V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Kinetická energie

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Kinetická energie''' (též '''pohybová energie''') je jeden z druhů [[Mechanická energie|mechanické energie]], kterou má [[Mechanický pohyb|pohybující]] se [[těleso]]. Velikost kinetické energie závisí na [[hmotnost]]i a [[Rychlost (mechanika)|rychlosti]] tělesa. Je-li těleso v klidu, má [[nula|nulovou]] kinetickou energii. Protože pohyb těles je [[Relativita pohybu|relativní]], záleží hodnota kinetické energie na tom, z jaké [[vztažná soustava|vztažné soustavy]] těleso pozorujeme.
'''Kinetická energie''' (též '''pohybová energie''') je jeden z druhů [[Mechanická energie|mechanické energie]], kterou má [[Mechanický pohyb|pohybující]] se [[těleso]]. Velikost kinetické energie závisí na [[hmotnost]]i a [[Rychlost (mechanika)|rychlosti]] tělesa. Je-li těleso v klidu, má [[nula|nulovou]] kinetickou energii. Protože pohyb těles je [[Relativita pohybu|relativní]], záleží hodnota kinetické energie na tom, z jaké [[vztažná soustava|vztažné soustavy]] těleso pozorujeme.
== Značení ==
== Značení ==
-
* Značka: běžně <math>E_k</math>, v [[teoretická mechanika|teoretické mechanice]] často <math>T</math>
+
* Značka: běžně <big>\(E_k</math>, v [[teoretická mechanika|teoretické mechanice]] často <big>\(T</math>
* Základní jednotka [[soustava SI|SI]]: [[joule]], zkratka ''J''
* Základní jednotka [[soustava SI|SI]]: [[joule]], zkratka ''J''
* Další jednotky: viz [[Energie]]
* Další jednotky: viz [[Energie]]
== Výpočet ==
== Výpočet ==
-
Vykoná-li [[síla]] působící na těleso s kinetickou energií <math>E_{k1}</math> [[Práce (fyzika)|práci]] <math>W</math>, dojde ke změně kinetické energie na hodnotu <math>E_{k2}</math>, přičemž platí
+
Vykoná-li [[síla]] působící na těleso s kinetickou energií <big>\(E_{k1}</math> [[Práce (fyzika)|práci]] <big>\(W</math>, dojde ke změně kinetické energie na hodnotu <big>\(E_{k2}</math>, přičemž platí
-
: <math>\Delta E_k = E_{k2}-E_{k1} = W \,.</math>
+
: <big>\(\Delta E_k = E_{k2}-E_{k1} = W \,.</math>
Změna kinetické energie je rovna [[Práce (fyzika)|práci]], kterou vykoná [[výslednice sil|výslednice]] působících sil.
Změna kinetické energie je rovna [[Práce (fyzika)|práci]], kterou vykoná [[výslednice sil|výslednice]] působících sil.
Pro elementární přírůstek lze psát
Pro elementární přírůstek lze psát
-
: <math>\mathrm{d}E_k = \mathrm{d}W \,</math>
+
: <big>\(\mathrm{d}E_k = \mathrm{d}W \,</math>
[[Integrál|Integrací]] elementárních přírůstků lze pak získat celkovou hodnotu kinetické energie.
[[Integrál|Integrací]] elementárních přírůstků lze pak získat celkovou hodnotu kinetické energie.
=== Newtonova mechanika ===
=== Newtonova mechanika ===
V rámci [[Newtonova mechanika|Newtonovy mechaniky]] je kinetická energie určena vztahem
V rámci [[Newtonova mechanika|Newtonovy mechaniky]] je kinetická energie určena vztahem
-
: <math>E_k = \frac12 m \mathbf{v}^2</math>,
+
: <big>\(E_k = \frac12 m \mathbf{v}^2</math>,
-
kde <math>m</math> je [[hmotnost]] tělesa, <math>\mathbf v</math> je [[Rychlost (mechanika)|rychlost]] tělesa. Místo rychlosti lze totéž vyjádřit pomocí [[hybnost]]i <math>\mathbf{p}=mv</math>.
+
kde <big>\(m</math> je [[hmotnost]] tělesa, <big>\(\mathbf v</math> je [[Rychlost (mechanika)|rychlost]] tělesa. Místo rychlosti lze totéž vyjádřit pomocí [[hybnost]]i <big>\(\mathbf{p}=mv</math>.
-
: <math>E_k = {\mathbf{p}^2 \over 2m}</math>
+
: <big>\(E_k = {\mathbf{p}^2 \over 2m}</math>
Rychlost i hybnost jsou [[vektor]]y, proto by měly ve vztazích vystupovat jako vektory a nikoli [[skalár]]y. Zde však na jejich směru nezáleží – kinetická energie vyjde stejná, změní-li se směr pohybu a zachová-li se velikost rychlosti. Druhou [[mocnina|mocninu]] vektoru rychlosti či hybnosti ve vzorcích je třeba chápat jako [[skalární součin]] vektoru se sebou samým. Výsledkem této operace je „shodou okolností“ druhá mocnina velikosti vektoru.
Rychlost i hybnost jsou [[vektor]]y, proto by měly ve vztazích vystupovat jako vektory a nikoli [[skalár]]y. Zde však na jejich směru nezáleží – kinetická energie vyjde stejná, změní-li se směr pohybu a zachová-li se velikost rychlosti. Druhou [[mocnina|mocninu]] vektoru rychlosti či hybnosti ve vzorcích je třeba chápat jako [[skalární součin]] vektoru se sebou samým. Výsledkem této operace je „shodou okolností“ druhá mocnina velikosti vektoru.
=== Speciální teorie relativity ===
=== Speciální teorie relativity ===
V rámci [[speciální teorie relativity]] lze získat přesnější vztah
V rámci [[speciální teorie relativity]] lze získat přesnější vztah
-
: <math>E_k = mc^2 - m_0c^2 = \left({{1\over\sqrt{1 - v^2/c^2}} - 1}\right) m_0c^2 \,</math>,
+
: <big>\(E_k = mc^2 - m_0c^2 = \left({{1\over\sqrt{1 - v^2/c^2}} - 1}\right) m_0c^2 \,</math>,
kde ''m'' je [[hmotnost]] tělesa v pohybu, ''m<sub>0</sub>'' je [[klidová hmotnost]], ''v'' je [[Rychlost (mechanika)|rychlost]] tělesa a ''c'' je [[rychlost světla]]. První člen v závorce je tzv. [[Lorentzův faktor]].
kde ''m'' je [[hmotnost]] tělesa v pohybu, ''m<sub>0</sub>'' je [[klidová hmotnost]], ''v'' je [[Rychlost (mechanika)|rychlost]] tělesa a ''c'' je [[rychlost světla]]. První člen v závorce je tzv. [[Lorentzův faktor]].
Tento vzorec lze pomocí [[Taylorův rozvoj|Taylorova rozvoje]] přepsat do tvaru [[nekonečná řada|nekonečné řady]]
Tento vzorec lze pomocí [[Taylorův rozvoj|Taylorova rozvoje]] přepsat do tvaru [[nekonečná řada|nekonečné řady]]
-
: <math>E_k = {1\over 2}m_0v^2 + {3\over 8}m_0v^2\left({v\over c}\right)^2 + {5\over 16}m_0v^2\left({v\over c}\right)^4 + \dots \,,</math>
+
: <big>\(E_k = {1\over 2}m_0v^2 + {3\over 8}m_0v^2\left({v\over c}\right)^2 + {5\over 16}m_0v^2\left({v\over c}\right)^4 + \dots \,,</math>
z níž je vidět, že při rychlostech mnohem menších než ''c'' je významný jen první člen a platí newtonovský vzorec.
z níž je vidět, že při rychlostech mnohem menších než ''c'' je významný jen první člen a platí newtonovský vzorec.
== Vlastnosti ==
== Vlastnosti ==

Verze z 14. 8. 2022, 14:48

Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso. Velikost kinetické energie závisí na hmotnosti a rychlosti tělesa. Je-li těleso v klidu, má nulovou kinetickou energii. Protože pohyb těles je relativní, záleží hodnota kinetické energie na tom, z jaké vztažné soustavy těleso pozorujeme.

Obsah

Značení

Výpočet

Vykoná-li síla působící na těleso s kinetickou energií \(E_{k1}</math> práci \(W</math>, dojde ke změně kinetické energie na hodnotu \(E_{k2}</math>, přičemž platí

\(\Delta E_k = E_{k2}-E_{k1} = W \,.</math>

Změna kinetické energie je rovna práci, kterou vykoná výslednice působících sil. Pro elementární přírůstek lze psát

\(\mathrm{d}E_k = \mathrm{d}W \,</math>

Integrací elementárních přírůstků lze pak získat celkovou hodnotu kinetické energie.

Newtonova mechanika

V rámci Newtonovy mechaniky je kinetická energie určena vztahem

\(E_k = \frac12 m \mathbf{v}^2</math>,

kde \(m</math> je hmotnost tělesa, \(\mathbf v</math> je rychlost tělesa. Místo rychlosti lze totéž vyjádřit pomocí hybnosti \(\mathbf{p}=mv</math>.

\(E_k = {\mathbf{p}^2 \over 2m}</math>

Rychlost i hybnost jsou vektory, proto by měly ve vztazích vystupovat jako vektory a nikoli skaláry. Zde však na jejich směru nezáleží – kinetická energie vyjde stejná, změní-li se směr pohybu a zachová-li se velikost rychlosti. Druhou mocninu vektoru rychlosti či hybnosti ve vzorcích je třeba chápat jako skalární součin vektoru se sebou samým. Výsledkem této operace je „shodou okolností“ druhá mocnina velikosti vektoru.

Speciální teorie relativity

V rámci speciální teorie relativity lze získat přesnější vztah

\(E_k = mc^2 - m_0c^2 = \left({{1\over\sqrt{1 - v^2/c^2}} - 1}\right) m_0c^2 \,</math>,

kde m je hmotnost tělesa v pohybu, m0 je klidová hmotnost, v je rychlost tělesa a c je rychlost světla. První člen v závorce je tzv. Lorentzův faktor. Tento vzorec lze pomocí Taylorova rozvoje přepsat do tvaru nekonečné řady

\(E_k = {1\over 2}m_0v^2 + {3\over 8}m_0v^2\left({v\over c}\right)^2 + {5\over 16}m_0v^2\left({v\over c}\right)^4 + \dots \,,</math>

z níž je vidět, že při rychlostech mnohem menších než c je významný jen první člen a platí newtonovský vzorec.

Vlastnosti

  • Kinetická energie nemůže být nikdy záporná.
  • Kinetická energie nezávisí na směru pohybu, ale pouze na velikosti rychlosti.
  • Kinetická energie je závislá na volbě vztažné soustavy, protože na této volbě závisí také rychlost tělesa.
  • Celková kinetická energie soustavy hmotných bodů je dána součtem kinetických energií jednotlivých hmotných bodů.

Související články