Kolaborant
Z Multimediaexpo.cz
(+ Zeman: Zrušit sjezd Sudeťáků. Odsoudit tyto české kolaboranty, včetně senátora Vystrčila ! První a druhý Zvací dopis !) |
(++) |
||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
Za [[komunismus|komunistické]] vlády se výraz znovu objevil až v roce [[1968]], kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] z roku [[1968]] a ti, kteří podepsali tzv. [[zvací dopis]] spřáteleným vojskům, tedy [[Vasil Biľak]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Alois Indra]]. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu [[1968]] jakýmkoliv způsobem spolupracovali se [[Sovětský svaz|sovětskými]] okupanty až do roku [[1989]]. | Za [[komunismus|komunistické]] vlády se výraz znovu objevil až v roce [[1968]], kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] z roku [[1968]] a ti, kteří podepsali tzv. [[zvací dopis]] spřáteleným vojskům, tedy [[Vasil Biľak]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Alois Indra]]. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu [[1968]] jakýmkoliv způsobem spolupracovali se [[Sovětský svaz|sovětskými]] okupanty až do roku [[1989]]. | ||
| - | Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „[[normalizace|normalizační proces]]“ zahájený po nástupu [[Gustav Husák|Gustáva Husáka]] do čela [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavké smlouvy]] v srpnu [[1968]] do [[Československá socialistická republika|ČSSR]]?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce [[1989]] cca 1 000 000 osob. | + | Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „[[normalizace|normalizační proces]]“ zahájený po nástupu [[Gustav Husák|Gustáva Husáka]] do čela [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavké smlouvy]] v srpnu [[1968]] do [[Československá socialistická republika|ČSSR]]?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce [[1989]] cca 1 000 000 osob. |
| + | |||
Výraz je také běžný v [[emigrant|emigrantské]] [[čeština|češtině]]. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil [[Upravení vztahu s ČSSR|upravit si vztahy]] s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech. | Výraz je také běžný v [[emigrant|emigrantské]] [[čeština|češtině]]. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil [[Upravení vztahu s ČSSR|upravit si vztahy]] s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech. | ||
| Řádka 14: | Řádka 15: | ||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
| - | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kolaborace]] |
[[Kategorie:Cizí slova]] | [[Kategorie:Cizí slova]] | ||
Aktuální verze z 21. 5. 2026, 13:43
Kolaborant původně znamená osoba spolupracující. Ve významu historickém a encyklopedickém má však zcela odlišný význam. Je to obvykle označení osoby spolupracující s represivní nebo okupační moci, často za účelem získání osobního prospěchu. Příkladem může být Francie okupovaná Německem. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly často francouzskými partyzány – maquisty – stříleny. Obdobná situace byla i v Československu v době nacistické okupace. Lidé spolupracující s Němci byli nazýváni kolaboranty a po válce často trestáni vězením anebo smrtí. Za komunistické vlády se výraz znovu objevil až v roce 1968, kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci Pražského jara z roku 1968 a ti, kteří podepsali tzv. zvací dopis spřáteleným vojskům, tedy Vasil Biľak, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Alois Indra. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu 1968 jakýmkoliv způsobem spolupracovali se sovětskými okupanty až do roku 1989.
Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „normalizační proces“ zahájený po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk Varšavké smlouvy v srpnu 1968 do ČSSR?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce 1989 cca 1 000 000 osob.
Výraz je také běžný v emigrantské češtině. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil upravit si vztahy s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |