V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

António Agostinho Neto

Z Multimediaexpo.cz

António Agostinho Neto (1975)

António Agostinho Neto (* 17. září 1922, Catete, Angola, † 10. září 1979, Moskva, SSSR), byl prvním prezidentem Angoly. Známá je rovněž jeho básnická tvorba.

Vůdce Movimento Popular de Libertação de Angola (MPLA – Lidové hnutí za osvobození Angoly) a první angolský prezident se narodil v rodině metodistického kněze a učitelky ve školce. Vyrůstal v Luandě a jako jeden z mála Afričanů mohl studovat na kvalitní střední škole – Lyceu Salvadora Correiy. Byl tichý, odměřený, schopný a dobrý student. Přes svou účast v národním hnutí se mu podařilo vystudovat medicínu v Lisabonu. Po návratu do vlasti však začal být trnem v oku koloniálním úřadům a byl uvězněn. Podařilo se mu prchnout do Maroka a následně řídit protikoloniální boj marxisticky orientované MPLA z exilu – postupně z Conakry, Léopoldvillu a Brazzavillu.

Po pádu diktatury v Portugalsku se i Angola mohla těšit na samostatnost. Vyhlášení nezávislé Angoly bylo s Portugalci domluveno na 11. listopad 1975. Konkurenční osvobozenecká hnutí, UNITA a FNLA, se snažila obsadit hlavní město. MPLA jej za pomoci sovětských raketometů obsluhovaných Kubánci uhájila, a tak to mohl být Neto, kdo vyhlásil nezávislost Angolské lidové republiky a stát se jejím prvním prezidentem.

Vláda MPLA měla přes vojenské úspěchy velké obtíže. Infrastruktura byla válkou poničena, v zemi bylo mnoho vnitřních uprchlíků a opustily ji portugalské kvalifikované pracovní síly. Opoziční hnutí stále bojovala proti MPLA a ovládala značnou část venkovských oblastí. V MPLA došlo k rozkolu, který stál život 30 tisíc lidí a ze kterého vyšlo vítězně prosovětské Netovo křídlo. Nekvalifikovaná správa země a drastický znárodňovací program rychle přivodil kolaps ekonomiky. Angola se tak stala závislá na pomoci spřátelených komunistických států.

V září 1979 umírá Neto v nemocnici v Moskvě a jeho místo ve straně i prezidentský post zaujímá pragmaticky orientovaný José Eduardo dos Santos.

Česky vyšla Netova sbírka veršů Posvátná naděje (1983).

Externí odkazy