Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů.
Crystal Clear help index.png
Soubor:USVA headstone emb-11.png
Emblém anděla Moroni

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (CJKSPD) je náboženská společnost založená (resp. dle vlastního učení znovuzřízená neboli obnovená) Josephem Smithem v USA v roce 1830. Do roku 1838 byla tato náboženská společnost známa jako Církev Kristova. Členové církve jsou známi spíše pod označením Mormoni. V počátcích Církve je tak hanlivě nazývali okolní lidé kvůli Knize Mormonově a andělu Moronimu, který dal údajně zakladatelům přímé zjevení. Sami sebe se pojmenovávají jako Svatí posledních dnů. Výraz „Svatý“ se zde liší významově od Svatý dle Katolictví. Je ale převzat z Nového zákona, kde se první křesťané nazývali Svatými. (pozn. Křesťané v 1.stol. měli dar Svatého Ducha, což dnes drtivá většina lidí hlásících se ke křesťanství nemá) Pojmem „Svatí“ jsou zde míněni členové Církve, kteří se snaží žít čistým životem a následovat Ježíšovo učení. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů považuje samu sebe za jedinou církev, která má v současné době kněžskou pravomoc od Boha a tudíž je jako jediná oprávněna Ježíšem Kristem vykonávat spásné obřady evangelia. Ostatní církve tuto výlučnost neuznávají, většina z nich navíc odmítá považovat mormonismus za křesťanství a v mormonském učení spatřuje směs prvků přijatých ze svobodního zednářství, okultismu a gnosticismu. [1] Ústředí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se nachází v Salt Lake City ve státu Utah. V USA navíc existuje více malých mormonských církví, nezávislých na CJKSPD. Na celém světě žije přes 13 milionů členů Církve. [2] Z toho 5,5 milionu v USA, kde je čtvrtou největší církví. [3] V České republice se v roce 2001 k CJKSPD při sčítání lidu přihlásilo 1366 obyvatel. [4]

Obsah

Vznik Církve

Přítomnost CJKSPD v jednotlivých zemích světa
Církev odvozuje své učení především z Bible a z Knihy Mormonovy (The Book of Mormon). Členové Církve věří, že tuto knihu podle božského zjevení přeložil ze zlatých desek předaných andělem prorok Joseph Smith. Dále vychází jejich učení z knihy Nauky a smluv (Doctrine and Covenants) a z Drahocenné perly (The Pearl of Great Price). Kniha Mormonova pojednává o osudech Izraelitů, kteří se měli kolem roku 600 př. n. l. přeplavit do Ameriky.

Joseph Smith tvrdil, že se mu roku 1820, když se coby čtrnáctiletý chlapec modlil k Bohu s otázkou, která z existujících církví je pravá, osobně zjevili Bůh Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus, tváří v tvář s ním rozmlouvali, a řekli mu, že žádná ze stávajících církví není jejich. Dále bylo Josephovi sděleno, že byl povolán jako další prorok, aby zahájil novou dispenzaci (období, kdy je na zemi evangelium a působí proroci), tak jako byl dříve povolán Abrahám, Mojžíš a další proroci. Bůh mu také sdělil, že nějaký čas po Ježíšově smrti (a po smrti prvotních apoštolů) se pravomoc kněžství, zjevení i Církev ztratily a byly odňaty ze země. Členové Církve věří, že prostřednictvím proroka Josepha byla 6. dubna 1830 Církev Ježíše Krista znovu oficiálně (podle tehdejších platných zákonů státu New York) zorganizována na zemi ve své původní podobě a je nyní založena na správě a učení proroků a apoštolů, přičemž úhelným kamenem je sám Ježíš Kristus. Dnes Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů vede žijící prorok, v současné době je jím prezident Thomas S. Monson, který je prezidentem Církve od roku 2008. Skrze proroka a prostřednictvím zjevení vede Ježíš Kristus přímo svou Církev. Mezi nejvyšší vedoucí Církve dále patří První předsednictvo (tj. prezident Církve + jeho 2 rádci) a Kvorum Dvanácti apoštolů, kteří jsou zvláštními svědky Ježíše Krista. Stát Utah a další města v Kalifornii, Arizoně, Nevadě a Idaho založil Brigham Young, druhý prezident CJKSPD, když v roce 1847, po dlouholetém pronásledování a nesnášenlivosti vůči Církvi, vyvedl 100 000 Svatých 1800 km z Ohia přes pláně do údolí Solného jezera (Salt Lake). Tento exodus je jedním z největších případů stěhování obyvatel v historii Severní Ameriky (pro porovnání: zlatá horečka na Klondike vylákala během 2 let zhruba 90 000 lidí, z nichž 40 000 dorazilo k ložiskům). Do roku 1860 se dalších, více než 50 000 lidí přestěhovalo z Britských ostrovů. Proto má mnoho obyvatel Utahu britské předky. Tyto skupiny vedli většinou apoštolové Církve. Tisíce lidí ale při půlročním putování do údolí Salt Lake zemřelo. Ve státě Utah dnes žije 2,5 mil. obyvatel, 60 % jsou Svatí posledních dnů. Celosvětově měla dle vlastních statistik k 31. prosinci 2009 13 824 854 členů žijících ve 170 zemích a teritoriích.

Morální učení

Pro Svaté posledních dnů je nejdůležitější rodina. Svatí věří, že rodiny mohou být spolu nejenom během života na Zemi, ,,dokud vás smrt nerozdělí", ale i po smrti. Proto ve svých chrámech uzavírají sňatky (tzv. zpečetění) na věčnost. Obřad vykonává vysoký kněz, kterému tuto tzv. pečetící pravomoc podle učení církve delegují apoštolové. Není výjimkou, že rodiny Svatých posledních dnů mají více dětí. Každý pondělní večer rodiny Svatých pořádají ve svém domově tzv. rodinný domácí večer. Tyto rodinné večery pomáhají rodinám, aby spolu trávily dostatek společného času. Jedno z přikázání, které členové Církve dodržují a které obdržel v roce 1833 prorok Joseph Smith, je tzv. Slovo moudrosti. Učí tomu, že je třeba se vyvarovat požívání pro tělo škodlivých látek a propaguje konzumaci ovoce a zeleniny. Proto Svatí nepijí alkohol, kávu, černý a zelený čaj, nekouří a nepoužívají ani žádné jiné drogy. Křest je možné přijmout, když je člověku alespoň osm let, aby byl schopen dostatečně porozumět významu tohoto obřadu a rozhodl se pro něj ze své svobodné vůle. Křtem, který se provádí pohroužením celé osoby pod vodu, člověk uzavírá smlouvu s Bohem, že bude dodržovat Jeho přikázání a následovat příklad Ježíše Krista. Každý rok počet členů vzroste celosvětově o víc než čtvrt mil. lidí. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů patří mezi církve registrované v České republice, kde má přes dva tisíce členů.

Misie

Církev povzbuzuje mladé muže ve věku od 19 let, aby pro Církev sloužili dvouletou misii na plný úvazek. Ženy mohou sloužit také, ale není na to kladen takový důraz. Dnes slouží ve světě přes 53 000 misionářů. Každý si musí na svoji misii vydělat předem tolik peněz, kolik je schopen. Výjimečně zbytek doplatí Církev. To, do jaké země budoucí misionář půjde, určují apoštolové (podle mormonů tak určí na základě božské inspirace). Misionáři pracují vždy ve dvou. Jejich úkol je kázat evangelium, proto se musí velmi rychle naučit jazyk země, do níž jsou vysláni. Před odjezdem na určené místo svého působení každý misionář absolvuje několikatýdenní školení v tzv. Misionářském výcvikovém centru (Missionary Training Center - MTC), kterých je po světě několik. Během misie se soustředí výhradně na službu a hlásání evangelia a vyhýbají se světským zábavám a milostnému životu. Po skončení misionářské služby, většina misionářů dokončí studia a založí rodiny.

Církev v Česku

Misijní činnost na území Česka vyvíjela tato církev již ve 19. století, ale česká vláda ji neuznávala až ve roce 1929, když byla založena Československá misie Praha. Za druhé světové války nebyla žádná misionářská činnost, ale členové se shromažďovali často aby se podporovali duchovně. Dne 6. dubna 1950 komunisté církev v Československu zakázali. Po 40 letech byla církev v roce 1990 obnovena a členové se shromažďuji v odbočkách v Česku i na Slovensku. V současnosti je v Česku 13 odboček, které se většinou nacházejí ve velkých městech. Největší počet členů je v Praze a v Brně, kde se v neděli na shromáždění schází kolem 130 členů. Sídlo církve v Česku je v Praze (Milady Horákové 85/95, 170 00 Praha 7). Česká misie Praha je jednou ze 344 misií církve, které pokrývají téměř celý svět. Církev v Česku vede prezident misie, který své povolání zastává na plný úvazek. V současnosti je prezidentem David Robert Irwin. Každý misijní prezident má dva rádce, kteří mají kromě církevního také normální civilní povolání. V Česku slouží celkem 70 misionářů na plný úvazek.

Hierarchie

Církev má hierarchii odvozenou od tradičních křesťanských hierarchických stupňů. Každý muž, který je uznán toho hodným, může obdržet kněžství. Úřady v kněžství od nejnižšího jsou: jáhen, učitel, kněz, biskup, starší, vysoký kněz, patriarcha, sedmdesátník a apoštol. (Služebně nejstarší apoštol je prorokem a zároveň prezidentem Církve) Všichni vedoucí, jako jsou kněží, starší, biskupové, kteří nejsou generálními autoritami Církve, mají civilní zaměstnání, ze kterého žijí a živí svoji rodinu. V Církvi pracují dobrovolně a zdarma. Generální autority, což jsou sedmdesátníci a apoštolové, nemají civilní povolání a pracují jen pro Církev. Nositelé kněžství nežijí v celibátu, spíše se od nich očekává, že založí rodiny.

Finance

Snahou Církve je, aby byla naprosto nezávislá na vládních příspěvcích, proto není v žádné zemi placena z veřejných rozpočtů. Členové Církve pracují v běžných občanských zaměstnáních a přitom slouží v Církvi jako dobrovolníci. Proto Církev nemá placené kněžstvo a každý kněz, biskup i apoštol koná svoji službu zdarma. Církev financuje svoji činnost prostřednictvím desátků: každý člen Církvi daruje 10 % ze svého příjmu. Církev používá tyto peníze na stavbu chrámů, stavbu a provoz kaplí, misionářskou činnost a přípravu církevních materiálů. Kromě desátku je také obvyklé platit tzv. postní oběti, což jsou peníze ušetřené za dvě po sobě jdoucí jídla během pravidelného půstu každou první neděli v měsíci. Tyto peníze jsou použity na materiální pomoc pro potřebu členů v rámci sboru, ale i na financování rozsáhlé celosvětové humanitární činnosti Církve. Církev vlastní několik univerzit. Univerzita Brighama Younga je největší soukromou univerzitou v Americe, sídlí ve státě Utah (35 000 studentů), Idaho (20 000 studentů), Hawai (20 000 studentů) a Izrael (Jeruzalém, 5 000 studentů), středních škol, nemocnic a dalších veřejně prospěšných institucí, patří jí několik firem, divadel, má své vlastní televizní a rozhlasové stanice, továrny a obchody. Tyto firmy slouží hlavně k poskytovaní humanitární pomoci po celém světě. Podle údajů časopisu Time činil příjem v roce 1996 přes 5 mld. dolarů ročně. Další a možná mnohem vyšší příjem Církve je z různých firem, které Církev vlastní (Církev například vlastní podíl akcií firmy Coca Cola a dalších společností). Díky tomu, že jsou desátky dobrovolné, nemusí Církev, podobně jako další náboženské společnosti, z příjmů platit žádné daně.

Další aktivity

V rámci církve je také zorganizováno Pomocné sdružení, což je největší a nejstarší sdružení žen na světě. Založeno bylo v roce 1842 a má dnes více než 5 miliónů členek. Jeho hlavním cílem je pomoc chudým a potřebným. Církev také provozuje několik uměleckých těles, z nichž nejslavnější je 360členný Mormon Tabernacle Choir. Doprovází 120členný orchestr Chrámového náměstí. Sbor často koncertuje se slavnou zpěvačkou Gladys Knight ze skupiny The Pips, která je členkou Církve od roku 1997. Církev disponuje velkým programem Sociální péče, který každoročně rozdá přes jednu miliardu Kč. Během tsunami v roce 2005 byla Církev Ježíše Krista druhou organizací, která darovala nejvíce peněz na pomoc poškozeným a na zaplacení humanitárních potřeb.

Mnohoženství

V minulosti Církev praktikovala mnohoženství (polygamii). Jako Boží přikázání bylo učeno prorokem Josephem Smithem od roku 1836. Ten je i sám praktikoval. Nicméně mnohoženství bylo podle církve dáno povoláním osob zjevením, podmíněno spravedlivostí a morální čistotou (po vzoru starozákonních patriarchů, např. Abrahama, Mojžíše či Davida), jakož i schopností postarat se a uživit rozsáhlou rodinu. Všechny stávající ženy také musely vždy schválit příchod manželky nové. Zřízení tohoto zákona mělo důvody zejména teologické - bylo třeba rozmnožit co nejvíce spravedlivé potomstvo a poskytnout tak tělesné schránky pro duchovní bytosti. V mormonském kánonu upravuje tzv. plurální manželství oddíl 132. knihy Nauky a smluv. Později se také polygamie ukázala jako velice praktická, když během přechodu přes pláně nebo během občanské války zemřelo mnoho mužů. Mnohoženství bylo po dlouhém nátlaku federálních orgánů USA zrušeno čtvrtým prezidentem Církve Wilfordem Woodruffem v roce 1890 poté, co měl podle svého prohlášení zjevení, že by církev od mnohoženství měla upustit (to bylo mj. podmínkou pro přijetí státu Utah do Unie, církvi však v USA mj. hrozila i konfiskace majetku ). Změna postoje byla vysvětlena v souladu s učením Církve, které respektuje občanskou podřízenost vládě dané země. V současné době je polygamie ještě provozována některými mormonskými fundamentalistickými odnožemi, které se v minulosti odštěpily od Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů - zejména ve státech Utah a Arizona. Tyto skupiny většinou žijí v uzavřených společenstvech oddělených od civilizace (např. Rocky Ridge, Utah). Nemají však již nic společného s Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů, ve které je polygamie nepřípustná a za jejíž praktikování je člen z Církve vyloučen, nýbrž jsou nezávislými církevními subjekty.

Články víry Církve

V roce 1830 shrnul prorok Joseph Smith nauku Církve Ježíše Krista do třinácti bodů, kterými se Církev řídí dodnes:

  1. Věříme v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Ducha Svatého.
  2. Věříme, že lidé budou potrestáni za své vlastní hříchy, a ne za přestupek Adamův.
  3. Věříme, že skrze usmíření Kristovo může býti spaseno veškeré lidstvo, skrze poslušnost zákonů a obřadů evangelia.
  4. Věříme, že prvními zásadami a obřady evangelia jsou: za prvé víra v Pána Ježíše Krista; za druhé pokání; za třetí křest ponořením na odpuštění hříchů; za čtvrté vkládání rukou pro dar Ducha Svatého.
  5. Věříme, že muž musí býti povolán Bohem, skrze proroctví a skrze vkládání rukou těch, kteří mají pravomoc, aby kázal evangelium a vykonával jeho obřady.
  6. Věříme v tutéž organizaci, jež existovala v prvotní Církvi, totiž v apoštoly, proroky, pastýře, učitele, evangelisty a tak dále.
  7. Věříme v dar jazyků, proroctví, zjevení, vidění, uzdravování, vykládání jazyků a tak dále.
  8. Věříme, že Bible je slovo Boží, nakolik je přeložena správně; také věříme, že Kniha Mormonova je slovo Boží.
  9. Věříme všemu, co Bůh zjevil, všemu, co nyní zjevuje, a věříme, že ještě zjeví mnohé veliké a důležité věci týkající se království Božího.
  10. Věříme v doslovné shromáždění Izraele a ve znovuzřízení deseti kmenů; že Sion (Nový Jeruzalém) bude vybudován na americkém kontinentu; že Kristus bude vládnouti osobně na zemi; a že země bude obnovena a obdrží svou rajskou slávu.
  11. Domáháme se výsady uctívati Všemohoucího Boha podle příkazů svého vlastního svědomí a dopřáváme všem lidem stejnou výsadu, nechť uctívají jakkoli, kdekoli nebo cokoli si vyvolí.
  12. Věříme, že máme býti podřízeni králům, prezidentům, vládcům a veřejným zástupcům, že máme býti poslušni zákona, že ho máme ctíti a podporovati.
  13. Věříme, že máme býti čestní, pravdiví, cudní, dobrotiví, ctnostní a že máme činiti dobro všem lidem; vskutku, můžeme říci, že následujeme nabádání Pavlovo - věříme všem věcem, doufáme ve všechny věci, snášeli jsme mnohé věci a doufáme, že budeme schopni snésti všechny věci. Je-li cokoli ctnostné, milé nebo dobropověstné nebo chvályhodné, o to usilujeme.

Na rozdíl od většiny jiných cirkví Církev Ježíše Krista věří v postupné zjevování a uznává otevřený biblický kánon. V protikladu k monoteistickému pojetí víry ostatních křesťanských církví Církev Ježíše Krista vyznává henoteismus (víra v existenci více bohů, i když uctívání jenom jednoho boha).

Související články

Reference

  1. http://www.sekty.sk/sk/articles/show/262
  2. Demografie CJKSPD od roku 1830 do 2005
  3. Výroční zpráva amerických a kanadských církví za rok 2005, National Council of Churches. Viz Information Please® Database, Pearson Education, Inc.
  4. http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3D00462B10/$File/4032060119.pdf

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů