Moldavsko

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Moldavsko
Moldavská republika
Republica Moldova
Flag of Moldova.png  Coat of arms of Moldova.png
Moldavská vlajka   Státní znak Moldavska
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Moldavská hymna – Limba noastră
Limba noastră-i o comoară
Geografie
Europe location MDA.png
Hlavní město: Kišiněv
Rozloha: 33 843 (135. na světě)
z toho 1,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Dealul Bălăneşti (430 m n.m.)
Časové pásmo: +2
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 938 679 (117. na světě)
Hustota zalidnění: 131 (76. na světě)
HDI: 0,719 (střední)
Jazyk: moldavština (rumunština)
Náboženství: Pravoslaví
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: moldavské leu (MDL)
HDP/obyvatel: 1722 USD (2007)
Mezinárodní identifikace
MPZ: MD
Telefonní předvolba: 373
Národní TLD: .md

Moldavsko (rumunsky: Republica Moldova, ukrajinsky: Молдова, rusky: Молдавия i Молдова) je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde necelé 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chişinău). Úředním jazykem je moldavština, která je identická s rumunštinou, užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština. Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států. Na jihu Moldavska se nachází autonomní oblast Gagauzsko, kde žije obyvatelstvo turkického původu a na východě je autonomní oblast a neuznávaný stát Podněstří. Moldavsko bývá někdy nazýváno jako Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldavsko.

Obsah

Historie

Hlavní článek: Dějiny Moldavska

Moldavská republika je poměrně nový stát, který vznikl až ve 20. století. Navazuje ale na historické království Moldávie, které bylo na celém území dnešní Moldávie, a na části Rumunska a Ukrajiny.

Počátky Moldavska a osmanské období

Moldavský stát se zformoval v polovině 14. století, a to pod vlivem Uher. Roku 1359 se moldavský kníže Bohdan I. uherského vlivu zbavil a stal se tak prvním nezávislým knížetem. Později se Moldávie dostala do lenní závislosti na polském království. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (1457–1504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uher, ale především osmanské říše. Proti ní se Štěpán snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut. Jeho nástupce poté uznal lenní závislost své země na osmanské říši. Roku 1829 získala Moldávie od Osmanské říše autonomii.

19. století a 1. světová válka

Území dnešního moldavského státu zahrnuje převážnou část Besarábie - historické ruské gubernie mezí Dněstrem, Prutem a Černým mořem, vzniklé v důsledku připojení východní části Moldavského knížectví k Ruskému impériu v roce 1812, zatímco zbylé území Moldávie se později stalo součástí Rumunska.

V roce 1856, na základě rozhodnutí kongresu v Paříží, byla jihovýchodní část Besarábie s městy Bolhrad, Izmajl a Cahul připojena k Moldavskému knížectví a v roce 1859 se v důsledku spojení Moldavska a Valašska stala součástí Spojených knížectví Moldávie a Valašska (rumunsky Principatele Unite ale Moldovei şi Ţării Româneşti, od roku 1866 Rumunské knížectví); v roce 1878, na základě rozhodnutí kongresu v Berlině, byla opět přičleněna k Rusku.

27. března 1918 byla Besarábie poprvé ve svých dějinách v celku připojena k Rumunsku, což potvrdila Versailleská mírová smlouva (1919), jejíž rozhodnutí však Sovětský svaz neuznával. V meziválečném období, pod správou rumunské administrace, bylo území Besarábie rozděleno na 13 žup. Hotin (Chotim), Soroca, Bălţi, Orhei, Lăpuşna, Tighina, Cahul, Cetatea Albă, Ismail (Izmail), Fălciu, Iaşi (Jasy), Botoşani a Dorohoi.

Od druhé světové války po současnost

Soubor:Moldavské historické území.png
Moldavské historické území

V roce 1940, na základě dohody uzavřené s Německem v srpnu 1939, SSSR obsadil celou Besarábii. Pod sovětskou správou byla severní a jižní část Besarábie (Budžak) připojena k Ukrajinské SSR, centrální část byla sloučena s Moldavskou ASSR (Podněstřím). Ze sloučených oblastí vznikla Moldavská SSR. Poté, co roku 1941 Německo a Rumunsko zahájilo válku proti SSSR, obsadily Besarábii vojska fašistické koalice. Celá Besarábie se znovu ocitla pod rumunskou správou. Tento stav trval do r. 1944, kdy Rudá armáda vytlačila německá a rumunská vojska z Besarábie, jež se opět stala součástí SSSR.

Od roku 1944 do roku 1991 bylo Moldavsko součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, která byla na území Besarábie vytvořena již v roce 1940. Roku 1991 získala Moldavská SSR samostatnost jako Moldavská republika.

V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem. Největším problémem současného Moldavska je Podněstří (moldavsky Nistreană, rumunsky Transnistria), oblast východního břehu řeky Dněstr s převahou rusky mluvícího obyvatelstva. Podněstří bylo součástí SSSR již od 20. let 20. století, v roce 1990 jako Podněsterská moldavská republika vyhlásilo nezávislost na Moldavské republice; nezávislost Podněsterské republiky, která značně destabilizuje celý region, není mezinárodně uznávána.

Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Moldavska

I přes malý pokrok v posledních letech je Moldávie jednou z nejchudších zemí Evropy. Navzdory tomu se v poslední době pokouší o rozvoj drobného podnikání. Země má příznivé klima pro intenzivní zemědělství a pěstování některých subtropických plodin, zejména zeleniny, ovoce, tabáku a také vína. Naopak nedisponuje žádným významnějším nerostným bohatstvím.

Většinu elektrické energie, stejně tak i paliva, musí Moldavsko dovážet. Země je v energetických otázkách zcela závislá na Rusku, které v zemi vlastní důležité elektrické rozvodny. Obě země spolu mají vleklé spory ohledně cen ropy a zemního plynu. Důsledkem těchto sporů je ruský zákaz prodeje moldavského vína a zemědělských výrobků v Rusku a také zdvojnásobení ceny za dodávky ropy a zemního plynu. Ekonomika země je ovšem na kolísání cen těchto komodit velmi citlivá. Důsledkem je výrazné zpomalení růstu HDP v roce 2006. Přesto země za rok 2007 vykázala pozoruhodný růst ekonomiky o 6%. Stát si ponechává kontrolu nad velkou částí hospodářství. Ekonomika trpí také poměrně velkou inflací a korupcí.

Průměrná mzda v Moldavsku v roce 2007 dosahovala pouze 100 USD. [1] Odhadem až 25% práceschopného obyvatelstva, pracuje v zahraničí. Proto oficiální nezaměstnanost je pouhých 2,3%.

Moldavsko je prioritní zemí české zahraniční rozvojové spolupráce. ČR se tak podílí na řešení některých problémů země, především v oblasti životního prostředí, vzdělání a prevence migrace.

Administrativní dělení

Mapa moldavských okresů
Hlavní článek: Administrativní dělení Moldavska

Moldavsko je rozděleno na 32 okresů, tři městské autonomní celky (Kišiněv, Bălţi a Tighina), dva částečně autonomní regiony (Gagauzsko a Podněstří).

Moldavské okresy:

Obyvatelstvo

Mapa složení obyvatelstva(z roku 1989)
Hlavní článek: Obyvatelstvo Moldavska

Národnostní složení (2004)

# Národnost Moldavská rep.  % Podněsterská rep.  % Moldavsko celkem  %
1. Moldavané 2 564 849 75,8% 177 156 31,9% 2 742 005 69,6%
2. Ukrajinci 282 406 8,3% 159 940 28,8% 442 346 11,2%
3. Rusové 201 218 5,9% 168 270 30,3% 369 488 9,4%
4. Gagauzové 147 500 4,4% 11 107 2,0% 158 607 4,0%
5. Rumuni 73 276 2,2% chybí údaj -- 73 276 1,9%
6. Bulhaři 65 662 1,9% 11 107 2,0% 76 769 1,9%
7. ostatní 48 421 1,4% 27 767 5,0% 76 188 1,9%
8. celkem 3 383 332 100% 555 347 100% 3 938 679 100%

Nedaleko Cahulu na samém jihu země se nachází jediná česká vesnice v zemi, Holubinka (moldavsky Huluboaia).

Města

Hlavní článek: Seznam moldavských měst
Mihai Eminescu, národní básník moldavský i rumunský

Přehled větších měst a jejich vylidňování po rozpadu Sovětského svazu podává tabulka:

# Město Obyvatel 1989 Obyvatel 2004/5
1. Kišiněv 717 853 647 513
2. Tiraspol 181 639 158 069
3. Bălţi 157 068 122 778
4. Tighina (Bendery) 129 606 97 027
5. Cahul 60 766 35 481
6. Ungheni 42 624 35 157
7. Soroca 40 489 28 407
8. Orhei 42 225 25 680

Politika

Hlavní článek: Politický systém Moldavska

Moldavsko-české vztahy

Prezidentský palác v Kišiněvě

Moldavská republika s účinností od 1. ledna 2007 zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Od 6. dubna 2006 se provádí přímo na hraničních přechodech registrace o pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moldavsko
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moldavsko
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace