Magnetit

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 24. 12. 2015, 12:31

Vzorek magnetitu z italské provincie Torino (oblast Piemont, 2011)

Magnetit (Wilhelm K.R. Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe₃O₄ (oxid železnato-železitý), je krychlový nerost. Český název je magnetovec. Tato ruda železa je nejstarší známou látkou s magnetickými vlastnostmi.

Vznik

Magmaticky. Vykrystalizované minerály dávají hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku Kiruně. V rudní oblasti je těleso o délce cca 15 km a o tloušťce 1km. V něm jsou uložené zásoby cca 1,5 miliardy tun železa.
Kontaktně pneumatoloticky: Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů
Regionální metamorfózou: Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku.
Kontaktní metamorfózou: V německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem.
Velmi vzácně vzniká magnetit usazováním: železná ruda zvaná mineta.

Vlastnosti

V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického spinelu. Teplota tání: asi 1 550°C. Magnetit byl také prokázán v meteoritech pocházejících z Marsu. Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých bakterií, včel, holubů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli Země.

Naleziště

V České republice se v malém množství vyskytuje v Krušných horách (Měděnec), u Kutné Hory a na Českomoravské vrchovině (např. bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). V čedičových kopcích (např. Říp) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických břidlicích na Smrčině u Sobotína a u Vernířovic.^[1]
Významné světové naleziště magnetitu je v ruském městě Magnitogorsk na Uralu. Další významné naleziště se nachází v severním Švédsku u měst Kiruna a Gällivare.

Reference

↑ Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Magnetit

Spinelidy
franklinit • gahnit • hercynit • chromit • jakobsit • magnetit • spinel • trevorit • ulvospinel

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2

[1]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 {{Infobox minerál
 | název=Magnetit
-| obrázek=magnetit.jpg
+| obrázek=
-| popis=Vzorek magnetitu z [[Itálie|italského]] regionu [[Trentino-Alto Adige]].
+| popis=
 | kateg=[[Minerál]]
 | vzorec=Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub>
@@ Řádka 17: / Řádka 16: @@
 | rozpustnost=??
 | ostatní=[[ferimagnetismus|ferimagnetický]]
-}}
+}}[[Soubor:Magnetite.jpg|thumb|250px|Vzorek magnetitu z [[Itálie|italské]] provincie [[provincie Torino|Torino]] (oblast Piemont, 2011)]]
-'''Magnetit''' ([[Wilhelm Karl Ritter von Haidinger|Haidinger]], 1845), chemický vzorec Fe<SUB>3</SUB>O<SUB>4</SUB> ([[oxid]] železnato-železitý), je krychlový nerost. <br /> Český název je '''magnetovec'''. Tato ruda [[železo|železa]] je nejstarší známou látkou s [[magnetizace|magnetickými]] vlastnostmi.
+'''Magnetit''' (Wilhelm K.R. Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub> ([[oxid]] železnato-železitý), je krychlový nerost. Český&nbsp;název je '''magnetovec'''. Tato ruda [[železo|železa]] je nejstarší známou látkou s [[magnetizace|magnetickými]] vlastnostmi.
 == Vznik ==
-. Magmaticky. Vykrystalizované minerály dávají hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku Kiruně. V rudní oblasti je těleso o délce cca 15 km a o tloušťce 1km. V něm jsou uložené zásoby cca 1,5 miliardy tun železa.
+# Magmaticky. Vykrystalizované minerály dávají hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku Kiruně. V rudní oblasti je těleso o délce cca 15 km a o tloušťce 1km. V něm jsou uložené zásoby cca 1,5 miliardy tun železa.
-. Kontaktně pneumatoloticky: Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů
+# Kontaktně pneumatoloticky: Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů
-. Regionální metamorfózou: Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku.
+# Regionální metamorfózou: Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku.
-. Kontaktní metamorfózou: V německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem.
+# Kontaktní metamorfózou: V německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem.
-. Velmi vzácně vzniká magnetit usazováním: železná ruda zvaná mineta.
+# Velmi vzácně vzniká magnetit usazováním: železná ruda zvaná mineta.
 == Vlastnosti ==
 V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického [[spinel]]u. [[Teplota tání]]: asi 1 550°C.
@@ Řádka 30: / Řádka 29: @@
 Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých [[bakterie|bakterií]], [[včela|včel]], [[holub]]ů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli [[Země]].
 == Naleziště ==
-[[Soubor:Magnetity.jpg|left|thumb|Krystaly magnetitu z naleziště na Smrčině u [[Sobotín]]a.]]
 * V [[Česká republika|České republice]] se v malém množství vyskytuje  v [[Krušné hory|Krušných horách]] ([[Měděnec]]), u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] a na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] (např. bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). V [[čedič]]ových kopcích (např. [[Říp]]) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických [[břidlice|břidlicích]] na Smrčině u [[Sobotín]]a a u [[Vernířovice|Vernířovic]].<ref>Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2</ref>
 * Významné světové naleziště magnetitu je v [[Rusko|ruském]] městě [[Magnitogorsk]] na [[Ural (pohoří)|Uralu]]. Další významné naleziště se nachází v severním [[Švédsko|Švédsku]] u měst [[Kiruna]] a [[Gällivare]].
+== Reference ==
+<references/>
 == Externí odkazy ==
 * [http://webmineral.com/data/Magnetite.shtml Magnetit na webu Webmineral (anglicky)]
@@ Řádka 40: / Řádka 41: @@
-{{Commonscat|Magnetite}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Magnetite}}{{Spinelidy}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Minerály]]
 [[Kategorie:Minerály 4. třídy]]
 [[Kategorie:Oxidy (minerály)]]
 [[Kategorie:Minerály železa]]