Zoologická zahrada Praha

Z Multimediaexpo.cz


Zoo Praha – plným názvem Zoologická zahrada hl. m. Prahy – je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 28. září 1931. Jde o vysoce moderní zahradu, která ukazuje zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy (nejznámější z nich je záchrana koně Převalského). V pražské zoo bylo k 31. prosinci 2009 k vidění 5345 zvířat v 674 druzích.[1] V posledních letech se počet návštěvníků pohybuje nad hranicí 1 miliónu ročně. V roce 2007 byla prestižním časopisem Forbes Traveler označena jako 7. nejlepší zoo na světě.[2]

Obsah

Činnost

Hlavní vchod do pražské Zoo s "chodníkem slávy", představujícím otisky nohou některých populárních chovanců.

Zoo Praha je členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a jiných organizací a účastní mnoha záchovných a reintrodukčních programů. Mezi české patří záchrana čápů bílých i černých, sovy pálené, sýčků, puštíků a syslů. Mezi mezinárodní projekty patří návrat do přírody koně Převalského, orlosupů a zubrů. V rámci Evropského záchovného programu (EEP) chová pražská zoo mnoho druhů zvířat, např. slony indické, gorily nížinné, levharty, lvíčky zlatohlavé, orangutany, pandy červené, žirafy Rothschildovy, tučňáky Humboltovy a mnoho dalších. Pražská zoo vede mezinárodní plemenné knihy koně Převalského, leguána kubánského, hroznýšovce kubánského, želvy černavé a orlície bornejské a evropskou plemennou knihu ocelota stromového. Od roku 2004 je Zoo Praha i oficiálním záchranným centrem CITES pro zabavená zvířata. Pražská zoo nabízí mnoho vzdělávacích programů jak pro školy, tak i pro širokou veřejnost. Mezi ně patří i přednášky v budově vzdělávacího centra průvodci po zoo, komentovaná krmení zvířat a mnoho dalších. Zoo Praha také spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Českou zemědělskou univerzitou a jinými vysokými školami. V Zoo pracuje 204 osob, jejichž průměrný věk je 39 let – nejvíce z nich v chovatelských odděleních zoologického útvaru. Roční náklady na provoz Zoo se pohybují kolem 200 miliónů Kč.

Historie

Lemur kata

Prvním pokusem o založení zoologické zahrady v Praze byl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, který 11. února 1881 otiskl pražský deník Prager Tagblat.[3] V něm hrabě vyzýval, aby na památku připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa byla založena zoologická zahrada. I když se na tuto výzvu přihlásilo několik osob (a přišly i první peníze), byla tato myšlenka po kratších diskusích zapomenuta. V 19. století se o založení zoo pokoušelo ještě několik osob, mezi nimi i národopisec Vojta Náprstek ze své pozice pražského radního, ale stále zůstávalo jen u prvních plánů.[3] Jedinou výjimkou byla činnost „Spolku pro zoologickou zahradu v Praze“, který v roce 1891 založil JUDr. V. Novák. Po původním plánu umístit zoo na Nebozízku se spolek rozhodl nestavět zoo, ale vystavovat zvířata na několika místech v Praze. První částečně úspěšnou realizací této myšlenky bylo založení jedné takové stanice na Letné v roce 1896. Skládala se z ptačí voliéry, rybníku a opičince (pravděpodobně nikdy nezprovozněného). Fungovala až do roku 1906.

Jiří Janda

Antilopa voduška abok, Zoo Praha

V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji. Hlavními protagonisty byl cestovatel Jiří Němec a středoškolský profesor Jiří Janda. Přípravou vybudování Zoo byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem Jiří Janda (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).[4] Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu.[3] Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda státu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.[5] V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932).[4] Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především svého dlouholetého soka Jiřího Němce, jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Otevření zoo

Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady na ploše 24 hektarů.[5] Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem. Jako první byla postavena administrativní budova u hlavního vchodu, výběh pro vlky, dřevěný pavilónek pro lvy a tygry a voliéra dravců (nedochovala se, zřítila se v roce 1967 pod tíhou sněhu).[6] Prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Dalšími zvířaty byli mj. koně Převalského Minka a Ali (do té doby byli ustájeni na statku v Netlukách u Uhřínevsi). Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany Hýtu a Batula.

Lachtan Gaston – symbol povodní v roce 2002

Povodně v roce 2002

Pražskou zahradu velmi poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Povodně znamenaly úhyn mnoha zvířat a nutnost demolice poničených objektů. Namísto nich však v Troji vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl zoologických zahrad. Symbolem povodní se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul.[7] V dolní části Zoo má originálně řešený podvodní pomníček.

Stavby v Zoo Praha

Opičí expozice v pavilónu Indonéská džungle

V dolní části zoo se nachází například pavilon tučňáků, pavilon gaviálů, pavilon velkých savců a terárium, vodní svět a opičí ostrovy, dětská zoo, pavilon goril, pavilon velkých želv, pavilon kočkovitých šelem a teráríum. V horní části zoo se nachází například pavilon Indonéská džungle, Afrika zblízka, za silnicí pak Africký dům a savana, v nezápadnější části rozhledna Obora. Indonéská džungle je největší a nejnákladnější pavilon pro zvířata v dějinách českých zoo. Byl postaven v letech 2002–2004 na místě 50 let starého Pavilonu opic. Jeho cena přesáhla 185 miliónů Kč. Indonéská džungle byla slavnostně otevřena 29. listopadu 2004.[8] Expozici tvoří eliptický skleník a stavba budí dojem džungle s úzkými cestičkami pro návštěvníky. Dvoupatrová expozice zahrnuje vyhlídkové terasy na orangutany a gibony na ostrovech, varany komodské, rozsáhlé vodní plochy, vodopád a jeskynní chodby, kde lidé mohou nahlédnout do života nočních tvorů. Kromě indonéské džungle patří mezi významné stavby také komplex opičích ostrovů v dolní části zoo, průchozí voliéry ptáků, dětská zoo, kde mohou děti vstoupit mezi zvířata a krmit je, pavilon Afrika zblízka a také nové výběhy pro soby, losy, levharty a tygry v horní části zoo. Nově jsou přestavěny venkovní výběhy v pavilónu šelem. V roce 2009 byla vybudována a zpřístupněna rozhledna Obora. Mezi budoucí velké stavby bude patřit nový pavilon slonů a hrochů.

Ředitelé

Dlouholetý ředitel Zoo Praha Zdeněk Veselovský

Ředitelé Zoo Praha od doby jejího otevření.[9]

Příprava sloučení

V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí PBZ již 10 let) se uvažuje o sloučení Zoo Praha a Botanické zahrady hl. m. Prahy.[10] Proti sloučení a proti výsledkům auditu botanické zahrady se vyslovil například kurátor listnatých dřevin botanické zahrady Pavel Sekerka[10] nebo Karel Jan Štolc.[11] Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat 22. září 2009.[12] V budoucnu by sloučenému subjektu měl přibýt do správy i Trojský zámek.[12]

Doprava

Dětská tramvaj v Zoo Praha

K trojské zoologické zahradě již desítky let jezdí autobusová linka 112 z Holešovic, doplňovaná midibusovou linkou 236 ze sídliště Bohnice. V minulosti sem bývaly v sezóně provozovány jako posila i speciální (tzv. účelové) zrychlené autobusové linky. Dnem 5. dubna 2008 byla zahájena doprava na lince tzv. zoobusu, rychlíkové linky, které bez zastavování v mezilehlých zastávkách jezdí po trase Nádraží Holešovice – Zoologická zahrada. Linku objednává a platí zoologická zahrada (ročně 900 000 Kč), pro cestující je přeprava bezplatná, dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Linka jezdí o sobotách, nedělích a svátcích, a to v desetiminutovém intervalu. Linka je označena písmeny ZOO, interně má číslo 783, oficiální licenční číslo linky nebylo zveřejněno.[13] Turisticky atraktivní je doprava lodí, které mají nedaleko zoo přístaviště pravidelných plaveb. Podél Vltavy jsou parkoviště pro zájezdové autobusy a osobní automobily. Oblast je i cyklisticky atraktivní – po břehu řeky vede značená cyklotrasa č. 2 Praha – Drážďany. Zoo je vybavena stojany na jízdní kola a lze zdarma zapůjčit zámky pro jejich uzamčení. Z důvodu velké vytíženosti linky 112 uvažuje pražský magistrát i o tramvajové trati k jižní části Zoo (podél Vltavy).[14] V nejbližších letech však její výstavba není pravděpodobná. Horní a dolní část zoologické zahrady spojuje od roku 1977 sedačková lanová dráha, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Po zahradě jezdí také silniční vláček. Pro děti je v dolní části Zoo určena i dětská tramvaj.

Související články

Reference

  1. ↑ Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené stavy není určen žádný text
  2. ↑ Forbes has named the best zoos of the world [online]. WordPress.org, 2007-11-09, [cit. 2009-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha : Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Boj o zoo, s. 9-25.  
  4. ↑ 4,0 4,1 FELIX, Jiří. Za profesorem Jiřím Jandou [online]. Zoologická zahrada Praha, 1998, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online.  
  5. ↑ 5,0 5,1 Stručná historie pražské zoo [online]. Zoo Praha, [cit. 2010-03-01]. Dostupné online.  
  6. ↑ ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha : Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola První stavby, s. 33-41.  
  7. ↑ Lachtana z pražské zoo skolila infekce [online]. iDnes, 2002-09-10, [cit. 2007-09-29]. Dostupné online.  
  8. ↑ Klaus otevřel nový pavilon pražské zoo [online]. iDnes, 2004-11-29, [cit. 2007-09-29]. Dostupné online.  
  9. ↑ Přehled všech ředitelů od roku 1931 – 2009 [online]. Zoo Praha, [cit. 2010-01-01]. Dostupné online.  
  10. ↑ 10,0 10,1 Botanická zahrada a zoo by se mohly sloučit po roce 2010, Pražský deník, 11. 9. 2008, Jan Brodníček
  11. ↑ Karel Jan Štolc: Podstatná poznámka ke spojení Pražské botanické zahrady a ZOO Praha, botany.cz, 25. 6. 2008
  12. ↑ 12,0 12,1 Pražští radní projednají sloučení zoologické a botanické zahrady, Regiony24, 22. 9. 2009, Mediafax
  13. ↑ Doprava do pražské Zoo zdarma. Zlepšení dopravního servisu návštěvníků Zoo. [online]. BUSportál, 2008-04-02, [cit. 2009-09-23]. Dostupné online.  
  14. ↑ Plánované tramvajové tratě do roku 2020 [online]. Metroweb, [cit. 2009-09-23]. Dostupné online.  

Literatura

  • KAFKA, Josef. Pamětní spis o zoologické a akklimatační zahradě v Praze. Praha : Družstvo zoologické a aklimatační zahrady, 1899. Dostupné online.  
  • JANDA, Jiří. Průvodce po zoologické zahradě v Praze-Troji. Praha : vl.n., 1934. Dostupné online.  
  • JANDA, Jiří. Zoologická zahrada : Feuilletony a úvahy 1921–24. Praha : s.n., 1924. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zoologická zahrada Praha
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zoologick%C3%A1_zahrada_Praha“