V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Barack Obama

Z Multimediaexpo.cz

Nositel Nobelovy ceny


Barack Hussein Obama (* 4. srpna 1961) je současný 44. prezident USA a první afroameričan v tomto úřadu. V letech 2005 až 2008 zastával úřad senátora za stát Illinois. V listopadu 2012 podruhé vyhrál prezidentské volby a obhájil tím svůj úřad na další čtyři roky.

Osobní život a vzdělání

Obama (New Hampshire, 2007)

Barack Obama se narodil do rodiny keňského otce Baracka Husseina Obamy a americké matky (bělošky) Stanley Ann Dunhamové (zemřela v polovině 90. let na rakovinu, vystudovala na Havajské univerzitě kulturní antropologii). Část dětství strávil v Honolulu na Havaji. Otec od rodiny záhy odešel, neboť získal stipendium na Harvardu (po studiích se vrátil do rodné Keni, kde byl činný v místní politice, pocházel z kmene Luo, zemřel při automobilové nehodě). Od svých šesti do deseti let žil v Jakartě v Indonésii se svojí matkou a nevlastním otcem Lolo Soetorem. V roce 1971 byl poslán zpět k prarodičům na Havaj, kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela 2. listopadu 2008 na rakovinu). Prarodiče mu zaplatili soukromou elitní akademii Punahou School v Honolulu. Matka se rozvedla a vrátila se na Havaj. Po absolvování Punahou School si překvapivě vybral Occidental College v Los Angeles, aby si vyjasnil svůj rasový původ. Během studia (1981) přestupuje na Columbia University, kde v roce 1983 získal titul bakaláře při studiu politologie.

Po studiích pracoval v New Yorku jako komunitní pracovník. V roce 1985 po nabídce odchází do Chicaga, aby zde působil jako terénní komunitní pracovník v největší chudinské černošské čtvrti na světě Far South Side. Po smrti 1. afroamerického starosty Chicaga Harolda Washingtona, který díky právnickému vzdělání dokázal prosadit mnoho opatření pro menšiny, se rozhodl studovat na Právnické fakultě Harvardovy univerzity, kde byl zvolen prvním afroamerickým předsedou prestižního školního časopisu Harvard Law Review. Právnickou fakultu Harvardovy univerzity ukončil roku 1991 s vyznamenáním. V roce 1992 se oženil s afroamerickou právničkou Michelle Robinsonovou, se kterou se seznámil při školní praxi. Přes velké množství nabídek z renomovaných advokátních kanceláří se rozhoduje pro Miner, Barnhill&Galland, kde se zabýval pomocí minoritám a ochranou lidských práv. V letech 1993–2004 přednášel ústavní právo na Chicagské univerzitě.[1] V roce 1995 napsal svou autobiografii Sny mého otce: Příběh rasy a dědictví (Dreams from My Father: A Story of Race and Inheritence), která se v roce 2004 stala bestsellerem a její mluvená verze získala v roce 2006 cenu Grammy.[2] V roce 2006 napsal knihu Smělost naděje: Myšlenky na uskutečnění amerického snu (The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream).

Sourozenci Baracka Obamy

  • Abongo Obama (*1958) - zvaný Malik
  • Auma Obama (*1960) - sestra
  • Abo Obama (*1968)
  • Bernard Obama (*1970)
  • Mark Ndesandjo
  • David Ndesandjo (+)
  • Joseph Ndesandjo
  • Maya Soetoro-Ng - sestra
  • George Husajn Obama

Politická kariéra

USPresidentialSeal.jpg

Senát

Roku 1997 byl poprvé zvolen do Senátu státu Illinois, kde sloužil do roku 2004. V roce 2000 neúspěšně kandidoval do Sněmovny reprezentantů, když prohrál o 30 %. V roce 2003 pak oznámil svoji kandidaturu na post senátora Spojených států a začal pro něj pracovat skvělý manažer předvolebních kampaní David Axelrod, který pro něj pracoval i v prezidentské kampani. V demokratických primárkách vyhrává s 53% všech hlasů. Již tehdy používal volební heslo: "Yes, we can" ("Ano, my můžeme" - jako odpověď na snahu o změnu)[1].

V roce 2004, na konventu Demokratické strany, přednesl hlavní projev sjezdu, díky kterému zaznamenal velký nárůst popularity, a v témže roce byl zvolen do Senátu Spojených států. Obdržel více než 70 % hlasů oproti 29 % jeho republikánského kandidáta Afroameričana Alana Keyese, což byl největší rozdíl v historii[1]. Byl v pořadí pátým Afroameričanem, který se stal americkým senátorem, a jediným, který byl kdy zvolen prezidentem Spojených států.[3]

V roce 2005 se v Senátu zaměřoval hlavně na záležitosti týkající se státu Illinois a byl členem výboru pro mezinárodní vztahy, s nímž navštívil Rusko, východní Evropu, Izrael a Irák.

Roku 2006 navštívil Afriku. V Keni, zemi původu svého otce, se nechal vyšetřit na HIV, aby tak propagoval prevenci a vyšetření této choroby. V Čadu se setkal s uprchlíky z Dárfúru, poté co mu Súdánem nebylo uděleno vízum, neboť kritizoval situaci v Dárfúru[1].

Jako člen Kongresu Spojených států amerických podpořil návrhy zákonů, které podporovaly větší kontrolu konvenčních zbraní a větší kontrolu využívání federálních zdrojů.

V současné době podporuje návrhy zákonů, které prosazují zpřísnění kontroly lobbistů, ale i volebních podvodů, změn klimatu, nukleárního terorismu a péče o válečné veterány.

Prezidentská kandidatura

Dne 10. února 2007 ve Springfieldu v Illinois Barack Obama oficiálně oznámil, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany do prezidentských voleb v roce 2008. Jeho strategie byla založená na využití internetu, přes který dostal drobné finační dary od milionů občanů. Nominačního klání se pak zúčastnil spolu s dalšími kandidáty, z nichž největší podporu získala Hillary Clintonová.[4] Zvítězil především díky podpoře mladších, vzdělanějších voličů a afroameričanů (více než 90 % afroameričanů sympatizovalo s Obamou). Menší podporu měl u starších a manuálně pracujících občanů (zde o několik procentních bodů vedl v předvolebních průzkumech kandidát RS) a také u žen a katolíků.

Po posledních primárkách Demokratické strany (3. června 2008) v Jižní Dakotě a Montaně získal Barack Obama definitivně nominaci na prezidentskou kandidaturu (tedy překročil hranici potřebných 2118 delegátů), která mu byla oficiálně přidělena na srpnovém sjezdu Demokratické strany (25. - 28. srpna 2008) v Pepsi Centru v Denveru (Colorado). Stal se tak vůbec prvním oficiálním kandidátem jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti.[5]

Výběr kandidáta na viceprezidenta

Dne 23. srpna 2008 oznámil, že za kandidáta na místo viceprezidenta USA za Demokraty si vybral delawareského senátora Joe Bidena, který mj. v Senátu zastává post předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti.[6]

Televizní debaty s republikánským protikandidátem

Od počátku října do volebního dne byly naplánovány tři televizní celostátně vysílané debaty mezi prezidentskými kandidáty, které trvají zhruba hodinu a půl. Moderátor debaty vybíral různá témata a u každého po dvouminutových úvodních slovech obou kandidátů následovala pětiminutová diskuse, většinou mezi spornými body a jejich obhajobou u toho kterého kandidáta.

Debatu, která proběhla 7. října 2008, vyhrál podle bezprostředních anket mezi diváky stanic CNN a CBS Barack Obama. Duel se přitom konal za situace, kdy McCain naléhavě potřeboval zvrátit rostoucí podporu soupeře nejen na celostátní úrovni, ale i v klíčových státech, kde je souboj nejtěsnější.[7] Podle průzkum pro CNN považovalo za vítěze Obamu 54% diváků, McCaina jen 30%. V otázce ekonomické krize měl Obama dvacetiprocentní náskok.[8]

Vyšetřování pokusu o atentát

Americké úřady zatkly v Denveru čtyři osoby podezřelé z toho, že chtěly Obamu zabít. Oznámila to 25. srpna 2008 televizní stanice CBS a mluvčí Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) potvrdila, že je případ vyšetřován. Podle televize jeden ze zatčených uvedl, že chtěl střílet na Obamu z velmi výhodné pozice, puškou na vzdálenost 750 metrů. Atentát měl být spáchán 28. srpna během Obamova projevu na sjezdu Demokratické strany, který jej má oficiálně nominovat jako kandidáta na úřad prezidenta USA.[9]

Prezident

Obama s manželkou v Praze
Obamova inaugrace do funkce prezidenta USA

Dne 4. listopadu 2008 zvítězil v prezidentských volbách, když porazil republikánského kandidáta Johna McCaina. Po vítězství v prezidentských volbách dne 16. listopadu 2008 na křeslo senátora rezignoval. Obama se stal 43. mužem v úřadu a 44. prezidentem USA. Historicky je vůbec prvním afroamerickým prezidentem Spojených států amerických. 20. ledna složil za přítomnosti téměř dvou milionů lidí ve Washingtonu D. C. slavnostní přísahu a ujal se funkce.

Při své první cestě do Evropy počátkem dubna 2009 se nejprve zúčastnil summitu skupiny G20 v Londýn, poté summitu NATO ve Štrasburku a 4. a 5. dubna summitu USA-Evropská unie v Praze. Zde na Hradčanském náměstí přednesl projev, který se týkal převážně problematiky jaderného odzbrojování [10] a který vyslechlo asi 30 000 lidí.

Obama začínal své funkční období jako jeden z nejpopulárnějších prezidentů, podle průzkumů jej v době nástupu do úřadu podporovalo 78 % Američanů, ta však brzy začala rychle klesat a ve třetím čtvrtletí roku 2009 již podpora čítala pouhých 53 %, což představovalo při srovnatelném obodobí největší pokles popularity prezidenta za posledních 50 let.[11]

V úterý 16. února 2010 zveřejnila CNN průzkum, podle kterého se 52% Američanů domnívá, že Obama si nezaslouží znovuzvolení, opačný názor jich vyjádřilo 44 %.[12]

Obamova zdravotnická reforma

Na počátku roku 2010 už Obamova obliba klesla pod 50 %. Podle komentátorů za to mohla jednak špatná hospodářská situace v USA. Velké kritiky od politických oponentů i řadových obyvatel se dostalo jeho finančním injekcím na oživení ekonomiky a především zdravotnické reformě, která narazila na tvrdý odpor republikánů i významné části demokratů ve Sněmovně reprezentantů a jejímuž prosazení věnoval prezident většinu svého úsilí od podzimu 2009. Po určitých počátečních úspěších: schválení sněmovní verze reformy ve Sněmovně reprezentantů a senátní verze reformy v Senátu, z nichž Obama upřednostňoval spíše tu druhou, však Obamovo úsilí o rychlé schválení reformy podle jeho předtav skončilo naprostým neúspěchem.

19. ledna 2010 totiž došlo k doplňovacím senátním volbám v Massachusetts. Původně se předpokládalo hladké vítězství demokratů, kteří dané křeslo drželi 57 let, senátní volby v Massachusetts neprohráli od roku 1972 a jejichž kandidátka měla na počátku kampaně dle průzkumů preferencí 20% náskok. Nicméně republikán Scott Brown postavil svoji kampaň především na odmítání Obamovy zdravotnické reformy a demokratickou kandidátku Marthu Coakley nakonec s tímto tématem porazil o 5 % hlasů. Ačkoliv demokratičtí představitelé nejprve tvrdili, že to nemění nic na jejich snaze protlačit reformu, co nejdříve, vítězstvím Browna ztratili fakticky supervětšinu v Senátu a tím pádem i schopnost čelit republikánskému filibusteringu. Tak se stal Senát pro stávající koncepce reformy neprůchodný. 21. ledna pak padla i možnost pokusit se protlačit beze změn senátní verzi, když Nancy Pelosi přiznala, že pro takový tah nesežene ve Sněmovně dost hlasů.[13] Přesto se na konec 21. března zdravotnickou reformu podařilo schválit v Kongresu, kdy pro hlasovalo 219 demokratů a 34 bylo proti, stejně jako všichni republikáni.[14] Republikánské státy na to zareagovaly vytyčováním legislativy, která má znemožnit zavedení některých principů reformy na jejich území a vůči jejich občanům a zároveň oznámily úmysl napadnout reformu u Nejvyššího soudu.

Video

The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Barack Obama – Zpráva o stavu Unie v roce 2013

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 MENDELL, D.: Obama: Od slibu k činu. Praha: Práh, 2008
  2. ↑ Centrum.cz – U2 porazili Careyovou 5:3
  3. ↑ Osm důvodů, proč se novým americkým prezidentem stal Obama
  4. ↑ Novinky.cz – Clintonová oficiálně ukončila svou kampaň a podpořila Baracka Obamu
  5. ↑ iDNES.cz – Obama a McCain se střetli v ekonomických otázkách
  6. ↑ Novinky.cz: Barack Obama vybral svého kandidáta na viceprezidenta, 23. 8. 2008
  7. ↑ V TV debatě zvítězil mezi diváky Obama
  8. ↑ McCain nezvládl klíčový duel, do Bílého domu míří Obama
  9. ↑ Respekt.cz – V USA zatčeny čtyři osoby podezřelé, že chtěly zabít Obamu
  10. ↑ Barack Obama: Zbavit se jaderných zbraní? Yes, we can!, Hospodářské noviny, 6. 4. 2009
  11. ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/182400-pokles-obamovy-popularity-je-nejvetsi-za-50-let.html
  12. ↑ http://www.huffingtonpost.com/2010/02/17/obama-re-election-majorit_n_465074.html
  13. ↑ http://www.onenewsnow.com/Politics/Default.aspx?id=863678
  14. ↑ http://zpravy.idnes.cz/deset-americkych-statu-chce-obamovu-zdravotni-reformu-napadnout-u-soudu-1qj-/zahranicni.asp?c=A100323_152155_zahranicni_ipl

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Barack Obama
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Barack Obama
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Barack_Obama“