Výsledky hledání

...i 100 km frontu mezi německými jednotkami v oblastech severovýchodního Slovenska, otevřou Karpatské průsmyky a povstalecká armáda soustředěná na st� Severovýchod Slovenska bránila německá operační skupina ''[[Heinrici]]'', kterou tvořila 1.

..., které nese název po jedné z nejvýznamnějších osobností [[dějiny Slovenska|slovenských dějin]] – [[Ľudovít Štúr|Ľudovítu Štúrovi]].

== Dějiny == ...že je první ukrajinskou (a dříve sovětskou) stanicí po příjezdu ze Slovenska a Maďarska (s Maďarskem je zde i silniční přechod). Společně s [[Či

== Dějiny == {{Hlavní článek|Dějiny Česka}}

...zsko|Českého Slezska]] (jižní část [[Slezsko|Slezska]]), [[Slovensko|Slovenska]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] („[[Horní Uhry]]“). Zanik '''Hlavní článek: [[Dějiny Československa]]'''

...ě situace. Dobře vyzbrojená maďarská armáda obsadila značnou část Slovenska a katastrofě musel zabránit až přísun posil pod vedením [[Josef Šnej | titul = Vojenské dějiny Československa III. díl

== Dějiny == ...mců. Na jejich místa přišli osídlenci z českých zemí, [[Slovensko|Slovenska]], [[Rumunsko|Rumunska]] a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], čímž

[[Ján Čarnogurský]] chtěl vyhlášení samostatnosti Slovenska odložit až na dobu vstupu ČSFR do [[Evropská unie|EU]]. Tím způsobil ...ovanosti Slovenské republiky]], který vyslovuje požadavek samostatnosti Slovenska.

...o. Místo nich přišli lidé z vnitrozemí [[Morava|Moravy]], [[Slovensko|Slovenska]] a dokonce i [[Řecko|Řecka]]. I tak však počet obyvatel znatelně kles === Správní vývoj<ref>Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003</ref> ===

| titul = Dějiny Moravy 4 ...noprávných subjektů Čech, Moravy se [[Slezsko|Slezskem]] a [[Slovensko|Slovenska]]. Morava se Slezskem však vyděleny nebyly a stát byl uspořádán na [[

...ecka]] a jeho [[satelitní stát|satelitů]] Finska, Maďarska, Rumunska a Slovenska a za účasti expedičních sborů Itálie, Chorvatska a Španělska. Úto� ...u na území Polska a k hranicím východního Pruska, na jihu k hranicím Slovenska, Maďarska a Rumunska. 20. srpna začala [[Jasko-kišiněvská operace]], j

{{Dějiny Československa}} ...vensku, do 20. ledna [[1919]] obsadila [[Československá armáda]] zbytek Slovenska. 21. ledna zaslala československá vláda polské vládě memorandum, kter

...lo mít z Československa stát pouze Čechů a Slováků. Maďaři z jihu Slovenska mají být také odsunuti, jako tzv. ''nebezpečná menšina''. Slováci ne ...ováno [[Cikáni|Cikány]], [[Rumuni|Rumuny]] nebo [[Maďaři|Maďary]] ze Slovenska.

== Dějiny obce == * Encyklopédia Slovenska, VI. zväzok, Bratislava 1982

... 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala p� * Václavek, M.: ''Dějiny města Vsetína'', Vsetín 1901

... slovenské kultury v Praze. V současnosti pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. * ''Dějiny novodobého Slovenska''

...;republiky]],&nbsp;[[Maďarsko|Maďarska]], [[Polsko|Polska]], [[Slovensko|Slovenska]]. | příjmení = KONTLER | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska

| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech ...dí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.<ref>{{Citace elektronické monografie

...ě přepravena do severních oblastí [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenska]], odkud začali provádět záškodnickou a teroristickou činnost na pols ...jich moci. Proto koncem dubna bylo na severovýchodní hranici [[Slovensko|Slovenska]] soustředěno velké množství vojenských jednotek, které tam začaly

...ní hejtmanství k roku 1900<ref>Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:''Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost''. Praha : .../1969 Sb. ([[Ostrava]]), 41/1969 Sb. ([[Plzeň]]), 71/1969 Sb. (členění Slovenska), 126/1971 Sb. (Brno, Ostrava a Plzeň se mění na okresy), 248/1990 Sb. (

Nízké Tatry tvoří rozvodí důležitých [[Vodní tok|tok]]ů Slovenska - [[Váh]]u, [[Hron]]u, [[hlinec|Hlince]] a [[Hornád]]u. Pohoří je význ ...Donovaly|Donoval]] či naopak, lze projít po hřebenové cestě [[Dějiny Slovenska|Hrdinů Slovenského Národního Povstání]], na které se nachází vět�

Hrady na pomezí [[Slovensko|Slovenska]] a [[Morava|Moravy]] byly ve středověku budovány zejména proto, aby br * http://hrady.dejiny.cz/novy_svetlov/index.htm Dějiny a obrazová dokumentace

{{viz též|Dějiny Nového Jičína}} ...turistů z [[Německo|Německa]], a dále z [[Polsko|Polska]], [[Slovensko|Slovenska]], [[Rakousko|Rakouska]] a [[Itálie]].

...ni z [[morava|moravských]] diecézí, a postupně i alumni ze [[slovensko|Slovenska]]. * '''[[Josef Hájek]]''', profesor [[církevní dějiny|církevních dějin]] v královéhradeckém semináři, alumnus [[1924]]-[[

V [[Uhersko|Uhersku]] – včetně [[Slovensko|Slovenska]] – se takovéto sídlo oficiálně označovalo (latinsky) ''oppidum'' (o [[Kategorie:Právní dějiny]]

...vský'' a stejně jej nazývali i obyvatelé Čech.<ref>MEZNÍK, Jaroslav. Dějiny národu českého v Moravě (Nárys vývoje národního vědomí na Moravě ...ými Moravany, přejal je i první autor díla zaměřeného výhradně na dějiny Moravy, [[Bartoloměj Paprocký z Hlohol]] (původem [[Poláci|Polák]]).

== Dějiny Moravy == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Moravy]]

...na po půlnoci, tj. [[30. září]] [[1938]])<ref>Zdeněk Kárník: Malé dějiny Československa 1867-1939, Dokořán, Praha 2008, str. 372.</ref>. Zástupc ...činily 41 098 km² a 4 879 000 obyvatel.<ref>František Čapka: Dějiny zemí koruny české v datech, ISBN 80-7277-000-4, str. 683</ref>

... roku [[1998]] v [[Itálie|Itálii]]. Zaměřuje se zejména na slovenské dějiny. == Dejiny Slovenska a Slovákov ==

| titul = Konec Evropské éry - Dějiny Evropy 1890-1990 : ''Související informace můžete najít také v článku'': [[Dějiny Česka]] a [[Komunistický režim v Československu]]

* [[Dějiny Česka]] * [[Dějiny Evropy]]

== Dějiny == === Dějiny Romů ve 20. století ===

...ých Němců]] hlásila k Německu či Rakousku. Maďaři na jihovýchodě Slovenska zase k Maďarsku. Prezidentem byl 14. listopadu 1918 zvolen [[Tomáš Garri Severně od Slovenska existovala i tzv. [[Lemko-rusínská republika]], jejichž část obyvatel

[[Image:Slovakia borderHungary.png|thumb|'''Území dnešního Slovenska, odstoupená Maďarsku první vídeňskou arbitráží:'''<br /> '''3''' – část východního Slovenska kolem [[Stakčín]]a a [[Sobrance|Sobranců]], po válce od 4. dubna 1939 d

V tomto zbytku pomnichovského [[Druhá republika|Česko-Slovenska]] žilo okolo 6,5 milionu obyvatel. [[16. září]] [[1940]] bylo území p ...).<ref>{{Citace monografie | jméno=Rudolf | příjmení=Žáček | titul= Dějiny Slezska v datech |vydavatel=Libri | místo= Praha | rok=2004 | jazyk = |str

Dějiny města jsou spojeny s dějinami [[Považský hrad|Považského hradu]]. Pí ...|Púchova]]. Také tudy prochází jedna z nejdůležitějších železnic Slovenska, která spojuje též Bratislavu a Žilinu, u nedalekého města [[Púchov]

...[Slovensko|Slovenska]] a přirozenou [[metropole|metropolí]] východního Slovenska. Jsou sídlem [[Ústavní soud|Ústavního soudu Slovenské republiky]] a [ Město se nachází na východě Slovenska 20 km od hranic s [[Maďarsko|Maďarskem]], 80 km od hranic s [[Ukrajina|Uk

{{Hlavní článek|Dějiny Slovinska}} * [[Primorska]] (někdy dělena dále na oblasti Goriška a Slovenska Istra)

| genitiv = Slovenska | článek o znaku = Znak Slovenska

...ates/e_ho.asp#TopOfPage Hungary and the Council of Europe]</ref> Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s&nbsp;[[Česká republika|česk� == Dějiny ==

...ní|Slovenského národního povstání]] a rychlé obsazení [[Slovensko|Slovenska]]. V září obsadila Rudá armáda [[Bulharsko]], s nímž mělo [[Německ [[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]

...o roku [[1918]] na území dnešního [[Maďarsko|Maďarska]], [[Slovensko|Slovenska]] a dále v částech [[Rakousko|Rakouska]] ([[Burgenland]] a malá část == Dějiny Uher ==

=== Dějiny trestu smrti ve světě === === Dějiny trestu smrti v českých zemích ===

...bo ''Laugaricio''}}) je krajské a okresní město na západě [[Slovensko|Slovenska]] na řece [[Váh]], 109&nbsp;km severovýchodně od [[Bratislava|Bratislav ... Trenčíně zanechali originální doklad o své přítomnosti na území Slovenska. Památný nápis na svislé stěně hradní skály připomíná vítězstv

...]] Deklarací slovenského národa své založení a spojení [[Slovensko|Slovenska]] s [[České země|českými zeměmi]], vycházela přitom nejen z četný * KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé (1867-1939). Praha : Dokořán, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7

== Dějiny == Sledovanost ovlivňuje i z části pokrytí území Slovenska signálem TV JOJ. To je momentálně 83&nbsp;% obyvatelstva (TV Markíza -

== Dějiny Sudet na počátku 20. století == ...spoň z části nahrazen lidmi z vnitrozemí Českých zemí a [[Slovensko|Slovenska]] a také přistěhovalci ze zahraničí, například [[Řekové|Řeky]], [

...|Horních Uher]] (kopcovité krajiny), tedy území dnešního [[Slovensko|Slovenska]], severního [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Zakarpatská Ukrajina|Zakarpatsk� == Podobnost se znakem Slovenska ==

[[Soubor:Coat of Arms of Slovakia.png|thumb|220px|Státní znak [[Slovensko|Slovenska]]]] ...republiky a ich používaní'' jedním ze oficiálních [[Státní symboly Slovenska|státních symbolů Slovenské republiky]].

...slavě]] a patří mezi nejstarší budovy ve hlavním městě [[Slovensko|Slovenska]]. Tvoří ji víceré budovy, == Dějiny výstavby ==