolajského potoka bývala železniční zastávka Podbaba (Praha-Podbaba) na trati Praha – Kralupy – Děčín (trať 091). Zastávka byla zrušena mimo jiné i kvůli naprosto nevyhovujícímu technickému provedení. Je plánováno vybudování nové zastávky Praha-Podbaba blíže Dejvicům.

Podél řeky při Podbabě jezdí frekventované autobusové linky do Suchdola a do Roztok u Prahy.

Trojice viaduktů (střední pro potok, krajní pro vozidla) propojující podbabskou ulici V Podbabě s pobřežní komunikací Podbabskou je mimořádně náročným místem pro řidiče autobusů PID (linky 116, 160, 355). Řidiči musí vynaložit mimořádný um, aby se jejich autobus s přesností na centimetry vešel do takzvaného „tunýlku“. Ve směru od řeky byly vjezdové podmínky při rekonstrukci Podbabské ulice zlepšeny, v opačném směru však i nadále autobusy vjíždění náročnou zatáčkou kolem skalního útvaru.

V roce 2006 byl obnoven Podbabský přívoz přes Vltavu do Podhoří.

Jižní část

Pražané často říkají Podbaba více než kilometr vzdálené (tedy centru Prahy bližší) části Dejvic a Bubenče v okolí hotelu Crowne Plaza (dříve International). „Podbaba“ se jmenuje i tamější zastávka autobusů a tramvají (autobusová zastávka u ústí Lysolajského potoka se jmenuje „V Podbabě“). V době, kdy název zastávky vznikl, vedla souvislá zástavba Podbaby až k této části Dejvic a bývalo zvykem pojmenovávat konečné zastávky nikoliv podle toho, kde leží, ale často i podle vzdálenějšího místa, k jehož obsluze slouží (podobně se například tramvajová konečná v Braníku svého času jmenovala Hodkovičky). Hydrologický ústav (dnes Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.), nacházející se u řeky, a plavební komory se k Podbabě počítají.

Literatura

  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov : vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Podbaba Dejvická, s. 211.  
  • JÍRA, Josef Antonín. Předběžná zpráva o výzkumu v Podbabě a v Šárce podniknutém Společností přátel starožitností českých v Praze. Praha : Společnost přátel starožitností českých, 1898. Zvláštní otisky několika statí z Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze věnovaných geologickému a archeologickému výzkumu v Podbabě, Šárce a Bubenči. Obsahuje geologickou mapu Šáreckého údolí, popis Šárky v době předhistorické, zprávu o tetínském hradišti, fotografie nálezů.. Dostupné online.  


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Podbaba“