Baskičtina

Z Multimediaexpo.cz


Umístění Baskicka a rozšíření baskičtiny

Baskičtina (baskicky: Euskara) je izolovaný jazyk, který nepatří do žádné jazykové rodiny. Proto je velice odlišný od ostatních jazyků, zvláště pak těch okolních (španělština, francouzština, katalánština). Z typologického hlediska je to jazyk aglutinační. Hlavní oblastí rozšíření je Baskicko a to nejen kraj Španělska, ale také širší okolí zasahující také do Francie. Tato oblast má značnou kulturní i politickou autonomii. Národ žíjící na severu Pyrenejského poloostrova mluvící tímto jazykem se nazývá Baskové. Standardizovaná forma baskičtiny se nazývá Batua, která byla přijata koncem 20. století. Mimo standardní verze existuje ještě 6 hlavních nářečí baskičtiny - biskajské, gipuzkoanské a hornonavarrské (ve Španělsku) a dolnonavarrské, lapurdianské a zuberoanské (ve Francii). Přesné hranice dialektů nesouhlasí s politickými hranicemi.

Obsah

Původ jména jazyku

V baskičtině se jazyk oficiálně nazývá Euskara. V současnosti existují 3 možné teorie o etymologickém původu tohoto názvu, které jsou uznávány seriózními vědci a jsou probírány na fórech o baskičtině. Ve francouzštině je baskičtina běžně nazývána basque nebo dnes moderněji euskara. Ve španělštině je dokonce ještě více možností - el vasco, la lengua vasca nebo el euskera. Oba termíny - vasco a basque jsou svým původem z latinského výrazu vascones, který sám poukazuje až na řecký původ slova, který je ουασκωνους (ouaskōnous) a byl poprvé použit Strabónem. Termín Vascuence byl odvozen z latinského vasconĭce, který však získal během dlouhých staletí útlaku Basků poněkud hanlivý výraz. Je užíván v dokumentech přinejmenším od 14. století.

Oficiální status

Baskičtina je považována za první úřední jazyk autonomní oblasti Baskicko a částí kraje Navarra. Ve Španělsku je v současné době uznáván jako jazyk menšiny, ale v minulosti hlavně v době vlády generála Franca byla tvrdě potírána. Ve Francii však není dodnes uznáván jako úřední jazyk.

Historie a zařazení

Přestože je baskičtina zcela obklopena indoevropskými jazyky je klasifikována jako Izolovaný jazyk. Je pravděpodobně pozůstatkem předindoevpropského osídlení Evropy. První ucelené záznamy jsou z per antických autorů z Řecka a Římské říše. Důkazem o existenci baskičtiny již v té době jsou, římským autorům dobře známá, osobní jména Nescato a Gison (neskato a gizon znamená "mladá dívka" a "muž" i v moderní baskičtině). Jazyk je považován za pozůstatek původních jazyků na Iberském poloostrově, které zde byly používány před římským záborem této oblasti. Baskičtina měla, na rozdíl od svých pravděpodobně příbuzných jazyků jako byly iberština a Tartesština, to štěstí, že i přes silnou romanizaci země si díky římskému zanedbávání a přehlížení tohoto koutu Iberského poloostrova udržela svůj specifický ráz. Přesto se však ani ona nevyhnula značnému přejímání slov z latiny.

V červnu 2006 oznámil vedoucí archeologického výzkumu v Iruña-Veleia pan Elišek Gil, že se jeho týmu podařilo objevit sadu destiček s 270 baskickými nápisy a malbami z 3. století. Některé ze slov byly stejné či velmi podobné moderní baskičtině. Byly označeny za první psané baskické texty. Brzy po svém objevu se však dostal celý tým pod palbu odborné kritiky a všechny objevy byly v roce 2008 označeny jako padělky.

Předpoklady o příbuznosti s jinými jazyky

Předpokládaná spojitost baskičtiny s jejími indoevropskými sousedy vedla mnoho lidí k podrobnému zkoumání baskického jazyka a hledání příbuzných jazyků. Mimo mnoho fantastických a zcela nevědeckých názorů vzniklo několik uznávaných teorií, které však baskičtinu spojují s jí velmi vzdálenými jazyky. Všechny teorie o původu baskičtiny jsou dodnes pokládány za neověřené a nepodložené.

  • Iberština: byla starověký jazyk, který byl na Pyrenejském poloostrově užíván před příchodem Římanů. Byla velmi podobná dnes vymřelé akvitánštině a také moderní baskičtině. Jenže sama iberština není nijak lingvisticky zařazena a také je možné, že baskičtina mohla být tímto jazykem pouze ovlivněna a není mu zcela příbuzná. Eduardo Orduña Sunar poukazoval na příbuznost iberských a baskických číslovek a také podstatných jmen.
  • Ligurská teorie byla vytvořena v 19. století a jejími autory a zastánci byli d'Arbois de Joubainville, J. Pokorny, P. Kretschmer a několik jiných lingvistů.
  • Gruzínština: Poukazuje na možnou příbuznost baskičtiny s jihokavkazskými jazyky a dnes není pokládána za příliš věrohodnou. Teorie byla podložena na předpokladu existence Iberského království, které se rozkládalo dále ve východní části Středozemního moře podle J.P. Malorryho, který se o této teorii zmiňuje ve své knize z roku 1989 Hledání Indoevropanů. Byla podložena tím, že baskické označení místa je podobně jako v gruzínštině –adze.

Dialekty

Rozlišuje se 6 hlavních dialektů baskičtiny:

  • ve Španělsku
    • biskajský
    • gipuzkoanský
    • hornonavarrský
  • ve Francii
    • dolnonavarrský
    • lapurdianský
    • zuberoanský
Soubor:Basque Dialects.png
dialekty Baskičtiny

Rozšíření těchto dialektů nekopíruje hranice krajů.

Slovní zásoba

Slova přijímá hlavně z latiny, španělštiny, francouzštiny a gaskonštiny, ale fonetická revoluce změnila tato slova někdy až k nepoznání.

Základní fráze

  • Bai = Ano
  • Ez = Ne
  • Kaixo! = Ahoj!
  • Agur! / Aio! = Na shledanou !
  • Ikusi arte = Na viděnou!
  • Eskerrik asko! = Děkuji!
  • Egun on = Dobré ráno (literárně: Dobrý den)
  • Egun on, bai = Odpověď na Egun on
  • Arratsalde on = Dobrý večer
  • Gabon = Dobrou noc
  • Mesedez = Prosím
  • Barkatu = Promiňte (Pokud se na něco ptám)
  • Barkatu = Omlouvám se
  • Aizu! = Poslouchej! (Ne příliš zdvořilé, spíše užíváno mezi známými)
  • Kafe hutsa nahi nuke = Mohu dostat kafe?
  • Kafe ebakia nahi nuke = Mohu dostat macchiato?
  • Kafesnea nahi nuke = Mohu dostat café latte?
  • Garagardoa nahi nuke = Mohu dostat pivo?
  • Komunak = Toalety
  • Non dago komuna? = Kde jsou toalety?
  • Non dago tren-geltokia? = Kde je vlakové nádraží?
  • Non dago autobus-geltokia? = Kde je autobusové nádraží?
  • Ba al da hotelik hemen inguruan? = Je zde v okolí hotel?
  • Zorionak = Šťastné prázdniny (často užíváno na Silvestra)
  • Zer moduz? = Jak se máš?

Čísla

Baskický číselný systém je založen na číslu 20 - používá dvacítkovou soustavu, která je v evropských jazycích poměrně neobvyklá. Najdeme ji např. v čečenštině, což by mohlo podporovat teorii o příbuzenství mezi kavkazskými jazyky a baskičtinou. Dvacítkovou soustavu ovšem využívá částečně i francouzština (quatre-vingt dix = 4 krát 20 a 10 = 90),rovněž i gaelština kde ale dochází k jejímu nahrazování desítkovou. Na Americkém kontinentu požívali dvacítkovou soustavu Mayové viz Mayská dvacítková soustava.

  • 0 huts
  • 1 bat
  • 2 bi
  • 3 hiru
  • 4 lau
  • 5 bost
  • 6 sei
  • 7 zazpi
  • 8 zortzi
  • 9 bederatzi
  • 10 hamar
  • 11 hamaika
  • 12 hamabi
  • 13 hamahiru
  • 14 hamalau
  • 15 hamabost
  • 16 hamasei
  • 17 hamazazpi
  • 18 hemezortzi
  • 19 hemeretzi
  • 20 hogei
  • 21 hogeita bat
  • 22 hogeita bi
  • 23 hogeita hiru
  • 30 hogeita hamar (literal meaning split: hogei-ta-hamar = dvacet-a-deset = 20+10)
  • 31 hogeita hamaika (hogei-ta-hamaika = dvacet-a-jedenáct = 20+11)
  • 40 berrogei (ber-hogei = dvakrát dvacet = 2×20)
  • 50 berrogeita hamar (ber-hogei-ta-hamar = dvakrát-dvacet-a-deset = 2×20+10)
  • 60 hirurogei (hirur-hogei = třikrát-dvacet = 3×20)
  • 70 hirurogeita hamar (hirur-hogei-ta-hamar = třikrát-dvacet-a-deset = 3×20+10)
  • 80 laurogei (laur-hogei = čtyřikrát-dvacet = 4×20)
  • 90 laurogeita hamar (laur-hogei-ta-hamar = čtyřikrát-dvacet-a-deset = 4×20+10)
  • 100 ehun
  • 200 berrehun
  • 300 hirurehun
  • 1000 mila
  • 2000 bi mila
  • 1,000,000 milioi bat
  • číslo _____ _____ zenbaki (vlak, bus, atd.)
  • Půlka erdi
  • méně gutxiago
  • Více gehiago

Pidžiny

Existuje několik různých jazykových mixů (pidžinů) baskičtiny. Nejznámější je mix baskičtiny s islandštinou, který vznikl, když baskičtí námořníci v 16. století měli výrazné kontakty s Islandem z důvodu rybolovu. Další pidžin vznikl díky kontaktu baskických velrybářů s původním indiánským obyvatelstvem v oblasti dnešního pobřeží Kanady.



Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Baski%C4%8Dtina“