Drahlín
Z Multimediaexpo.cz
Obec Drahlín se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Obec je vzdálená asi 9 km severozápadně od města Příbrami.
Ke dni 3.7.2006 zde žilo 532 obyvatel. Obec má vlastní mateřskou školu, knihovnu, je zde klub TJ Sokol, pod který spadají oddíly fotbalového mužstva mužů, žáků a oddíl hráčů stolního tenisu. V obci je travnaté fotbalové hřiště, asfaltový a antukový tenisový kurt a krytá tělocvična.
Nad obcí se tyčí na kótě 718,8, v nadmořské výšce 695 m, radiolokační stanice EBR s názvem Malý Drahlín [1], která je v současnosti využívána hlavně jako vysílač pro radiové stanice a je významnou dominantou Brdského hřebenu nad obcí.
Obsah |
Sídelní jednotky
- Drahlín
- Malý Drahlín
Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1324. „Přesná doba vzniku Drahlína není, jak je to obvyklé u českých vesnic, známa. Místní patrioté by rádi viděli její původ až v dobách Svatého Václava, který dle pověsti zde navštívil svoji matku Drahomíru na hrádku, nesoucím její jméno, což však není pravděpodobné. Spíše se dá věřit, že název vznikl ze slova "drahá", které označuje pozemky pro pastvu dobytka z celé osady či souvislost se slovem "drahý" ve smyslu je nám drahý. Dle charakteru terénu a zbytků příkopů a valů, taktéž pomístní pojmenování Na Hradišti by svědčilo o tom, že zde mezi lety 600 - 1000 n.l. mohlo existovat sídlo, zřejmě dřevěná, kamenem opevněná tvrz. Jasné důkazy však pro to zatím nejsou. Zato je známo, že v roce 1324 seděl na tvrzi Heřman z Drahlína, předek pánů z Valdeka, kteří vlastnili Liteň. V roce 1390 se Drahlín připomíná jako součást vlastnictví panství Liteň. V roce 1413 koupili tvrz Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel od svých manželek. Tvrz byla pravděpodobně čtvercová s valy a příkopem. Zanikla již v průběhu 15. století a zachoval se z ní jen malý terénní útvar. Od roku 1533 se Drahlín připomíná již jako součást panství hlubošského, takže patřil před třicetiletou válkou Vtelenským z Vtelna a v roce 1623 Bechyňům z Lažan, dále pak Ottingen - Wallersteinům. V 18. století ho vlastnili opět Bechyňové z Lažan, poté Hochbergové z Hennersdorfu, jejichž poslední potomek dal panství do loterie, z které je vykoupil kníže Schonberg - Waldenburg v roce 1816. V roce 1835 se stává panství majetkem hraběte Ludvíka de Pourtales. Ze samotné historie Drahlína toho mnoho nevíme. Známo je, že Karel Vtelenský z Vtelna byl nemilosrdně potrestán za stavovské povstání propadnutím poloviny svého majetku. V polích v okolí vesnice se nacházejí staré haldy, které svědčí o povrchovém dobývání železných rud, snad i zlata. Zdejší občan Matěj Beneš se s několika společníky pokusil ještě roku 1856 dobývat zlato, narazil však na mohutný pramen vody a tím dolování skončilo. Po třicetileté válce v roce 1650 měla obec 6 sedláků a 8 chalupníků, což nebylo na podhorskou obec v dobách prudkého úbytku obyvatelstva zase tak špatné. V soupisu tehdejších obyvatel se vyskytují jména, která jsou dodnes na Příbramsku velice častá (Šrámek, Charvát, Strniště, Bílek, Bečvář, Holý, Plecitý, Uhlíř, Veselý, Neubauer atd.). V historii 18. století a poloviny 19. století stojí za zmínku zavedení popisných čísel v roce 1780 či prvně zvolená samospráva v Hluboši roku 1850. Velkou událostí bylo zřízení školy v domě Jana Beneše v roce 1870, takže děti již nemusely chodit do několik kilometrů vzdálené Hluboše. O 4 roky později však postihlo obec neštěstí v podobě šíleného pasáka Václava Macegicky, který se chtěl pomstít hospodáři Matěji Kohoutovi a založil v obci požár, který zničil 8 usedlostí. Obec se však z neštěstí brzo vzpamatovala a o tři roky později již otevírá svoji vlastní školu. V roce 1879 se pak odděluje Drahlín a Sádek od Hluboše a volí si nového starostu Františka Havránka. Počátkem století se však spojené obce rozdělují a úspěšně se rozvíjejí až do nešťastné 1. světové války. Ta skosila v okrese Příbram přes tisíc mladých mužů, řada občanů též podlehla smrtonosné španělské chřipce na konci války a těsně po jejím skončení. Těsně před válkou žilo v Drahlíně 849 osob v 50 domcích, z nichž 27 padlo ve válce a několik podlehlo španělské chřipce. I v Drahlíně došlo k úbytku obyvatelstva mezi válkami, které se stěhovalo do měst, především však do Prahy. Počátkem 30. let měla obec 734 obyvatel. Fašistická okupace znamenala jako pro ostatní české obyvatelstvo nejen strádání ekonomické, ale i přímá ohrožení života. V roce 1942 byla řada zdejších občanů totálně nasazena v Německu, kde byli vystaveni nebezpečí spojeneckých náletů na německá města a továrny. I v Drahlíně se projevila zvýšená tvrdost nacistů ve 2. polovině válečného období, kdy zvláště přísně stíhali nejen jakékoliv podezření z odbojové činnosti, ale i zatajování zásob masa a obilí. Sedlák V. Kuba byl při razii 30.1.1943 zatčen za ukrývání dvou metráků obilí a odsouzen na dva a půl roku vězení, ze kterého se šťastnou náhodou vrátil po pobytu v několika nacistických věznicích. Totéž štěstí neměl 36tiletý Emanuel Brynda, který byl v srpnu 1943 zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře Buchenwald koncem války při náletu. Po 2. světové válce obyvatelstva opět ubylo, protože řada z nich odešla do vysídlených oblastí v pohraničí či do prudce se rozvíjejících průmyslových center v Příbrami, Kladně či Praze, takže v roce 1952 měla obec již jen 488 obyvatel.“ CHVÁL, Václav. Drahlín. časopis Horymír, květen 2001, roč. 24.
Zajímavosti
Dne 22.12.2004, podle přílohy nařízení vlády č. 132/2005 Sb.., byla část obce Malý Drahlín vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Malý Drahlín, jako lokalita číslo CZ0213044 byla vyhlášena zvláště chráněným územím v kategorii PP [2]
Reference
Externí odkazy
|
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.