nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!
Cholesterol
Z Multimediaexpo.cz
cholesterol | |
Systematický název (IUPAC) | (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-
(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1H-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol |
Triviální název | cholesterol |
Registrační číslo CAS | 57-88-5 |
Sumární vzorec | C27H46O |
Molární hmotnost | 386.654 g/mol |
Teplota tání | 148–150 °C |
Bod varu | 360 °C (rozklad molekuly) |
Rozpustnost | 0.095 mg/L (30 °C) |
Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění srdce.
- Přiměřená hranice cholesterolu v krvi: pod 5,16 mmol/l (200 mg/dl)
- hraniční hranice cholesterolu v krvi: 5,16 – 6,18 mmol/l (200 – 239 mg/dl)
- vysoká hranice cholesterolu v krvi: > 6,18 mmol/l (> 238 mg/dl)
Obsah |
Cholesterol v lipoproteinových částicích
Cholesterol se v těle váže na proteiny a tvoří s nimi tzv. lipoproteiny. Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle hustoty:
- vysokodenzitní lipoprotein (HDL) – vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu
- nízkodenzitní lipoprotein (LDL) – vzniká v játrech, hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení jejich triglycerolu, vážou se na membránový receptor
- velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL) – lipoprotein o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG(triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.
Podle vzniku se rozlišuje cholesterol:
- exogenní – vnější (čili z potravy)
- endogenní – vnitřní (ten si tělo vyrábí samo)
Cholesterol v lidském těle
Cholesterol je látka tukové povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Většinu si ho organizmus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Cholesterol je pro organizmus nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek.
Hladina cholesterolu v krvi
Doporučená hladina celkového cholesterolu (tzv. cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře. V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také tzv. hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován).
Onemocnění
Cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (tato onemocnění způsobují více než 50 % všech úmrtí V ČR). Problém zvýšené hladiny cholesterolu se přitom týká téměř 70 % dospělé české populace (Studie Post-Monica, IKEM, 2000-2001). Onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi se nazývá hyperlipidemie neboli hyperlipoprotenie (HLP). Jednou z dalších život ohrožujících onemocnění je familiární hypercholesterolemie, která je charakteristická částečnou nebo úplnou absencí receptorů pro LDL částice. Může být:
- primární (familiární, čili geneticky podmíněná)
- sekundární (získaná, lze ji tedy odstranit)
Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout max. 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu pak maximálně 200 mg denně. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi. Přednost bychom měli dávat kvalitním rostlinným tukům a olejům, které obsahují velký podíl omega 6 a omega 3 vícenenasycených mastných kyselin, které působí příznivě na náš srdečně-cévní systém a pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi. Oproti tomu tuky živočišné obsahují více nasycených mastných kyselin, které je třeba omezovat, protože hladinu cholesterolu zvyšují. Mezi další zásady nízkocholesterolové diety patří dostatečný příjem ovoce, zeleniny a dalších potravin bohatých na vlákninu, omezení příjmu soli, preference drůbeže a ryb a dostatečný pitný režim.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |