Nové Mexiko

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
State of New Mexico
Estado de Nuevo México
Vlajka amerického státu Nové Mexiko Pečeť amerického státu Nové Mexiko
Vlajka státu Nové Mexiko Pečeť státu Nové Mexiko
Přezdívka: Land of Enchantment/Tierra de Encanto
motto:
Crescit eundo'
Nové Mexiko na mapě USA
Úřední jazyky angličtina, španělština
Hlavní město Santa Fé
Největší město Albuquerque
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
5. v USA
315 194 km²
km²
km² (0,2 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
36. v USA
1 819 046 (2000)
5,79/km² 45. v USA
Počet okresů
Časové pásmo UTC-7/-6
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka


Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

4 014 m
1 735 m
859 m
Guvernér Bill Richardson (D)
Senátoři Jeff Bingaman (D)
Tom Udall (D)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2



US-NM
Přistoupení do unie 6. leden 1912 (47.)
Oficiální web www.newmexico.gov/

Nové Mexiko (anglicky New Mexico s výslovností zvuk [nuːˈmɛksɨkoʊ], španělština Nuevo México) je stát v jihozápadní části Spojených států amerických. Před přechodem pod správu Spojených států bylo území Nového Mexika součástí Nového Španělska a posléze Mexika. USA je poté spravovaly jako součást původně výrazně rozlehlejšího teritoria Nové Mexiko, které bylo zredukováno do hranic dnešního státu v roce 1863. V roce 1912 stalo 47. státem Unie. Náleží k tzv. státům Čtyř rohů. Nové Mexiko má nejvyšší podíl hispánského obyvatelstva ze všech států Unie, za což vděčí částečně své historii a částečně imigraci z Mexika. Země oficiálně nemá úřední jazyk, fakticky jsou všechny významné dokumenty publikovány ve dvou nejpoužívanějších: angličtině a španělštině. Nové Mexiko má také třetí nejvyšší podíl indiánského obyvatelstva mezi státy Unie (po Aljašce a Oklahomě) a v absolutním počtu indiánských obyvatel je pak na pátém místě (více indiánů žije v Kalifornii, Oklahomě, Arizoně a Texasu). Většina novomexických indiánů náleží k Navajům a pueblovým indiánům, navažština je třetím nejpoužívanějším jazykem. Nejsilnější vyznání představují katolíci. Podnebí je dosti suché, velkou část státu pokrývají pouště. Zejména na severu ale existují rozsáhlá zalesněná pohoří. Obyvatelstvo je koncentrováno především do několika velkých měst, jinak je osídlení velmi řídké lokálně i celkově (s 15 obyvateli na čtvereční míli je Nové Mexiko šestým nejřidčeji osídleným státem Unie). Pro celé Spojené státy má velký význam především těžba ropy a zemníhu plynu a také vojenské využití novomexického uzemí - nacházejí se zde velké letecké základny a rozsáhlá pokusná a testovací zařízení (právě na území Nového Mexika byla pokusně odpálena první jaderná bomba).

Obsah

Geografie

Související informace můžete najít také v článku: Geografie Nového Mexika

Území Nového Mexika má zhruba čtvercový tvar a rozlohu 315,194 km², hranice jsou velmi rovné, převážně vytyčené podle poledníků a rovnoběžek. Nejméně rovnou jižní hranu čtverce tvoří na západě hranice s Mexikem, na východě s Texasem, východní hrana čtverce je s výjimkou krátkého úseku na severu, kde Nové Mexiko sousedí s Oklahomou, tvořena taktéž hranicí s Texasem. Severní hrana čtverce je tvořena 37. rovnoběžkou, po níž vede hranice se státem Colorado, na severozápadním rohu čtverce se ve Čtyř rozích scházejí v jediném bodě hranice států Colorado, Nové Mexiko, Arizona a Utah. Západní hranu čtverce tvoří hranice s Arizonou, která vede podél 109° 3' západní délky.

Povrch Nového Mexika

Krajině Nového Mexika dominují jednak rozsáhlé pouště a polopouště načervenalé barvy s občasnými stolovými horami, jednak mohutná hustě zalesněná pohoří s bezlesými a zasněženými vrcholy. Druhý případ reprezentuje především pohoří Sangre de Cristo, které se nachází na severu země a představuje nejjižnější část Skalistých hor. Nejdůležitější řekami jsou Rio Grande, která protéká celým státem od severu k jihu, Rio Pecos, která se se do ní vlévá v Texasu, řeka Canadian, která se v Oklahomě vlévá do řeky Arkansas, a dva velké přítoky řeky Colorado: Gila a San Juan.


juka vláknitá (Yucca filamentosa), národní květina Nového Mexika

Z hlediska ochrany přírody je velice ceněna především novomexická pouštní flóra a fauna, dále též horské lesy a některá archeologická a paleontologická naleziště. Federální vláda zde vyhlásila osm národních lesů (National Forrest), pod Správu národních parků (National Park Service) spadá šestnáct nárdoních parků a památníků. Mezi nejznámější patří White Sands National Monument s unikátní faunou a flórou bílých dun, Carlsbad Caverns National Park s vápencovými jeskyněmi a s největší kolonií netopýrů na severoamerickém kontinentu, Gila National Forest chránící rozsáhlé lesy okolo řeky Gily a Aztec Ruins National Monument se zříceninami předkolubovské architektury. Národní symbolika ze světa přírody: Národní půdou Nového Mexika je penistaja, minerálem tyrkys, fosílií Coelophysis, trávou modrá tráva (Bouteloua gracilis), stromem borovice coloradská (Pinus edulis), květinou juka (Yucca), motýlem ostruháček McFarlandův (Callophrys mcfarlandi), rybou pstruh Clarkův (Oncorhynchus clarkii), obojživelníkem blatnice novomexická (Spea multiplicata), plazem bičichvost novomexický (Cnemidophorus neomexicanus), ptákem kukačka kohoutí (Geococcyx californianus) a savci medvěd baribal (Ursus americanus) a jaguár (Panthera onca).

Historie

Související informace můžete najít také v článku: Dějiny Nového Mexika

Prvními lidmi, kteří osídlili území Nového Mexika, byli paleoindiáni – lovci a sběrači kultury Clovis, jejich příchod se dle archeologických nálezů datuje někdy okolo roku 10 tisíc př. n. l. Po ní následovala zemědělská kultura Mogollon a poté pravěcí puebloví indiáni, předkové moderních pueblových indiánů, které zde i s jejich charakteristickými puebly v 16. století objevili první evropští návštěvníci. Prvním Evropanem, který prošel území Nového Mexika, byl španělský conquistador Francisco Vázquez de Coronado, který zde v letech 1540-1542 hledal bájných sedm zlatých měst. Jméno Nové Mexiko (Nuevo México) pro tuto oblast poprvé použil ve své zprávě o průzkumu těchto oblastí z roku 1563 Francisco de Ibarra. V roce 1598 zde Španělsko ustavilo provincii Nové Mexiko, kterážto spadala pod Místokrálovství Nové Španělsko.

Provincie Nové Mexiko

Související informace můžete najít také v článku: Provincie Nové Mexiko

Prvním guvernérem provincie se stal Juan de Oñate, který ještě v rok svého jmenování založil na Rio Grande poblíž puebla Ohkay Owingeh první stálé bělošké osídlení na území Nového Mexika (a amerického Západu vůbec), San Juan de los Caballeros, a zahájil práce na novém úseku Královské vnitrozemské cesty, spojujícím jeho kolonii se Santa Barbarou. Roku 1600 žilo na území provincie asi 700 Španělů a 80 tisíc indiánů, v následujících letech ale nemoci indiánskou populaci silně zredukovaly. Někdy okolo roku 1608 začalo vznikat bělošské osídlení při úpatí pohoří Sangre de Cristo, v oblasti dnešního Santa Fé. Oficiálně založeno a prohlášeno hlavním městem provincie bylo La Villa Real de la Santa Fé de San Francisco de Asís v roce 1610. V roce 1680 žilo na území provincie asi 1470 Španělů a 17 tisíc indiánů. Španělé ztratili kontrolu nad hlavním městem i drtivou většinou území provincie v roce 1680, když vypuklo Popého povstání, během kterého většina bělošských obyvatel uprchla nebo byla povražděna. V průběhu povstání se indiánům dostali do rukou ve větším počtu španělští koně, kteří pak jimi začali být hodně využíváni při lovu i v boji a rychle se rozšířili i do oblastí, s nimiž běloši doposud nepřišli do styku. V roce 1692 většinu provincie i hlavní město prakticky bez boje znovu obsadil Diego de Vargas, který následně spacifikoval i některé vzdorující okrajové oblasti a puebla. Španělé nově oficiálně garantovali indiánům řadu práv, mimo jiné právo na půdu a právo obracet se na soudy a přislíbili více respektovat jejich kulturu. Běloši se začali vracet, v roce 1706 bylo založeno Albuquerque. Zatímco bělošská populace rychle rostla, indiánská naopak v důsledku nemocí dále klesala a na konci 18. století už běloši tvořili výrazně většinovou část obyvatelstva. V roce 1821 se Nové Mexiko stalo součástí Mexika, které se v Mexické válce za nezávislost zbavilo španělské nadvlády. Situace v něm byla značně složitá: mexická vláda byla slabá a v některých částech provincie situace často hraničila s bezvládím. Území severně a východně od Rio Grande si po odtržení od Mexika nárokovala Republika Texas, která ovšem nebyla schopna své požadavky reálně uplatnit, přestože se o to pokoušela.

Území postoupená Mexikem USA v rámci smlouvy z Guadelupe Hidalgo (1848) a Gadsdenovou koupí (1853)

Situace se radikálně změnila poté, co Texas v roce 1845 na jeho žádost anektovaly Spojené státy americké. Spojené státy na rozdíl od Mexika disponovaly dostatečnou silou a oblast už do značné míry ekonomicky ovládaly, v roce 1846 proto Texasem nárokované území zabraly. Americko-mexická válka, k níž spory mezi Mexikem a USA o Texas a jeho hranice vedl, se vyvíjela velice jednostranně a proto skončila v roce 1848 smlouvou z Guadelupe Hidalgo, v níž Mexiko odstoupilo Spojeným státům další rozsáhlá území, včetně západní části Nového Mexika. 9. září 1850 vzniklo teritorium Nové Mexiko, které v původním rozsahu zahrnovalo drtivou většinu území současných států Nové Mexiko a Arizona a části současných států Nevada a Colorado. Jeho vzniku předcházel tzv. kompromis roku 1850, v rámci kterého Texas za 10 milionů dolarů omezil své územní požadavky, takže teritoriu mohla připadnout i část území východně od Rio Grande, kterou USA zabraly v roce 1846.

Teritorium Nové Mexiko

Soubor:Wpdms new mexico territory 1866.png
Hlavní parcelace teritoria Nové Mexiko v letech 1863-1866. Zelené území bylo v letech 1863-1866 součástí teritoria Arizona a poté připadlo teritoriu Nevada.
Související informace můžete najít také v článku: Teritorium Nové Mexiko

Maximálního územního rozsahu teritorium dosáhlo v roce 1855, kdy se jeho území rozšířilo o oblasti získané od Mexika Gadsdenovou koupí z roku 1853. Velké zeštíhlení teritoria přišlo v letech 1861-1863: v roce 1861 připadla část jeho severního území Coloradu, v roce 1863 z něj bylo vyděleno teritorium Arizona.[1] Za Americké občanské války se na území teritoria krátce bojovalo: konfederační síly přechodně ovládly jeho jižní oblasti, ale v průběhu roku 1862 z něj byly vytlačeny. V roce 1875 byla ustavena římskokatolická arcidiecéze Santa Fé a na přelomu 70. a 80. let vznikla železniční síť spojující Santa Fé s okolními státy. V téže době též docházelo k velkým třenicím mezi rančery a obchodníky, jejichž vrcholem je tzv. válka v Lincolnově okresu, a vrcholily ozbrojené střety mezi bílými osadníky a indiány, především Navahy a Apači. Navahové byli zpacifikováni v průběhu 60. let, poslední významný odpor Apačů skončil kapitulací Geronima v roce 1886. 6. ledna 1912 se Nové Mexiko stalo 47. státem Unie.

Stát Unie

První pokusný jaderný výbuch, 16 tisícin sekundy po explozi

Během druhé světové války vznikla v Novém Mexiku Národní laboratoř Los Alamos, v níž byla vyvíjena jaderná zbraň, a Zkušební prostor Bílé písky, v němž 16. července 1945 proběhl první pokusný jaderný výbuch. V druhé polovině 20. století byly v Novém Mexiku vybudována další rozsáhlá vojenská zařízení, především letecké základny a zkušební a výzkumná zařízení pro letecké a raketové zbraňové systémy. V roce 2009 Mexiko zrušilo trest smrti.[2]

Ekonomika

Hrubý domácí produkt Nového Mexika činí 51 miliard dolarů, což ho řadí na 38. místo v USA. Roční příjem na obyvatele je 22 203 dolarů (to je 1 850 dolarů měsíčně, v přepočtu 46 250 Kč). To je 48 místo v USA a jeden z nejhorších příjmů na obyvatele ve Spojených Státech.

Ekonomika Nového Mexika je hodně vázána na Federální vládu. Je zde mnoho vojenských prostorů a také nukleární laboratoř v Los Alamos. Je zde také kosmodrom u White Sands.

Demografie

Rok Obyvatel[3]
1850 61 547
1860 93 516
1870 91 874
1880 119 565
1890 160 282
1900 327 301
1920 360 350
1930 423 317
1940 531 818
1950 681 187
1960 951 023
1970 1 017 055
1980 1 303 302
1990 1 515 069
2000 1 819 046
2010 2 059 179
Hustota zalidnění Nového Mexika

Podle sčítání lidu v roce 2000 žilo na území Nového Mexika 1,819,046 obyvatel, k roku 2008 odhaduje Statistický úřad (Bureau of the Census) jejich počet na 1 984 356.[4] Většina přírůstku připadá na vrub bílých hispánců a to jak kvůli vysoké porodnosti, tak pro silnou migraci z Mexika. Složení obyvatelstva (k 2000 a k 2005):

Nové Mexiko má největší podíl hispánského obyvatelstva ze všech států USA, který navíc poměrně rychle roste. Žije zde mnoho potomků původních španělských kolonizátorů, kteří se přistěhovali v 17. a 18. století. V jižní části státu je soustředěna hispánská populace mexického původu, která sem imigrovala v průběhu 20. a 21. století. Původní puebloví indiáni se převážně začlenili do většinové společnosti a jsou to potomci kmenů Navajo a Apache. Přítomnost těchto rozlišných etnických skupin tvoří z Nového Mexika velice různorodý stát. Stát nemá formálně kodifikován úřední jazyk, fakticky jsou úředními jazyky angličtina a španělština.

Náboženské složení

Nové Mexiko má největší podíl katolíků ze všech západních států USA. Katolická církev vytyčuje na území Nového Mexika provincii Santa Fé, sestávající se ze tří diecézí: arcidiecéze Santa Fé, diecéze Gallup a diecéze Las Cruces.

Související články

Reference

  1. New Mexico's Blue Book 2007-2008; dostupné on-line na http://www.sos.state.nm.us/sos-bluebook.html, viz především mapku na konci County section na str. 236
  2. http://www.ct24.cz/svet/48934-americky-stat-nove-mexiko-zrusil-trest-smrti/
  3. U. S. Department of Commerce, Bureau of the Census – Population and Housing Unit Counts (PDF, anglicky)
  4. http://www.census.gov/popest/states/tables/NST-EST2008-01.csv

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nové Mexiko
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
New Mexico
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace