Výsledky hledání

| poznámka = [[Česká vysočina]] ...oravské vrchoviny]]. Má rozlohu 580 km²<ref name=Hruska>Hruška Jiří: Geomorfologie a geoekologie Železných hor, Vlastním nákladem, 2000.</ref>, střední

...ava do [[geomorfologická provincie|geomorfologické provincie]] [[Česká vysočina]], do [[Šumavská subprovincie|Šumavské subprovincie]] a do [[geomorfolo ...iní 190 km, přičemž jako jeho přirozená hranice je bráno [[údolí (geomorfologie)|údolí]] [[Chodská Úhlava|Chodské Úhlavy]] na SZ a [[Vyšebrodský pr

==Geomorfologie== provincie: [[Česká vysočina]]<br />

...logická oblast|geomorfologické oblasti]] dříve zvané Česko-moravská vysočina|stránka=Českomoravská vrchovina}} | název = Česká vysočina<br />Böhmische Masse<br />Masyw Czeski

| nadřaz = [[Česká vysočina]] '''Česká tabule''' je [[geomorfologie|geomorfologická]] soustava rozkládající se převážnou většinou v&nb

=== Geomorfologie === * ''Provincie: Česká vysočina''

Slovo '''Vysočina''' může mít několik významů: *[[vysočina (zeměpisný pojem)]] – pojem z oblasti [[geomorfologie]]

Pramení na severním svahu [[vysočina (geomorfologie)|vysočiny]] [[Sibiřské Úvaly]]. Teče na sever přes [[bažina]]tou [[n

...očina|Čoruodskou vysočinu]] a z východu ohraničuje [[Oljokmo-čarská vysočina|Oljokmo-čarskou vysočinu]]. Dolina se rozšiřuje a rychlost toku klesá

...ka jsou od severu k jihu [[Severoněmecká nížina]], [[Středoněmecká vysočina]], alpské předhůří a velehorské pásmo německých [[Alpy|Alp]]. === Geomorfologie ===

Pramení na [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Sibiřské Úvaly]]. Teče na jih a nedaleko ústí proték

Odtéká z [[jezero|jezera]] [[Numto]] na [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Sibiřské úvaly]]. Protéká severním směrem přes [[Z�

...ast s nízkými náhorními plošinami a dále na západ jsou [[Vysočina (geomorfologie)|vysočiny]]. Jižně od řeky Zambezi jsou nížiny širší.

| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] ...ásti okresu [[Okres Třebíč|Třebíč]], v&nbsp;kraji [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. Mikulovice leží na úpatí [[Mikulovická hora|Mikulovické hory]] 6,&

...[[Mansalkja]] ([[nadmořská výška]] do 578&nbsp;m) a [[Západokarelská vysočina]] (do 417&nbsp;m). Nejvýznamnější nížiny jsou u [[moře]] a [[jezero|

Pramení na [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Sibiřské Úvaly]]. Teče na sevrovýchod mezi [[jezero|je

...]] značně rozmanitý s vysokými [[pohoří]]mi, [[kaňon]]y, [[údolí (geomorfologie)|údolími]] či [[pahorkatina]]mi. V dřívějších dobách před vesmír ... krajina, které se více podobá Měsíci. Vyskytuje se zde velmi stará vysočina s nespočtem kráterů, které jsou však plošší než ty na Měsíci, je

Odtéká z [[jezero|jezera]] [[Jamozero]] na [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Timanský krjaž]]. Až k ústí svého největšího prav�

Vzniká [[soutok]]em řek [[Jangjagun]], [[Ňučavotyjacha]] ve [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Sibiřské úvaly]]. Teče [[bažina]]tou a [[les]]natou [[

...na|Východoevropské roviny]]. Povrch je tvořen především [[vysočina (geomorfologie)|vysočinami]] a [[pahorkatina]]mi či náhorními plošinami přerušovan�

...í je rozděleno na [[Písečná pláž|písečné pláže]] a [[údolí (geomorfologie)|doliny]]. Je ploché, vesměs [[Písek (materiál)|písčité]], často v�

...kou i přes 3&nbsp;000&nbsp;metrů, nacházející se pouze v [[Guyanská vysočina|Guyanské vysočině]], zejména v její [[Venezuela|venezuelské]] části [[Kategorie:Geomorfologie]]

...á hora''', též '''tabulová hora''', je pojem z&nbsp;[[geologie]] či [[geomorfologie]], kterým se označuje osamocená vyvýšenina, která typicky vystupuje s Tento zajímavý [[geomorfologie|geomorfologický]] tvar vzniká [[eroze|erozně]] [[denudace|denudační]]

...[[ekologická zátěž|ekologických zátěží]] v [[kraj Vysočina|kraji Vysočina]].<ref>{{Citace periodika | periodikum = Kraj Vysočina

...Západ provincie tvoří [[nížina]], východ [[Vysočina (geomorfologie)|vysočina]] s nejvyšší horou [[Valtavaara]] (492 m n. m.). Největší řekou je [

|protéká={{vlajka a název|Česko}} ''([[kraj Vysočina]], [[Jihomoravský kraj]])'' Od [[soutok]]u teče ''Bílý potok'' v hlubokém [[údolí (geomorfologie)|údolí]], které je od ''Spáleného mlýna'' mezi [[Přibyslavice (okres

'''Geomorfologie:''' Bukovinka se řadí do provincie [[Česká vysočina]], subprovincie českomoravská, podsoustava [[Brněnská vrchovina]], cele

Horninovým základem ústecké části [[Česká vysočina|Českého masívu]] jsou od konce starohor [[krystalické břidlice]]. Na p V&nbsp;období druhohor došlo k&nbsp;zarovnání [[Česká vysočina|Českého masívu]], které mělo za následek vytvoření [[parovina|parov

| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] Benetice se prostírají na svazích úzkého [[údolí (geomorfologie)|údolí]], svažujícího se k jihu do povodí Klapovského potoka, vzdál

'''Alpsko-himálajský systém''' je rozsáhlý [[Geomorfologie|geomorfologický]] [[Geomorfologický systém|systém]] na zemském povrchu * [[Arménská vysočina]]

...ozkládá ve vnitrozemí, kde je [[poušť]] a [[Vysočina (geomorfologie)|vysočina]]. Ze správního hlediska je al-Hasa součástí emirátu [[Východní pro

...e [[Krušnohorská soustava|Krušnohorské soustavě]] provincie [[Česká vysočina|České vysočiny]] s oblastmi [[Krušné hory]] ([[Klínovecká hornatina] ...tý na různě přírodní útvary díky své [[geologie|geologické]] a [[geomorfologie|geomorfologické]] rozmanitosti. Velké množství historických památek j

...bskobavorskou pahorkatinou]] a zúžením mezi [[Alpy|Alpami]] a [[Česká vysočina|Českým masívem]]. Úzké a hluboké [[říční údolí]] má vysoké a ...uje od 0,3 do 1,1&nbsp;m/s. Místy řeka překonává oddělené [[hřbet (geomorfologie)|hřbety]] a údolí vytváří průrvy ([[Maďarská vrata]], [[Vyšehrads

== Geomorfologie == Územně náleží k&nbsp;[[Česká vysočina|Českému masivu]], který je jednou z&nbsp;nejstarších částí evropsk�

|pramen=[[Artois (vysočina)|Artois]] ... na severních svazích [[vysočina (geomorfologie)|vysočiny]] [[Artois (vysočina)|Artois]] a protéká [[rovina]]mi [[Flandry|Flander]]. Ústí zleva do [[�

...dolině]]. Na území [[Německo|Německu]] protíná [[Švábskobavorská vysočina|Švábskobavorskou vysočinu]]. Ústí zprava do [[Dunaj]]e.

...dna ze šesti [[geomorfologická subprovincie|subprovincií]] '''[[Česká vysočina|České vysočiny]]'''.

| nadřaz = [[Česká vysočina]] ...hozápadním [[Polsko|Polsku]], jedna ze šesti subprovincií '''[[Česká vysočina|České vysočiny]]'''.

Z [[geomorfologie|geomorfologického]] hlediska lze území Švédska rozdělit na pět zákl *Jihošvédská vysočina v [[Götaland]]u s maximální výškou 378 m (vrch Tomtabacken), zahrnuje

...ckých provincií. Zdaleka největší rozsah z&nbsp;nich má '''[[Česká vysočina]]''', k&nbsp;níž náleží 3/4 území ČR (celé [[Čechy]] a západní '''[[Česká vysočina|ČESKÁ VYSOČINA]]'''

...f povrchu planety [[Země]] - [[Reliéf (geografie)|reliéf]]. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu tj. vazeb mezi složkami reliéfu Podle Farského (2008) je geomorfologie „vědní disciplinou, která se z pohledu objektu a předmětu zabývá g

===Geomorfologie=== *''Provincie'': [[Česká vysočina]]

...ilská vysočina|Starokastilskou vysočinu]]. Poté opouští [[vysočina (geomorfologie)|vysočinu]] a v délce 110&nbsp;km protéká jedním z nejkrásnějších

|pramen=[[Středoruská vysočina]], nedaleko [[Tula|Tuly]] ...ústím [[Tichá Sosna|Tiché Sosny]] teče v relativně úzké [[údolí (geomorfologie)|dolině]]. Pravý [[břeh]] je vysoký místy až 90&nbsp;m a silně zbrá

|pramen=[[Smolenská vysočina]] ...se pravý břeh zvyšuje. Pod ústím [[Sejm (řeka)|Sejmu]] se [[údolí (geomorfologie)|údolí]] výrazně rozšiřuje a řeka vytváří mnoho [[říční ramen

... vysočina|Gorodocká]], [[Latgalská vysočina|Latgalská]], [[Vidzemská vysočina|Vidzemská]]) a širokých [[nížina|nížin]] ([[Polocká nížina|Polock

...ef> se nachází v okrese [[Okres Jihlava|Jihlava]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. V roce 2014 zde žilo 159 obyvatel. ... spadá pod pověřený Městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina. Elektrifikována byla obec připojením na rozvodnou sít ZME Brno v roce

...Hilmand (provincie)|Hilmand]], [[Nímróz]]), která protéká [[Íranská vysočina|Íránskou vysočinou]]. Je 1150&nbsp;[[kilometr|km]] dlouhá. [[Povodí]] Pramení v [[hřbet (geomorfologie)|horském hřbetu]] [[Kūh-e Bābā]] nedaleko [[Koh-e Paghman]]. Ústí do

... [[Francouzské středohoří]], [[Středoněmecká vysočina]], [[Česká vysočina]] '''Hercynská pohoří''' (též ''Hercynský les, Hercynia silva'') jsou [[Geomorfologie|geomorfologickým]] [[Geomorfologický subsystém|subsystémem]] [[Hercynsk

'''Issaquahské Alpy''' jsou [[vysočina (geomorfologie)|vysočina]] nedaleko města [[Issaquah]] v blízkosti [[Seattle|Seattlu]] v americké