Chebská pánev
Z Multimediaexpo.cz
Chebská pánev je geomorfologický celek v jihozápadní části Podkrušnohorské oblasti.
Geneze chebské pánve
Vznik podkrušnohorských pánví v severozápadních Čechách souvisí s odezvou alpinských horotvorných procesů. Po vyklenutí došlo v oslabené sz. části Českého masivu k tektonickému kolapsu - vzniku poklesové zóny SV-JZ směru, kterou označujeme jako oherský rift. Některé zlomy, zvláště tzv. litoměřický zlom při jv. okraji prolomu, měly hlubinný dosah až do svrchní části zemského pláště a právě podél nich došlo k oživení vulkanické činnosti v areálu riftu od bavorské Horní Falce přes Doupovské hory a České středohoří až do Lužice. Příčné tektonické struktury a vulkanická centra rozdělují rift na dílčí úseky - od Z k V to jsou: chebská pánev, sokolovská pánev, Doupovské hory, mostecká (= severočeská) pánev, České středohoří a na SV žitavská pánev.
Geologická skladba
Severní část Chebské pánve je vyplněna terciérními sedimenty kolísavé mocnosti s maximální hloubkou asi 300 m na svém východním okraji. Podloží severní části chebské pánve tvoří většinou pokleslé kry smrčinského plutonu v části jižní se uplatňují zejména fylity. Sedimentace spodního jílovito-písčitého souvrství je překryta na větší části pánve uhelnou slojí a mocným komplexem souvrství cyprisového (jílovce). Cyprisové souvrtsví lokálně není vyvinuto. Nejmladšími tercierními sedimenty jsou jíly a písky svrchního souvrství s četnými ložisky kaolinových jílů a písků využívaných v keramickém a stavebním průmyslu. Největší akumulace rozsáhlých povrchových lomů je při východním okraji, mezi Skalnou a Plesnou (Nová Ves, Velký Luh, Vackovec a pod.).
Ve stavbě pánve se projevují tektonické linie několika směrů: SZ-JV (především v centrálním poruchovém pásmu v oblasti Soosu), VSV-ZJZ a S-J. V oblasti dochází k intenzivním, plošně rozsáhlým přírodním únikům a výronům oxidu uhličitého, které lze pozorovat jednak v údolní nivě potoku Plesná (Bublák) a jednak v přírodní rezervaci Soos jako prameny (Císařský, Věra) ale také jako suché výrony CO2 v bahenních kráterech mofetového typu. Nejznámějšími vývěry jsou však prameny Františkových Lázní.
Nejmladší sedimenty jsou kvartérní - mezi ty nejznámější patří ložiska slatiny, využívaných k lázeňským účelům (např. Františkovy Lázně, Vackovec a pod).
Ochrana
Oblast Chebské pánve je chráněna jako přirozená akumulace vod nařízením vlády, ochrana zřídelní struktury Františkovy Lázně pak pokrývá prakticky celou pánev. Ochranu však mají zabezpečeny také ložiska nerostných surovin, přičemž koexistenci ochrany vod a nerostů řeší podmínky stanovených ochranných pásem Františkových Lázní.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |