V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Robert Oppenheimer

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Hirošima a Nagasaki nebyly zničeny americkými bombami Oppenheimera, ale německými bombami Hitlera !!)
(+ Aktualizace)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:JROppenheimer-LosAlamos.jpg|thumb|J. Robert Oppenheimer]]
+
[[Soubor:J. Robert Oppenheimer at the Guest Lodge, Oak Ridge, in 1946 4.jpg|thumb|250px|J. Robert Oppenheimer (1946)]]
-
'''J. Robert Oppenheimer''', někdy též '''Julius Robert Oppenheimer''', (* [[22. duben|22. dubna]] [[1904]], † [[18. únor]]a [[1967]]) byl americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]], kde se pokoušel vyvinout první [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]] v tajné laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku. Je starším bratrem dalšího fyzika [[Frank Oppenheimera|Franka Oppenheimera]].
+
'''J. Robert Oppenheimer''', někdy '''Julius Robert Oppenheimer''' nebo '''Jacob Robert Oppenheimer''' (* [[22. duben|22.&nbsp;dubna]] [[1904]], † [[18. únor]]a [[1967]]) byl [[Američané|americký]] [[Teoretická fyzika|teoretický fyzik]], nejznámější svou účastí v&nbsp;[[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]], kde řídil vývoj první [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]] v&nbsp;[[Národní laboratoř Los Alamos|tajné laboratoři]] v&nbsp;[[Los Alamos]] v&nbsp;[[Nové Mexiko|Novém Mexiku]].<ref>Robert Jungk: ''[[Jasnější než tisíc sluncí]]'', Mladá Fronta, 1965</ref> Bývá označován jako „otec [[Jaderná zbraň|atomové bomby]]“. Byl starším bratrem dalšího fyzika [[Frank Oppenheimer|Franka Oppenheimera]].
-
Dodnes není zcela jasné co přesně znamená iniciála ''J.'' v jeho jméně.
+
Dodnes není zcela jasné, co přesně znamená iniciála ''J.'' v&nbsp;jeho jméně.
-
Byl známý jako „otec [[Jaderná zbraň|atomové bomby]]“, ale po jejich shození na japonská města Nagasaki a Hirošima se stal předsedou ''Komise pro atomovou energii'', kde se snažil zavést kontrolu nad vývojem a užitím jaderných zbraní a zamezit v závodu vyzbrojování USA a Sovětského svazu. V době, kdy USA žily ve strachu z komunismu a Oppenheimer vyvolával hněv u mnoha politiků a vědců svými ostrými politickými názory, vyšla na povrch jeho možná dřívější spolupráce s komunistickou stranou během velmi medializovaného výslechu z roku [[1954]].  
+
== Život ==
 +
=== Studia a začátek kariéry ===
 +
Jeho rodiče pocházeli z&nbsp;[[Německo|německého]] města [[Hanau]], odkud v&nbsp;roce 1888 [[Emigrace|emigrovali]] do [[Spojené státy americké|USA]]. Otec byl bohatý [[židovský]] importér textilu, matka absolvovala malířské vzdělání v&nbsp;[[Paříž]]i a později vlastnila [[Malířský ateliér|ateliér]] v&nbsp;[[New York]]u.<ref name=":0"/> Robert Oppenheimer studoval na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]] fyziku a chemii. Ovládal několik jazyků včetně [[Latina|latiny]] a [[Řečtina|řečtiny]], psal poezii a zabýval se [[Filosofie|filosofií]]. Ve studiu pokračoval na univerzitě v&nbsp;[[Univerzita v Cambridgi|Cambridge]], kde ho zaujala především teorie molekul. Doktorskou práci psal na [[Univerzita Georga Augusta v Göttingenu|univerzitě v&nbsp;Göttingenu]], kde v&nbsp;té době působilo mnoho známých vědců: [[Werner Heisenberg]], [[Max Born]], [[Wolfgang Pauli]], [[Enrico Fermi]], [[Edward Teller|Eduard Teller]].<ref name=":0"/><ref name=":1"/> Pod vedením [[Max Born|Maxe Borna]] vytvořil několik vědeckých prací, z&nbsp;nichž vyniká zejména studie věnovaná [[Kvantová fyzika|kvantové teorii molekul]]. V&nbsp;té době měl na svém kontě již devět vědeckých prací publikovaných během necelých dvou let svého evropského pobytu. Z&nbsp;tohoto období je i&nbsp;jeho slavná práce o&nbsp;kvantové teorii molekul napsaná společně s&nbsp;Bornem, ve které je navržena dnes známá [[Bornova–Oppenheimerova aproximace]].<ref name=":2"/>
-
Přestože byl odvolán ze všech funkcí a ztratil politický vliv, nadále pokračoval v práci profesora a věnoval se fyzice. O deset let později byl prezidentem ''Johnem Fitzgeraldem Kennedym'' rehabilitován.  
+
V roce 1928 se vrátil do [[Spojené státy americké|USA]] a na [[Kalifornská univerzita v Berkeley|Kalifornské univerzitě]] v&nbsp;Berkeley a [[Kalifornský technologický institut|Kalifornském technologickém institutu]] v&nbsp;[[Pasadena|Pasadeně]] se věnoval otázkám [[Kvantová elektrodynamika|kvantové elektrodynamiky]]. Spolu s&nbsp;[[Milton Plesset|Miltonem Plessetem]] podal roku 1933 jako první správný popis mechanismu tvorby párů [[elektron]]–[[pozitron]] vlivem gama paprsků ([[gama záření]]) a kvantitativně vysvětlil absorpci [[Gama záření|záření γ]] v&nbsp;těžkých prvcích. Pod vlivem školy [[Ernest Orlando Lawrence|Ernesta Lawrence]] v&nbsp;[[Kalifornská univerzita v Berkeley|Berkeley]] se věnoval i&nbsp;[[Jaderná fyzika|jaderné fyzice]], kde v&nbsp;letech 1933–34 studoval [[Deuterium|deuteronové reakce]]. Později se jeho zájem obrátil na [[kosmické záření]] a [[Mezon|teorii mezonových částic]].<ref name=":2"/>
-
Oppenheimer jako vědec je nejvíc v povědomí díky funkci vedoucího zakladatele školy teoretické fyziky při Kalifornské univerzitě v Berkeley.
+
Vykonával také [[Vysokoškolský učitel|pedagogickou praxi]] a na jeho přednášky se sjížděli studenti z&nbsp;celých [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Studenty díky svému enormnímu rozsahu vědomostí a schopnosti vědecké syntézy vedl k&nbsp;univerzálnímu pojetí fyziky. Roku 1938 byl jmenován řádným profesorem [[Kalifornská univerzita v Berkeley|Kalifornské univerzity]] a o&nbsp;pět let později byl jako přední [[Atomová fyzika|atomový fyzik]] zvolen za člena [[Národní akademie věd Spojených států amerických|Akademie věd]].<ref name=":1"/>
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1936 se seznámil s&nbsp;levicovou aktivistkou, členkou [[Komunistická strana|komunistické strany]] Jean Tatlockovou a stali se z&nbsp;nich blízcí přátelé. Pod jejím vlivem se začal zajímat o&nbsp;[[Politická ideologie|politické]] a [[Hospodářská politika|hospodářské problémy]] i&nbsp;[[Mezinárodní vztahy|mezinárodní situaci]]. Když po smrti otce v&nbsp;roce 1937 zdědil značný majetek, podporoval finančně [[Protifašistická organizace|protifašistické organizace]] a levicový tisk, do kterého přispíval vlastními články. Rozešli se roku 1940, když se Oppenheimer zamiloval do bioložky Katherine Pueningové a oženil se s&nbsp;ní. <ref name=":1"/> Narodily se jim dvě děti – syn Peter (* 1941) a dcera Katherine (* 1944).
 +
 
 +
[[Soubor:Trinity Test - Oppenheimer and Groves at Ground Zero 002.jpg|thumb|240px|Robert Oppenheimer a&nbsp;[[Leslie Groves]] na místě [[Trinity (jaderný test)|jaderného testu Trinity]], září&nbsp;1945.]]
 +
=== Vývoj atomové bomby ===
 +
V&nbsp;roce 1941 byl Robert Oppenheimer jako přední jaderný fyzik zapojen do komise, která posuzovala možnosti použití jaderné energie pro vojenské účely. Z&nbsp;vlastní iniciativy přikročil k&nbsp;pokusům se štěpením uranu a dosažené výsledky vedly k&nbsp;rozhodnutí vytvořit výzkumné středisko pod jeho vedením. V&nbsp;roce 1942 byl zahájen tajný [[Projekt Manhattan|vojenský projekt Manhattan]], jehož cílem bylo vyvinout atomovou bombu dříve než Němci. Oppenheimer byl pověřen vedením výzkumných prací, kterých se zúčastnilo mnoho předních amerických i&nbsp;evropských vědců, kteří uprchli před nacismem. Projevil se jako vynikající organizátor, pro úspěch projektu nepostradatelný. To mělo význam v&nbsp;létě 1943, kdy jeho schůzka s&nbsp;[[Jean Tatlocková|Jean Tatlockovou]] vzbudila podezření bezpečnostních orgánů. Svou loajalitu prokázal tím, že zveřejnil obsah rozhovoru se svým přítelem [[Haakon Maurice Chevalier|H. Chevalierem]], který se ho ptal na možnost výměny vědeckých informací mezi [[Spojené státy americké|USA]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], což odmítl. Pro Chevaliera to znamenalo okamžitý zákaz činnosti. <ref name=":1"/>
 +
 
 +
Po svržení atomových bomb na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]] se Oppenheimer jako jeden z&nbsp;hlavních představitelů [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]] stal známým po celých [[Spojené státy americké|USA]], jeho portrét se objevil na titulních stranách časopisů [[Life (časopis)|Life]] a [[Time]]. V&nbsp;letech 1947–1952 působil ve funkci prezidenta vědecké rady Komise pro atomovou energii (AEC). Stal se tak nejvlivnějším poradcem vlády a armády v&nbsp;jaderných otázkách. V&nbsp;roce 1946 byl v&nbsp;USA vyznamenán [[Legion of Merit|Medailí za zásluhy]] (Legion of merit), nejvyšším civilním vyznamenáním.<ref name=":0"/> V&nbsp;roce 1948 byl zvolen prezidentem Americké fyzikální společnosti a byl členem řady dalších institucí.
 +
 
 +
Ničivé následky výbuchů jaderných bomb přiměly Oppenheimera k&nbsp;odchodu z&nbsp;funkce ředitele výzkumného střediska v&nbsp;[[Národní laboratoř Los Alamos|Los Alamos]] (říjen&nbsp;1945).<ref name=":1"/>
 +
 
 +
=== Poválečné období ===
 +
[[Soubor:HD.4G.011 (10405626024).jpg|thumb|240px|[[Ernest Orlando Lawrence|Lawrence]], [[Glenn Seaborg|Seaborg]] a Oppenheimer v&nbsp;[[Berkeley]], asi&nbsp;1946. ]]
 +
Po skončení 2. světové války Oppenheimer nesouhlasil s&nbsp;dalším vývojem bomb a nechtěl pokračovat ve vojenském jaderném výzkumu. Odmítl se podílet na výzkumu [[Termonukleární zbraň|vodíkové bomby]]. Byl přesvědčen o&nbsp;nutnosti mezinárodní spolupráce a kontroly v&nbsp;oblasti využití jaderné energie, což v&nbsp;období [[Studená válka|studené války]] neodpovídalo vládní politice. V&nbsp;letech 1949 až 1954 byl v&nbsp;éře [[Mccarthismus|mccarthismu]] obviněn z&nbsp;prokomunistického smýšlení, špionáže pro [[Sovětský svaz]] a několikrát vyslýchán vyšetřovací komisí vládního Výboru pro atomovou energii. Bylo mu odebráno bezpečnostní prověření a nemohl dále pracovat na projektech jaderného výzkumu.<ref name=":0"/><ref name=":1"/> Působil jako pedagog v&nbsp;Ústavu pro pokročilá studia v&nbsp;[[Princetonská univerzita|Princetonu]], který se pod jeho vedením stal významným centrem teoretické a jaderné fyziky. Procestoval Evropu, kde se mu dostalo mnoha ocenění (mj. [[Řád čestné legie|Čestná legie]] ve [[Francie|Francii]] roku 1958, zvolení zahraničním členem [[Královská společnost|Královské společnosti]] v&nbsp;Anglii). V&nbsp;USA se Robert Oppenheimer dočkal politické rehabilitace až od prezidenta [[John Fitzgerald Kennedy|J. F. Kennedyho]], když mu byla roku 1963 udělena cena [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]].
 +
 
 +
Životní zkušenosti získané v&nbsp;období práce na atomové bombě přiměly Oppenheimera k&nbsp;úvahám o&nbsp;úloze vědce v&nbsp;moderní společnosti a etických důsledcích vědeckého výzkumu. Zabýval se morálními problémy, které před vědce staví jejich objevy a mírou odpovědnosti za jejich možné zneužití.
 +
 
 +
Zemřel roku 1967 ve věku 62 let na rakovinu hrtanu, byl náruživý kuřák. Po kremaci rozptýlila jeho žena popel po mořské hladině u&nbsp;Saint John na [[Panenské ostrovy|Panenských ostrovech]], kde rád trávil chvíle odpočinku se svou rodinou.
 +
 
 +
== Náboženský život ==
 +
Oppenheimer byl židovského původu, avšak již jeho otec se velmi angažoval ve Společnosti pro etickou kulturu [[Felix Adler|Felixe Adlera]]; v představenstvu Společnosti zasedal i jeho otec a mladý Oppenheimer chodil do její školy. Nicméně nebyl v životě spokojen se "sekulárním náboženstvím", a proto jeho vlastní duchovní hledání směřovalo k indickým duchovním tradicím.<ref name = "Dingir">[https://info.dingir.cz/2023/10/dharma-roberta-oppenheimera/ Dharma Roberta Oppenheimera] : Náboženský infoservis, 16. 10. 2023</ref><br />
 +
Roku 1933, když učil na Berkleyově univerzitě v San Franciscu, se Oppenheimer setkal s Arthurem W. Ryderem (1877–1938), profesorem sanskrtu, který Oppenheimera starověký indický jazyk naučil. Ze všech sanskrtských textů zaujala Oppenheimera nejvíce Bhagavadgíta a nazval ji „nejkrásnější filosofickou písní, která kdy byla napsána v jakémkoli jazyce“.<ref name = "Dingir" /><br />
 +
Stále s sebou nosil výtisk [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]], jak dosvědčují i svědectví jeho přátel. Citoval ji i při pokusném odpálení jaderné bomby.<ref name = "Dingir" />
 +
 
 +
== Odkaz v kultuře ==
 +
* Dne [[20. červenec|20. července]] [[2023]] vyšel do kin film [[Christopher Nolan|Christophera Nolana]] [[Oppenheimer (film)|Oppenheimer]], který se zabývá Oppenheimerovým kariérním i&nbsp;soukromým životem – od začátků v&nbsp;[[Univerzita v Cambridgi|Cambridge]] a v&nbsp;Evropě, přes výzkum a vytvoření bomby v&nbsp;[[Los Alamos]], až po výslechy před vyšetřovací komisí Výboru pro atomovou energii během [[Mccarthismus|mccarthismu]]. Film sklidil jak od kritiků, tak i&nbsp;od diváků pozitivní ohlasy.<ref name="www.csfd.cz"/><ref name="www.imdb.com"/>
 +
 
 +
* Předlohou pro film [[Oppenheimer (film)|Oppenheimer]] byla biografická kniha ''[[American Prometheus]]'' z&nbsp;roku 2005, která získala řadu literárních ocenění: V&nbsp;roce 2005 ''National Book Critics Circle Award'',<ref name="Critics Award1"/><ref name="Critics Award2"/> v&nbsp;roce 2006 [[Pulitzerova cena|Pulitzerovu cenu]] za&nbsp;biografii nebo autobiografii<ref name="Kifer"/> a v&nbsp;roce 2008 ''Duff Cooper Prize''.<ref name="Duff Cooper Prize"/>
 +
 
 +
== Literatura ==
 +
{{Citace monografie | příjmení = Vykoupil | jméno = Libor | odkaz na autora = Libor Vykoupil | titul = Ecce homo: z&nbsp;rozhlasových fejetonů | vydavatel = Julius Zirkus | místo = Brno | rok = 2004 | počet stran = 312 | isbn = 80-903377-0-8}}
 +
 
 +
{{Citace monografie
 +
| příjmení = Jungk
 +
| jméno = Robert
 +
| odkaz na autora = Robert Jungk
 +
| překladatelé = Dušan Pokorný
 +
| titul = Jasnější než tisíc sluncí: Osudy atomových vědců
 +
| odkaz na titul = Jasnější než tisíc sluncí
 +
| vydavatel = Mladá fronta
 +
| místo = Praha
 +
| rok vydání = 1963
 +
| vydání = 1
 +
| edice = Kolumbus
 +
| svazek edice = 17
 +
| počet stran = 315
 +
| kapitola =
 +
| strany = 
 +
| isbn =
 +
| jazyk = čeština
 +
}} Existuje též druhé vydání z&nbsp;roku 1965 (Praha: Mladá fronta, 1965. edice Máj, sv.&nbsp;65). Dokumentární kniha o&nbsp;osudech atomových vědců (německý originál vyšel 1956).
 +
 
 +
{{Citace monografie
 +
| příjmení = Feynman
 +
| jméno = Richard Phillips
 +
| příjmení2 = Leighton
 +
| jméno2 = Ralph
 +
| editoři = KLÍMA, Jan
 +
| překladatelé = KLÍMA, Jan
 +
| titul = To snad nemyslíte vážně!: dobrodružství zvídavé povahy jak je zažil Richard P. Feynman, jehož vyprávění zaznamenal Ralph Leighton
 +
| odkaz na titul = To snad nemyslíte vážně!
 +
| vydavatel = Mladá fronta
 +
| místo = Praha
 +
| rok vydání = 1989
 +
| vydání = 1
 +
| edice = Máj
 +
| svazek edice = 541
 +
| počet stran = 315
 +
| isbn = 80-204-0023-0
 +
| jazyk = čeština
 +
}} Existují ještě další česká vydání. Poučné a současně poutavé vzpomínky nejen na [[Los Alamos]].
 +
 
 +
{{Citace monografie
 +
| příjmení = Putík
 +
| jméno = Jaroslav
 +
| odkaz na autora =
 +
| překladatelé =
 +
| titul = Svědomí: případ profesora Oppenheimera
 +
| odkaz na titul =
 +
| vydavatel = Mladá fronta
 +
| místo = Praha
 +
| rok vydání = 1959
 +
| vydání = 1
 +
| edice = Otázky dneška
 +
| svazek edice = 56
 +
| počet stran = 160
 +
| kapitola =
 +
| strany = 
 +
| isbn =
 +
| jazyk = čeština
 +
}} Existuje též druhé a třetí vydání (Praha: Mladá fronta, 1960 a 1963) a bylo dvakrát vydáno též jako audiodisk (Praha: [[Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.&nbsp;E. Macana]], 1990 a 2011). Románová fikce poplatná době vzniku, ale vycházející z&nbsp;výpovědí samotného Oppenheimera a vybraných svědků ([[Edward Teller]], Lewis Lichtenstein Strauss: U.S. Atomic Energy Commission, Borish Pash: bezpečnostní důstojník v&nbsp;[[Los Alamos]]), které byly zaznamenaný v&nbsp;dokumentech Security Council of the Atomic Energy Commission.
 +
 
 +
{{Citace monografie
 +
| příjmení = Bird
 +
| jméno = Kai
 +
| odkaz na autora =
 +
| příjmení2 = Sherwin
 +
| jméno2 = Martin J.
 +
| překladatelé =
 +
| titul = American Prometheus: the triumph and tragedy of J.&nbsp;Robert Oppenheimer
 +
| odkaz na titul = American Prometheus
 +
| vydavatel = Alfred A.&nbsp;Knopf
 +
| místo = New York
 +
| rok vydání = 2005
 +
| vydání = 1
 +
| edice =
 +
| svazek edice =
 +
| počet stran = xiii + 719
 +
| kapitola =
 +
| strany = 
 +
| isbn = 0-375-41202-6
 +
| jazyk = angličtina
 +
}} Existuje též vydání z&nbsp;roku 2006 (New York: Vintage Books) a další vydání z&nbsp;roku 2009 (London: Atlantic Books). Všechna tato vydání jsou k&nbsp;dispozici ve vybraných českých knihovnách.
 +
Kniha byla předlohou pro životopisné filmové drama [[Oppenheimer_(film)|Oppenheimer]] režiséra [[Christopher Nolan|Christophera Nolana]] z&nbsp;roku 2023 a získala řadu literárních ocenění.  
== Velká Galerie ==
== Velká Galerie ==
* '''[[:Kategorie:Album Robert Oppenheimer|Mnoho fotografií – Robert Oppenheimer]]'''
* '''[[:Kategorie:Album Robert Oppenheimer|Mnoho fotografií – Robert Oppenheimer]]'''
 +
== Reference ==
 +
<references>
 +
<ref name=":0">{{Citace monografie
 +
| příjmení = Vokáč
 +
| jméno = Petr
 +
| příjmení2 =
 +
| jméno2 =
 +
| titul = Hitlerova bomba nad Hirošimou
 +
| vydání = 1
 +
| vydavatel = Nakladatelství Olympia
 +
| místo = Velké Přílepy
 +
| rok vydání = 2017
 +
| počet stran =
 +
| strany = 44
 +
| isbn = 978-80-7376-462-3
 +
}}</ref>
 +
 +
<ref name=":1">{{Citace monografie
 +
| příjmení = Codr
 +
| jméno = Milan
 +
| příjmení2 = Růžek
 +
| jméno2 = Jiří
 +
| titul = Přemožitelé času sv. 5
 +
| vydání = 1
 +
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
 +
| místo = Praha
 +
| rok vydání = 1988
 +
| počet stran =
 +
| strany = 69–73
 +
| isbn =
 +
| kapitola = Jacob Robert Oppenheimer
 +
}}</ref>
 +
 +
<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
 +
| titul = Robert Oppenheimer {{!}} Eduportál Techmania
 +
| url = https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1272/oppenheimer
 +
| periodikum = edu.techmania.cz
 +
| datum přístupu = 2019-05-23
 +
}}</ref>
 +
 +
<ref name="www.csfd.cz">{{Citace elektronické monografie
 +
| titul = Oppenheimer
 +
| url = https://www.csfd.cz/film/1091993-oppenheimer/prehled/
 +
| vydavatel = ČSFD (Česko-Slovenská filmová databáze)
 +
| datum přístupu = 2023-07-24
 +
}}</ref>
 +
 +
<ref name="www.imdb.com">{{Citace elektronické monografie
 +
| titul = Oppenheimer
 +
| url = https://www.imdb.com/title/tt15398776/
 +
| vydavatel = IMDb (Internet Movie Database)
 +
| datum přístupu = 2023-07-24
 +
}}</ref>
 +
 +
<ref name="Critics Award1">{{cite web
 +
| title = Reviews: 'Robert Oppenheimer' by Ray Monk and 'An Atomic Love Story' by Shirley Streshinsky and Patricia Klaus
 +
| url = https://www.chicagotribune.com/entertainment/books/ct-xpm-2013-11-10-ct-prj-1110-robert-oppenheimer-atomic-love-story-20131110-story.html
 +
| website = Chicago Tribune
 +
| access-date = July 23, 2023
 +
| date = November 10, 2013
 +
}}</ref>
 +
 +
<ref name="Critics Award2">{{Cite web
 +
| url = https://www.bookcritics.org/past-awards/2005/
 +
| title = The National Book Critics Circle Awards: 2005
 +
| website = National Book Critics Circle
 +
}}</ref>
 +
 +
<ref name="Kifer">{{cite web
 +
| last1 = Kifer
 +
| first1 = Andy
 +
| title = Behind 'Oppenheimer,' a Prizewinning Biography 25&nbsp;Years in the Making
 +
| url = https://www.nytimes.com/2023/07/10/books/oppenheimer-american-prometheus-sherwin-bird.html
 +
| website = The New York Times
 +
| access-date = July 12, 2023
 +
| archive-url = https://archive.today/20230711192636/https://www.nytimes.com/2023/07/10/books/oppenheimer-american-prometheus-sherwin-bird.html
 +
| archive-date = July 11, 2023
 +
| date = July 10, 2023
 +
}}</ref>
 +
 +
<ref name="Duff Cooper Prize">{{cite web
 +
| title = The Pol Roger Duff Cooper Prize 1956–2016
 +
| url = https://duffcooperprize.org/1956-2016/
 +
| website = The Pol Roger Duff Cooper Prize
 +
| access-date = July 23, 2023
 +
}}</ref>
 +
</references>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2018/05/hirosima-nagasaki-byly-zniceny-bombami.html Hirošima a Nagasaki nebyly zničeny americkými bombami Oppenheimera, ale německými bombami Hitlera !]
* [https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2018/05/hirosima-nagasaki-byly-zniceny-bombami.html Hirošima a Nagasaki nebyly zničeny americkými bombami Oppenheimera, ale německými bombami Hitlera !]
-
* [http://cicentre.com/Documents/DOC_AEC_Oppenheimer_Statement_1954.htm Decision and Opinions of the United States Atomic Energy Commission in the Matter of Dr. J. Robert Oppenheimer (anglicky)]
+
* [https://www.osel.cz/13366-oppenheimer-film-a-skutecnost.html OSEL.CZ, Oppenheimer – film a skutečnost]
-
* [http://ohst.berkeley.edu/oppenheimer/exhibit/ J. Robert Oppenheimer Centennial (anglicky)]
+
Řádka 24: Řádka 226:
[[Kategorie:Projekt Manhattan]]
[[Kategorie:Projekt Manhattan]]
[[Kategorie:Absolventi Cambridgeské univerzity]]
[[Kategorie:Absolventi Cambridgeské univerzity]]
 +
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 22. 4. 2024, 20:46

J. Robert Oppenheimer (1946)

J. Robert Oppenheimer, někdy Julius Robert Oppenheimer nebo Jacob Robert Oppenheimer (* 22. dubna 1904, † 18. února 1967) byl americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v projektu Manhattan, kde řídil vývoj první jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku.[1] Bývá označován jako „otec atomové bomby“. Byl starším bratrem dalšího fyzika Franka Oppenheimera.

Dodnes není zcela jasné, co přesně znamená iniciála J. v jeho jméně.

Obsah

Život

Studia a začátek kariéry

Jeho rodiče pocházeli z německého města Hanau, odkud v roce 1888 emigrovali do USA. Otec byl bohatý židovský importér textilu, matka absolvovala malířské vzdělání v Paříži a později vlastnila ateliér v New Yorku.[2] Robert Oppenheimer studoval na Harvardově univerzitě fyziku a chemii. Ovládal několik jazyků včetně latiny a řečtiny, psal poezii a zabýval se filosofií. Ve studiu pokračoval na univerzitě v Cambridge, kde ho zaujala především teorie molekul. Doktorskou práci psal na univerzitě v Göttingenu, kde v té době působilo mnoho známých vědců: Werner Heisenberg, Max Born, Wolfgang Pauli, Enrico Fermi, Eduard Teller.[2][3] Pod vedením Maxe Borna vytvořil několik vědeckých prací, z nichž vyniká zejména studie věnovaná kvantové teorii molekul. V té době měl na svém kontě již devět vědeckých prací publikovaných během necelých dvou let svého evropského pobytu. Z tohoto období je i jeho slavná práce o kvantové teorii molekul napsaná společně s Bornem, ve které je navržena dnes známá Bornova–Oppenheimerova aproximace.[4]

V roce 1928 se vrátil do USA a na Kalifornské univerzitě v Berkeley a Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně se věnoval otázkám kvantové elektrodynamiky. Spolu s Miltonem Plessetem podal roku 1933 jako první správný popis mechanismu tvorby párů elektron–pozitron vlivem gama paprsků (gama záření) a kvantitativně vysvětlil absorpci záření γ v těžkých prvcích. Pod vlivem školy Ernesta Lawrence v Berkeley se věnoval i jaderné fyzice, kde v letech 1933–34 studoval deuteronové reakce. Později se jeho zájem obrátil na kosmické záření a teorii mezonových částic.[4]

Vykonával také pedagogickou praxi a na jeho přednášky se sjížděli studenti z celých Spojených států. Studenty díky svému enormnímu rozsahu vědomostí a schopnosti vědecké syntézy vedl k univerzálnímu pojetí fyziky. Roku 1938 byl jmenován řádným profesorem Kalifornské univerzity a o pět let později byl jako přední atomový fyzik zvolen za člena Akademie věd.[3]

V roce 1936 se seznámil s levicovou aktivistkou, členkou komunistické strany Jean Tatlockovou a stali se z nich blízcí přátelé. Pod jejím vlivem se začal zajímat o politické a hospodářské problémy i mezinárodní situaci. Když po smrti otce v roce 1937 zdědil značný majetek, podporoval finančně protifašistické organizace a levicový tisk, do kterého přispíval vlastními články. Rozešli se roku 1940, když se Oppenheimer zamiloval do bioložky Katherine Pueningové a oženil se s ní. [3] Narodily se jim dvě děti – syn Peter (* 1941) a dcera Katherine (* 1944).

Robert Oppenheimer a Leslie Groves na místě jaderného testu Trinity, září 1945.

Vývoj atomové bomby

V roce 1941 byl Robert Oppenheimer jako přední jaderný fyzik zapojen do komise, která posuzovala možnosti použití jaderné energie pro vojenské účely. Z vlastní iniciativy přikročil k pokusům se štěpením uranu a dosažené výsledky vedly k rozhodnutí vytvořit výzkumné středisko pod jeho vedením. V roce 1942 byl zahájen tajný vojenský projekt Manhattan, jehož cílem bylo vyvinout atomovou bombu dříve než Němci. Oppenheimer byl pověřen vedením výzkumných prací, kterých se zúčastnilo mnoho předních amerických i evropských vědců, kteří uprchli před nacismem. Projevil se jako vynikající organizátor, pro úspěch projektu nepostradatelný. To mělo význam v létě 1943, kdy jeho schůzka s Jean Tatlockovou vzbudila podezření bezpečnostních orgánů. Svou loajalitu prokázal tím, že zveřejnil obsah rozhovoru se svým přítelem H. Chevalierem, který se ho ptal na možnost výměny vědeckých informací mezi USA a Sovětským svazem, což odmítl. Pro Chevaliera to znamenalo okamžitý zákaz činnosti. [3]

Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki se Oppenheimer jako jeden z hlavních představitelů projektu Manhattan stal známým po celých USA, jeho portrét se objevil na titulních stranách časopisů Life a Time. V letech 1947–1952 působil ve funkci prezidenta vědecké rady Komise pro atomovou energii (AEC). Stal se tak nejvlivnějším poradcem vlády a armády v jaderných otázkách. V roce 1946 byl v USA vyznamenán Medailí za zásluhy (Legion of merit), nejvyšším civilním vyznamenáním.[2] V roce 1948 byl zvolen prezidentem Americké fyzikální společnosti a byl členem řady dalších institucí.

Ničivé následky výbuchů jaderných bomb přiměly Oppenheimera k odchodu z funkce ředitele výzkumného střediska v Los Alamos (říjen 1945).[3]

Poválečné období

Lawrence, Seaborg a Oppenheimer v Berkeley, asi 1946.

Po skončení 2. světové války Oppenheimer nesouhlasil s dalším vývojem bomb a nechtěl pokračovat ve vojenském jaderném výzkumu. Odmítl se podílet na výzkumu vodíkové bomby. Byl přesvědčen o nutnosti mezinárodní spolupráce a kontroly v oblasti využití jaderné energie, což v období studené války neodpovídalo vládní politice. V letech 1949 až 1954 byl v éře mccarthismu obviněn z prokomunistického smýšlení, špionáže pro Sovětský svaz a několikrát vyslýchán vyšetřovací komisí vládního Výboru pro atomovou energii. Bylo mu odebráno bezpečnostní prověření a nemohl dále pracovat na projektech jaderného výzkumu.[2][3] Působil jako pedagog v Ústavu pro pokročilá studia v Princetonu, který se pod jeho vedením stal významným centrem teoretické a jaderné fyziky. Procestoval Evropu, kde se mu dostalo mnoha ocenění (mj. Čestná legie ve Francii roku 1958, zvolení zahraničním členem Královské společnosti v Anglii). V USA se Robert Oppenheimer dočkal politické rehabilitace až od prezidenta J. F. Kennedyho, když mu byla roku 1963 udělena cena Enrica Fermiho.

Životní zkušenosti získané v období práce na atomové bombě přiměly Oppenheimera k úvahám o úloze vědce v moderní společnosti a etických důsledcích vědeckého výzkumu. Zabýval se morálními problémy, které před vědce staví jejich objevy a mírou odpovědnosti za jejich možné zneužití.

Zemřel roku 1967 ve věku 62 let na rakovinu hrtanu, byl náruživý kuřák. Po kremaci rozptýlila jeho žena popel po mořské hladině u Saint John na Panenských ostrovech, kde rád trávil chvíle odpočinku se svou rodinou.

Náboženský život

Oppenheimer byl židovského původu, avšak již jeho otec se velmi angažoval ve Společnosti pro etickou kulturu Felixe Adlera; v představenstvu Společnosti zasedal i jeho otec a mladý Oppenheimer chodil do její školy. Nicméně nebyl v životě spokojen se "sekulárním náboženstvím", a proto jeho vlastní duchovní hledání směřovalo k indickým duchovním tradicím.[5]
Roku 1933, když učil na Berkleyově univerzitě v San Franciscu, se Oppenheimer setkal s Arthurem W. Ryderem (1877–1938), profesorem sanskrtu, který Oppenheimera starověký indický jazyk naučil. Ze všech sanskrtských textů zaujala Oppenheimera nejvíce Bhagavadgíta a nazval ji „nejkrásnější filosofickou písní, která kdy byla napsána v jakémkoli jazyce“.[5]
Stále s sebou nosil výtisk Bhagavadgíty, jak dosvědčují i svědectví jeho přátel. Citoval ji i při pokusném odpálení jaderné bomby.[5]

Odkaz v kultuře

Literatura

VYKOUPIL, Libor. Ecce homo: z rozhlasových fejetonů. Brno : Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8.  

JUNGK, Robert. Jasnější než tisíc sluncí: Osudy atomových vědců. Překlad Dušan Pokorný. 1. vyd. Praha : Mladá fronta. 315 s. (Kolumbus; sv. 17.) (čeština)  Existuje též druhé vydání z roku 1965 (Praha: Mladá fronta, 1965. edice Máj, sv. 65). Dokumentární kniha o osudech atomových vědců (německý originál vyšel 1956).

FEYNMAN, Richard Phillips; LEIGHTON, Ralph. To snad nemyslíte vážně!: dobrodružství zvídavé povahy jak je zažil Richard P. Feynman, jehož vyprávění zaznamenal Ralph Leighton. Příprava vydání KLÍMA, Jan; překlad KLÍMA, Jan. 1. vyd. Praha : Mladá fronta. 315 s. (Máj; sv. 541.) ISBN 80-204-0023-0. (čeština)  Existují ještě další česká vydání. Poučné a současně poutavé vzpomínky nejen na Los Alamos.

PUTÍK, Jaroslav. Svědomí: případ profesora Oppenheimera. 1. vyd. Praha : Mladá fronta. 160 s. (Otázky dneška; sv. 56.) (čeština)  Existuje též druhé a třetí vydání (Praha: Mladá fronta, 1960 a 1963) a bylo dvakrát vydáno též jako audiodisk (Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, 1990 a 2011). Románová fikce poplatná době vzniku, ale vycházející z výpovědí samotného Oppenheimera a vybraných svědků (Edward Teller, Lewis Lichtenstein Strauss: U.S. Atomic Energy Commission, Borish Pash: bezpečnostní důstojník v Los Alamos), které byly zaznamenaný v dokumentech Security Council of the Atomic Energy Commission.

BIRD, Kai; SHERWIN, Martin J.. American Prometheus: the triumph and tragedy of J. Robert Oppenheimer. 1. vyd. New York : Alfred A. Knopf. xiii + 719 s. ISBN 0-375-41202-6. (angličtina)  Existuje též vydání z roku 2006 (New York: Vintage Books) a další vydání z roku 2009 (London: Atlantic Books). Všechna tato vydání jsou k dispozici ve vybraných českých knihovnách. Kniha byla předlohou pro životopisné filmové drama Oppenheimer režiséra Christophera Nolana z roku 2023 a získala řadu literárních ocenění.

Velká Galerie

Reference

  1. ↑ Robert Jungk: Jasnější než tisíc sluncí, Mladá Fronta, 1965
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 VOKÁČ, Petr. Hitlerova bomba nad Hirošimou. 1. vyd. Velké Přílepy : Nakladatelství Olympia. ISBN 978-80-7376-462-3. S. 44.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 CODR, Milan; RŮŽEK, Jiří. Přemožitelé času sv. 5. 1. vyd. Praha : Mezinárodní organizace novinářů. Kapitola Jacob Robert Oppenheimer, s. 69–73.  
  4. ↑ 4,0 4,1 Robert Oppenheimer | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online].  [cit. 2019-05-23]. Dostupné online.  
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 Dharma Roberta Oppenheimera : Náboženský infoservis, 16. 10. 2023
  6. ↑ Oppenheimer [online]. ČSFD (Česko-Slovenská filmová databáze), [cit. 2023-07-24]. Dostupné online.  
  7. ↑ Oppenheimer [online]. IMDb (Internet Movie Database), [cit. 2023-07-24]. Dostupné online.  
  8. ↑ . Dostupné online.  
  9. ↑ . Dostupné online.  
  10. ↑ . Dostupné online.  
  11. ↑ . Dostupné online.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Robert Oppenheimer
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Robert Oppenheimer
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Robert_Oppenheimer“