V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Tři králové

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Vylepšení, FLICKR)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Albrecht Dürer 005.jpg|thumb|200px|Albrecht Dürer, ''Klanění tří králů'', olej na plátně, 98×111 cm, 1504, [[Florencie]], [[Galleria degli Uffizi]]]]
+
[[Soubor:Albrecht Dürer 005.jpg|thumb|220px|Albrecht Dürer, ''Klanění tří králů'', olej na plátně, 98×111 cm, 1504, [[Florencie]], [[Galleria degli Uffizi]]]]
-
 
+
'''Tři králové''' je lidovým označením pro mudrce, kteří podle [[Nový zákon|novozákonních]] [[evangelium|evangelií]] navštívili krátce po narození [[Ježíš Kristus|Ježíše]] v [[Betlém]]ě a přinesli mu [[zlato]], [[kadidlo]] a [[myrha|myrhu]]. Bible však vůbec neříká, kolik jich bylo, i jména [[Kašpar]], [[Melichar]] a [[Baltasar (tři králové)|Baltasar]] jim byla přisouzena až na základě středověké [[legenda|legendy]]. V [[západní církev|západní]] [[liturgie|liturgické]] [[tradice|tradici]] je svátek Tří králů ztotožněn se slavností [[Zjevení Páně]] a církev jej na Západě i [[východní církev|Východě]] slaví [[6. leden|6. ledna]].
'''Tři králové''' je lidovým označením pro mudrce, kteří podle [[Nový zákon|novozákonních]] [[evangelium|evangelií]] navštívili krátce po narození [[Ježíš Kristus|Ježíše]] v [[Betlém]]ě a přinesli mu [[zlato]], [[kadidlo]] a [[myrha|myrhu]]. Bible však vůbec neříká, kolik jich bylo, i jména [[Kašpar]], [[Melichar]] a [[Baltasar (tři králové)|Baltasar]] jim byla přisouzena až na základě středověké [[legenda|legendy]]. V [[západní církev|západní]] [[liturgie|liturgické]] [[tradice|tradici]] je svátek Tří králů ztotožněn se slavností [[Zjevení Páně]] a církev jej na Západě i [[východní církev|Východě]] slaví [[6. leden|6. ledna]].
Řádka 7: Řádka 6:
== Legenda ==
== Legenda ==
Podle [[legenda|legendy]] byli tři mudrci či [[mág]]ové z [[bible]] [[pohan]]é, hvězdopravci zřejmě z [[Arábie]], babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s [[prorok|proroctvím]] z knihy [[Numeri]], kde [[Balaám]] předpovídá, že z rodu [[Jákob]]ova vyjde hvězda, nový král [[Izrael]]e.
Podle [[legenda|legendy]] byli tři mudrci či [[mág]]ové z [[bible]] [[pohan]]é, hvězdopravci zřejmě z [[Arábie]], babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s [[prorok|proroctvím]] z knihy [[Numeri]], kde [[Balaám]] předpovídá, že z rodu [[Jákob]]ova vyjde hvězda, nový král [[Izrael]]e.
 +
{{Citát|Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.|[[Kniha žalmů|Žalm]] 72, 10 [[Český ekumenický překlad|ČEP]]}}
-
{{P-citát|right|Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.|[[Kniha žalmů|Žalm]] 72, 10 [[Český ekumenický překlad|ČEP]]}}
+
V [[evangelium|evangelním]] příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje [[církevní spisovatel]] [[Órigenés]] na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které [[Ježíš]]i přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. [[Caesarius z Arles|Caesaria z Arles]] (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je [[kancléř]] [[paříž]]ské [[Sorbona|Sorbonny]] ve 12. století – Petr Comestor.
-
 
+
-
V [[evangelium|evangelním]] příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje [[církevní spisovatel]] [[Órigenés]] na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které [[Ježíš]]i přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. [[Caesarius z Arles|Caesaria z Arles]] (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je [[kancléř]] [[paříž]]ské [[Sorbona|Sorbonny]] ve 12. století, [[Petr Comestor]].
+
Středověk je také obdobím, kdy jsou těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary mají také představovat veškerou [[hmota|hmotu]], neboť zastupují veškerá v té době známá [[skupenství]]. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.
Středověk je také obdobím, kdy jsou těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary mají také představovat veškerou [[hmota|hmotu]], neboť zastupují veškerá v té době známá [[skupenství]]. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.
-
Tři králové nebyli nikdy oficiálně [[svatořečení|svatořečeni]], avšak jsou uctíváni jako [[patron]]i [[pouť|poutníků]] a [[hřích|hříšníků]]. [[Ostatky]] svatých Tří králů podle legendy nalezla [[Flavia Iulia Helena|svatá Helena]], která je přivezla do [[Konstantinopol]]e a později darovala [[milán]]skému [[biskup]]ovi. Po dobytí Milána roku 1158 [[císař]]em [[Fridrich Barbarossa|Fridrichem Barbarossou]] [[Kolín nad Rýnem|kolínský]] [[arcibiskup]] [[Reinhard z Dasselu]] převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců [[Mikuláš z Verdunu]] pro ně zhotovil [[relikviář]] ze vzácných materiálů. Od roku [[1948]] je tento relikviář umístěn za hlavním [[oltář]]em kolínského [[katedrála|dómu]].
+
Tři králové nebyli nikdy oficiálně [[svatořečení|svatořečeni]], avšak jsou uctíváni jako [[patron]]i [[pouť|poutníků]] a [[hřích|hříšníků]]. [[Ostatky]] svatých Tří králů podle legendy nalezla [[Flavia Iulia Helena|svatá Helena]], která je přivezla do [[Konstantinopol]]e a později darovala [[milán]]skému [[biskup]]ovi. Po dobytí Milána roku 1158 [[císař]]em Fridrichem Barbarossou [[Kolín nad Rýnem|kolínský]] [[arcibiskup]] Reinhard z Dasselu převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců [[Mikuláš z Verdunu]] pro ně zhotovil [[relikviář]] ze vzácných materiálů. Od roku [[1948]] je tento relikviář umístěn za hlavním [[oltář]]em kolínského [[katedrála|dómu]].
== K † M † B † a příslušný rok ==
== K † M † B † a příslušný rok ==
-
[[File:Lstiboř, detail dveří fary.JPG|thumb|Požehnání na dveřích fary ve [[Lstiboř]]i, okres Kolín]]
+
[[File:Lstiboř, detail dveří fary.JPG|thumb|220px|Požehnání na dveřích fary ve [[Lstiboř]]i, okres Kolín]]
V katolických zemích se o svátku [[Zjevení Páně]] ([[6. leden|6. ledna]]) píše posvěcenou [[Školní křída|křídou]] na dveře domů a chlévů zkratka ''K † M † B †'' nebo latinský ekvivalent ''C † M † B †'' (nebo ''† C † M † B )'' jako formule požehnání. Místo českého K se používá latinské C (Casparus - Kašpar). Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů.  
V katolických zemích se o svátku [[Zjevení Páně]] ([[6. leden|6. ledna]]) píše posvěcenou [[Školní křída|křídou]] na dveře domů a chlévů zkratka ''K † M † B †'' nebo latinský ekvivalent ''C † M † B †'' (nebo ''† C † M † B )'' jako formule požehnání. Místo českého K se používá latinské C (Casparus - Kašpar). Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů.  
Původní text zní ''Christus mansionem benedicat'' – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]], tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.
Původní text zní ''Christus mansionem benedicat'' – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]], tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.
Řádka 34: Řádka 32:
-
{{Commonscat|Three Wise Men}}{{Vánoce}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Biblical+Magi}}{{Commonscat|Three Wise Men}}{{Vánoce}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Novozákonní postavy]]
[[Kategorie:Novozákonní postavy]]
[[Kategorie:Vánoce]]
[[Kategorie:Vánoce]]

Aktuální verze z 21. 12. 2018, 08:18

Albrecht Dürer, Klanění tří králů, olej na plátně, 98×111 cm, 1504, Florencie, Galleria degli Uffizi

Tři králové je lidovým označením pro mudrce, kteří podle novozákonních evangelií navštívili krátce po narození Ježíše v Betlémě a přinesli mu zlato, kadidlo a myrhu. Bible však vůbec neříká, kolik jich bylo, i jména Kašpar, Melichar a Baltasar jim byla přisouzena až na základě středověké legendy. V západní liturgické tradici je svátek Tří králů ztotožněn se slavností Zjevení Páně a církev jej na Západě i Východě slaví 6. ledna.

Tento svátek je svou podstatou totožný se slavností Narození Páně, je dvanáctým dnem Vánoc a fakticky jím Vánoce vrcholí a končí. Svátek Tří králů upomíná na okamžik, kdy se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale všem; dává se rozpoznat jako král všech.

Obsah

Legenda

Podle legendy byli tři mudrci či mágové z bible pohané, hvězdopravci zřejmě z Arábie, babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s proroctvím z knihy Numeri, kde Balaám předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde hvězda, nový král Izraele.

„ Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby. “


V evangelním příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje církevní spisovatel Órigenés na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. Caesaria z Arles (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je kancléř pařížské Sorbonny ve 12. století – Petr Comestor.

Středověk je také obdobím, kdy jsou těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary mají také představovat veškerou hmotu, neboť zastupují veškerá v té době známá skupenství. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.

Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni, avšak jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků. Ostatky svatých Tří králů podle legendy nalezla svatá Helena, která je přivezla do Konstantinopole a později darovala milánskému biskupovi. Po dobytí Milána roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou kolínský arcibiskup Reinhard z Dasselu převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců Mikuláš z Verdunu pro ně zhotovil relikviář ze vzácných materiálů. Od roku 1948 je tento relikviář umístěn za hlavním oltářem kolínského dómu.

K † M † B † a příslušný rok

Požehnání na dveřích fary ve Lstiboři, okres Kolín

V katolických zemích se o svátku Zjevení Páně (6. ledna) píše posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratka K † M † B † nebo latinský ekvivalent C † M † B † (nebo † C † M † B ) jako formule požehnání. Místo českého K se používá latinské C (Casparus - Kašpar). Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů. Původní text zní Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.

Reference

Literatura

  • Petr Piťha: Vánoce - Praha : Comdes, [1999]. - 58 s. - Brož.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tři králové
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tři králové


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/T%C5%99i_kr%C3%A1lov%C3%A9“