a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Mendelevium
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Jiná fotka...) |
||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo. Předpokládá se, že nejstabilnější mocenství mendelevia je Md<sup>+3</sup> a sloučeniny Md<sup>+2</sup> jsou málo stálé. | O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo. Předpokládá se, že nejstabilnější mocenství mendelevia je Md<sup>+3</sup> a sloučeniny Md<sup>+2</sup> jsou málo stálé. | ||
== Výskyt, historie přípravy == | == Výskyt, historie přípravy == | ||
| + | [[File:1861. Портрет Д.И. Менделеева.jpg|thumb|250px|Dmitrij Ivanovič Mendělejev]] | ||
Mendelevium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů. | Mendelevium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů. | ||
| - | + | ||
Mendelevium bylo poprvé připraveno na počátku roku [[1955]] v laboratořích kalifornské university v [[Berkeley]] za pomoci [[cyklotron]]u bombardováním jader einsteinia <sup>253</sup>Es α-částicemi. Za jeho objevitele jsou pokládáni [[Albert Ghiorso]] jako vedoucí výzkumného týmu a dále [[Glenn Seaborg|Glenn T. Seaborg]], [[Bernard Harvey]] a [[Greg Choppin]], kteří prvku vyrobili pouhých 17 atomů. Prvek byl pojmenován na počest ruského chemika [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrije Mendělejeva]]. | Mendelevium bylo poprvé připraveno na počátku roku [[1955]] v laboratořích kalifornské university v [[Berkeley]] za pomoci [[cyklotron]]u bombardováním jader einsteinia <sup>253</sup>Es α-částicemi. Za jeho objevitele jsou pokládáni [[Albert Ghiorso]] jako vedoucí výzkumného týmu a dále [[Glenn Seaborg|Glenn T. Seaborg]], [[Bernard Harvey]] a [[Greg Choppin]], kteří prvku vyrobili pouhých 17 atomů. Prvek byl pojmenován na počest ruského chemika [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrije Mendělejeva]]. | ||
:{{su|p=253|b=99|a=r}}Es + {{su|p=4|b=2}}He → {{su|p=256|b=101}}Md + {{su|p=1|b=0}}n | :{{su|p=253|b=99|a=r}}Es + {{su|p=4|b=2}}He → {{su|p=256|b=101}}Md + {{su|p=1|b=0}}n | ||
Aktuální verze z 21. 1. 2015, 22:43
| Mendelevium | |
| |
| Atomové číslo | 101 |
| Relativní atomová hmotnost | (258) amu |
| Elektronová konfigurace | [Rn] 5f13 7s2 |
| Skupenství | Pevné |
| Teplota tání | 827 °C, (1100 K) |
| Elektronegativita (Pauling) | 1,3 |
| Registrační číslo CAS | 7440-11-1 |
| Ionisační energie Md→Md+ | 635 kJ/mol |
Mendelevium, chemická značka Md, (lat. Mendelevium) je třináctým členem z řady aktinoidů, devátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader einsteinia.
Obsah |
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Mendelevium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo. Předpokládá se, že nejstabilnější mocenství mendelevia je Md+3 a sloučeniny Md+2 jsou málo stálé.
Výskyt, historie přípravy
Mendelevium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.
Mendelevium bylo poprvé připraveno na počátku roku 1955 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci cyklotronu bombardováním jader einsteinia 253Es α-částicemi. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso jako vedoucí výzkumného týmu a dále Glenn T. Seaborg, Bernard Harvey a Greg Choppin, kteří prvku vyrobili pouhých 17 atomů. Prvek byl pojmenován na počest ruského chemika Dmitrije Mendělejeva.
- 25399Es + 42He → 256101Md + 10n
Je známo celkem 15 izotopů mendelevia, z nichž je nejstabilnější jsou 258Md s poločasem rozpadu 51,5 dne, 260Md s poločasem rozpadu 31,8 dne a 257Md s poločasem 5,52 hodin. Zbývající izotopy mají poločas rozpadu menší než 100 minut.
Literatura a webové stránky
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |