Státní dluh

Z Multimediaexpo.cz

Státní dluh je celkové zadlužení vlády (centrální či federální).

Veřejný dluh je celkové zadlužení vlády a nižších správních celků (krajů a obcí).

Jelikož správní organizace reprezentují lid dané země, lze státní dluh považovat zároveň za dluh jednotlivých daňových poplatníků.

Státní dluh se dělí za prvé podle toho, kdo je věřitelem státu. Podle toho se rozlišuje vnitřní (věřitelé občané státu či právnické osoby v něm registrované) a vnější zadlužení (zahraniční subjekty). Vláda si půjčuje obvykle emisním financováním (vydáváním obligací a dalších cenných papírů). Dalším způsobem pro méně bohaté země je možnost půjčovat si od obchodních bank nebo nadnárodních institucí (např. Evropská či Světová banka).

Dalším běžným dělením druhů státních dluhů je jejich doba splatnosti. Dělí se na krátkodobé (do jednoho roku), střednědobé (do tří let) a dlouhodobé (nad tři roky). Toto dělení se může však časovými intervaly lišit.

Obsah 1 Vliv státního dluhu na ekonomiku 1.1 Snížení soukromých investic 1.2 Méně pracovních příležitostí pro občany 1.3 Zvýšené riziko fiskální krize 1.4 Ohrožení záchranné sítě 1.5 Kurzové riziko 2 Případy zemí nesplácející státní dluh 3 Literatura 4 Související články 5 Reference 6 Externí odkazy

Vliv státního dluhu na ekonomiku

Vyvážený státní rozpočet je základem dlouhodobého ekonomického růstu. Silný fiskální základ umožňuje občanům větší přístup ke kapitálu, větší množství zdrojů pro budoucí veřejné (i soukromé) investice, vyšší spotřebitelskou důvěru a silnější záchrannou síť.^[1]

Pokud se však nepodaří dosáhnout zdravé fiskální situace, hrozí několik znatelných rizik, která se dotknou ekonomiky jako celku. Mezi největší taková rizika patří:  

Snížení soukromých investic

Vládní a soukromé půjčky vzájemně soutěží o finanční prostředky na národních kapitálových trzích. Při větším zadlužení státu bude vyšší potřeba si půjčovat, čímž zvýší úrokové sazby a vytlačí soukromé investice. V určitém okamžiku by investoři mohli začít pochybovat o schopnosti vlády splácet dluh, a tudíž by požadovali ještě vyšší úrokové sazby. Tím by se soukromé investice ještě více omezily a ekonomický růst by zpomalil.^[1][2]

Méně pracovních příležitostí pro občany

Rostoucí státní dluh má přímý dopad na množství pracovních příležitostí. Pokud vysoký státní dluh způsobí vytlačování soukromých investic, firmy budou mít menší možnost se rozvíjet, což má za důsledek snížení počtu pracovních míst.^[1]

Zvýšené riziko fiskální krize

Pokud by investoři ztratili důvěru ve schopnost vlády splácet dluh, zvýšily by se požadavky na výnosy z vládních cenných papírů, což by vedlo k vyšším úrokovým sazbám vládních půjček. To může vést ke zvýšené inflaci, čímž by se snížila hodnota nesplacených vládních cenných papírů a držitelé těchto cenných papírů by zaznamenaly ztráty. Protože mezi tyto držitele zpravidla patří i podílové fondy, penzijní fondy, pojišťovny a banky, tyto ztráty by mohly značným způsobem destabilizovat ekonomiku.^[1][2]

Ohrožení záchranné sítě

Vysoký státní dluh ohrožuje záchrannou síť pro ty nejzranitelnější ve společnosti. Pokud vláda nemá dostatečné zdroje a stabilitu udržitelného rozpočtu, ohrožuje tím vládní programy na podporu těch, kteří to nejvíce potřebují.^[1]

Kurzové riziko

Zadlužení státu může vést k inflaci, což se odrazí v poklesu hodnoty domácí měny na devizovém trhu. Zahraničí držitel tedy čelí riziku poklesu hodnoty domácí měny vůči jeho místní měně. Vláda může vydat dluh v cizí měně, čímž eliminuje kurzové riziko pro zahraniční investory. Tím ovšem půjčující vlády nese veškeré kurzové riziko.^[3][4]

Případy zemí nesplácející státní dluh

Následující tabulka zobrazuje země s více než jedním případem nesplácení státního dluhu v období od roku 1976: ^[5]

Země	Počet případů	Průměrný počet let	Krizové epizody
Argentina	3	5,0	1982-94, 1995-96, 2001-
Bolívie	2	6,5	1980-85, 1986-94
Brazílie	3	5,3	1983-95, 1998-00, 2001-
Ekvádor	2	8,0	1982-96, 1999-01
Indonésie	2	2,5	1997-01, 2002-
Jamajka	3	4,7	1978-80, 1981-86, 1987-94
Jihoafrická republika	4	1,8	1976-78, 1985-88, 1989-90, 1993-94
Jižní Korea	2	2,0	1980-82, 1997-99
Mexiko	2	5,0	1982-91, 1995-96
Maroko	2	3,0	1983-84, 1986-91
Peru	3	6,3	1976-77, 1978-81, 1983-98
Thajsko	2	1,0	1981-82, 1997-98
Turecko	2	3,5	1978-83, 2000-02
Uruguay	2	2,0	1983-86, 1987-88, 1990-92
Venezuela	3	3,3	1983-89, 1990-91,1995-98

Literatura

• Hertz, N.: Hrozba dluhu: Jak zničující je dluh v rozvojovém světě, 2005 (ISBN 0-06-056052-5)
• Hertz, N.: Hrozba dluhu a proč ho musíme odmítnout, 2005 (ISBN 0-00-717899-9)
• Perkins, J.: Confessions of the Economic Hitman (Zpověď ekonomického zabijáka), 2007
• Chossudovsky, M.: Globalisation of Poverty (Globalizace chudoby), Oro, Ontario: Global Outlook, ISBN 0-9731109-1-0 , 2003

Související články

• Deficit
• Manko
• Dluh
• Státní dluh Česka
• Státní dluh Spojených států amerických
• John Perkins
• Státní bankrot

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3 1,4} The Fiscal & Economic Impact of the national debt. Peter G. Peterson Foundation. (n.d.).,  https://www.pgpf.org/the-fiscal-and-economic-challenge/fiscal-and-economic-impact
2. ↑ ^{2,0 2,1} Veronique de Rugy; Jack Salmon. Debt and growth: A Decade of Studies. Mercatus Center. (2020). https://www.mercatus.org/publications/government-spending/debt-and-growth-decade-studies
3. ↑ Cox, Jeff (2019-11-25). "Fed analysis warns of 'economic ruin' when governments print money to pay off debt". CNBC.
4. ↑ "Empirical Research on Sovereign Debt and Default" (PDF). Federal Reserve Board of Chicago.
5. ↑ http://www.penize.cz/46095-kdy-muze-stat-vyhlasit-bankrot

Externí odkazy

• World and Country Debt Clock – EU Titanic se pomalu potápí (anglicky)
• Aktuální veřejný dluh České republiky
• ČNB – Rostoucí zadlužení státu, provázanost mezi vládním a finančním sektorem a rizika pro finanční stabilitu

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii