Návštěvnost dne 8. března 2026 byla — 612 557 unikátních návštěvníků !
Návštěvnost dne 9. března 2026 byla — 590 729 unikátních návštěvníků !
Návštěvnost dne 10. března 2026 byla — 657 697 unikátních návštěvníků !
Gusinje
Z Multimediaexpo.cz
Gusinje (albánsky Gucia/Gusi, v srbské cyrilici Гусиње) je malé město ve východní části Černé Hory poblíž hranice s Albánií. Dle údajů z roku 2011 zde žije necelých 1700 obyvatel. Administrativně je správním střediskem stejnojmenné opštiny Gusinje (tato opština vznikla v roce 2014 vyčleněním z opštiny Plav). Nachází se na soutoku říček Vruja a Grnčar, pod strmými svahy pohoří Prokletije z jihu a pohoří Visitor ze severu, na silničním tahu z Albánie do Plavu a dále do zbytku Černé Hory. Historicky přes Gusinje procházela obchodní stezka, spojující Skadar (dnes v Albánii) a Peć (dnes na území Kosova).
Obsah |
Historie
Záznamy o městu Gusinje z dávných dob nebyly dochovány. Ve 14. století byla zaznamenána existence vesnice Gusino, která představuje jádro dnešního města. Obyvatelstvo, které v Gusinji žilo, se často měnilo. Albánské obyvatelstvo, tzv. Kelmendiové, bylo vyhnáno slovanským obyvatelstvem, které později nahradili místní muslimové z okolí města Plav. Podle cestovatele Amiho Bouhé, který město v roce 1836 navštívil, mělo Gusinje 300 domů, které byly osídleny srbským a albánským obyvatelstvem. Několik dalších cestovatelů popsalo Gusinje jako místo s čtyřmi mešitami a 1600 domácnostmi (Velimirović), 400 domy, z nichž čtvrtina jsou srbské (Jurišić).
Až do roku 1913 bylo město součástí Osmanské říše, spadalo pod novopazarský sandžak. Poté bylo připojeno k Černé Hoře, od roku 1918 bylo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později Jugoslávie. Vzhledem k odlehlosti od hlavních dopravních tahů nikdy nebylo předmětem rozsáhlejšího ekonomického i společenského rozvoje. V roce 1939 bylo popsáno jako město orientálního charakteru s převážně albánským obyvatelstvem. V 20. století došlo vzhledem k vystěhovávání do zbytku Jugoslávie i do zahraničí k pádu počtu obyvatel. Na začátku 21. století se díky blízkosti pohoří Prokletije otevřela jako vhodná možnost pro rozvoj místní ekonomiky turistika. Vzhledem k nedaleké hranici s Albánií, která byla až do pádu albánského komunistického režimu v roce 1991 přísně střežena, nebylo možné rozvíjet turistiku v blízkém pohraničí v dobách existence socialistické Jugoslávie.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo Gusinje je převážně slovanské a hlásí se k islámu. Podle posledního sčítání lidu se přihlásilo k bosňácké národnosti. Kromě toho žije ve městě i albánská a srbská menšina.
Rodáci
Souřadnice
Externí odkazy
|
|
| Černá Hora – Црна Гора (Crna Gora) – (MNE) |
|---|
| Obce a města – opštiny |
|
Andrijevica • Bar • Berane • Bijelo Polje • Budva • Cetinje • Danilovgrad • Gusinje • Herceg Novi • Kolašin • Kotor • Mojkovac • Nikšić • |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |