Dovolená : 25. červenec — 11. srpen 2022
Holidays : 25 July — 11 August 2022
Vacaciones : 25 de julio — 11 de agosto de 2022

Železniční trať Čelákovice - Neratovice

Z Multimediaexpo.cz

Železniční trať Čelákovice - Neratovice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 074). Trať vede z Čelákovic do Neratovic přes Brandýs nad Labem. Jednokolejná regionální trať vybudovaná v souvislosti s přijetím nového zákona o lokálních drahách, který zjednodušil a zvýhodnil jejich budování. Úsek z Čelákovic do Brandýsa nad Labem byl zprovozněn v roce 1883, do Neratovic v roce 1899.

Obsah

Budování tratě

Dnešní stav cukrovaru v Kostelci nad Labem

Prvním zprovozněným úsekem této trati byla tehdejší vlečná dráha z Neratovic do cukrovaru Bloch v Kostelci nad Labem, po níž začaly jezdit nákladní vlaky v roce 1880. Tato 6 km dlouhá vlečka byla později využita při stavbě místní dráhy z Neratovic do Brandýsa. V roce 1883 Rakouská společnost místních drah zahájila provoz na nové trati z Čelákovic do Brandýsa, spolu s tratí do Mochova, která tehdy sloužila jen pro nákladní dopravu. Trať od Čelákovic původně končila na starém nádraží v prostoru dnešní zastávky Brandýs nad Labem-Zápská. Brzy po zahájení provozu na místní dráze se začalo uvažovat o spojení mezi Brandýsem a vlečkou kosteleckého cukrovaru, jelikož tyto dvě tratě byly od sebe vzdáleny pouze 8 km. V roce 1899 tedy byla zahájena doprava mezi Brandýsem a Neratovicemi. Dráhou byla odkoupena část vlečky kosteleckého cukrovaru, jenž si ponechal pouze 2 km dlouhý úsek, který odbočuje v bývalé stanici Jiřice. Nádraží v Brandýse však dále zůstávala nespojená, kvůli náročnějším terénním podmínkám mezi nimi. Až v roce 1925 došlo ke stavbě propojení zářezem mezi starým a novým brandýským nádražím. Zajímavostí je projekt pocházející již z doby Rakouska-Uherska, který počítal s propojením stávajících tratí Neratovice – Brandýs, Brandýs – Čelákovice a Čelákovice – Mochov, doplněné novou spojkou Mochov – Český Brod. Projekt byl však živý ještě za 1. republiky. Motivací bylo odlehčit pražskému železničnímu uzlu od tranzitních nákladních vlaků, jak dokládá návrh Dr. Rambouska přednesený v Národním shromáždění v roce 1919.[1] V této době totiž ještě neexistovala současná spojka přes stanici Praha-Holešovice. Se stavbou se však nikdy nezačalo. <div style="clear: both;" /></div>

Provoz

Soubor:Doc20091027162710 011.jpg
Stanice Lázně Toušeň vyzdobená při příležitosti vítání pozdějšího císaře Karla I. a jeho manželky Zity v roce 1911
Motorový vůz M 131.1515 v zastávce Čelákovice zastávka v 80. letech. Tento plechový objekt zastávky zde vydržel až do počátku 21. století.
Motorový vůz pozdější řady 820 v Čelákovicích

Na vlečné dráze pro cukrovar Bloch jezdila od zahájení provozu parní lokomotiva v majetku tohoto podniku. Později si cukrovar přebíral vagóny na předávkovém kolejišti v Jiřicích. Koncese pro trať z Brandýsa do Neratovic obsahovala požadavek na tři tříosé parní lokomotivy, tři osobní vozy, dva služební a 12 nákladních vozů. Jízdní řád měl obsahovat tři páry nákladních vlaků s přepravou cestujících. Provoz nakonec zahajovaly dva stroje řady 400.1 označené jmény "Kosteletz" a "Brandeis".[2] Před první světovou válkou byl na trase mezi Vídní a Brandýsem k vidění vlak se salonními vozy, jelikož pozdější císař Karel I. byl příslušný k vojenské posádce ve Staré Boleslavi. Trať též využívali hosté lázní v Toušeni , v Ostrově a v Houšťce a příslušníci výše zmíněné vojenské posádky. Řada těchto hostů ale spíš vystupovala ve stanici Mstětice, která tehdy nesla název Mstětice-Lázně Ostrov, na hlavní trati z Prahy do Nymburka, a z ní dále pokračovali povozy, protože zde zastavovalo více vlaků. V roce 1931 se objevuje první motorový vůz M 210.0, který tu je pak od roku 1932 v pravidelném provozu. Později je v Brandýse deponován i vůz M 130.2. V Brandýse dále slouží parní lokomotivy řad 400.1, 354.0, 314.2 a 434.1. Na osobních vlacích se vystřídaly motorové vozy M 240.0, letmo je turnosován stroj M 131.1, od roku 1976 jsou starší vozy nahrazovány tehdy novými M 152.0, tyto stroje od roku 1994 již pod novým označením 810, zcela převzaly provoz. Po úpravě pro samoobslužný systém odbavení cestujících, a tedy přečíslování na řadu 809, zde slouží dodnes. V jízdním řádu z roku 1918 nalezneme 2 páry vlaků jezdící v trase Čelákovice – Brandýs, a dva páry v úseku Brandýs (město) – Neratovice, jízdní doba v prvním úseku je 27 minut. V roce 1944 již jezdí 10 párů vlaku z Čelákovic do Brandýsa, z toho 2 s omezením. Na Brandýském starém nádraží staví jen jeden z nich, a to jen ve dny školního vyučování. V roce 1988 mezi Čelákovicemi a Brandýsem 13 párů vlaků a ve druhém úseku 9. K výrazné redukci osobní dopravy došlo v rámci změny v průběhu platnosti jízdního řádu 1996/1997. V této době se vážně uvažovalo o privatizaci nebo zastavení provozu na řadě regionálních tratí, včetně této. Později však byl počet spojů v souvislosti se zaváděním systému pražské integrované dopravy opět navýšen, později dokonce zavedena současná doprava v hodinovém taktu. Z motorových lokomotiv se na této trati poprvé objevily prototypy T 324.0, poté sem na konci 60. let byly dodány přímo z výroby stroje dnešní řady 710, které později musely být odtud stáhnuty po větším počtu vykolejení, jelikož pro tyto třínápravové lokomotivy zde nebyl vyhovující stav kolejí. V 70. letech je nahradily lokomotivy řady 726. V 80. letech je nahradily lokomotivy řady 720 a 721, které zde sloužily do poloviny 90. let. Po nich následovaly 730 a 731. Po roce 2000 se sem dostaly dnes téměř všudypřítomné lokomotivy řady 742. Všechny tyto stroje byly nasazovány na staniční zálohy v Brandýse a v Čelákovicích. Tyto zálohy dnes už nejsou obsazovány. Jako první byla již v 90. letech zrušena ta Brandýská. Na manipulačních vlacích, které jezdily přímo z Neratovic do Čelákovic jezdily lokomotivy 751, jež jezdily i na speciálních vlacích v době řepných kampaní. Nákladní doprava byla velmi čilá. Obsluhováno bylo několik vleček, kromě zmíněného cukrovaru v Kostelci, který měl vlastní motorové lokomotivy, tu byla i vlečka Brandýských strojíren a sléváren, také s vlastní lokomotivou, pak vlečka skladového areálu v Poleradech, vlečka podniku TOS s vlastní lokomotivou řady 701, vlečka cukrovaru a Prefy v Toušeni. Existovalo též nákladiště zemědělských produktů mezi Brandýsem a Polerady. Značné množství vozů bylo vykládáno a nakládáno přímo ve stanicích Kostelec nad Labem a Brandýs nad Labem. Dnešní nákladní provoz je ve srovnání se stavem v 80. letech značně redukován. Kromě vozů vykládaných v obvodu Brandýské stanice, je obsluhována vlečka podniku BSS - Metaco, ale pro firmu Mitas, která zde skladuje pneumatiky a krátká vlečka v těsné blízkosti brandýského starého nádraží. Vlečka podniku TOS, dlouhá 3 km byla byla po letech oživena v roce 2007. Příležitostně je obsluhována i vlečka bývalého toušeňského cukrovaru, a to plošinovými vozy s kontejnery. Donedávna odtud byly vypravovány i hlubinné vozy s betonovými mostními konstrukcemi. [1] Bohužel během ekonomické krize od konce roku 2008 nákladní doprava na trati silně poklesla. Osobní doprava je zajišťována sólo vedenými motorovými vozy řady 809. V úseku Čelákovice – Brandýs nad Labem jezdí vlaky celý den, včetně víkendů, v pravidelném taktu jedné hodiny. V úseku Brandýs nad Labem – Neratovice pak mimo špičku a o víkendech každé dvě hodiny, v pracovní dny ráno a odpoledne potom také každou hodinu.

Provozovatelé a vlastníci dráhy

Na této trati se až do zestátnění vystřídalo hned několik provozovatelů a vlastníků. Až do roku 1925 měl každý ze dvou samostatných úseků odlišného vlastníka.[3]

Úsek Čelákovice – Brandýs nad Labem staré nádraží

Úsek Brandýs nad Labem – Neratovice

  • 15.7.1899 – vlastníkem dráhy je firma Místní dráha Brandýs nad Labem – Neratovice, provozovatelem StEG
  • 15.10.1909 – provozovatelem je kkStB, vlastník zůstává stejný
  • 28.10.1918 – provozovatelem je ČSD, vlastník zůstává stejný
  • 1.1.1925 – dráha je jako celek zestátněna, firma Místní dráha Brandýs nad Lab. – Neratovice zaniká
  • 1.1.1993 – vlastník i provozovatel je ČD
  • 1.1.2003 – vlastníkem je SŽDC, provozovatelem ČD

Stanice a zastávky

Čelákovice

Staniční budova Severozápadní dráhy v Čelákovicích v době, kdy ještě bylo v provozu nádraží místní dráhy do Brandýsa. Kolej před budovou je jediná spojovací kolej mezi místním nádražím a nádražím hlavní trati.Fotografie je z doby před 1. světovou válkou.
Stejné místo jako na fotografii vlevo v roce 2009.
Pohled ze Šibeničního vrchu na obě nádraží v Čelákovicích. Za povšimnutí stojí ještě jednokolejná trať do Prahy v popředí.
Budova bývalého nádraží místní dráhy do Brandýsa poblíž dnešní křižovatky silnic do Toušeně a do Nehvizd. Přístavby jsou z nedávné doby.

Tato železniční stanice byla postavena v roce 1873 společností Rakouské severozápadní dráhy ÖNWB. Místní dráha si zde ale musela vybudovat vlastní nádraží s novou přijímací budovou, toto nádraží bylo spojeno se stanicí Rakouské severozápadní dráhy jedinou kolejí. Tato budova dodnes stojí vedle křižovatky silnic za městem, ale železnice už ji nevyužívá. Spojovací kolej vedla z druhé strany dodnes sloužící staniční budovy firmy ÖNWB, než bylo kolejiště hlavní trati, a tak tak, aby se dalo bez úvrati projíždět ve směru od Nymburka. Důvod byl původně v tom, aby vlaky mohly jezdit přímo z Vídně do Brandýsa, jelikož trasa bývalé ÖNWB tvořila s Vídní nejkratší spojnici. Později když už nebyla budova místního nádraží využívána, bylo na této koleji zřízeno zvláštní nástupiště. Dnes vlaky vyjíždějí z druhé nebo třetí koleje od staniční budovy společné pro všechny tratě.

Zajímavosti v okolí

V blízkosti města rekreační oblast na opačném břehu Labe, bývalé říční lázně České Grado, pískovna „Malvíny“ – koupání, cyklostezky, most přes Labe pro pěší a cyklisty, tvrz, muzeum Ze stanice Čelákovice vychází trať souběžně s vlečkovou kolejí, která vede do areálu bývalého podniku TOS. Tato kolej se odpojuje od traťové několik set metrů před zastávkou Čelákovice zastávka, klesá v pravotočivém oblouku a podchází silnici, za kterou vchází do vrat průmyslové zóny. Zde se nachází poměrně rozsáhlé kolejiště vlečky. Vlečka sloužila především pro dovoz uhlí a šrotu, ale odvážely se odtud i vozy s výrobky (obráběcí stroje). Předchůdkyně národního podniku TOS byla firma Josef Volman, která si nechala připravit první návrh vlečky v roce 1942. Realizace se dočkala v roce 1946, kdy vlečka odbočovala výhybkou na širé trati. V roce 1961 byl vlečkový areál modernizován a byla vystavěna i nová vlečková kolej, vycházející přímo z Čelákovic, vedoucí souběžně s brandýskou tratí. V tomto roce byla také dodána malá motorová lokomotiva dnešní řady 701, byla deponována v remíze, ve které se nachází dodnes. <div style="clear: both;" /></div>

Čelákovice zastávka

Čelákovice zastávka s osobním vlakem do Brandýsa v roce 2009

Nedávno zmodernizovaný společný objekt vlakové i autobusové zastávky poblíž sídliště V Prokopě. Tato zastávka je poměrně silně frekventovaná, protože ji využívají lidé dojíždějící do Prahy, jelikož toto sídliště je značně vzdálené od stanice na hlavní trati.

Zajímavosti v okolí

Volmanova vila – 5 minut cesty od zastávky <div style="clear: both;" /></div>

Lázně Toušeň

Nádraží v Toušeni před 1. světovou válkou
Nádraží v Toušeni v roce 2009

Malebné nádražíčko, ze kterého odbočuje vlečka do bývalého cukrovaru v Toušeni a bývalého betonářského podniku Prefa a labského přístavu. Ve stanici byly celkem 3 koleje, manipulační kolej nejblíže ke staniční budově již byla snesena. Dále je zde kusá kolej, neznámého určení. Za staniční budovou se nachází domek výhybkáře. Stanice byla ještě v 90. letech obsluhována výpravčím a výhybkářem. Později zde byla pouze pokladní, dnes je tato stanice bez obsluhy. V budově jsou však byty, proto příliš nechátrá. Stanice byla krytá vjezdovými návěstidly, odjezdová zde nebyla. Tato nečinná světelná návěstidla ještě na trati stojí.

Zajímavosti v okolí

Rekreační oblast na opačném břehu Labe, soutok Labe s Jizerou, slatinné lázně, cyklostezky – Toušení prochází hlavní trasa č. 241 z Prahy do Lužických hor, lávka přes Labe pro pěší a cyklisty, jedno z největších českých pravěkých hradišť, hrad (nepřístupný) <div style="clear: both;" /></div>

Brandýs nad Labem zastávka

Brandýs nad Labem zastávka

Otevřena 1. prosince 1933. <div style="clear: both;" /></div>

Brandýs nad Labem – staré nádraží, Brandýs nad Labem-Zápská

Zastávka Brandýs nad Labem - Zápská v roce 2009. V popředí nástupiště nové zastávky s elektronickým ukazatelem odjezdů vlaků, vzadu je objekt původní stanice z roku 1883, za ní skladiště a úplně vzadu topírna pro jednu lokomotivu.
Nehoda v již nákladovém nádraží v 80. letech. Vlevo lokomotiva pozdější řady 720 patřící ČSD, vpravo stroj 710 v majetku BSS.

V prostoru dnešní zastávky Brandýs nad Labem-Zápská byla původní koncová stanice místní dráhy z Čelákovic. Ve stanici se nacházely dvě topírny pro lokomotivy, které se dodnes zachovaly. Jedna, pro jednu lokomotivu dnes stojí vedle kolejiště a je v ní truhlárna, druhá, pro dvě lokomotivy stojí v zahradě za dnešním hostincem. Jako bytový dům dnes slouží bývalá budova stanice, ke které je připojen objekt skladiště s již odříznutou dřevěnou rampou. Z průjezdní koleje zde odbočují dvě kusé koleje, ze kterých se úvratí vyjíždí na vlečku do Brandýských strojíren, nebo další úvratí na další krátkou vlečku podniku Zukov. Původní vlečka do strojíren BSS (dříve Melicharova továrna) vedla opačným směrem než dnes – vjíždělo se na ní přímo ze směru od Čelákovic, za stanicí se trať otáčela ostrým obloukem přes ulici a vcházela z druhé strany do vrat podniku. Až v 60. letech byla postavena vlečka nová, která podnik obcházela z opačné strany. Trasa původní vlečky je dnes už téměř neznatelná. V roce 2009 zde opět začaly zastavovat vlaky v nově zřízené zastávce. <div style="clear: both;" /></div>

Brandýs nad Labem

Železniční stanice v Brandýse na pohlednici z roku 1925. Zajímavý je osobní vůz vlevo s ještě samostatnými vstupy do jednotlivých kupé a dlouhými stupátky na boku, kudy procházel průvodčí.
Budova stanice v roce 2009

Stanice původně nesla označení Brandýs nad Labem město. Ve stanici je celkem 5 kolejí, z toho jedna manipulační, na kterou jsou k rampě přistavovány vozy k vykládce, a jedna trvale obsazená vraky motorových lokomotiv a vagónů. Stanice je obsluhována výpravčím a výhybkářem. Stanice je vybavena vjezdovými i odjezdovými návěstidly. Dochází zde ke křižování protijedoucích vlaků. Zajímavé je, že tato stanice fungovala v 90. letech jako Domovská stanice vlakových čet, kam byli přiděleni průvodčí vlaků v širokém okolí včetně hlavních tratí.

Ruiny objektů strojové stanice v roce 2009. Vlastní budova topírny zde stála ještě v devadesátých letech, ta později vzala za své, kolejiště tu však ještě zbylo zcela zarostlé náletovou zelení.
Lokomotiva 423.002 zbrojící vodu v obvodu strojové stanice Brandýs nad Labem

Za stanicí jsou ruiny areálu bývalé výtopny s kolejištěm, která již od devadesátých let nefunguje ani formálně. Funkci zázemí pro lokomotivní a vlakové čety zde plní noclehárny. Topírna měla stání pro dvě lokomotivy, později tu byla i nádrž na benzín pro motorové vozy. Na straně protilehlé od staniční budovy jsou zmíněné nocležny. Před stanicí se nachází autobusové nádraží, odkud vyjíždí řada autobusových linek včetně městské hromadné dopravy spojující Brandýské nádraží s nádražím ve Staré Boleslavi. K vybavení stanice patří i bistro.

Zajímavosti v okolí

  • Brandýský zámek,
  • městská památková zóna,
  • plavecký bazén, muzeum;
  • ve Staré Boleslavi
  • areál kostelů sv. Václava a sv. Klimenta a
  • bazilika Nanebevzetí panny Marie v centru města,
  • Stará Boleslav má i své vlastní nádraží na trati 072.
vlečka

Uprostřed polí, na kilometru 3,2 , odbočovala z trati vlečka do zemědělského objektu na okraji Brandýsa. Koleje této vlečky jsou sneseny v celé délce a těleso vlečky je z větší části zarostlé křovím. Existenci vlečky prozrazují netknuté betonové pražce v místě odstraněné výhybky, na tomto místě stojí ještě železný stožár typické železniční lampy. Na konečné vlečky v areálu dnešní firmy Office Pro je zarážedlo s deskovým návěstidlem konce trati. V areálu firmy stojí též stožár další lampy. <div style="clear: both;" /></div>

Polerady nad Labem

Budova zastávky s nákladištěm, dodnes slouží jako byt
Pohled na celý areál nákladiště, v popředí opuštěný domek drážního zaměstnance. Vzadu je vidět výhybka odbočující vlečky.

Neobsazená zastávka a bývalé nákladiště, odkud vychází vlečka do skladového areálu bývalé firmy Polora, později sklad bílé techniky Gorenje. Kromě docela zachovalé budovy zastávky s funkční čekárnou, je zde též opuštěný domek pro zaměstnance dráhy. Odbočující vlečka jeví známky nedávného užívání. <div style="clear: both;" /></div>

Kostelec nad Labem

Stav budovy v roce 2009 kdy už je bez obsluhy

Dnes neobsazená zastávka s nákladištěm. Do roku 2008 se zde ještě prodávaly jízdenky. Dříve měla status železniční stanice a byl tu i přednosta stanice. Nádraží má 3 koleje a prostornou rampu pro nakládku a vykládku z vagónů.

Zajímavosti v okolí

Silniční most <div style="clear: both;" /></div>

Jiřice

Objekt stanice Jiřice v 80. letech
Budova stanice v roce 2009. V popředí traťová kolej, v rohu je vidět odbočující kolej vlečky.
Vjezd do areálu cukrovaru v Kostelci nad Labem s posunující parní lokomotivou
Kolejiště cukrovaru se strojem pozdější řady 710

Dříve stanice, dnes už jen neobsazená zastávka. Odbočovala zde již z větší části snesená vlečka do cukrovaru v Kostelci, který je od roku 1993 mimo provoz, čímž stanice zcela ztratila význam. Do roku 1997 zde ještě byla obsazena funkce výpravčího a v roce 1999 bylo celé kolejiště stanice vytrháno, čímž se z ní stala pouhá zastávka a budova je zcela zdevastovaná. Budova byla netypicky umístěná na konci kolejiště až za Brandýským zhlavím, za kterém až se nacházela (a dodnes nachází) výhybka vlečky, přičemž do oblouku odbočuje hlavní trať. Zastávka není ani příliš využívána cestujícími pro velkou odlehlost od obce. Vlečka cukrovaru s celkovou délkou 5,894 km (z Neratovic) byla v provozu pod názvem „Schleppbahn von der Station Neratovic der k.k. privat zur Zuckerfabrik D. Bloch bei Elbekostelec“ od 24. srpna 1880. Samotný cukrovar byl ale založen v roce 1871 jako akciová společnost. V roce 1877 během cukerní krize závod koupil David Bloch, během jehož vlastnictví byl cukrovar značně modernizován a rozšířen. Tato firma vlastnila podnik až do roku 1927. K cukrovaru později patřil i přístav na Labi, mlýn a kotelna. Za celou dobu jeho existence byla výroba zastavena v roce 1917 kvůli nedostatku uhlí a v letech 19271932 kvůli celkové modernizaci. Až do konce jeho existence to byl jeden z největších cukrovarů v Čechách. Výroba byla zcela zastavena v roce 1993, vlečka pak sloužila ještě několik let pro dopravu posypové soli. Dnes je těleso vlečky v téměř celé své délce sneseno. Na vlečce sloužily lokomotivy přímo ve vlastnictví podniku, kromě parních lokomotiv to později byl stroj pozdější řady 710, ale i rumunský stroj LDH 45. Lokomotivy jsou dnes již sešrotované. Jedna zachovalá parní lokomotiva dnes stojí jako památník v Nymburce. <div style="clear: both;" /></div>

Lobkovice

Stav zastávky v roce 2009

Neobsazená zastávka

Zajímavosti v okolí

Zámek (nepřístupný veřejnosti), poblíž zastávky trať prochází zářezem výběžkem buližníkové skály <div style="clear: both;" /></div>

Neratovice město

Motorový vlak do Brandýsa v zastávce Neratovice město krátce po jejím otevřením v roce 2001

Zastávka otevřená koncem července 2001 přímo v centru města. V těchto místech bývalo od počátku provozu ještě na vlečné dráze až do počátku šedesátých let dvoukolejné nákladiště s rampou.

Zajímavosti v okolí

Plavecký bazén <div style="clear: both;" /></div>

Neratovice

Stanice Neratovice v roce 2009, v popředí nástupiště pro vlaky do Brandýsa

Železniční stanice, do které musí vlak od Brandýsa vjíždět úvratí. Vznikla už v roce 1865 na trase Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy mezi Všetaty a Kralupy nad Vltavou, v roce 1871 k ní přibyla ještě odbočka do Prahy. Stanice má rozsáhlé kolejiště navazující na předávací kolejiště Spolany. Stanicí procházející trať VšetatyNeratoviceKralupy nad Vltavou byla silně frekventována a přetížena v době elektrifikace trati z Prahy do Lovosic, jelikož sloužila jako odklonová trasa.

Zajímavosti v okolí

Silniční a železniční most přes Labe, na druhém břehu koupaliště v Mlékojedech <div style="clear: both;" /></div>

Navazující tratě

Čelákovice

  • Trať 231 Kolín - Velký Osek - Nymburk hl. n. - Lysá nad Labem - Čelákovice - Praha-Vysočany
  • Trať 233 Čelákovice - Mochov

<div style="clear: both;" /></div>

Neratovice

  • Trať 070 Praha hl. n. - Výhybna Praha-Vítkov - Praha-Vysočany - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav hl. n. - Bakov nad Jizerou - Odbočka Zálučí - Turnov
  • Trať 092 Kralupy nad Vltavou - Neratovice

Odkazy

Literatura

  • 100 let Neratovice - Brandýs nad Labem, Saxi 1999

Reference

  1. Návrh člena Národního shromáždění Dra Rambouska a soudr. na nouzovou stavbu místní dráhy Český Brod - Mochov
  2. Železnice nástupnických států Rakousko-uherské monarchie; statistika lokomotiv (De)
  3. Stručná historie trati na www.zelpage.cz
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Železniční trať Čelákovice - Neratovice