Zimolez ovíjivý

Z Multimediaexpo.cz

Pozor, jed !
Lonicera periclymenum

Zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum) patří mezi opadavé rostliny. Je to dřevina, méně často keř, zpravidla popínavá liána z čeledi zimolezovitých (Caprifoliaceae).

Obsah

Etymologie

Jméno „periclymenum“ je původem z řeckého peri (přibližně, o) a klyzein (krytí, ovinutí) a odvolává se na způsob použití rostliny.

Synonymum

Zimolez německý

Popis

Dorůstá výšky 1-2 m (někdy i 5m )jako liána (na opoře), jako keř 50cm. Listy jsou protilehlé, celokrajné, široké, oválné, nebo opakvejčité, tmavě zelené, s krátkým řapíkem. Větvičky jsou tenké a duté; borka na loňských výhonech je tenká, světlá, žlutohnědá, třepící se. Mladé listy a mladé výhony jsou jemně ochlupené. Květy jsou silně vonné. Kvete od července do srpna a voní nejvíce večer, což přitahuje velké roje motýlů, opylující květiny. Květy jsou seskupeny v květenství, velká koruna je světlá, nažloutlá, červená, nebo purpurová až oranžová. Hezká je kombinace tmavě červené s oranžově zlatavou. Zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum) lze zaměnit s divokým druhem zimolez kozí list (synonymum je zimolez ovíjivý] (L. caprifolium). Koruna (Lonicera caprifolium) je dvoupyská, 4–5 cm dlouhá, koruna (Lonicera periclymenum) je dlouhá 3- 5cm často červeně zbarvená. Barva květu (Lonicera caprifolium) je nažloutlá, bělavá. Světlé nebo bílo žluté květy postupně tmavnou (až do fialova). Plodem je červená jedovatá bobule.

mladé listy a mladé výhony jsou jemně ochlupené

Původ

Zimolez ovíjivý je rostlina přirozeně rostoucí na jihozápadě Evropy a v Severní Africe. První zmínky jsou z roku 1600.<. Často se vyskytuje na pobřeží a v hustých kobercích pokrývá pláže a útesy.[1] V ČR je pěstován jako okrasa parků a zahrad.

květy vyrůstají na koncích letošních výhonů

Kultivary

Přestože pěstování zimolezu ovíjivého dnes není tak populární jako dříve, je mnoho cenných kultivarů s mnoha barevnými odstíny.[2] [3]

  • 'Aurea'
  • 'Belgica' stonky a listy mají nafialovělý nádech, zatímco květy jsou purpurově-červená [4] [5]
  • 'Belgica Select' - žluté nebo růžové květy
  • 'Cream Cloud' - bělavá barva
  • 'Early Dutch Honeysuckle'
  • 'Graham Thomas' - nažloutlá barva květů, velké množství květů
  • 'Heaven Scent' množství žlutých květů [6]
  • Lonicera_periclymenum x Honey Baby je keřík s krémovými květy a nízkým vzrůstem.
  • 'Honeybush'červé a krémově zbarvené vonné květy [5]
  • 'Late Dutch Honeysuckle' kvete později (do září)
  • 'Linneus'
  • 'Manul' (Berries Jubilee™) žluté květy
  • 'Serotina' kvete později (do září).(také uváděna jako 'Serotina Florida' - , květy jsou purpurově-červené a vnější barva květu krémová barva (barva postupně slábne se stářím rostliny).[7] [8] [5]
  • 'Sweet Sue' - nažloutlá barva květů.
  • 'Quercine'
plody jsou bobule

Pěstování

Rostlině vyhovují propustné, živné avšak zásadité půdy s vyšším obsahem vápníku. Snáší ale dobře i půdy s neutrálním pH. Zimolez ovíjivý pěstujeme na plném slunci , nebo v polostínu, ve stínu však méně kvete. Vyžaduje oporu. Tento zimolez lze použít na pokrytí půdy, popnutí plotů a zdí.[2] Zimolezy lze pěstovat i v nádobách. Je ale třeba zabránit promrzání obalením nádoby, nebo ji zapustit do země. Zaléváním během zimy dbáme, aby rostlina netrpěla suchem.

Řez

Kvete na konci jednoletých výhonů. Vyplatí se silnější řez kvůli namrzání provést na jaře, je li třeba, mírně lze řezat až do doby květu, kdy se vyhneme silnějším zásahům a necháváme výhony na jejichž konci budou květy (kratší a tenké). V létě lze provést řez po odkvětu, ale nejpozději do konce srpna, aby nové výhony vyzrály a nenamrzaly.

Listy

Rozmnožování

Množit jej lze vegetativně řízkováním i semeny.

Škůdci a choroby

Pravidelně trpí mšicemi, někdy padlím. Může namrzat.

Jedovatost

Bobule obsahuje jedovaté saponiny, šťavelan vápenatý a další toxické látky. Bobule, listy i květy se používaly v lidovém léčitelství a jsou pořád předmětem intenzivního výzkumu, zejména pro své protivirové vlastnosti. Požití bobulí způsobuje silné zvracení, malátnost, těžkýprůjem, tachykardii, někdy následuje koma.[9] [10] [11] Rostlina patří mezi mírně jedovaté. Některé jiné druhy zimolezu (Lonicera involucrata, Lonicera spp. edible) jsou však jedlé.

Ochrana

V Polsku je zimolez ovíjivý zákonem chráněným druhem.[12]

Invazivní rostlina

Byl zavlečen do Severní Ameriky ale není zde evidován jako invazivní plevel. V ČR se v přírodě vyskytuje vzácně v teplejších oblastech, kde příležitostně pronikla s odpadem ze zahrad a zahrádkářských kolonií.

Reference

  1. ↑ popis na linnaeus.nrm.se
  2. ↑ 2,0 2,1 informace na www.hort.uconn.edu (anglicky)
  3. ↑ informace na www.rostliny.net
  4. ↑ obrázek na the-plant-directory.co.uk
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 fotografie a popis na www.bluebellnursery.com(anglicky)
  6. ↑ a fotografie na www.crocus.co.uk (anglicky)
  7. ↑ obrázek na www.dkimages.com
  8. ↑ obrázek na www.findmeplants.co.uk
  9. ↑ jedovaté rostliny www.ttlntl.co.uk/ (Honeysuckle) (anglicky)
  10. ↑ Poisonous plants, Dietrich Frohne, Hans Jürgen Pfänder (anglicky)
  11. ↑ l.periclymenum na herbarium.freehostia.com (francouzsky)
  12. ↑ popis na http://botany.cz/

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zimolez ovíjivý
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zimolez_ov%C3%ADjiv%C3%BD“