a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
DDT
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | : ''Tento článek je o chemické sloučenině. Další významy jsou uvedeny na stránce'': [[DDT (rozcestník)]]. | |
{{Infobox Chemická sloučenina | {{Infobox Chemická sloučenina | ||
|Název=Dichlordifenyltrichlormethylmethan | |Název=Dichlordifenyltrichlormethylmethan | ||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
|R-věty={{R25}} {{R40}} {{R48/25}} {{R50/53}} | |R-věty={{R25}} {{R40}} {{R48/25}} {{R50/53}} | ||
|S-věty=({{S1/2}}) {{S22}} {{S36/37}} {{S45}} {{S60}} {{S61}} | |S-věty=({{S1/2}}) {{S22}} {{S36/37}} {{S45}} {{S60}} {{S61}} | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:DDT spray 1958.jpg|thumb|240px|Rozprašování DDT v roce [[1958]] na břehu jezera]] |
| + | [[Soubor:Rachel-Carson.jpg|thumb|240px|Rachel Carson]] | ||
'''DDT''', plným názvem '''dichlordifenyltrichlormethylmethan''', je aromatická halogensloučenina (organochlorid). Je jedním z nejstarších a nejznámějších [[insekticid]]ů. V čisté formě je to bezbarvý nebo bílý [[krystal]]ický prášek, velmi slabé aromatické vůně, velmi špatně [[rozpustnost|rozpustný]] ve [[voda|vodě]], dobře rozpustný v některých organických rozpouštědlech a v [[Tuky|tucích]]. | '''DDT''', plným názvem '''dichlordifenyltrichlormethylmethan''', je aromatická halogensloučenina (organochlorid). Je jedním z nejstarších a nejznámějších [[insekticid]]ů. V čisté formě je to bezbarvý nebo bílý [[krystal]]ický prášek, velmi slabé aromatické vůně, velmi špatně [[rozpustnost|rozpustný]] ve [[voda|vodě]], dobře rozpustný v některých organických rozpouštědlech a v [[Tuky|tucích]]. | ||
== Příprava == | == Příprava == | ||
| Řádka 28: | Řádka 29: | ||
: [[Soubor:Synteza_DDT.PNG]] | : [[Soubor:Synteza_DDT.PNG]] | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | + | DDT byl poprvé syntetizován již v roce 1874. Jeho insekticidní účinky však objevil až [[Švýcarsko|švýcarský]] chemik [[Paul Hermann Müller]] v roce [[1939]]. Od [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl DDT používán v masovém měřítku. Sloužil jako přípravek k hubení škodlivého hmyzu v [[zemědělství]], ale především k likvidaci [[komár]]ů a [[moskyt]]ů v tropických zemích | |
| - | DDT byl poprvé syntetizován již v roce 1874. Jeho insekticidní účinky však objevil až [[Švýcarsko|švýcarský]] chemik [[Paul Hermann Müller]] v roce [[1939]]. Od [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl DDT používán v masovém měřítku. Sloužil jako přípravek k hubení škodlivého hmyzu v [[zemědělství]], ale především k likvidaci [[komár]]ů a [[moskyt]]ů v tropických zemích | + | |
== Rachel Carson == | == Rachel Carson == | ||
| - | + | V roce [[1962]] vydala bioložka a spisovatelka [[Rachel Carson]]ová knihu ''[[Silent Spring]]'' (Mlčící jaro). V ní uvedla, že přítomnost DDT v živočišných tkáních a potravních řetězcích byla zjištěna i v lokalitách daleko vzdálených od míst jeho nasazení a že se hromadí v tkáních živočichů (bioakumulace). Patrně nejprokazatelnější negativní vliv DDT na životní prostředí byl zaznamenán u dravých ptáků, kteří tvoří vrchol potravní pyramidy. Hlodavci, kterými se tito dravci převážně živí, hromadí ve svých orgánech DDT z chemicky ošetřených rostlin. V orgánech predátora se pak koncentrace DDT opět několikanásobně zvýší ([[bioakumulace]]). Výsledkem je nízká plodnost, zeslabení skořápky (což vede k puknutí vejce ještě před vylíhnutím), degenerovaná mláďata a postupné vymírání druhu.<ref>{{Citace monografie | |
| - | V roce [[1962]] vydala bioložka a spisovatelka [[Rachel | + | |
| příjmení = Veselovský | | příjmení = Veselovský | ||
| jméno = Zdeněk | | jméno = Zdeněk | ||
| Řádka 45: | Řádka 44: | ||
| jazyk = | | jazyk = | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
| - | [[Soubor:Environmental Protection Agency logo.png|thumb| | + | [[Soubor:Environmental Protection Agency logo.png|thumb|200px|Logo [[Environmental Protection Agency|U.S. EPA]]]] |
Výsledkem masového ohlasu knihy byl vznik občanského ekologického hnutí, přijetí první politiky USA v oblasti regulace pesticidů, vznik speciální [[Environmental Protection Agency|federální agentury pro životní prostředí]] (U.S. EPA) a také zákaz DDT v [[Spojené státy americké|USA]] v roce [[1972]]. | Výsledkem masového ohlasu knihy byl vznik občanského ekologického hnutí, přijetí první politiky USA v oblasti regulace pesticidů, vznik speciální [[Environmental Protection Agency|federální agentury pro životní prostředí]] (U.S. EPA) a také zákaz DDT v [[Spojené státy americké|USA]] v roce [[1972]]. | ||
== Regulace == | == Regulace == | ||
| Řádka 54: | Řádka 53: | ||
Pro usmrcení hmyzu stačí nepatrné dávky. U [[moucha domácí|mouchy domácí]] (''Musca domestica'') je uváděna hodnota LD50 při 24 hodinové expozici přibližně 0,033 µg na jednoho jedince. | Pro usmrcení hmyzu stačí nepatrné dávky. U [[moucha domácí|mouchy domácí]] (''Musca domestica'') je uváděna hodnota LD50 při 24 hodinové expozici přibližně 0,033 µg na jednoho jedince. | ||
== Vliv DDT na hormonální systém == | == Vliv DDT na hormonální systém == | ||
| - | [[Soubor:DDT WWII soldier.jpg|thumb| | + | [[Soubor:DDT WWII soldier.jpg|thumb|240px|Použití DDT v americké armádě během [[Druhá světová válka|2. světové války]] k ochraně proti malárii]] |
V roce [[2000]] byla zveřejněna studie prokazující, že rozpadový produkt DDT působí jako [[Endokrinní disruptory|endokrinní disruptor]] narušující funkci [[androgen]]ů. U laboratorních [[potkan]]ů prokázal inhibici vazby [[hormon]]ů na tzv. androgenní [[receptor]]. V roce [[2005]] časopis Environmental Health Perspectives informoval o zvýšení výskytu tzv. intersexuálních žab v důsledku používání DDT. V roce [[2006]] přinesl Journal of Andrology studii o snížení pohyblivosti [[Spermie|spermií]] a zvýšení výskytu defektních spermií u mužů v závislosti na hladině metabolitů DDT v krvi.<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'' (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)</ref> | V roce [[2000]] byla zveřejněna studie prokazující, že rozpadový produkt DDT působí jako [[Endokrinní disruptory|endokrinní disruptor]] narušující funkci [[androgen]]ů. U laboratorních [[potkan]]ů prokázal inhibici vazby [[hormon]]ů na tzv. androgenní [[receptor]]. V roce [[2005]] časopis Environmental Health Perspectives informoval o zvýšení výskytu tzv. intersexuálních žab v důsledku používání DDT. V roce [[2006]] přinesl Journal of Andrology studii o snížení pohyblivosti [[Spermie|spermií]] a zvýšení výskytu defektních spermií u mužů v závislosti na hladině metabolitů DDT v krvi.<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'' (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)</ref> | ||
Podle amerického výzkumu vystavení DDT během [[puberta|puberty]] zvyšuje riziko vzniku [[Karcinom prsu|rakoviny prsu]] zhruba pětinásobně, což je připisováno jeho schopnosti [[endokrinní disruptory|narušovat hormonální systém]].<ref>[[Miroslav Šuta]]: Rakovina prstu a faktory životního prostředí, EKO - ekologie a společnost, 4/2009</ref> | Podle amerického výzkumu vystavení DDT během [[puberta|puberty]] zvyšuje riziko vzniku [[Karcinom prsu|rakoviny prsu]] zhruba pětinásobně, což je připisováno jeho schopnosti [[endokrinní disruptory|narušovat hormonální systém]].<ref>[[Miroslav Šuta]]: Rakovina prstu a faktory životního prostředí, EKO - ekologie a společnost, 4/2009</ref> | ||
Aktuální verze z 2. 7. 2018, 08:12
- Tento článek je o chemické sloučenině. Další významy jsou uvedeny na stránce: DDT (rozcestník).
DDT, plným názvem dichlordifenyltrichlormethylmethan, je aromatická halogensloučenina (organochlorid). Je jedním z nejstarších a nejznámějších insekticidů. V čisté formě je to bezbarvý nebo bílý krystalický prášek, velmi slabé aromatické vůně, velmi špatně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v některých organických rozpouštědlech a v tucích.
Obsah |
Příprava
DDT se vyrábí kondenzací trichloracetaldehydu (chloralu) s chlorbenzenem
Historie
DDT byl poprvé syntetizován již v roce 1874. Jeho insekticidní účinky však objevil až švýcarský chemik Paul Hermann Müller v roce 1939. Od druhé světové války byl DDT používán v masovém měřítku. Sloužil jako přípravek k hubení škodlivého hmyzu v zemědělství, ale především k likvidaci komárů a moskytů v tropických zemích
Rachel Carson
V roce 1962 vydala bioložka a spisovatelka Rachel Carsonová knihu Silent Spring (Mlčící jaro). V ní uvedla, že přítomnost DDT v živočišných tkáních a potravních řetězcích byla zjištěna i v lokalitách daleko vzdálených od míst jeho nasazení a že se hromadí v tkáních živočichů (bioakumulace). Patrně nejprokazatelnější negativní vliv DDT na životní prostředí byl zaznamenán u dravých ptáků, kteří tvoří vrchol potravní pyramidy. Hlodavci, kterými se tito dravci převážně živí, hromadí ve svých orgánech DDT z chemicky ošetřených rostlin. V orgánech predátora se pak koncentrace DDT opět několikanásobně zvýší (bioakumulace). Výsledkem je nízká plodnost, zeslabení skořápky (což vede k puknutí vejce ještě před vylíhnutím), degenerovaná mláďata a postupné vymírání druhu.[1]
Výsledkem masového ohlasu knihy byl vznik občanského ekologického hnutí, přijetí první politiky USA v oblasti regulace pesticidů, vznik speciální federální agentury pro životní prostředí (U.S. EPA) a také zákaz DDT v USA v roce 1972.
Regulace
Výroba a používání DDT je dnes zakázána ve většině zemí světa, ale v řadě afrických a asijských zemí se DDT stále používá. Důvodem je snížení výskytu malárie, ke kterému prokazatelně dochází díky účinkům DDT na komáry rodu Anopheles, kteří malárii přenášejí. Probíhá však spor mezi zastánci a odpůrci DDT o to, zda je nasazení DDT nejvhodnější formou boje s malárií[2] Existují totiž alternativní metody ochrany před malárií[3]a řada zemí malárii potlačila, ačkoli DDT nepoužívá.[4] Výroba a užívání DDT celosvětově reguluje Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech, která byla podepsána 23. května 2001 ve švédském Stockholmu pod patronátem UNEP a je právně závaznou mezinárodní dohodou, jejímž cílem je eliminace vybraných persistentních organických látek.
Toxicita DDT
DDT je toxický. U laboratorních myší byla zjištěna smrtelná dávka LD50 při podání v potravě 135 mg/kg, u krys 87 mg/kg, u člověka pak 1500 mg/kg, i když byly publikovány i mnohem nižší hodnoty. Do organismu může proniknout i pokožkou; LD50 u krys je v tomto případě 1900 mg/kg. Pro vodní živočichy je DDT přes jeho mizivou rozpustnost ve vodě silně jedovaté. Smrtelná koncentrace LC50 kolísá podle druhu ryb v rozmezí od 8 do 100 μg/l při působení po dobu 96 hodin. Pro usmrcení hmyzu stačí nepatrné dávky. U mouchy domácí (Musca domestica) je uváděna hodnota LD50 při 24 hodinové expozici přibližně 0,033 µg na jednoho jedince.
Vliv DDT na hormonální systém
V roce 2000 byla zveřejněna studie prokazující, že rozpadový produkt DDT působí jako endokrinní disruptor narušující funkci androgenů. U laboratorních potkanů prokázal inhibici vazby hormonů na tzv. androgenní receptor. V roce 2005 časopis Environmental Health Perspectives informoval o zvýšení výskytu tzv. intersexuálních žab v důsledku používání DDT. V roce 2006 přinesl Journal of Andrology studii o snížení pohyblivosti spermií a zvýšení výskytu defektních spermií u mužů v závislosti na hladině metabolitů DDT v krvi.[5] Podle amerického výzkumu vystavení DDT během puberty zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu zhruba pětinásobně, což je připisováno jeho schopnosti narušovat hormonální systém.[6]
Limity
Hygienickými normami jsou kladena velmi přísná kriteria na obsah DDT v potravinách. Například v EU je stanoven přípustný limit DDT v pitné vodě 0,1 μg/l, zatímco Světová zdravotnická organizace (WHO) požaduje 1 μg/l. USA jsou tolerantnější, limit je tam stanoven na 50 μg/l.
Zamoření v Česku
Zamořen DDT je bývalý sklad pesticidů v Lubech u Klatov, které proniká i do povrchové vody na východní straně skladu. Obyvatelům této lokality se nedoporučuje, aby pili vodu z místních studní, a to na základě studie rizik, kterou zaplatil Plzeňský kraj. Náklady na odstranění zamoření se odhadují na 30 milionů korun.[7]
Reference
- ↑ VESELOVSKÝ, Zdeněk. Obecná ornitologie. Praha : Academia, 2001. ISBN 80-200-0857-8. S. 250-254.
- ↑ Walker K.: Cost-comparison of DDT and alternative insecticides for malaria control.
- ↑ The International Development Research Centre (IDRC): Controlling Malaria in Mexico Using Alternatives to DDT
- ↑ DDT & Malaria: Setting the Record Straight
- ↑ Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)
- ↑ Miroslav Šuta: Rakovina prstu a faktory životního prostředí, EKO - ekologie a společnost, 4/2009
- ↑ Jedy zničí jen se sponzorem, MF DNES, 1. prosince 2008
Související články
Externí stránky
- (anglicky) U.S.EPA: DDT
- DDT Integrovaný registr znečištění
- (anglicky) Agency for Toxic Substances and Disease Registry: ToxFAQs for DDT, DDE, and DDD
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |