Kolaborant

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Zeman: Zrušit sjezd Sudeťáků. Odsoudit tyto české kolaboranty, včetně senátora Vystrčila ! První a druhý Zvací dopis !)
Řádka 1: Řádka 1:
 +
[[Soubor:Zvací dopis 1968.jpg|thumb|250px|První [[zvací dopis]] (1968)]]
 +
[[Soubor:Seznam-nejvetsich-ceskych-kolaborantu-2026-05-21.png|thumb|250px|Druhý [[zvací dopis]] (2026)]]
'''Kolaborant''' původně znamená ''osoba spolupracující''. Ve významu [[historie|historickém]] a [[encyklopedie|encyklopedickém]] má však zcela odlišný význam.  
'''Kolaborant''' původně znamená ''osoba spolupracující''. Ve významu [[historie|historickém]] a [[encyklopedie|encyklopedickém]] má však zcela odlišný význam.  
Je to obvykle označení osoby spolupracující s represivní nebo [[okupace|okupační]] moci, často za účelem získání osobního prospěchu.  
Je to obvykle označení osoby spolupracující s represivní nebo [[okupace|okupační]] moci, často za účelem získání osobního prospěchu.  
Příkladem může být [[Francie]] okupovaná [[Německo|Německem]]. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly často francouzskými [[partyzáni|partyzány]] – [[maquisty]] – stříleny. Obdobná situace byla i v [[Československo|Československu]] v době [[nacismus|nacistické]] okupace. Lidé spolupracující s [[Němci]] byli nazýváni kolaboranty a po [[druhá světová válka|válce]] často trestáni vězením anebo smrtí.  
Příkladem může být [[Francie]] okupovaná [[Německo|Německem]]. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly často francouzskými [[partyzáni|partyzány]] – [[maquisty]] – stříleny. Obdobná situace byla i v [[Československo|Československu]] v době [[nacismus|nacistické]] okupace. Lidé spolupracující s [[Němci]] byli nazýváni kolaboranty a po [[druhá světová válka|válce]] často trestáni vězením anebo smrtí.  
Za [[komunismus|komunistické]] vlády se výraz znovu objevil až v roce [[1968]], kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] z roku [[1968]] a ti, kteří podepsali tzv. [[zvací dopis]] spřáteleným vojskům, tedy [[Vasil Biľak]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Alois Indra]]. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu [[1968]] jakýmkoliv způsobem spolupracovali se [[Sovětský svaz|sovětskými]] okupanty až do roku [[1989]].
Za [[komunismus|komunistické]] vlády se výraz znovu objevil až v roce [[1968]], kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] z roku [[1968]] a ti, kteří podepsali tzv. [[zvací dopis]] spřáteleným vojskům, tedy [[Vasil Biľak]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Alois Indra]]. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu [[1968]] jakýmkoliv způsobem spolupracovali se [[Sovětský svaz|sovětskými]] okupanty až do roku [[1989]].
 +
Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „[[normalizace|normalizační proces]]“ zahájený po nástupu [[Gustav Husák|Gustáva Husáka]] do čela [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavké smlouvy]] v srpnu [[1968]] do [[Československá socialistická republika|ČSSR]]?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce [[1989]] cca 1 000 000 osob.
Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „[[normalizace|normalizační proces]]“ zahájený po nástupu [[Gustav Husák|Gustáva Husáka]] do čela [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavké smlouvy]] v srpnu [[1968]] do [[Československá socialistická republika|ČSSR]]?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce [[1989]] cca 1 000 000 osob.
Výraz je také běžný v [[emigrant|emigrantské]] [[čeština|češtině]]. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil [[Upravení vztahu s ČSSR|upravit si vztahy]] s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech.
Výraz je také běžný v [[emigrant|emigrantské]] [[čeština|češtině]]. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil [[Upravení vztahu s ČSSR|upravit si vztahy]] s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech.
 +
 +
== Externí odkazy ==
 +
* [https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Zeman-Zrusit-sjezd-Sudetaku-Odsoudit-tyto-ceske-kolaboranty-791441 Zeman: Zrušit sjezd Sudeťáků. Odsoudit tyto české kolaboranty, včetně senátora Vystrčila !]
 +
 +
 +
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Spolupráce]]
[[Kategorie:Spolupráce]]
-
{{Článek z Wikipedie}}  [[Kategorie:Cizí slova]]
+
[[Kategorie:Cizí slova]]

Verze z 21. 5. 2026, 13:34

První zvací dopis (1968)
Druhý zvací dopis (2026)

Kolaborant původně znamená osoba spolupracující. Ve významu historickém a encyklopedickém má však zcela odlišný význam. Je to obvykle označení osoby spolupracující s represivní nebo okupační moci, často za účelem získání osobního prospěchu. Příkladem může být Francie okupovaná Německem. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly často francouzskými partyzány – maquisty – stříleny. Obdobná situace byla i v Československu v době nacistické okupace. Lidé spolupracující s Němci byli nazýváni kolaboranty a po válce často trestáni vězením anebo smrtí. Za komunistické vlády se výraz znovu objevil až v roce 1968, kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci Pražského jara z roku 1968 a ti, kteří podepsali tzv. zvací dopis spřáteleným vojskům, tedy Vasil Biľak, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Alois Indra. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu 1968 jakýmkoliv způsobem spolupracovali se sovětskými okupanty až do roku 1989.

Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „normalizační proces“ zahájený po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk Varšavké smlouvy v srpnu 1968 do ČSSR?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce 1989 cca 1 000 000 osob. Výraz je také běžný v emigrantské češtině. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil upravit si vztahy s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech.

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kolaborant“