Jasy
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Iasi in Romania.png | + | [[Soubor:Collage Iași (Jassy).jpg|thumb|240px|Dominanty města Jasy]] |
| - | ''' | + | [[Soubor:Iasi in Romania 1.png|thumb|240px|Poloha Iaşi na mapě Rumunska]] |
| + | [[Soubor:Iaşi Colaj.jpg|thumb|240px|Dominanty města Jasy]] | ||
| + | '''Jasy''' ({{Vjazyce2|ro|''Iași''}} [''jaš'']; {{Vjazyce2|pl|''Jassy''}}; {{Vjazyce2|hu|''Jászvásár''}}) je třetí největší město [[Rumunsko|Rumunska]], hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum. Město leží na říčce Bahlui v pahorkaté krajině asi 20 km od hranic s [[Moldavsko|Moldavskem]]. V historii bylo hlavním městem [[Moldavské knížectví|Moldavského knížectví]] a významným centrem rumunského náboženského a kulturního života i národního obrození.<br />Je zde sídlo patriarchy rumunské pravoslavné církve pro Moldávii a Bukovinu a římskokatolického biskupa pro severní Rumunsko. | ||
| + | * V roce [[2021]] zde žilo asi '''271 692''' obyvatel. <ref>[https://ro.wikipedia.org/wiki/Ia%C8%99i RO.wikipedia.org – Iași (rumunsky)]</ref> | ||
== Historie == | == Historie == | ||
=== Středověk === | === Středověk === | ||
| - | První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408 z dokumentu | + | První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408 z dokumentu Alexandra cel Bun (Alexandra Milostivého). Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene [[Jazygové|Jazygů]], kteří zde žili ještě před příchodem [[římané|Římanů]]. V roce 1564 princ Alexandru Lăpuşneanu (dnes je po něm pojmenovaná ve městě ulice) zvolil Iaşi za hlavní město [[Moldávie]]; nahradilo tak [[Suceava|Suceavu]]. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili [[Tatři]], v roce 1538 pak [[Turci]]. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel; od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 zde byla mírem ukončena [[druhá rusko-turecká válka]]. |
=== Novověk === | === Novověk === | ||
| - | Hlavním městem bylo až do roku 1861, kdy se sídlo vlády přesunulo do [[Bukurešť|Bukurešti]], díky tomu Iaşi ztratily svůj význam. Během okupace Bukurešti [[Němci]] za [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1916]] plnilo opět na dva roky funkci hlavního města. V [[listopad]]u roku [[1918]] bylo sídlo vlády opět přesunuto do Bukurešti. O necelých 30 let později, během [[Druhá světová válka|2. světové války]], zde bojovali opět Němci a tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku [[1944]] ho osvobodila [[Rudá armáda]]. | + | Hlavním městem bylo až do roku 1861, kdy se sídlo vlády přesunulo do [[Bukurešť|Bukurešti]], díky tomu Iaşi ztratily svůj význam. Během okupace Bukurešti [[Němci]] za [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1916]] plnilo opět na dva roky funkci hlavního města. V [[listopad]]u roku [[1918]] bylo sídlo vlády opět přesunuto do Bukurešti. O necelých 30 let později, během [[Druhá světová válka|2. světové války]], zde bojovali opět Němci a tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku [[1944]] ho osvobodila [[Rudá armáda]]. |
| + | == Památky == | ||
| + | Historické centrum města tvořil knížecí palác s chrámy tří konfesí kolem dnešního Palácového náměstí. Starou strukturu města silně porušilo budování velkých prospektů (městských bulvárů) za [[Nicolae Ceauşescu|Ceausescova režimu]], kdy bylo mnoho historických budov zničeno. Po městě je téměř 100 kostelů, kaplí, klasicistních a historizujících staveb vil a zejména v severozápadní části města (Copou) několik dobře udržovaných parků. Ze 125 synagog v roce 1930 zbyly pouze dvě. | ||
| + | |||
| + | * '''Palác kultury''', novogotická stavba s dlátkovou věží z let 1905-1925 na Palácovém náměstí (''Piata Palat'') stojí na místě bývalého knížecího paláce, sloužil jako administrativní centrum, nyní jsou v něm umístěna čtyři muzea: Muzeum umění/ galerie, Muzeum dějin Moldavska, Etnografické muzeum a Muzeum vědy. (foto v infboxu nahoře). | ||
| + | * '''Palas Mall''' je obchodní a zábavní centrum, jižně a východně od Paláce kultury, spojené s ním parkem. | ||
| + | * '''Radnice''' (palác Roznovanu) z let 1830-1833, na bulváru St. Stefan cel Mare, na SZ od Palácového náměstí. | ||
| + | * '''Národní divadlo Vasila Alecsandri''' z roku 1896 v sousedním parku. | ||
| + | * '''Univerzita Alexandra Ioana Cuzy''', budova z roku 1897 s parkem na bulváru Carola I., severozápadně od centra. | ||
| + | * '''Botanická zahrada''' ve čtvrti Copou, SZ od univerzity je nejstarší a největší v Rumunsku. | ||
| + | * Po městě, zejména ve čtvrti Copou, je rozmístěno mnoho pomníků a soch významných osobností rumunského národního obrození a kultury z 19. a 20. století. | ||
| + | * Pravoslavný '''kostel sv. Mikuláše''' na Palácovém náměstí, založen roku 1491, cihlová bazilika zcela přestavěná v 19. století. V sousedství je dům patriarchy Dosoftei ze 17. století. | ||
| + | * '''Chrám Tří svatých hierarchů''' z let 1637–1640, pravoslavný, dal postavit kníže Vasile Lupu, který v klášteře zřídil první školu a tiskárnu, v níž byla vytištěna první bible v rumunštině. V chrámě je pohřben učenec a politik Dimitrie Cantemir (1673–1723) a kníže Alexandru Ioan Cuza, otec moderního rumunského státu (1820–1873). | ||
| + | * S ním sousedí pravoslavná '''Metropolitní katedrála''' svaté [[Paraskeva Srbská|Paraskevy]] a svatého Jiří, dvouvěžová novoklasicistní stavba z let 1833-1886, podle návrhu vídeňských architektů Johanna a Gustava Freiwalda, stojí na místě dvou starších kostelů. Relivkie sv. Paraskevy byly přeneseny do chrámu Tří hierarchů. | ||
| + | * V sousedství stojí '''stará římskokatolická katedrála''' Nanebevzetí Panny Marie z let 1782–1789, s válcovou věží v průčelí; | ||
| + | *'''nová kruhová katedrála''' Panny Marie královny z let 1992-2005 je daleko větší a je sídlem diecéze. | ||
| + | * '''klášterní komplex Golia''', založený v letech 1564 a 1650 V od centra se čtvercovou hradbou a vstupní věží; pozoruhodný kamenný kostel, na němž se snad podíleli italští architekti, se sochařskou výzdobou a freskami. | ||
| + | * V blízkosti je '''Velká synagoga''', založená roku 1670, s kupolí z 19. století, jedna ze dvou, které přežily válku i stavební úpravy komunistického režimu; je ve velmi špatném stavu. | ||
| + | * Klášterní komplex '''Cetatuia''' z let 1669-1672, na kopci asi 3 km JV od centra. Vysoká čtvercová hradba se vstupní hranolovou věží chrání dobře dochovaný kostel sv. Petra a Pavla s freskami. Z místa je pěkný rozhled na město i do krajiny. | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.moldavskarepublika.cz/iasi.htm Turistické informace a fotografie Jasů] | * [http://www.moldavskarepublika.cz/iasi.htm Turistické informace a fotografie Jasů] | ||
| Řádka 15: | Řádka 39: | ||
* [http://www.centruldepelerinaj.ro Stránka s informacemi pro turisty (rumunsky, anglicky)] | * [http://www.centruldepelerinaj.ro Stránka s informacemi pro turisty (rumunsky, anglicky)] | ||
| - | {{Commonscat| | + | |
| + | {{Flickr|Iași}}{{Commonscat|Iași}}{{Rumunsko}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
| + | [[Kategorie:Iaşi| ]] | ||
[[Kategorie:Města v Rumunsku]] | [[Kategorie:Města v Rumunsku]] | ||
| - | |||
Aktuální verze z 18. 6. 2026, 15:30
.jpg)
Jasy (rumunsky Iași [jaš]; polsky Jassy; maďarsky Jászvásár) je třetí největší město Rumunska, hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum. Město leží na říčce Bahlui v pahorkaté krajině asi 20 km od hranic s Moldavskem. V historii bylo hlavním městem Moldavského knížectví a významným centrem rumunského náboženského a kulturního života i národního obrození.
Je zde sídlo patriarchy rumunské pravoslavné církve pro Moldávii a Bukovinu a římskokatolického biskupa pro severní Rumunsko.
Obsah |
Historie
Středověk
První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408 z dokumentu Alexandra cel Bun (Alexandra Milostivého). Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene Jazygů, kteří zde žili ještě před příchodem Římanů. V roce 1564 princ Alexandru Lăpuşneanu (dnes je po něm pojmenovaná ve městě ulice) zvolil Iaşi za hlavní město Moldávie; nahradilo tak Suceavu. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili Tatři, v roce 1538 pak Turci. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel; od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 zde byla mírem ukončena druhá rusko-turecká válka.
Novověk
Hlavním městem bylo až do roku 1861, kdy se sídlo vlády přesunulo do Bukurešti, díky tomu Iaşi ztratily svůj význam. Během okupace Bukurešti Němci za první světové války v roce 1916 plnilo opět na dva roky funkci hlavního města. V listopadu roku 1918 bylo sídlo vlády opět přesunuto do Bukurešti. O necelých 30 let později, během 2. světové války, zde bojovali opět Němci a tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku 1944 ho osvobodila Rudá armáda.
Památky
Historické centrum města tvořil knížecí palác s chrámy tří konfesí kolem dnešního Palácového náměstí. Starou strukturu města silně porušilo budování velkých prospektů (městských bulvárů) za Ceausescova režimu, kdy bylo mnoho historických budov zničeno. Po městě je téměř 100 kostelů, kaplí, klasicistních a historizujících staveb vil a zejména v severozápadní části města (Copou) několik dobře udržovaných parků. Ze 125 synagog v roce 1930 zbyly pouze dvě.
- Palác kultury, novogotická stavba s dlátkovou věží z let 1905-1925 na Palácovém náměstí (Piata Palat) stojí na místě bývalého knížecího paláce, sloužil jako administrativní centrum, nyní jsou v něm umístěna čtyři muzea: Muzeum umění/ galerie, Muzeum dějin Moldavska, Etnografické muzeum a Muzeum vědy. (foto v infboxu nahoře).
- Palas Mall je obchodní a zábavní centrum, jižně a východně od Paláce kultury, spojené s ním parkem.
- Radnice (palác Roznovanu) z let 1830-1833, na bulváru St. Stefan cel Mare, na SZ od Palácového náměstí.
- Národní divadlo Vasila Alecsandri z roku 1896 v sousedním parku.
- Univerzita Alexandra Ioana Cuzy, budova z roku 1897 s parkem na bulváru Carola I., severozápadně od centra.
- Botanická zahrada ve čtvrti Copou, SZ od univerzity je nejstarší a největší v Rumunsku.
- Po městě, zejména ve čtvrti Copou, je rozmístěno mnoho pomníků a soch významných osobností rumunského národního obrození a kultury z 19. a 20. století.
- Pravoslavný kostel sv. Mikuláše na Palácovém náměstí, založen roku 1491, cihlová bazilika zcela přestavěná v 19. století. V sousedství je dům patriarchy Dosoftei ze 17. století.
- Chrám Tří svatých hierarchů z let 1637–1640, pravoslavný, dal postavit kníže Vasile Lupu, který v klášteře zřídil první školu a tiskárnu, v níž byla vytištěna první bible v rumunštině. V chrámě je pohřben učenec a politik Dimitrie Cantemir (1673–1723) a kníže Alexandru Ioan Cuza, otec moderního rumunského státu (1820–1873).
- S ním sousedí pravoslavná Metropolitní katedrála svaté Paraskevy a svatého Jiří, dvouvěžová novoklasicistní stavba z let 1833-1886, podle návrhu vídeňských architektů Johanna a Gustava Freiwalda, stojí na místě dvou starších kostelů. Relivkie sv. Paraskevy byly přeneseny do chrámu Tří hierarchů.
- V sousedství stojí stará římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie z let 1782–1789, s válcovou věží v průčelí;
- nová kruhová katedrála Panny Marie královny z let 1992-2005 je daleko větší a je sídlem diecéze.
- klášterní komplex Golia, založený v letech 1564 a 1650 V od centra se čtvercovou hradbou a vstupní věží; pozoruhodný kamenný kostel, na němž se snad podíleli italští architekti, se sochařskou výzdobou a freskami.
- V blízkosti je Velká synagoga, založená roku 1670, s kupolí z 19. století, jedna ze dvou, které přežily válku i stavební úpravy komunistického režimu; je ve velmi špatném stavu.
- Klášterní komplex Cetatuia z let 1669-1672, na kopci asi 3 km JV od centra. Vysoká čtvercová hradba se vstupní hranolovou věží chrání dobře dochovaný kostel sv. Petra a Pavla s freskami. Z místa je pěkný rozhled na město i do krajiny.
Reference
Externí odkazy
- Turistické informace a fotografie Jasů
- Oficiální stránky Jasského policejního inspektorátu (rumunsky)
- Oficiální stránky starosty města (rumunsky)
- Stránka s informacemi pro turisty (rumunsky, anglicky)
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |