V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Spraš

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Loess_fg1.jpg|thumb|Spraš]]
+
[[Soubor:LoessVicksburg.jpg|thumb|240px|Spraš (2010)]]
-
[[Soubor:LoessVicksburg.jpg|thumb|Spraš]]
+
[[Soubor:Loess_fg1.jpg|thumb|240px|Spraš (2005)]]
'''Spraš''' je úlomkovitá [[Sediment|usazená]] [[hornina]] [[Eolická činnost|navátá]] větrem (čili v odborné terminologii ''klastický sediment eolického původu''). Hlavní složkou je jemný křemitý prach ([[křemen]], [[živec]] a [[slída]]; typická velikost částic 0,03-0,06 mm) s příměsí [[Uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]], vytvářejícího sražené hrudky („cicváry“), a [[jíl]]u. Typickou světle okrovou barvu mají na svědomí oxidy [[Železo|železa]].
'''Spraš''' je úlomkovitá [[Sediment|usazená]] [[hornina]] [[Eolická činnost|navátá]] větrem (čili v odborné terminologii ''klastický sediment eolického původu''). Hlavní složkou je jemný křemitý prach ([[křemen]], [[živec]] a [[slída]]; typická velikost částic 0,03-0,06 mm) s příměsí [[Uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]], vytvářejícího sražené hrudky („cicváry“), a [[jíl]]u. Typickou světle okrovou barvu mají na svědomí oxidy [[Železo|železa]].
Spraš navátá větrem nevykazuje na pohled patrné vrstvy – ty se vyskytují pouze u spraší druhotně přemístěných vodou. Spraš je velmi měkká, takže ji lze rozmělnit v prstech, přitom je však soudržná a nesesýpavá, v důsledku čehož mají rokle ve spraši strmé svahy.
Spraš navátá větrem nevykazuje na pohled patrné vrstvy – ty se vyskytují pouze u spraší druhotně přemístěných vodou. Spraš je velmi měkká, takže ji lze rozmělnit v prstech, přitom je však soudržná a nesesýpavá, v důsledku čehož mají rokle ve spraši strmé svahy.
Spraše jsou velmi propustné a [[srážky]] se na nich z velké části vsakují do hloubky, stejně snadno se však díky [[kapilární vzlínavost]]i může voda vracet k povrchu a vyživovat rostliny. Je-li postupně uhličitan vápenatý vyluhován ze svrchních poloh do hloubky, dochází k přeměně povrchové spraše na sprašovou hlínu. Spraše vynikají jako úrodná zemědělská [[Půda (pedologie)|půda]].  
Spraše jsou velmi propustné a [[srážky]] se na nich z velké části vsakují do hloubky, stejně snadno se však díky [[kapilární vzlínavost]]i může voda vracet k povrchu a vyživovat rostliny. Je-li postupně uhličitan vápenatý vyluhován ze svrchních poloh do hloubky, dochází k přeměně povrchové spraše na sprašovou hlínu. Spraše vynikají jako úrodná zemědělská [[Půda (pedologie)|půda]].  
Sprašové terény jsou mimořádně náchylné k [[Eroze|erozi]] a působením povrchové vody v nich snadno vznikají hluboké strže. Ve sprašových terénech též mohou vznikat [[Pseudokras|pseudokrasové jevy]].  
Sprašové terény jsou mimořádně náchylné k [[Eroze|erozi]] a působením povrchové vody v nich snadno vznikají hluboké strže. Ve sprašových terénech též mohou vznikat [[Pseudokras|pseudokrasové jevy]].  
-
Spraše vznikaly ve velkém množství v pleistocénu (starších [[Čtvrtohory|čtvrtohorách]]) v oblastech, do jejichž blízkosti dosahovalo kontinentální [[Ledovec|zalednění]]. Rozdrcené horniny, které po sobě zanechal ustupující ledovec se v suché krajině bez vegetace staly snadnou kořistí větru, který vyvál jemné částice na velké vzdálenosti. K usazování spraší docházelo především na závětrné straně hřbetů a údolí. Dnes spraše pokrývají rozsáhlá území [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] (středozápad [[Spojené státy americké|USA]]), stejně jako Eurasii od střední [[Evropa|Evropy]] až po [[Čínská lidová republika|Čínu]]. Obzvláště velké mocnosti, až 400 metrů, dosahují sprašové uloženiny ve střední Číně (zde je zdrojem materiálu i poušť [[Gobi]]), kde utvářejí povrch provincií [[Šen-si]], [[Šan-si]] a [[S'-čchuan]]. V těchto oblastech odedávna obyvatelstvo využívalo typické vlastnosti spraše, totiž soudržnosti jejích ostrohranných částic a hloubilo si v roklích zemní obydlí.
+
Spraše vznikaly ve velkém množství v pleistocénu (starších čtvrtohorách) v oblastech, do jejichž blízkosti dosahovalo kontinentální [[Ledovec|zalednění]]. Rozdrcené horniny, které po sobě zanechal ustupující ledovec se v suché krajině bez vegetace staly snadnou kořistí větru, který vyvál jemné částice na velké vzdálenosti. K usazování spraší docházelo především na závětrné straně hřbetů a údolí. Dnes spraše pokrývají rozsáhlá území [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] (středozápad [[Spojené státy americké|USA]]), stejně jako Eurasii od střední [[Evropa|Evropy]] až po [[Čínská lidová republika|Čínu]]. Obzvláště velké mocnosti, až 400 metrů, dosahují sprašové uloženiny ve střední Číně (zde je zdrojem materiálu i poušť [[Gobi]]), kde utvářejí povrch provincií [[Šen-si]], [[Šan-si]] a [[S'-čchuan]]. V těchto oblastech odedávna obyvatelstvo využívalo typické vlastnosti spraše, totiž soudržnosti jejích ostrohranných částic a hloubilo si v roklích zemní obydlí.
Spraše hojně vyskytují i v [[Česká republika|České republice]], zejména v nížinách jižní [[Morava|Moravy]], kde v [[Dyjskosvratecký úval|Dyjskosvrateckém]] a [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] dosahují mocnosti kolem 5-15 m, místy i přes 30 m.
Spraše hojně vyskytují i v [[Česká republika|České republice]], zejména v nížinách jižní [[Morava|Moravy]], kde v [[Dyjskosvratecký úval|Dyjskosvrateckém]] a [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] dosahují mocnosti kolem 5-15 m, místy i přes 30 m.
Řádka 11: Řádka 11:
* [[Sprašová rokle u Zeměch]]
* [[Sprašová rokle u Zeměch]]
-
{{commonscat|Loess}}{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Commonscat|Loess}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Usazené horniny]]
[[Kategorie:Usazené horniny]]
[[Kategorie:Půdy]]
[[Kategorie:Půdy]]

Aktuální verze z 4. 6. 2018, 07:56

Spraš (2010)
Spraš (2005)

Spraš je úlomkovitá usazená hornina navátá větrem (čili v odborné terminologii klastický sediment eolického původu). Hlavní složkou je jemný křemitý prach (křemen, živec a slída; typická velikost částic 0,03-0,06 mm) s příměsí uhličitanu vápenatého, vytvářejícího sražené hrudky („cicváry“), a jílu. Typickou světle okrovou barvu mají na svědomí oxidy železa. Spraš navátá větrem nevykazuje na pohled patrné vrstvy – ty se vyskytují pouze u spraší druhotně přemístěných vodou. Spraš je velmi měkká, takže ji lze rozmělnit v prstech, přitom je však soudržná a nesesýpavá, v důsledku čehož mají rokle ve spraši strmé svahy. Spraše jsou velmi propustné a srážky se na nich z velké části vsakují do hloubky, stejně snadno se však díky kapilární vzlínavosti může voda vracet k povrchu a vyživovat rostliny. Je-li postupně uhličitan vápenatý vyluhován ze svrchních poloh do hloubky, dochází k přeměně povrchové spraše na sprašovou hlínu. Spraše vynikají jako úrodná zemědělská půda. Sprašové terény jsou mimořádně náchylné k erozi a působením povrchové vody v nich snadno vznikají hluboké strže. Ve sprašových terénech též mohou vznikat pseudokrasové jevy. Spraše vznikaly ve velkém množství v pleistocénu (starších čtvrtohorách) v oblastech, do jejichž blízkosti dosahovalo kontinentální zalednění. Rozdrcené horniny, které po sobě zanechal ustupující ledovec se v suché krajině bez vegetace staly snadnou kořistí větru, který vyvál jemné částice na velké vzdálenosti. K usazování spraší docházelo především na závětrné straně hřbetů a údolí. Dnes spraše pokrývají rozsáhlá území Severní Ameriky (středozápad USA), stejně jako Eurasii od střední Evropy až po Čínu. Obzvláště velké mocnosti, až 400 metrů, dosahují sprašové uloženiny ve střední Číně (zde je zdrojem materiálu i poušť Gobi), kde utvářejí povrch provincií Šen-si, Šan-si a S'-čchuan. V těchto oblastech odedávna obyvatelstvo využívalo typické vlastnosti spraše, totiž soudržnosti jejích ostrohranných částic a hloubilo si v roklích zemní obydlí. Spraše hojně vyskytují i v České republice, zejména v nížinách jižní Moravy, kde v Dyjskosvrateckém a Dolnomoravském úvalu dosahují mocnosti kolem 5-15 m, místy i přes 30 m.

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Spraš