Rotunda

Z Multimediaexpo.cz

Rotunda (z lat. rotundus - kruhový) je typ stavby centrálního kruhového půdorysu. V původním významu slova šlo o jakýkoli centrální prostor. Dnes je však tímto termínem chápán specifický typ malého centrálního kostela budovaného zpravidla v raném středověku (typické jsou pro románský sloh), řídce i pro rondely pozdějších období (například barokní Rotunda v Květné zahradě v Kroměříži). Setkáváme se s ní hlavně v české, moravské, rakouské a částečně i slovenské, maďarské a polské architektuře předrománské a románské. Výzkumem těchto staveb se intenzivně zabývali historici umění Josef Cibulka, Vojtěch Birnbaum, Václav Richter, Anežka Merhautová a archeolog Karel Guth. Rotunda svatého Petra a Pavla na Budči je nejstarší dochovanou stavbou v Česku.[1] Rotundy mají kruhovitý půdorys, mají apsidu, což je podkovovitý přístavek, v němž je umístěn oltář. Výjimečně mohou mít i čtyři apsidy (čtyřapsidová, tedy tetrakonchální byla patrně i rotunda svatého Víta na Pražském hradě). V Mikulčicích byly dokonce nalezeny zbytky velkomoravské dvouapsidové rotundy (tzv. VI. mikulčický kostel), ovšem tato varianta je výjimečná. Rotunda bývá zaklenuta kupolí. Vnitřní prostor zpravidla osvětlují malá, polokruhově ukončená, románská okénka a také válcový nástavec procházející střechou a opatřený (zpravidla) podvojnými románskými okénky, tzv. lucerna. Rotunda bývá opatřena románským vstupním portálem. Může k ní být též připojena věž.

Reference

  1. Budeč [online]. Omk.cz, rev. 2009-02-02, [cit. 2009-03-10]. Dostupné online.  

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rotunda