Kyselina máselná

Z Multimediaexpo.cz


Kyselina máselná, též známá pod systematickým názvem kyselina butanová, je karboxylová kyselina se vzorcem CH3CH2CH2-COOH. Soli a estery se nazývají butyráty nebo butanoáty. Kyselina máselná je obsažena ve žluklém másle, parmezánu, zvratcích a potu; má nepříjemný zápach a ostrou chuť se sladkým „ocasem“ (podobně jako diethylether). Savci s dobrým čichem (např. psi) jsou schopni ji zjistit již při koncentraci 10 ppb, člověk při koncentraci nad 10 ppm. Ze všech mastných kyselin vyskytujících se v tucích má v molekule nejméně atomů uhlíku.

Obsah

Chemické vlastnosti

Kyselina máselná je mastná kyselina[1], která se ve formě esterů vyskytuje v živočišných tucích a rostlinných olejích. Triacylglycerol kyseliny máselné tvoří 3 až 4 % másla. Při žluknutí másla se kyselina máselná hydrolýzou uvolňuje z vazby na glycerol a způsobuje nepříjemný zápach takového másla. Kyselina máselná je důležitým členem podskupiny mastných kyselin nazvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem[1] (jedná se o nejnižší mastnou kyselinu vyskytující se v tucích) Je to slabá kyselina s pKa 4,82, podobnou kyselině octové s pKa 4,76.[2] Podobná síla těchto kyselin vychází z jejich společné koncové struktury -CH2COOH.[3] Čistá kyselina máselná má molaritu 10,9. Kyselina máselná je olejovitá bezbarvá kapalina snadno rozpustná ve vodě, ethanolu a diethyletheru. Lze ji oddělit z vodné fáze saturací solemi (vysolováním), například chloridem vápenatým. Dichroman draselný a kyselina sírová ji oxidují na oxid uhličitý a kyselinu octovou, zásaditý manganistan draselný ji oxiduje na oxid uhličitý. Vápenatá sůl, butyrát vápenatý Ca(C4H7O2)2·H2O, je jako jedna z mála pevných látek méně rozpustný v horké vodě než ve studené, tuto vlastnost má například ještě hydroxid vápenatý. Kyselina máselná má strukturální izomer nazvaný kyselina isomáselná (2-methylpropanová).

Související články

Reference

  1. 1,0 1,1 Mastné kyseliny - Lenka Fialová, Ústav lékařské biochemie 1. LF UK
  2. Adimix Sodium Butanoate information [online]. . Dostupné online.  
  3. Using the pKa table [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy