Extremadura

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 27: Řádka 27:
| Předseda vlády+pol.strana = [[Juan Carlos Rodríguez Ibarra]] ([[PSOE]])
| Předseda vlády+pol.strana = [[Juan Carlos Rodríguez Ibarra]] ([[PSOE]])
| Internetové stránky = http://www.juntaex.es/ Junta de Extremadura
| Internetové stránky = http://www.juntaex.es/ Junta de Extremadura
-
}}
+
}}[[Soubor:10140 Guadalupe, Cáceres, Spain - panoramio (4).jpg|thumb|250px|[[Klášter Santa María de Guadalupe]] (Cáceres)]]
 +
[[Soubor:Extremadura in Spain (including Canarias).png|thumb|250px|Extremadura na mapě Španělska]]
'''Extremadura''' ([[Španělština|španělsky]] ''Extremadura'') je jedno ze 17 [[autonomní společenství Španělska|autonomních společenství]] a historické území na západě [[Španělsko|Španělska]] při hranicích s [[Portugalsko|Portugalskem]]. Metropolí společenství, jejíž části náležely ke Středověkým královstvím [[León (království)|Leónu]] a [[Kastilie|Kastilii]] je nevelká [[Mérida (Španělsko)|Mérida]], přestože největším městem regionu je [[Badajoz]].
'''Extremadura''' ([[Španělština|španělsky]] ''Extremadura'') je jedno ze 17 [[autonomní společenství Španělska|autonomních společenství]] a historické území na západě [[Španělsko|Španělska]] při hranicích s [[Portugalsko|Portugalskem]]. Metropolí společenství, jejíž části náležely ke Středověkým královstvím [[León (království)|Leónu]] a [[Kastilie|Kastilii]] je nevelká [[Mérida (Španělsko)|Mérida]], přestože největším městem regionu je [[Badajoz]].
Území Extremadury se administrativně člení na 2 provincie: [[Badajoz (provincie)|Badajoz]] a [[Cáceres (provincie)|Cáceres]].
Území Extremadury se administrativně člení na 2 provincie: [[Badajoz (provincie)|Badajoz]] a [[Cáceres (provincie)|Cáceres]].
-
 
-
[[Soubor:Spain Extremadura map.png|none|thumb|Provincie Extremadury]]
 
Pocházela odtud řada slavných dobyvatelů („[[conquistadoři]]“) a proto se ji také říká „tierra de conquistadores“ (země dobyvatelů). Patřili mezi ně [[Hernán Cortés]], [[Francisco Pizarro]], [[Pedro de Alvarado]], [[Pedro de Valdivia]] a další. Mnoho měst v [[Amerika|Americe]] je také pojmenováno podle měst v jejich vlasti. [[Mérida (Španělsko)|Mérida]] je hlavním městem Extremadury a také jsou to významná města v [[Mexiko|Mexiku]] a [[Venezuela|Venezuele]]; [[Medellín]] je v současnosti malé město v Extremaduře, ale také je to druhé největší město v [[Kolumbie|Kolumbii]]; [[Albuquerque]] největší město [[Nové Mexiko|Nového Mexika]], má název vzniklý zkomolením [[Alburquerque]], názvu dalšího Extremadurského města. Také dva [[Španělsko|španělští]] [[Kosmonaut|astronauti]] [[Michael Lopez-Alegria]] a [[Pedro Duque]] mají rodinné vazby na Extremaduru.
Pocházela odtud řada slavných dobyvatelů („[[conquistadoři]]“) a proto se ji také říká „tierra de conquistadores“ (země dobyvatelů). Patřili mezi ně [[Hernán Cortés]], [[Francisco Pizarro]], [[Pedro de Alvarado]], [[Pedro de Valdivia]] a další. Mnoho měst v [[Amerika|Americe]] je také pojmenováno podle měst v jejich vlasti. [[Mérida (Španělsko)|Mérida]] je hlavním městem Extremadury a také jsou to významná města v [[Mexiko|Mexiku]] a [[Venezuela|Venezuele]]; [[Medellín]] je v současnosti malé město v Extremaduře, ale také je to druhé největší město v [[Kolumbie|Kolumbii]]; [[Albuquerque]] největší město [[Nové Mexiko|Nového Mexika]], má název vzniklý zkomolením [[Alburquerque]], názvu dalšího Extremadurského města. Také dva [[Španělsko|španělští]] [[Kosmonaut|astronauti]] [[Michael Lopez-Alegria]] a [[Pedro Duque]] mají rodinné vazby na Extremaduru.
Řádka 45: Řádka 44:
=== Města ===
=== Města ===
{| class="toc" cellpadding=0 cellspacing=0 width=42% style="float:left; text-align:center;clear:all; margin-right:8px; font-size:90%;"
{| class="toc" cellpadding=0 cellspacing=0 width=42% style="float:left; text-align:center;clear:all; margin-right:8px; font-size:90%;"
-
!bgcolor=black colspan=8 style="color:white;"|10 největších měst<ref>Zdroj: INE, [[Instituto Nacional de Estadística de España|Instituto Nacional de Estadística]]. (1. I. 2006). Real Decreto 1627/2006 z 29. XII.</ref>
+
!bgcolor=black colspan=8 style="color:white;"|10 největších měst<ref>Zdroj: INE, Instituto Nacional de Estadística de España. (1. I. 2006). Real Decreto 1627/2006 z 29. XII.</ref>
|-bgcolor=#efefef
|-bgcolor=#efefef
!width=4% |Pořadí
!width=4% |Pořadí
Řádka 71: Řádka 70:
|10.||align=left|'''[[Montijo (España)|Montijo]]||align=right|15 648
|10.||align=left|'''[[Montijo (España)|Montijo]]||align=right|15 648
|-
|-
-
|}
+
|}{{Clear}}
Třemi srovnatelně významnými městy jsou [[Badajoz]] (největší město regionu), [[Cáceres (Španělsko)|Cáceres]] se středověkými a renesančními památkami [[UNESCO]] a [[Mérida (Španělsko)|Mérida]] – metropole Extremadury s řadou zachovalých [[Řím|římských památek]] divadlo, amfiteátr, 2 akvadukty a unikátním mostem). Na severu leží regionální středisko [[Plasencia]], na jihu [[Zafra]], na východě [[Don Benito]]. Historický význam má také město [[Trujillo]], rodiště [[Francisco Pizarro|Francisca Pizarra]], nebo dnes nevelký [[Medellín (Španělsko)|Medellín]].
Třemi srovnatelně významnými městy jsou [[Badajoz]] (největší město regionu), [[Cáceres (Španělsko)|Cáceres]] se středověkými a renesančními památkami [[UNESCO]] a [[Mérida (Španělsko)|Mérida]] – metropole Extremadury s řadou zachovalých [[Řím|římských památek]] divadlo, amfiteátr, 2 akvadukty a unikátním mostem). Na severu leží regionální středisko [[Plasencia]], na jihu [[Zafra]], na východě [[Don Benito]]. Historický význam má také město [[Trujillo]], rodiště [[Francisco Pizarro|Francisca Pizarra]], nebo dnes nevelký [[Medellín (Španělsko)|Medellín]].
-
 
-
<br clear=all>
 
== Předsedové vlád Extremadury ==
== Předsedové vlád Extremadury ==
Řádka 86: Řádka 83:
== Historický přehled ==
== Historický přehled ==
=== starověk ===
=== starověk ===
-
[[Soubor:ReginateatroELWI.JPG|thumb|left|Římské divadlo ve městě [[Casas de Reina]] v provincii [[Badajoz (provincie)|Badajoz]]]]
+
[[Soubor:ReginateatroELWI.JPG|thumb|240px|Římské divadlo ve městě [[Casas de Reina]] v&nbsp;provincii [[Badajoz (provincie)|Badajoz]]]]
-
Ve starověku území obývaly kmeny [[Iberové|Iberů]], od 5. století př. n. l. sem směřovala expanze Keltů (Keltiberové) a později [[Kartágo|Kartága]]. Ve 2. století př. n. l. pak území ovládla Římská říše. V jejím rámci pak bylo území Extremadury začleněno do provincie Hispania Ulterior. Roku 14 př. n. l. pak byla v rámci územní reorganizace Římské říše tato provincie rozdělena mezi provincie [[Lusitania|Lusitánie]] (z Extremadury k ní patřilo území moderní provincie [[Cáceres (provincie)|Cáceres]] a severní část moderní provincie [[Badajoz (provincie)|Badajoz]]) a [[Hispania Baetica|Hispánii Baeticu]] (z Extremadury k ní náležela většina území moderní provincie [[Badajoz (provincie)|Badajoz]]) viz mapa [http://www.maproom.org/00/01/present.php?m=0023 1]. Extremadura pak patřila k důležitým obchodním regionům a vznikla tu města „Caesarina“, (dnešní [[Cáceres]]) a Emerita Augusta (dnešní [[Mérida (Španělsko)|Mérida]]). Až do současnosti se zde zachovalo ve velice dobrém stavu mnoho především římských historických impozantních staveb, jako jsou akvadukty, divadla, pevnosti atd. Portugalská hranice zde prochází Alcántarským mostem, který je důkazem římské technické vyspělosti.
+
Ve starověku území obývaly kmeny [[Iberové|Iberů]], od 5. století př. n. l. sem směřovala expanze Keltů (Keltiberové) a později Kartága. Ve 2. století př. n. l. pak území ovládla Římská říše. V jejím rámci pak bylo území Extremadury začleněno do provincie Hispania Ulterior. Roku 14 př. n. l. pak byla v rámci územní reorganizace Římské říše tato provincie rozdělena mezi provincie [[Lusitania|Lusitánie]] (z Extremadury k ní patřilo území moderní provincie [[Cáceres (provincie)|Cáceres]] a severní část moderní provincie [[Badajoz (provincie)|Badajoz]]) a [[Hispania Baetica|Hispánii Baeticu]] (z Extremadury k ní náležela většina území moderní provincie [[Badajoz (provincie)|Badajoz]]) viz mapa [http://www.maproom.org/00/01/present.php?m=0023 1]. Extremadura pak patřila k důležitým obchodním regionům a vznikla tu města „Caesarina“, (dnešní [[Cáceres]]) a Emerita Augusta (dnešní [[Mérida (Španělsko)|Mérida]]). Až do současnosti se zde zachovalo ve velice dobrém stavu mnoho především římských historických impozantních staveb, jako jsou akvadukty, divadla, pevnosti atd. Portugalská hranice zde prochází Alcántarským mostem, který je důkazem římské technické vyspělosti.
=== Středověk a novověk ===
=== Středověk a novověk ===
-
Po pádu Římské říše se území Extremadury stalo součástí Vizigótské říše. V letech 711-718 podlehla Vizigótská říše [[Arabové|arabskému]] vpádu a území Extremadury se načas stalo součástí [[Arabská říše|Arabské říše]]. Roku [[756]] se pak Extremadura stala součástí [[Córdobský emirát|Córdobského emirátu]] (později chálifát). Ten se po vyhnání posledního chálífy roku 1031 rozpadl na řadu menších států ([[taifas]]), přičemž si dva z nich: [[Badajoz (emirát)|Badajoz]] a [[Toledo (emirát)|Toledo]], rozdělily mezi sebe celé území Extremadury. Na konci 11. a v první třetině 12. století se pak části dnešní Extremadury staly součástí království [[Kastilie]] a [[León (království)|Leónu]].
+
Po pádu Římské říše se území Extremadury stalo součástí Vizigótské říše. V letech 711–718 podlehla Vizigótská říše [[Arabové|arabskému]] vpádu a území Extremadury se načas stalo součástí [[Arabská říše|Arabské říše]]. Roku 756 se pak Extremadura stala součástí Córdobského emirátu (později chálifát). Ten se po vyhnání posledního chálífy roku 1031 rozpadl na řadu menších států ([[taifas]]), přičemž si dva z nich: [[Badajoz (emirát)|Badajoz]] a [[Toledo (emirát)|Toledo]], rozdělily mezi sebe celé území Extremadury. Na konci 11. a v první třetině 12. století se pak části dnešní Extremadury staly součástí království [[Kastilie]] a [[León (království)|Leónu]].
Později vznikla z částí území obou království historická španělská provincie Extremadura. Její území pak bylo [[30. listopad]]u 1833 rozděleno mezi moderní provincie [[Cáceres (provincie)|Cáceres]] a [[Badajoz (provincie)|Badajoz]]. Podle [[federalismus|federalistické]] ústavy [[První Španělská republika|První španělské republiky]] se měla stát Extremadura jedním ze 17 [[autonomie|autonomních]] spolkových států této [[federace|federativní]] [[republika|republiky]], což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno.
Později vznikla z částí území obou království historická španělská provincie Extremadura. Její území pak bylo [[30. listopad]]u 1833 rozděleno mezi moderní provincie [[Cáceres (provincie)|Cáceres]] a [[Badajoz (provincie)|Badajoz]]. Podle [[federalismus|federalistické]] ústavy [[První Španělská republika|První španělské republiky]] se měla stát Extremadura jedním ze 17 [[autonomie|autonomních]] spolkových států této [[federace|federativní]] [[republika|republiky]], což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno.

Aktuální verze z 7. 7. 2026, 14:46

Klášter Santa María de Guadalupe (Cáceres)
Extremadura na mapě Španělska

Extremadura (španělsky Extremadura) je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na západě Španělska při hranicích s Portugalskem. Metropolí společenství, jejíž části náležely ke Středověkým královstvím Leónu a Kastilii je nevelká Mérida, přestože největším městem regionu je Badajoz.

Území Extremadury se administrativně člení na 2 provincie: Badajoz a Cáceres.

Pocházela odtud řada slavných dobyvatelů („conquistadoři“) a proto se ji také říká „tierra de conquistadores“ (země dobyvatelů). Patřili mezi ně Hernán Cortés, Francisco Pizarro, Pedro de Alvarado, Pedro de Valdivia a další. Mnoho měst v Americe je také pojmenováno podle měst v jejich vlasti. Mérida je hlavním městem Extremadury a také jsou to významná města v Mexiku a Venezuele; Medellín je v současnosti malé město v Extremaduře, ale také je to druhé největší město v Kolumbii; Albuquerque největší město Nového Mexika, má název vzniklý zkomolením Alburquerque, názvu dalšího Extremadurského města. Také dva španělští astronauti Michael Lopez-Alegria a Pedro Duque mají rodinné vazby na Extremaduru.

Extremaduru nelze zaměňovat s Estremadurou, historickou provincií Portugalska.

Obsah

Geografie

Extremadura na západě hraničí s Portugalskem, na severu s autonomním společenstvím Kastilie a León (Castilla y León), na východě s autonomním společenstvím Kastilie-La Mancha (Castilla-La Mancha), na jihu pak s autonomním společenstvím Andalusie (Andalucía). Územím Extremadury protékají významné řeky Tajo a Guadiana, zčásti tvořící hranici Španělska s Portugalskem.

Sever regionu je velmi hornatý. Západní výběžek pohoří Cordillera Central vytvářející zde několik horských pásem a údolí, navazuje na kastilské pohoří Sierra de Gredos. Nejvyšší horou je Calvitero (2425 m) na hranicích s provincií Salamanca. Tato oblast je bohatá na vodu a velice úrodná (známé jsou třešně z Valle del Jerte či papriky z kraje La Vera). Jižně od řeky Tajo se rozkládá suchá země s rozlehlými pláněmi, známá pěstováním vína. Na jihovýchodě provincie Cáceres jižně od řeky Tajo se zvedá pohoří Sierra de Gudelupe navazující na kastilské pohoří Montes de Toledo. Na hranici s Andalusií se zase rozkládá pohoří Sierra Morena.

Města

10 největších měst[1]
Pořadí Město Obyvatelstvo
1.Badajoz143 748
2.Cáceres90 218
3.Mérida53 915
4.Plasencia39 785
5.Don Benito34 051
6.Almendralejo31 424
7.Villanueva de la Serena24 932
8.Navalmoral de la Mata17 099
9.Zafra16 417
10.Montijo15 648

Třemi srovnatelně významnými městy jsou Badajoz (největší město regionu), Cáceres se středověkými a renesančními památkami UNESCO a Mérida – metropole Extremadury s řadou zachovalých římských památek divadlo, amfiteátr, 2 akvadukty a unikátním mostem). Na severu leží regionální středisko Plasencia, na jihu Zafra, na východě Don Benito. Historický význam má také město Trujillo, rodiště Francisca Pizarra, nebo dnes nevelký Medellín.

Předsedové vlád Extremadury

Po zřízení autonomního statutu:

Historický přehled

starověk

Římské divadlo ve městě Casas de Reina v provincii Badajoz

Ve starověku území obývaly kmeny Iberů, od 5. století př. n. l. sem směřovala expanze Keltů (Keltiberové) a později Kartága. Ve 2. století př. n. l. pak území ovládla Římská říše. V jejím rámci pak bylo území Extremadury začleněno do provincie Hispania Ulterior. Roku 14 př. n. l. pak byla v rámci územní reorganizace Římské říše tato provincie rozdělena mezi provincie Lusitánie (z Extremadury k ní patřilo území moderní provincie Cáceres a severní část moderní provincie Badajoz) a Hispánii Baeticu (z Extremadury k ní náležela většina území moderní provincie Badajoz) viz mapa 1. Extremadura pak patřila k důležitým obchodním regionům a vznikla tu města „Caesarina“, (dnešní Cáceres) a Emerita Augusta (dnešní Mérida). Až do současnosti se zde zachovalo ve velice dobrém stavu mnoho především římských historických impozantních staveb, jako jsou akvadukty, divadla, pevnosti atd. Portugalská hranice zde prochází Alcántarským mostem, který je důkazem římské technické vyspělosti.

Středověk a novověk

Po pádu Římské říše se území Extremadury stalo součástí Vizigótské říše. V letech 711–718 podlehla Vizigótská říše arabskému vpádu a území Extremadury se načas stalo součástí Arabské říše. Roku 756 se pak Extremadura stala součástí Córdobského emirátu (později chálifát). Ten se po vyhnání posledního chálífy roku 1031 rozpadl na řadu menších států (taifas), přičemž si dva z nich: Badajoz a Toledo, rozdělily mezi sebe celé území Extremadury. Na konci 11. a v první třetině 12. století se pak části dnešní Extremadury staly součástí království Kastilie a Leónu.

Později vznikla z částí území obou království historická španělská provincie Extremadura. Její území pak bylo 30. listopadu 1833 rozděleno mezi moderní provincie Cáceres a Badajoz. Podle federalistické ústavy První španělské republiky se měla stát Extremadura jedním ze 17 autonomních spolkových států této federativní republiky, což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno.

Po pádu diktátorského režimu generála Francisca Franca a obnovení demokracie ve Španělsku, získala Extremadura 13. června 1978 rozsáhlou autonomii, což bylo 26. února 1983 potvrzeno schválením autonomního statutu.

Reference

  1. ↑ Zdroj: INE, Instituto Nacional de Estadística de España. (1. I. 2006). Real Decreto 1627/2006 z 29. XII.

Externí odkazy


Španělsko – España – (E)
Autonomní společenství a jejich správní města

Andalusie (Sevilla) • Aragonie (Zaragoza) • Asturie (Oviedo) • Baleáry (Palma de Mallorca) • Baskicko (Vitoria-Gasteiz) • Extremadura (Mérida) • Galicie (Santiago de Compostela) • Kanárské ostrovy (Las Palmas de Gran Canaria a Santa Cruz de Tenerife) • Kantábrie (Santander) • Kastilie a León (Valladolid) • Kastilie-La Mancha (Toledo) • Katalánsko (Barcelona) •
La Rioja (Logroño) • Madrid (Hlavní město Madrid) • Murcie (Murcia) • Navarra (Pamplona – Iruña) • Valencie (Valencie – València)

Autonomní města

Ceuta • Melilla

Přímá správa centrální vlády

Španělské severoafrické državy

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Extremadura“