Státní zastupitelství

Z Multimediaexpo.cz

Crystal Clear browser.png   Informace v tomto článku nemají dostatečný globální rozměr.
  Prosíme, vylepšete článek tak, aby obsahoval minimum lokální či povrchní rétoriky. 		Crystal Clear linneighborhood.png
Budova Vrchního státního zastupitelství v Olomouci

Státní zastupitelství (v letech 1953–1993 viz prokuratura) je soustava úřadů státu, které jsou určeny k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství. Těžiště působnosti spočívá v plnění role orgánu veřejné žaloby v trestním řízení a dalších úkonů vyplývajících z trestního řádu (zejména výkon dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním, účast v hlavním líčení a veřejném zasedání konaných soudem), státní zastupitelství dále působí v jiných řízeních (v občanskoprávním řízení a správním soudnictví), vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná nebo ústavní výchova. Státní zastupitelství vykonává i další úkony, stanoví-li tak zvláštní zákon. Ačkoliv státní zastupitelství je orgánem veřejné žaloby, není správné státní zástupce označovat jako žalobce, jak je často činěno zejména ve sdělovacích prostředcích, protože působnost státního zastupitelství je širší (a to jak v trestním řízení, tak i mimo ně) a právní pojem žalobce označuje navrhovatele, který v civilním řízení podal žalobu. Státní zástupce v trestním řízení však podává obžalobu. Státní zastupitelství je v Ústavě České republiky zakotveno v článku 80 a zahrnuto mezi moc výkonnou, ačkoli je jinak řazeno do oblasti justice. Postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu státního zastupitelství upravuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 1994, kdy soustava státního zastupitelství nahradila dosavadní prokuraturu.

Obsah

Soustava státního zastupitelství

Budova Krajského státního zastupitelství v Brně

Sídla státních zastupitelství a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů. Státní zastupitelství je zásadně příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí.[1] Soustavu státního zastupitelství tvoří Nejvyšší státní zastupitelství, sídlící v Brně, dvě vrchní státní zastupitelství v Praze a v Olomouci, osm krajských státních zastupitelství a okresní státní zastupitelství. Pro dobu branné pohotovosti státu zákon o státním zastupitelství předpokládá fungování vyšších a nižších polních státních zastupitelství. V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského státního zastupitelství vykonává Městské státní zastupitelství v Praze a působnost okresních státních zastupitelství vykonává 10 obvodních státních zastupitelství. V obvodu města Brna vykonává působnost okresního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Brně.

Pobočky

U některých státních zastupitelství byly zřízeny pobočky v jiných městech, než je sídlo státního zastupitelství. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci má pobočky v Brně a Ostravě. Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích má pobočku v Táboře, Krajské státní zastupitelství Ústí nad Labem má pobočku v Liberci, Krajské státní zastupitelství v Ostravě má pobočku v Olomouci a Krajské státní zastupitelství v Brně má pobočky dvě, ve Zlíně a v Jihlavě. Okresní státní zastupitelství v Karviné má pak pobočku v Havířově (s působností pouze pro města Havířov a Orlová).

Struktura státního zastupitelství

V čele státního zastupitelství stojí vedoucí státní zástupce, jehož pojmenování se odvíjí od stupně státního zastupitelství. V čele Nejvyššího státního zastupitelství stojí nejvyšší státní zástupce, v čele vrchního státního zastupitelství stojí vrchní státní zástupce, v čele krajského státního zastupitelství stojí krajský státní zástupce a v čele okresního státního zastupitelství stojí okresní státní zástupce. Vedoucí státní zástupci Městského státního zastupitelství v Praze a Městského státního zastupitelství Brně se označují jako městští státní zástupci, v Praze v čele obvodních státních zastupitelství stojí obvodní státní zástupci. Tato označení vedoucích státních zástupců se často nesprávně zaměňují s označením ostatních státních zástupců, kteří jsou k danému státnímu zastupitelství přiděleni k výkonu funkce a kterých je více, na rozdíl od vedoucího státního zástupce, který je u každého státního zastupitelství pouze jeden. Tedy např. okresní státní zástupce je vedoucím příslušného okresního státního zastupitelství a státní zástupce okresního státního zastupitelství je jedním ze státních zástupců, kteří u daného úřadu vykonávají svoji funkci (v profesním žargonu se označují jako řadoví státní zástupci). Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek či náměstci.

Eurojust

V rámci Evropské unie působí Eurojust se sídlem v nizozemském Haagu jako organ napomáhající právní pomoci mezi členskými státy Evropské unie. Eurojust je základem možného vzniku úřadu evropského prokurátora. Členem Eurojustu je státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který má k dispozici svého zástupce.

Vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství

Vztahy v soustavě státního zastupitelství jsou založeny na základě omezené nadřízenosti a podřízenosti. Realizace řídících a kontrolních vztahů se označuje jako dohled. Dohled bývá rozlišován na vertikální, který je vykonáván mezi různými stupni státních zastupitelství, a horizontální, který je vykonáván uvnitř jednotlivých státních zastupitelství, tedy ze strany vedoucího státního zástupce či jím pověřeného státního zástupce vůči jednotlivým státnímu zástupcům daného státního zastupitelství.

Vertikální dohled

Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu a dávat jim v konkrétních věcech písemné pokyny k jejich postupu. Postup nižších státních zastupitelství může rovněž sjednocovat obecnými pokyny vztahujícími se na věci určitého druhu. Podřízené státní zastupitelství je povinno se takovými pokyny řídit, pokyn může v konkrétní věci písemně odmítnout pouze tehdy, pokud by byl v rozporu se zákonem. Pokud vyšší státní zastupitelství na svém pokynu trvá, odejme věc nižšímu státnímu zastupitelství a vyřídí ji samo (tzv. atrakce). Takové pokyny však již nemůže dávat státní zastupitelství, které není v postavení nejblíže vyššího, tedy např. Nejvyšší státní zastupitelství ani vrchní státní zastupitelství nemohou vydávat závazné pokyny v neskončené věci vedené u okresního státního zastupitelství a ani si věc nemohou atrahovat a vyřídit ji samy.

Horizontální dohled

Obdobný princip se uplatňuje i mezi vedoucím státním zástupcem a státními zástupci působícími u daného státního zastupitelství. Vedoucí státní zástupce rovněž může vydávat závazné pokyny jak v konkrétní věci, tak i obecného rázu pro věci určitého druhu. Těmito oprávněními může pověřit i jiného státního zástupce (např. svého náměstka). Státní zástupce je povinen se takovými pokyny řídit, odmítnout (písemně) může pouze v případě, že by pokyn byl v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Pokud pokyn vydal pověřený státní zástupce, je vedoucí státní zástupce oprávněn pokyn zrušit, jinak věc vyřídí ten, kdo pokyn vydal. Vydal-li pokyn vedoucí státní zástupce, vyřídí věc sám. Při jednání před soudem však státní zástupce není vázán pokynem vedoucího státního zástupce či pověřeného státního zástupce v případě, že v průběhu jednání dojde ke změně důkazní situace.

Nejvyšší státní zastupitelství

Při řízení soustavy státního zastupitelství má výsadní postavení Nejvyšší státní zástupce. Ke sjednocení a usměrnění postupu státních zástupců při výkonu jejich působnosti může vydávat pokyny obecné povahy, které jsou závazné jak pro všechny státní zástupce, tak i pro další zaměstnance státního zastupitelství. Ke sjednocení výkladu zákonů a dalších právních předpisů může vydávat výkladová stanoviska, která sice formálně nejsou bezprostředně závazná a mají pouze doporučující charakter, avšak v soustavě státního zastupitelství mají velkou váhu a odchýlení od nich by mělo být vždy pečlivě odůvodněno. Nejvyšší státní zástupce také může nařídit kontrolu skončených věcí.

Státní zástupci

Talár, úřední oděv státního zástupce v trestním řízení před soudem

Státní zastupitelství svoji působnost vykonává prostřednictvím státních zástupců. V Česku působí asi 1.250 státních zástupců. Pro státní zástupce vychází odborný měsíčník Státní zastupitelství.

Funkce státního zástupce

Státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti a může se jím stát ten, kdo splňuje následující předpoklady:

  • občanství České republiky
  • plná způsobilost k právním úkonům
  • bezúhonnost
  • věk nejméně 25 let
  • české vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti práva
  • úspěšně složená závěrečná zkouška
  • morální vlastnosti, které dávají záruku, že svou funkci bude řádně zastávat
  • souhlas se svým jmenováním do funkce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství

Státní zástupce je jmenován na dobu časově neomezenou a svou funkci vykonává v pracovním poměru. Jeho funkce zaniká nejpozději na konci kalendářního roku, v němž dosáhne věku 70 let. Státní zástupce nesmí vykonávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, jakož i činnosti v poradních orgánech státu, jsou-li takové činnosti slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce.

Přeložení

K jinému státnímu zastupitelství lze státního zástupce přeložit pouze s jeho souhlasem či na jeho žádost. Jediným možným případem nuceného přidělení k jinému státnímu zastupitelství by byl případ změny v organizaci státního zastupitelství či změny obvodů státních zastupitelství, pokud by nebylo možno zajistit výkon působnosti státního zastupitelství přeložením státních zástupců s jejich souhlasem.

Kárná odpovědnost

Státní zástupce je odpovědný za kárné provinění, kterým je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. Za kárné provinění lze uložit některé z kárných opatření, kterými jsou důtka, snížení platu či odvolání z funkce.

Administrativní aparát

Odborným pomocníkem státního zástupce je asistent státního zástupce a dále vyšší úředník státního zastupitelství. Právní čekatelé se jako budoucí státní zástupci odborně připravují na výkon této funkce v průběhu čekatelské praxe, která trvá 3 roky a za niž je uznávána praxe asistenta státního zástupce nebo jiná zákonem upravená právní praxe (advokát, advokátní koncipient, soudce, asistent soudce, asistent Veřejného ochránce práv, justiční čekatel). Do pracovního poměru právního čekatele může být přijat ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování státního zástupce (s výjimkou věku, závěrečné zkoušky a souhlasu s přidělením). Právní čekatel provádí jednoduché úkony státního zástupce nebo administrativní činnost pod vedením státního zástupce (školitele) nebo jiného odborného zaměstnance státního zastupitelství. Na konci své praxe může každý právní čekatel vykonat závěrečnou zkoušku a tím splnit jednu z podmínek jmenování státním zástupcem.

Seznam nejvyšších státních zástupců

Související články

Literatura

  • Zdeněk Koudelka, Miroslav Růžička, František Vondruška: Zákon o státním zastupitelství s komentářem a judikaturou, Nakladatelství Leges s.r.o. Praha 2010, 400 s., ISBN 978-80-87212-25-7.
  • Jaromír Tauchen, Radovan Dávid: Vývoj působnosti státního zastupitelství v civilním řízení od roku 1848 do současnosti. Státní zastupitelství, Praha : LexisNexis CZ s.r.o., 2007, 10, od s. 32-37, 6 s. ISSN 1214-3758.

Reference

  1. ↑ § 7 zákona o státním zastupitelství

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/St%C3%A1tn%C3%AD_zastupitelstv%C3%AD“