Rys červený

Z Multimediaexpo.cz


Rys červený

Rys červený (Lynx rufus) je kočkovitá šelma, které známe dvanáct odlišných poddruhů. V Americe je považován za poměrně hojný druh.

Obsah

Popis

  • Délka 0,65 - 1,1 metru, výška okolo 40cm, délka ocasu 11 -19 cm a hmotnost 5-15 kg (největší zástupci druhu žijí na severu). V průměru je nejmenším zástupcem rodu rys.
  • Základní zbarvení se liší podle poddruhů - je žlutohnědé či hnědé, hnědočervené, nebo našedlé, vždy se skvrnami, ať už na celém těle, nebo jen na spodní straně (nejsvětlejší jsou kožichy rysů pouštních, nejtmavší rysů žijících v lesích).
  • Ocas má vždy světlý (na rozdíl od rysa kanadského)
  • Na zadní straně uší jsou světlé skvrny. Štětinky na uších jsou pouze krátké, na lících má prodlouženou srst. Má manžetovité okruží na obličeji. Oči jsou žluté, se svislou zornicí (charakteristickou pro všechny malé kočky).
  • Zadní nohy jsou delší než přední. Mají zatažitelné drápy.

Areál rozšíření

Jižní Kanada, Spojené státy americké a Mexiko. V jeho domovině je nazýván bobcat podle krátkého ocasu.

Způsob života

Rys se obvykle dožívá věku okolo 10 let, maximálně se ve volné přírodě dožil 16 let. Pohlavně dospělý je ve dvou letech života. Má ostrý zrak a dobrý čich, dokáže také výborně šplhat. V případě potřeby umí i plavat, ale vodě se raději vyhýbá.

Potrava

Živí se králíky východoamerickými na jihu jeho areálu a zajíci měnivými více na severu, ale také hlodavci, vysokou zvěří i zdechlinami, není specializovaný na určitou kořist a snadno se přizpůsobuje. Je to noční lovec. Na lov vyráží většinou se soumrakem (na severu v zimě ale vyráží na lov i ve dne, kdy je potenciálně větší možnost narazit na kořist). Každou noc ujde vzdálenost mezi 3 a 11 kilometry.

Výskyt

Obývá různá prostředí, od pouště ke smíšeným a jehličnatým lesům. Nevyhýbá se ani předměstím, nenajdeme ho pouze ve stepích. Své území si značkuje, je silně teritoriální a samotářský. Velikost území se liší v závislosti na pohlaví a hojnosti kořisti v dané lokalitě. Ke značení území používají jak moč a trus, tak značky na stomech (vyškrábané drápy). Na rozdíl od ostatních koček si své území více brání samice.

Rozmnožování a mláďata

Rysové se setkávají s opačným pohlavím pouze v době páření, která je v zimě. Pokud se s teritoriem samce překrývá více teritorií samic, páří se se všemi. Mláďata (většinou 2-4) se rodí na jaře po asi dvouměsíční březosti. Jsou slepá a zcela odkázána na matku. Po jednom týdnu prohlédnou a asi po osmi týdnech začínají příjmat tuhou potravu. V té době k sobě samice opět pouští samce a ti s nimi vyrážejí na lov a pomáhají jim krmit mláďata. K osamostatnění dochází asi po pěti měsících, někdy ale mláďata zůstanou s matkou až do jara. Při narození váží mláďata asi jen 300 gramů, po prvním roce života už více jak 4,5 kilogramů.

Hrozby

Dospělý rys má málo přirozených nepřátel. Mezi ně patří pumy a vlci. Malá mláďata jsou ohrožená i dravci jako je orel, nebo sova. Dalším nebezpečím je člověk lovící rysy pro kožešiny.

Evoluce

Rys červený se nejspíše vyvinul z evropského rysa (Lynx lynx), který přešel na americký kontinent během pleistocénu, před asi 20 000 lety

Pověsti

V Americe se rys vyskytuje v mnoha bájích a mýtech, známá je bajka o zajíci a rysovi. Někteří Indiáni dokonce rysa uctívali jako božstvo.

    Kočkovití
Malé kočky (Felinae)

kočka divokákočka šedákočka bažinnákočka pouštníkočka černonohámanulkočka bornejskákočka Temminckovakočka mramorovanákočka bengálská
kočka plochočelákočka cejlonskákočka rybářskákočka pampovákočka slaništníkočka tmavákočka horskáocelot velkýocelot stromovýmargay
rys kanadskýrys ostrovidrys iberskýrys červenýkarakalservalkočka zlatájaguarundipumagepard

Velké kočky (Pantherinae)

levhart obláčkový levhart DiardůvirbisLevTygrlevhart skvrnitýjaguár