Vlašim

Z Multimediaexpo.cz


Město Vlašim (německy Wlaschim) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 12 217 obyvatel.

Ve vzdálenosti 17 km severozápadně leží město Benešov, 36 km jihozápadně město Tábor, 36 km severozápadně město Říčany a 38 km jihovýchodně město Humpolec.

Obsah

Historie

Počátky města

Archeologické vykopávky prokazují existenci sídliště již v době před 30 tisíci lety př. n. l. V době před 2 tisíci lety př. n. l. zde v okolí sídlili Keltové, o 500 let později Germáni, následováni Slovany.

Ve starých kronikách pochází první zmínka o městě ze 13. století. Z roku 1303 pochází zmínka o hradu, první písemná zmínka o městě (tehdy městečku) pochází z roku 1320. Tuto informaci odkryl papež Pius XII. v souvislosti se svatořečením Anežky České. V té době byla Vlašim městečkem a byla přechodně rozdělena na dvě městečka.[1]

Do roku 1363 vládli v okolí pánové z Vlašimi, o kterých však neexistují žádné písemné materiály. V období let 1363 až 1413 převzala pozemky generace z Jenštejna, jak se již od této doby pánové z Vlašimi nazývali. Během působení Jana Očka z Vlašimi byla Vlašim povýšena z městečka na město.

V letech 1442-1546 zde vládl rod Trčkové z Lípy, stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. Jejich vláda však město a jeho okolí uvrhla do dluhů. Rod také řešil problém vzájemných vyrovnání, které byly urovnány až králem Ferdinandem I.

Na město byla Vlašim povýšena v roce 1580.[1] Do roku 1588 došlo ještě ke dvoum předáním města do rukou rytířů nejprve z rodu Markvartové Stranovští ze Svojovic a o čtyři roky později z rodu Klenovští ze Ptení. Do roku 1621 vládli rytíři Vostrovcové z Kralovic, kteří si dali za úkol zbavit město dluhů. Představitel tohoto rodu Johann patřil ke třiceti direktorům, kteří vystupovali proti králi Ferdinandovi. Po bitvě na Bílé hoře byl odskouzen k trestu smrti popravením, rozsudek byl však později změněn na doživotní vězení. Jeho mezitím nahromaděný majetek připadl koruně a město roku 1621 pánům z Talmberka.

Novověk

Největší podíl na obyvatelstvu měli Protestanté, kteří však trpěli za dob rekatolizace, což v okolí vedlo k mnoha povstáním. Rolníci a měšťané plenili a dobývali zámky v Ratajích, Domašíně a Vlašimi. Měšťané mučili městského hejtmana a rozkouskovali mu i hlavu. Po vyplenění tehdejšího Kláštěra svaté Barbory v Benešově narazili na královská vojska a byli následně pomláceni, zatčeni, či popraveni. Město bylo v té době obsazeno a vypleněno. V roce 1645, během Třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město zanechali opět v troskách a dokonce i v plamenech.

Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří se ve městě zdržovali i po konci svého vlivu až do roku 1945.

Novodobá historie

V roce 1895 bylo město napojeno na železniční síť. V roce 1914 byla spuštěna turbínová elektrárna rakouské firmy J.M. Voith, což pomohlo zde začínající pobočce firmy AEG. V roce 1918 pomohl rozvoji hospodářství obuvní průmysl a v roce 1935 se zde usídlila zbrojovka Sellier & Bellot.

Za dob vlády komunismu byla v 70. letech velká část původní maloměstské zástavby z 20. let asanována a bylo zde vystavěno panelové sídliště. V souvislosti s výstavbou přehrady Želvika (1968-1975) byla také místní železniční trať vedoucí do tehdejších Dolních Kralovic zkrácena do Trhového Štěpánova. Staré Dolní Kralovice byla později zaplaveny a byly vystavena nová zástavba Dolní Kralovice.

V srpnu 1992 zachvátil vlašimský zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Do roku 2005 prošel zámek mnohými opravami.[2] V dnešní době probíhá revitalizace centra města, došlo k opravě vlakového i autobusového nádraží a náměstí v centru města jsou rekonstruována, především díky využívání fondů Evropské unie.[3] V roce 2006 byla Vlašim v České republice na prvním místě v čerpání fondů z Evropské unie.[4]

Znak a vlajka města

Vlajka města byla Vlašimi přidělena roku 1994 rozhodnutím heraldické komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Barvy zlatá, stříbrná a modrá vycházejí ze znaku města.[5]

Znak města pochází z doby okolo roku 1580 a souvisí s povýšením Vlašimi na město. Písmena AKZP představují iniciály Aleše Klenovského ze Ptení, který se o věnování znaku zasloužil a přidal na něj své iniciály. Od roku 1641 byly na krátký čast ve znaku iniciály FZT (Fridrich z Talmberka). Tento znak se objevuje už i na gotické městské pečeti z přibližně stejné doby.[5][1]

Památky

Zámek ve Vlašimi
Zámek z dálky
Opravený Čínský pavilón v zámeckém parku
Katastrální členění Vlašimi
  • Zámek
    • Muzeum Podblanicka
  • Zámecký park
    • Vlašimská brána
    • Starý hrad
    • Domašínská brána
    • Znosimská brána
    • Čínský pavilon
    • Samson
  • Kostel svatého Jiljí
  • Židovský hřbitov
  • Spořitelna v Pláteníkově ulici
  • Kostel Československé církve husitské
  • Pohřební kaple Auerspergů
  • Škola v Komenského ulici
  • Kašna se sochou Rolanda na Žižkovo náměstí
  • Děkanství na Husovo náměstí
  • Socha svatého Jana Nepomuckého naproti děkanství
  • Vila Červená věž
  • Boží muka

Demografie

1. ledna 2006 zde žilo 12103 obyvatel, z toho 5927 mužů a 6176 žen. Průměrný věk obyvatel v obci je 40,3 let (muži 38,9 rokov, ženy 41,7 rokov).

Vývoj počtu obyvatel [6]:

Rok 1970 1980 1991 2001 2003 2006 2009
Počet obyvatel 10 515 12 613 12 809 12 270 12 225 12 103 12 198

Části města

Části města:

Mezi historické části města Vlašimi se dá považovat:

  • Sídliště
  • Centrum
  • Spořilov
  • Vorlina (též Orlina)

Školství

Základní školy:

  • Zš Vorlina
  • Zš Sídliště

Střední školy:

  • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1
  • Střední průmyslová škola, Vlašim, Komenského 41
  • Obchodní akademie, Vlašim
  • Gymnázium Vlašim

Osobnosti

Zde narozené [7]

  • Servác Bonifác Heller - spisovatel žurnalista a politik
  • Saturnin Heller - architekt
  • Vladimír Chalupa - generál, legionář v Rusku
  • Harry Jelínek - podvodník kterému se podařilo americkým zájemcům „prodat“ Karlštejn.
  • Zdeněk Krušina - teolog, vikář benešovský a farář ve Vlašimi
  • Jan Očko z Vlašimi - druhý pražský arcibiskup a první český kardinál
  • Jan Pláteník - živnostník, zakladatel první České občanské záložny.
  • Anna Roškotová - malířka, sestra Kamila Roškota
  • Kamil Roškot - architekt
  • Michal Rozsíval - hokejista
  • Michal Řepík - hokejista
  • Moric Schidlof - purkmistr, lékař, ředitel záložny
  • František Augustin Slavík - autor díla Dějiny města Vlašimě
  • Antonín Norbert Vlasák - katolický kněz a dějepisec

Zde působili

Odkazy

Související články

Literatura

  • František Augustin Slavík: Dějiny města Vlašimě 1994

Souřadnice

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 http://www.hrady.cz/index.php?pd=main_okoli&detailObec=846&setPageTab=2
  2. ↑ http://www.mesto-vlasim.cz/pozar.htm
  3. ↑ http://moderniobec.ihned.cz/c1-37326360-ctvrtmiliardova-vzpruha-pro-vlasim
  4. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=408859
  5. ↑ 5,0 5,1 http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/81
  6. ↑ Český statistický úřad
  7. ↑ http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/83

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vlašim
Město Vlašim

Bolina • Domašín • Hrazená Lhota • Nesperská Lhota • Polánka • Vlašim • Znosim

  Města, městyse a obce okresu Benešov  

Benešov • Bernartice • Bílkovice • Blažejovice • Borovnice • Bukovany • Bystřice • Ctiboř • Čakov • Čechtice • Čerčany • Červený Újezd • Český Šternberk • Čtyřkoly • Děkanovice • Divišov • Dolní Kralovice • Drahňovice • Dunice • Heřmaničky • Hradiště • Hulice • Hvězdonice • Chářovice • Chleby • Chlístov • Chlum • Chmelná • Chocerady • Choratice • Chotýšany • Chrášťany • Jankov • Javorník • Ješetice • Kamberk • Keblov • Kladruby • Kondrac • Kozmice • Krhanice • Krňany • Křečovice • Křivsoudov • Kuňovice • Lešany • Libež • Litichovice • Loket • Louňovice pod Blaníkem • Lštění • Maršovice • Mezno • Miličín • Miřetice • Mnichovice • Mrač • Načeradec • Nespeky • Netvořice • Neustupov • Neveklov • Olbramovice • Ostrov • Ostředek • Pavlovice • Petroupim • Popovice • Poříčí nad Sázavou • Postupice • Pravonín • Přestavlky u Čerčan • Psáře • Pyšely • Rabyně • Radošovice • Rataje • Ratměřice • Řehenice • Řimovice • Sázava • Slověnice • Smilkov • Snět • Soběhrdy • Soutice • Stranný • Strojetice • Struhařov • Střezimíř • Studený • Šetějovice • Tehov • Teplýšovice • Tichonice • Tisem • Tomice • Trhový Štěpánov • Třebešice • Týnec nad Sázavou • Václavice • Veliš • Vlašim • Vodslivy • Vojkov • Votice • Vracovice • Vranov • Vrchotovy Janovice • Všechlapy • Vysoký Újezd • Xaverov • Zdislavice • Zvěstov

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vla%C5%A1im“